Aritma labor. zdroj

[Celeron]

Jo to napětí je překlep. No převýst to z gemánia na křemelinu asi taky nebude zcela jednoduchý. Přepínače tam jsou, ale trandy a elyty ne.

[masar]

Taky kdosi řekl "když se do toho jde s chutí, tak se dílo podaří..."

[masar]

Taky kdosi řekl "když se do toho jde s chutí, tak se dílo podaří..."

[lesana87]

Na předchozí stránce je kus schéma překreslenej.
U toho zdroje mi není jasná jedna věc. Ten přepínač odboček na trafu snižoval výkonový zatížení regulačního tranzistoru, ale když se při největším nastaveném napětí zdroj šlusnul, tak to výkonové zatížení nijak snížené nebylo, jakto, že to ten tranzistor přežil? Ten chladič nebyl nijak velký.

[TubeGuru]

Zdar, zachránila jej asi přístrojová (trubičková) pojistka.

[sinclair]

To jednak, druhak slitinové Ge výkoňáky jsou neskutečně odolný druh. To skoro nezná něco, jako sekundární či tepelný průraz - dokaď se to fakt neprotaví obrovským ztrátovým výkonem /u NU74 je zapotřebí tak 300W a nějakou dobu/, tak ta struktura prostě jako tranzistor pořád funguje.
K tomu se dá připočítat k dobru ještě i vysoké dovolené Ueb, bývá běžně až 20V. Jednu z nevýhod, co to má, tak je potřeba rychlého power deratingu nad 20°C, vyplývající z nízké dovolené prac. teploty germania.
Horní mez je fakticky 80°C, nad kterými už téměř žádný Ge prvek nezesiluje, což ale nutně neznamená, že natrvalo.
Vím o několika paralelních, zdrojových NU74, ze kterých se při provozu odletovaly dráty od emitoru a ten vysoce lesklý nikl pouzder je zhnědlý.
Po vychladnutí ty tranzistory všecky fungovaly, jako by se nic nestalo.
Nízké Ft a neochota kmitat je u lineárních zdrojů spíš asi výhoda , nízká hodnota Ube i Ucesat ..nevím.
No jak jsem psal, křemík je celkově asi odolnější, nicméně se ví o mnoha NU74, před kterými by měla taková KD607 stát v pozoru a šoupat nohama..

[danhard]

[sinclair]

A jak se ty zvednuté zbytky projeví u lineárního zdroje, kde je bambusák zadrátovaný v nízkých odporech a buzený s Rbe menším, než 5Ω?
Mesitovské zdroje 1. generace byly komplet bambusové, takový YE-2T 0-30V a 0-25A kompletně z bambusu, s oddělenou řídicí částí a tyristorovou předregulací ruskými tyristory. Ale na lineáru jsou 6x5NU74, buzený z jedné 7NU73. Všude okolo jsou odpory maximálně pár ohmů, plus desetinky v emitorech a funguje to mnohde dodnes. Nálepky z bambusů jsou už olezlý, ale furt to běží.
Na té odolnosti proti protavení, při velkém překročení Pc, něco je.

[danhard]

[Celeron]

Tak jsem si myslel, že tu někdo napíše, "Dej tam upravenou G400 nebo něco podobnýho" ale ono nic. Zase se to tu skoro zvrhlo do falopletysmografie.

[Crifodo]

[sis2]

[Celeron]

Díky za tip. Až bude trochu času, tak tu Aritmu rozhodím a začnu přemejšlet co a jak tam nacpat. Původní plošák tam je obrovskej, s tím problém nebude, spíš jde o to, kam nacpat výkonový prvky případně větrák, protože zadní stěna je slabej plech a aby ten větrák měl šanci honit nějak inteligentně vzduch.
Ona ta Aritma měla asi dost malou výkonovou ztrátu vzhledem k přepínání odboček na trafu. A taky musím změřit, co to původní docela kravský trafo dá za proudy.

[sis2]

Kyž to přepínání odboček využiješ, tak nebudeš muset řešit velkou výkonovou ztrátu a nucené chlazení... Ještě bych asi doplnil hlídání teploty chladiče - třeba akustickou signalizaci, když teplota bude např. nad 60 °C.

[Crifodo]

Termostat na chladiči může rovnou rozpínat napájení výkonového prvku. Ještě užitečnější by bylo přepínání odboček na sekundáru samočinně podle velikosti výstupního napětí.

[elektrosvit]

To se běžně používá, třeba u Diametrálu. Nevýhodou je, že kontakty relé se časem ojiskří a bude na nich vznikat napěťový úbytek. Co takhle použít spojitou předregulaci s tyristorem? Třeba zapojení, jaké použila Tesla (nebo později už Utes) ve zdroji BK 180.
https://elektrotanya.com/tesla_bk180_sm.rar/download.html