Reprobedne Sony SS-5177A

[yesper26]

Vyplati sa kupit bedne Technics SB-CD120 ??? Mam moznost ich kupit za dobru cenu, no cital som, ze stoja za velke H. Tak neviem. Chcem este nejake k zostave Technics co mam. Celkom sa mi pacia no ze zvuk je o hovne, nemaju vyhybku, len kondiky.

[konosuke]

Vo bednách Technikách platí to samý co zn. Sony...napohled hezké zvuk podprůměr, možná výjimky jsou ale v jiné cenové třídě...dneska máš ohromný výběr značek, typů, modelů specializovaných na repro a sluchátka, (Jamo, Tannoy, Magnat, JBL, Mission, Grado...) tam zaměř pozornost. Ale počkej co napíšou ostatní.

[Thales]

Nevyplatí. To nejsou bedny pro někoho, kdo si to chce užít, ale pro někoho, kdo jen nechce mít ticho. Zaměř se v bazaru na starší vyšší modely značek, které se bednami přímo zabývají.

[Pikofarad]

On si sám odpověděl na otázku.Opravdu Technics sb120 a 320 ,což je to samé jen se dají sundat ochranné rámky,stojí za kus trusu.Šikmooký kapitalista zabalil drek do pěkného obalu a prodával.Na českém porevolučním trhu ,kdy jsme měli zafixovaný Technics z Tuzexu jako něco extra se jich prodalo dost.Musím přiznat ,že i já se nechal napálit
Technics vyrobil v audiu pár skvostů ovšem pro našince za astronomické ceny.Údajně se má firma Panasonic znovu pokusit oživit věhlas značky Technics v audio systémech.Myslím,že jim už ujel vlak

[konosuke]

Jo, Technik byl synonymem top jakosti za železnou oponou v dobách Tuzexu...legendární repro boxy SB-X 300, 500, 700 s plochou membránou basáku...vygooglujte si koho to zajímá. Technics ve vrácí:
http://www.forbes.pl/panasonic-przywraca-do-zycia-marke-technics,artykuly,182549,1,1.html

[Thales]

Plochá membrána je z principu blbost stejně jako auto s hranatými koly. U membrány je totiž velmi důležitá tuhost a lehkost aby kmitala co nejvíce pístově a správné vnitřní tlumení pro zabránění různých parazitních rezonancí. V těchto ohledech jednoznačně vede tvar nerozvinutelného kužele. Ostatně proto se také tak dlouho používá. O něco méně výhodný je z hlediska celkové tuhosti tvar kaloty, ale zase má pro vyšší frekvence jiné výhody (širší vyzařovací diagram).

Ploché membrány jsou naprostý úlet. Tvar sám o sobě nezajišťuje dostatečnou tuhost, takže musí přijít na řadu jeho zesílení. I při sebevětší snaze tu tuhost zajistit nebude kmitat na vyšších frekvencích dostatečně pístově a kultivovaně, naopak naroste hmotnost (což je samo o sobě špatně). Na takovou membránu se také nějak musí přenášet hnací síla - další nárůst hmotnosti a složitosti, další místo k problémům. Čím vyšší frekvence musí takový reproduktor hrát tím více problémů. Umím si to představit třeba u subu, kde by to zas tak mnoho vadit nemuselo (na tak nízkých frekvencích je lidské ucho málo citlivé na různá zkreslení), ale kdo by to dělal když jsou technicky lepší a výrobně jednodušší a levnější řešení, která nejsou čistě jen o designu? Všimněte si že toto řešení žádná z firem, která se zabývá kvalitní reprodukční techniokou nepoužívala a nepoužívá - proč asi?



Přikládám zkopírovaný popis z HiFinázorů:

"Nepredávali, veľmi som ich chcel, dali sa objednať a Tuzex ich dodal, ale len tým s tuzexovým kontom. Kúpil som teda SB-X500 v roku 1985. Distribuovali sa v rokoch 1983-86, kedy ich nahradili model SB-X...A. Mal som vtedy vtedy set so zosíkom SU-V505, tunerom ST-G3 a gramom JVC QLA200. Reprosústavy stáli vtedy v prepočte (5,50Kčs/1 bon-TK) 11500Kčs, čo bolo 6 priemerných platov, teda asi 4000€ (!!). Za tieto peniaze drevotriesková 40 litrová ozvučnica hrúbky 15mm, s umelou ebenovou dyhou,vzadu neupravená, basreproduktory s lisovanými košmi z 0,8mm plechu, nijak neupraveného s malým magnetom. Membrána (honeycomb disc) bola štruktúry medového plástu, hrubá asi 8mm, materiál niečo ako hliník, poháňaná cez lievikovitý uhlíkový perforovaný medzikus úplne klasickým spôsobom od kmitačky so strediacou membránou.Stredový menič rovnakej konštrukcie bol umiestnený v samostatnej "ozvučnici" podoby plastového kelímku. Výškáč kalotový, jednoduchá plochá polypropylénová membrána s prelismi. Výhybka 6dB/oct., bipolárne kondenzátory, nástrčné konektory, prekáblovanie 1mm2 káblikmi,terminál najlacnejší možný. Tlmenie zhužvaný kus filcu, všade piliny, našťastie len drevotrieskové. Basreflex tenká plastová trubka, nijako nefixovaná. Celé to nevážilo viac ako 10 kg. Zvuk? Na rok 1984 bomba, bolo to predsa Made in Japan, takže to muselo hrať dobre....dnes by takýto zvuk nemohli pýtať viac ako dve stovky..."

[Pikofarad]

Vzhled u Technicse prodával.Lesklé rámečky z pokoveného plastu,stříbrné kopulky,štítky s vymyšlenou frekvenční charakteristikou.Jak to má hrát nikdo nevěděl.Záruka kvality byla přece to,že je to Japan a stálo to fůru peněz.Tesla sice vyrobila za polovinu betelnou,odýhovanou bednu,funkční výhybku a lepší repráky.Hrálo to daleko líp než Technics jenže dizajnově to stálo za prd.Dva druhy průzvučné tkaniny ,černou a kostkovanou.Jednotná povrchová úprava.
Takže valná většina hudbychtivých sáhla po japonské "kvalitě"

[konosuke]

Listuji ve starém katalogu Sony´88 Video, TV, HiFi und Audio a co nevidím:
kdo mně zdůvodní smysl a účelnost čtvercových membrán basáků sestav APM-66 ESG Esprit či APM-44 ESG Esprit...zase jedna tehdejší "inovace" vedena snahou odlíšit se od konkurence a šedivého průměru.
http://www.fastimages.eu/images/sonyquadra.jpg
Jo tak to bylo...je to z Tuzexu, je to za šest platů, je to made in Japan tak to MUSÍ hrát pořádně.

[rnbw]

Zaujimava konstrukcia: http://www.thevintageknob.org/sony-APM-77.html

[rnbw]

Zaujimava konstrukcia: http://www.thevintageknob.org/sony-APM-77.html

[konosuke]

Ještě doplním, našel jsem ve starém AR7/1989 na str. 271 pěkný kritický
článek Jak posloucháme ? Rozebírá jakost a přenos nabídky repro sestav z Tuzexu (Toshiba, JVC, Pioneer, Technics...) a české (československé) srovnatelné produkce oněch let. Jenomže, tenkrát nic jiného u nás doma nebylo, Tesla, pašovaná Unitra Tonsil a Videoton v lic. Akai.

[Thales]

Ještě tu byly z SSSR Radiotechniky, které nebyly zas tak úplně odpadní a když byl někdo hodně šikovný tak sem dokázal dostat i německé Cantony, které z těch všech vycházely nejlépe, ale to byla asi dost minorita. Ale v zásadě si i Tesla u vyšších modelů nevedla špatně. Měli sice k dispozici zastaralou součástkovou základnu a evidentně ve vývoji neměli zcela volnou ruku, ale jak jsem řekl u vyšších modelů je jasně patrná snaha s tím nevyjebat. To dokladuje mimo jiné i složitost používaných výhybek, které byly v zahraničí první na čem se šetřilo protože to zákazník nevidí (zato to velmi dobře slyší, ale když se mu to naleští a okecá...).

[Pikofarad]

Další,dost podařené bedýnky byly ze země Trabantů.RFT Corona B9271.

[Thales]

Pravda - na ty jsem zapomněl. Ale ty si člověk musle přivézt, tady se běžně neprodávali ne?

[Pikofarad]

Prodávaly se v Domácích potřebách-elektro.Ale jako vše ,čeho bylo málo,pod pultem

[konosuke]

Ještě mi řekněte či Grunďas fakt vkládal české modré basáky z Val Mezu do svých boxů.