Je reálný DIP metrem změřit f-rez půlvlnnýho dipólu?

[forbidden]

Myslím tímto konkrétním (verze s bipolárníma tranzistorama). Jak to tam v bodu 7 hezky znázorňují, ta vazba mi není úplně jasná. A hlavně má to dostatečnej výkon, aby to vůbec něco ukázalo? Případně jiný podobný jednoduchý zapojení?
Díky za radu.

[forbidden]

Myslím tímto konkrétním (verze s bipolárníma tranzistorama). Jak to tam v bodu 7 hezky znázorňují, ta vazba mi není úplně jasná. A hlavně má to dostatečnej výkon, aby to vůbec něco ukázalo? Případně jiný podobný jednoduchý zapojení?
Díky za radu.

[monterjirka]

Jak přesně to potřebuješ změřit? Tam hodně záleží na vazbě, pokud bude vazba "volná", bude rozdíl výchylky malý a nepůjde tam příliš přesně najít "střed".
Při těsné vazbě se může rozladit jak měřený objekt, tak i generátor v měřidle. Tam pak nestačí "cejchovaná stupnice", ale ideální je mít u generátoru čítač, pokud to nejde, tak mít alespoň přijímač (CW nebo SSB) pro přesnější určení frekvence.
Podle obrázku je na tom středu dipolu něco jako "půlzávit" nebo "skoro závit", pokud bys udělal celý závit kolem cívky měřidla, asi by to bylo navázáno dost těsně, aby to něco "ukázalo".

[forbidden]

Moc přesně to mít nemusím, rozladění frekvence generátoru by vůbec nevadilo, čítač mám i scanner na test. Spíš jsem se bál, aby to ten závit kolem cívky třeba nerozladil tak, že výsledná rezonanční frekvence dipólu bez toho vazebního závitu bude o dost jinde.

[forbidden]

Moc přesně to mít nemusím, rozladění frekvence generátoru by vůbec nevadilo, čítač mám i scanner na test. Spíš jsem se bál, aby to ten závit kolem cívky třeba nerozladil tak, že výsledná rezonanční frekvence dipólu bez toho vazebního závitu bude o dost jinde.

[ZdenekHQ]

Ono je ideální měřit celou anténu "as is", dobrej je na to polyskop a rozbočovač, popř. speciální generátor/spektrák se směrovou vazbou - když máš teda volných cca 300 kKč.

V praxi by to šlo nahradit tím, že vezmeš generátor, rozbočovač a VF milivoltmetr. Anténu zapojíš do VSTUPU rozbočovače, zbytek do výstupů. Tam, kde naměříš minimum, anténa "táhne", t.j. vysílá či přijímá.

[ZdenekHQ]

Ono je ideální měřit celou anténu "as is", dobrej je na to polyskop a rozbočovač, popř. speciální generátor/spektrák se směrovou vazbou - když máš teda volných cca 300 kKč.

V praxi by to šlo nahradit tím, že vezmeš generátor, rozbočovač a VF milivoltmetr. Anténu zapojíš do VSTUPU rozbočovače, zbytek do výstupů. Tam, kde naměříš minimum, anténa "táhne", t.j. vysílá či přijímá.

[forbidden]

To je na to mý hraní trochu luxus. Na tyhle frekvence nejsem ani zařízenej, generátor mám jen do 4 MHz. Pak mám sice takový udělátka s LTC 690X až do 170 MHz, ale v oblasti, kterou zrovna potřebuju je to příliš hrubý.

[forbidden]

To je na to mý hraní trochu luxus. Na tyhle frekvence nejsem ani zařízenej, generátor mám jen do 4 MHz. Pak mám sice takový udělátka s LTC 690X až do 170 MHz, ale v oblasti, kterou zrovna potřebuju je to příliš hrubý.

[ZdenekHQ]

Tak to napiš od začátku - na co dipól, jakej kmitočet atd.

[ZdenekHQ]

Tak to napiš od začátku - na co dipól, jakej kmitočet atd.

[forbidden]

Ale furt si hraju s tím svým vysílačem na 14 MHz, protože se mi nechtělo tahat 10 m drátu, tak jsem si udělal hodně zkrácenej dipól jen asi 4 m. Přesně ve středu hned u napáječe mám místo na dvě zkracovací tlumivky, tak potřebuju určit jejich optimální velikost a ověřit, že anténa bude rezonovat na těch 14 Mhz (teď nevím, jestli ne spíš na 28 Mhz, když je to půlvlnnej dipól). Prostě jen dělám pokusy a hraju si.

[forbidden]

Ale furt si hraju s tím svým vysílačem na 14 MHz, protože se mi nechtělo tahat 10 m drátu, tak jsem si udělal hodně zkrácenej dipól jen asi 4 m. Přesně ve středu hned u napáječe mám místo na dvě zkracovací tlumivky, tak potřebuju určit jejich optimální velikost a ověřit, že anténa bude rezonovat na těch 14 Mhz (teď nevím, jestli ne spíš na 28 Mhz, když je to půlvlnnej dipól). Prostě jen dělám pokusy a hraju si.

[ZdenekHQ]

Ale tohle se Ti rozladí i tehdy, když to odneseš z dílny na střechu....

Spíš zkus "Králíka" : http://www.cbradio.cz/forum/read.php?11,122966,page=3

Tlumivka a dipól k sobě nejdou.

[ZdenekHQ]

Ale tohle se Ti rozladí i tehdy, když to odneseš z dílny na střechu....

Spíš zkus "Králíka" : http://www.cbradio.cz/forum/read.php?11,122966,page=3

Tlumivka a dipól k sobě nejdou.

[forbidden]

Toho rozladění jsem se taky bál. Tlumivky tam mám abych nemusel motat velký vzduchový cívky. Mám je namotaný na kousku tyčovýho feritu, takže můžu posouváním lehce měnit indukčnost. Pokud se to tak lehce rozladí, tak to asi nemá cenu ladit přesně, vrznu tam pevný s hodnotou +- podle výpočtu (cca 8,5 µH) a uvidím.
Na Králíka podívám, to jsem ještě neviděl, dík.

[forbidden]

Toho rozladění jsem se taky bál. Tlumivky tam mám abych nemusel motat velký vzduchový cívky. Mám je namotaný na kousku tyčovýho feritu, takže můžu posouváním lehce měnit indukčnost. Pokud se to tak lehce rozladí, tak to asi nemá cenu ladit přesně, vrznu tam pevný s hodnotou +- podle výpočtu (cca 8,5 µH) a uvidím.
Na Králíka podívám, to jsem ještě neviděl, dík.

[forbidden]

Postavil jsem si ten DIP metr, jen jsem změnil aktivní součástky za jiný typy. Mám to na maličký destičce v SMD. Chodí to dobře, akorát nevím, jakej smysl má v původním zapojení ten Ca (v mý verzi C1). Mě to chodí dobře i bez něj.
změřený hodnoty:
L1=22 µH; fmin=2,6 MHz; fmax=5 MHz
L1=6,8 µH; fmin=4,5 MHz; fmax=9 MHz
L1=2,2 µH; fmin=7,7 MHz; fmax=15,8 MHz
L1=560 nH; fmin=13,4 MHz; fmax=29,5 MHz

Výhoda je vysoká citlivost ukazatele na sebemenší změnu amplitudy, nevýhoda zase, že se amplituda lehce mění v závislosti na kapacitě C4. To je celkem škoda, lepší by byla samozřejmě konstantní v celým rozsahu přeladění.

[forbidden]

Postavil jsem si ten DIP metr, jen jsem změnil aktivní součástky za jiný typy. Mám to na maličký destičce v SMD. Chodí to dobře, akorát nevím, jakej smysl má v původním zapojení ten Ca (v mý verzi C1). Mě to chodí dobře i bez něj.
změřený hodnoty:
L1=22 µH; fmin=2,6 MHz; fmax=5 MHz
L1=6,8 µH; fmin=4,5 MHz; fmax=9 MHz
L1=2,2 µH; fmin=7,7 MHz; fmax=15,8 MHz
L1=560 nH; fmin=13,4 MHz; fmax=29,5 MHz

Výhoda je vysoká citlivost ukazatele na sebemenší změnu amplitudy, nevýhoda zase, že se amplituda lehce mění v závislosti na kapacitě C4. To je celkem škoda, lepší by byla samozřejmě konstantní v celým rozsahu přeladění.

[Milan]

C1 je přes C2 připojen paralelně k ladícímu kondu,takže jen omezuje ladící
rozsah na horním konci /a tím i "opticky" zmenšuje změnu amplitudy při změně frekvence/.
Ovšem ta malá přeladitelnost 1:2 je podezřelá,s běžným ladícím kondem bych očekával podstatně větší - velká vlastní kapacita tlumivek ?

[forbidden]

To nevím, v původní konstrukci je přeladitelnost taky jen 1:2. Tlumivky 2,2 µ až 22 µH jsem zkoušel úplně obyčejný s jádrem. 560 nH byla jen spirála ze silnýho drátu. Pokud by ten C1 omezil tu změnu amplitudy s frekvencí, tak to vyzkouším, stálo by to za to.

[forbidden]

To nevím, v původní konstrukci je přeladitelnost taky jen 1:2. Tlumivky 2,2 µ až 22 µH jsem zkoušel úplně obyčejný s jádrem. 560 nH byla jen spirála ze silnýho drátu. Pokud by ten C1 omezil tu změnu amplitudy s frekvencí, tak to vyzkouším, stálo by to za to.

[Milan]

Omezí "opticky",ale samozřejmě i přeladitelnost . Můžeš si zkusit pohrát
se zmenšením C5 /zpětná vazba oscilátoru/ a se zvětšením C7 pro lepší přenos na dolním konci,ale v tomhle zapojení jako jednoduchý oscilátor žádné zázraky se stabilitou amplitudy nečekej - nemá ji co regulovat krom limitace tranzistoru.

Jinak pro inspiraci se stabilizací se podívej na Jeníčkovy stránky a jeho
Meissnerův oscilátor se stabilizací amplitudy.

[forbidden]

Jo takto "opticky" mě to hned nedošlo Zvětšovat C7 nemá smysl, protože pro stejnej kmitočet, ale s jinou cívkou a logicky jinou kapacitou C4 je výchylka taky jiná. Záleží to hlavně asi fakt na kapacitě C4. S C5 si ještě pohraju, uvidíme. Dík.

[forbidden]

Jo takto "opticky" mě to hned nedošlo Zvětšovat C7 nemá smysl, protože pro stejnej kmitočet, ale s jinou cívkou a logicky jinou kapacitou C4 je výchylka taky jiná. Záleží to hlavně asi fakt na kapacitě C4. S C5 si ještě pohraju, uvidíme. Dík.

[mtajovsky]

Přeladitelnost větší než 1:2 je u GDO problém, protože se může lehce zaměnit DIP s poklesem amplitudy způsobené měnícími se podmínkami kmitání při přelaďování oscilátoru. Například známý BM342 má přeladitelnost je 1:1,5. Jakákoliv stabilizace amplitudy kmitání jde proti principu GDO.

[mtajovsky]

Přeladitelnost větší než 1:2 je u GDO problém, protože se může lehce zaměnit DIP s poklesem amplitudy způsobené měnícími se podmínkami kmitání při přelaďování oscilátoru. Například známý BM342 má přeladitelnost je 1:1,5. Jakákoliv stabilizace amplitudy kmitání jde proti principu GDO.