Neznámé elektronky, určení

[Franta]

Elektronky na prvním snímku jsou každopádně obě koncové. Vlevo je to EL11, i když dolní část systému je neviditelná kvůli getrovému zrcátku a na něm otisku palce, může (!) to být ECL11. Ta vpravo může být AL4 nebo EL3. Doporučuji obě elektronky vyzkoušet na zkoušeči elektronek, třeba BM215. Zapojení kontaktů EL3/AL4 je shodné, takže bych pro jistotu nastavil žhavicí napětí nejprve na 4V.
K té xx11 - je méně pravděpodobné, že to bude ECL11, spíš EL11. Ale aby se elektronka nepoškodila kdyby to nebyla EL11, zapojil bych ji ve zkoušeči nejprve jako ECL11, a sice nejdřív její tetrodovu část. (Na kolíku, kde má tetroda ECL11 připojenu g1, má EL11 připojenu anodu!) Pokud to nebude dělat vůbec nic (samozřejmě za předpokladu, že žhavení je dobré!!!), tak bych to přepojil na EL11. Nakonec - nejdou to zase nijak vzádné elektronky a opatřit si jiné funkční není těžké.

[Hejnicek]

Ahoj,
diky za typy. Bohuzel BM215 zatim nemam, i kdyz bych rad. Ale je to draha svanda.

Dnes jsem byl v trucovne jen moment a mrknul jsem na tu levou cervenou elku, ktera mela podezreni na diagnozu problemu se zhavenim. Prohral jsem 2 patricne koliky a nic. Pak jsem si dal dalsi oci a bohuzel po podrobne prohlidce se diagnoza potvrdila. Je na trase zivotodarneho tepla videt preruseni mezi vyvody uvnitr banky. Asi to uz starim nekdy odpadlo. Asi 1mm mezera. Beznadejny pripad. Posilam foto a lip nafocenou i tu druhou elku.

[Franta]

Ahoj, takže podle fotky je ta s dolní červenou metalízou určitě ECL (UCL/VCL11). Velice choulostivé na přerušení vlákna při běžném provozu byly verze UCL/VCL11 protože kvůli vysokému žhavicímu napětí měly tenká a tím choulostivá žhavicí vlákna, ale není také vyloučena možnost, že někdo vzal ECL11 a vrazil ji do rádia, kde byla původně UCL/VCL, načež vlákno stavěné na 6,3V odmítlo snášet žhavicí napětí 62 (UCL11) nebo 90V (VCL11) a poroučelo se.
Což mi podle popisu té mezery v přívodu připadá pravděpodobnější: při proudovém nárazu po zapnutí rádia se rozžhavily ty přívody od patice a protože v těch místech není nic, co by vstřebalo přebytečné teplo, tak se přívod k vláknu upálil.
Konec konců ty typy xCL11 nebyly kdovíjak dokonalé elektronky, začali s tím Telefunkeni, dokonce existuje malá zkušební série typu UCL11 v celokovovém provedení, ale do sériové výroby se to nikdy nedostalo (viz zde: http://www.radiojournal.cz/fpeelky/fpeelky2.htm )
Fotky jsou výborné

[yakl]

Som presvedčený, že druhá elektrónka je EL3 TUNGSRAM.

[Franta]

yakl > já to nevyvracím.
Nicméně připomínám, že konstrukce elektrodového systému typů EL3/AL4 z poválečné výroby Tungsram jsou na pohled naprosto totožné, liší se jen vláknem, a to z fotky nepoznáme.
Já jsem spíše pro AL4. Uvidíme, co na to Hejnicek ...

[Dvoulampovka]

Také se kloním k AL4. EL3, resp. TEL3 budou asi tak nějak vypadat: http://www.radiomuseum.org/tubes/tube_tel3.html Ta (T)AL4 http://www.radiomuseum.org/tubes/tube_tal4.html Odpor vlákna napoví.

[Hejnicek]

U EL bych cekal trochu te cervene barvy, ale je pravda, ze u 3 AL mam zas tu zlatou. U jedne AL jsem zjistil tez prerusene zhaveni a vzhledove je moc pekna. To by do toho clovek kop, sakra...

Elektronka X je zcela bez barvy.
Vzal jsem tedy co jsem vyhrabal elku EL3(N) a
- telo ma protahlejsi nez X
- system uvnitr EL3(N) neni vubec videt
- odpor jsem nameril 1,2 Ohm

Vzal jsem 2 AL4 a
- telo maji stejne
- system uvnitr vypada uplne stejne
- odpor 2 AL4 a X jsem nameril 0,7 Ohm

Vypada to na AL4

[Franta]

Hejnicek > no vida...
K těm EL3(N): tmavé až černé vnitřní zvarvení baňky zhruba po celé výšce vnitřního systému, někdy až od spodu baňky, je kvůli lepšímu odvodu provozního tepla stěnou baňky elektronky. Myslím, že s tím začali Telefunkeni u koncové EL11 a najdeme to nejen u výkonových pentod/tetrod Tesly, ale také u jiných výrobců, včetně USA (např. NF koncová tetroda 6L6).
Tmavý vnitřek ochotněji absorbuje provozní teplo systému do hmoty okolního skla a systém se při lepším teplosměnném převodu nepřehřívá. To samozřejmě při dodržení výrobcem předepsaných maximálních požadavků na výstupní výkon. Další příklad jsou třeba EL12 spec (Tesla), konstruované především pro koncový stupeň malých vysílačů.

[Hejnicek]

Franto, zajimave cteni,
klidne neco jeste z pametovych bunek vydoluj

Vcera jsem na netu narazil na prehlednou tabulku znaceni elektronek,
jestli se to nekomu hodi (je to na te strance niz)
http://www.nestor.wz.cz/znaceni.html#elk10

[Hill]

Také přidám odkaz, který by se mohl někomu hodit.
Jogiho lampovna přes překladač a
Jogiho lampovna v původním znění (bez titulků).

[Hill]

Také přidám odkaz, který by se mohl někomu hodit.
Jogiho lampovna přes překladač a
Jogiho lampovna v původním znění (bez titulků).

[Hejnicek]

Jo Hille,
znam, mam v zalozkach. Hledal jsem tam rozdil mezi magi okem EM1 a EM4. Mel jsem smazanou tu cislici.

[Franta]

Hejnicek > díky za odkaz.
Nicméně podobných tabulek mám ve své knihovničce několik. Nejčastěji používám rozsáhlou publikaci "Přehled elektronek" (Brudna-Poustka) a také vynikající Katalog elektronek od V. Stříže, ze zahraničních Roehrentachenbuch (NDR). Mimoto základní pomůcka pro určení jaké typy elektonek lze vzájemně nahradit aniž by muselo dojít k přepojování vodičů pod šasi, vyšla asi r. 1951 v někdejší Radioamatérské škole od Slávy Nečáska. Zaměřuje se na oblast startších nožičkových typů před r. 1935, tj před tím, než konečně došlo mezi evropskými výrobci k dohodě o shodném typovém značení elektronek. Porovnávací tabulka má v prvním sloupci seřazeny elektronky od Philipsů jako A409, A410, A415... atd., ve vedlejších sloupcích jsou k tomu přiřazeny konstrukčně odpovídající typy jiných evropských výrobců jako Telefunken, Tungsram, Triotron, Valvo atd. Tehdejší rozdíly ve značení elektronek, které ale měly u všech výrobců jinak shodné vlastnosti a zapojení, vyplývaly samozřejmě z ostrého konkurenčního boje. Jinými slovy: dokonale oblbnout laického zákazníka, který vlastnil rádio třeba od Philipsů, aby jako náhradu za vadnou elektronku (např. E446) požadoval zase tutéž od Philipsů, i když (kdyby to věděl) mohl jako přímou náhradu žádat RENS1284 Telefunken nebo H4128D Valvo, nebo HP4100 Tungsram.
Cca v polovině 30. let se konečně přední evropští výrobci vzájemně dohodli na stejném značení typů elektronek, a navíc se objevily nové modernější typy s lamelovou paticí typu "P" jako např. koncové AL1, AL4 nebo VF/NF lineární pentoda AF7. Jen Tungsram té dohodě tvrdohlavě vzdoroval a nakonec si prosadil, že když už, tak aby jím dodávané typy např. AF7 nebo AL4 byly od týchž elektronek od ostatních výrobců odlišeny iniciálkou "T" předřazenou před vlastní typové označení. Takže prakticky až do války byly AL4, AF7 nebo dokonce EL3 vyrobené u Tungsramů značeny jako TAL4, TAF7 nebo TAL3. No, za války je to přestalo bavit a dělali to samé, co ti druzí.
Ještě k těm tabulkám, co se prohánějí po internetu - já jakožto staromilec důvěřuji výhradně informacím z původních publikací, nějaké informační konglomeráty potulující se na interFERNETu nepovažuji, až na výjimky, za serosní. Dnes si na interfernet může pověsit kdokoliv cokoliv (pokud to umí) ale nemáš záruku, že to je správně. A to se nezmiňuji o jistém pradávném gentlemanském zvyku (postupně zapomínaném) označovat ve svém internetovém kompilátu autory a zdroje, odkud to dotyčný opsal. Za seriozní zdroj informací z netu v oboru radiotechniky považuji výborné stránky Ernsta Erba radiomuseum.org a ty Hillem zmíněné Jogisovy stránky také.
No, pokud by ti v nastávajících dloužících se večerech vybylo trochu času a nálady na počtení si nějaké kapitolky z historie elektronek, zkus se podívat na můj článek o historii kovových elektronek ve světě, je to zde a má to 3 díly: http://radiojournal.cz/technika.htm . Jsou tam i nějaké obrázky...
Pěkné babí léto všem přeje Franta.

[radioelectrum]

A ještě připomínám že některé elektrody jsou v tom zúženém hrdle uvnitř baňky připojeny i více kovovými nosníky, to z mechanických důvodů takže se podle počtu těchto vývodů či držáčků podle toho jak to nazveme můžeme mylně domnívat že se jedná o dvojitý systém, ale nemusí tomu tak být. To platí pokud vývody z nich směrem do patice nejsou vidět jestli jsou zapojené všechny a nemůžeme si to pohledem ověřit.

a ještě k ECL11/VCL11/UCL11.

Nikdy jsem neviděl ECL11 či UCL11 s nástřikem po celé baňce, vždy měli nástřik pouze jako pruh v dolní části baňky, takže pokud je ta lampa nastříkána po celém povrchu je to nejpsíše VCL11,(což není tento případ) a naopak, ale nemusí to být vždy. Když tak mne doplňte.

[Franta]

Václave, nepsal jsem o nástřiku POVRCHU, ale o tepelném stínění UVNITŘ baňky. Jelikož jsi (podobně jako já) jakési ty lampy už viděl, je potvrdím tvůj výrok "nemusí to být vždy".

Anoano, vrtošiví výrobci si všelijaké úpravy lamp dělali velmi porůznu, pravděpodobně podle své nálady, povětrnostních vlivů a možná i bolavé paty...

[radioelectrum]

já jsem si to nepřečetl na ryclo a to že se tam mluvilo o nástřiku uvnitř jsem si neuvědomil, došlo mi to až te´d co jsem si to přečetl znova podrobněji.