Prosím o malou radu k TV

[Kalos]

zdravím všechny a tímto bych vás chtěl poprosit -jestli se tu nenajde člověk který by mi vysvětlil jak začat hledat závadu na TV a nějaké ty základní věci -jako třeba proměřit součástky a čím atd. naco si dát pozor -začínám tak bych se do toho chtěl dostat - moc děkuju předem kdo se ozve.

[anonym]

moje ICQ je 306-279-823

[Milan121]

Hodně,ale hodně čti tady ty příspěvky od kluků a snad se trošinečku naučíš.Já to dělám leta a nic nevím.Rád bych přispěl a poradil ale vždycky mě někdopře dběhne a já nemám co říci.Jsem odchovaný na elektronkách a starších obvodech.Ale tak to má být,a tak to je.Snaž se a určitě výsledku dosáhneš.Občas to tady na klukách zkouším a pomohou.
Tvá otázka je o moc širší než může jeden obor obsáhnout.
Je to o snaživosti Milan 121
Já bych chtěl pomoci,ale na kluky nestačím,ta věda je nějak rychlejší.

[Mourek]

Důležitý je znát základní principy, mít dost široké znalosti z elektroniky, slušné vybavení (oscilokop, oddělovací popř regulační trafo, generátor signálu,zapisovačku EPROM, multimetr atd) a pak můžeš začít. ALe myslet že se tím dnes uživíš jako začátečník tak to těžko. Životnost výrobků je cca 2 roky (záruka) a pak většinou zákazník po oznámení ceny opravy uteče do hypermarketu si koupit další sr....č..
Samozřejmě pokud si chceš opravit svou televizi tak můžeš pročítat forum, ale musíš mít znalosti. Bez nich to nemá cenu. Jedině to zmršíš tak že od toho uteče i profík.

[Hill]

Je to tak. Než jsem se pustil do první televize (to byl lampový Ametyst z roku 1959 a byl 11 let v provozu, než měl první poruchu, kterou nešlo vyšešit výměnou lampy), už jsem nějakých 5 let čerpal "malé rady" z knih a čerstvě i učebnic na průmce.
A přicházel jsem na všechno, co bych ještě vědět měl: jak se chová jakým způsobem vadná součástka ve srovnání s dobrou, jak se to v jakém obvodu projevuje, atd.

Výběr přístrojů na našem trhu byl moc omezený a navíc ke každému bylo přibalené schéma (někdy dokonce včetně osazovacího plánu, ale to až později), tak jsme to měli usnadněné. No, a když se schéma nenašlo, nevadí: jistily to publikace od Kottka a Studničného s Hodinárem, Českého, Víta a Hofhanse, Pešáka, Tjunnikova, Hyana a hromady dalších, i když z té hromady se televizemi zabývali jen někteří. A byla sposta bezejmenných, kdo publikovali v AR, RK a pak PE, ST a dalších periodikách. Ale všechno souvisí se vším.

Měřáky udělané z toho, co dům a burzy daly, osciloskop samo domo se 7QR20 chodí prý dodnes, i když už u někoho jiného,...

V každém případě jsme měli jednu výhodu: diskrétní součástky, ale většinou ty právě potřebné k nesehnání, tak nás to cvičilo v náhradách a úpravách zapojení na ty, co k sehnání byly. A často taky ke zjištění a nápravě toho "co udělali soudruzi třeba z Blankenburgu, Brandenburgu, Bratislavy, Budapešti, Leningradu, Liberce, Lodže, Magdeburgu, Nižnej, Pardubic, Přelouče, Rigy, Rožnova, Stassfurtu, Strašnic, Székésfehérváru, Vráblí, Warszawy.... špatně" (to pořadí není podle načerpaných zkušeností, je podle abecedy). Taky jsme laborovali se stavbou konvertorů UHF/VHF - přece nevyhodíme televizi starou teprve 15 let jen proto, že nemá druhý program, že? A stavěli antény a zesilovače k nim, když lidi zjistili, že ani na druhém programu to lepší není, a s bezbřehým optimismem čekali, že "zvenčí" se chytí zajímavější program... no, někdo si prostě nedá říct.

Přesto ti jednu malou radu dám: postupně začni rádiem, pak nějakou černobílou televizí, však se jich po půdách válí a vyhazuje až dost, a teprve pak se zkus začít vztekat s nějakou barevnou. A ke všemu koukej mít aspoň schéma. A neohrnuj nad tím rádiem nos - jak jsem už napsal, všechno totiž souvisí se vším a to, co budeš vědět z toho rádia, pak nebudeš muset znovu zkoumat v televizi.
Ono to chce rozumět funkci jednotlivých součástek a obvodů a to v nové televizi často nevyčteš ani ze servisní dokumentace, která mimochodem u některých modelů stojí klidně i třetinu ceny celé televize. Výrobce totiž předpokládá, že funkci obvodů, do kterých vidíš, ovládáš. A často taky, že si tě na své přístroje vyškolil.

Jestli jsi pevně rozhodnutý, začni. Za dvacet třicet let stejně zjistíš, že ti vývoj nějak utekl a že umíš zase howning jako na začátku. My už jsme to totiž zjistili. A že to, co zrovna nutně potřebuješ vědět, si musíš zase někde vyhledat. Děláme to všichni - ono nám vlastně nic jiného nezbývá, a to přitom nemusíme všichni jen opravovat televizory...

[Hill]

Je to tak. Než jsem se pustil do první televize (to byl lampový Ametyst z roku 1959 a byl 11 let v provozu, než měl první poruchu, kterou nešlo vyšešit výměnou lampy), už jsem nějakých 5 let čerpal "malé rady" z knih a čerstvě i učebnic na průmce.
A přicházel jsem na všechno, co bych ještě vědět měl: jak se chová jakým způsobem vadná součástka ve srovnání s dobrou, jak se to v jakém obvodu projevuje, atd.

Výběr přístrojů na našem trhu byl moc omezený a navíc ke každému bylo přibalené schéma (někdy dokonce včetně osazovacího plánu, ale to až později), tak jsme to měli usnadněné. No, a když se schéma nenašlo, nevadí: jistily to publikace od Kottka a Studničného s Hodinárem, Českého, Víta a Hofhanse, Pešáka, Tjunnikova, Hyana a hromady dalších, i když z té hromady se televizemi zabývali jen někteří. A byla sposta bezejmenných, kdo publikovali v AR, RK a pak PE, ST a dalších periodikách. Ale všechno souvisí se vším.

Měřáky udělané z toho, co dům a burzy daly, osciloskop samo domo se 7QR20 chodí prý dodnes, i když už u někoho jiného,...

V každém případě jsme měli jednu výhodu: diskrétní součástky, ale většinou ty právě potřebné k nesehnání, tak nás to cvičilo v náhradách a úpravách zapojení na ty, co k sehnání byly. A často taky ke zjištění a nápravě toho "co udělali soudruzi třeba z Blankenburgu, Brandenburgu, Bratislavy, Budapešti, Leningradu, Liberce, Lodže, Magdeburgu, Nižnej, Pardubic, Přelouče, Rigy, Rožnova, Stassfurtu, Strašnic, Székésfehérváru, Vráblí, Warszawy.... špatně" (to pořadí není podle načerpaných zkušeností, je podle abecedy). Taky jsme laborovali se stavbou konvertorů UHF/VHF - přece nevyhodíme televizi starou teprve 15 let jen proto, že nemá druhý program, že? A stavěli antény a zesilovače k nim, když lidi zjistili, že ani na druhém programu to lepší není, a s bezbřehým optimismem čekali, že "zvenčí" se chytí zajímavější program... no, někdo si prostě nedá říct.

Přesto ti jednu malou radu dám: postupně začni rádiem, pak nějakou černobílou televizí, však se jich po půdách válí a vyhazuje až dost, a teprve pak se zkus začít vztekat s nějakou barevnou. A ke všemu koukej mít aspoň schéma. A neohrnuj nad tím rádiem nos - jak jsem už napsal, všechno totiž souvisí se vším a to, co budeš vědět z toho rádia, pak nebudeš muset znovu zkoumat v televizi.
Ono to chce rozumět funkci jednotlivých součástek a obvodů a to v nové televizi často nevyčteš ani ze servisní dokumentace, která mimochodem u některých modelů stojí klidně i třetinu ceny celé televize. Výrobce totiž předpokládá, že funkci obvodů, do kterých vidíš, ovládáš. A často taky, že si tě na své přístroje vyškolil.

Jestli jsi pevně rozhodnutý, začni. Za dvacet třicet let stejně zjistíš, že ti vývoj nějak utekl a že umíš zase howning jako na začátku. My už jsme to totiž zjistili. A že to, co zrovna nutně potřebuješ vědět, si musíš zase někde vyhledat. Děláme to všichni - ono nám vlastně nic jiného nezbývá, a to přitom nemusíme všichni jen opravovat televizory...

[miroja]

To Hill
Pekne napisane... Ja nie som profik, je to "len" moj konicek asi tak 30 rokov a plne suhlasim s tym, co napisal Hill, len by som pridal, ze v dnesnej dobe internetu sa tie informacie omnoho lahsie zhanaju a vymienaju a aj vdaka tomuto foru. Aj ked som ho nasiel len pred par dnami, chcel by som podakovat za napad a energiu tvorcom,ktori to drzia pri zivote. Kedze sa staram v panelaku o taku malu siet s pripojenim do netu, viem co hovorim.

[miroja]

To Hill
Pekne napisane... Ja nie som profik, je to "len" moj konicek asi tak 30 rokov a plne suhlasim s tym, co napisal Hill, len by som pridal, ze v dnesnej dobe internetu sa tie informacie omnoho lahsie zhanaju a vymienaju a aj vdaka tomuto foru. Aj ked som ho nasiel len pred par dnami, chcel by som podakovat za napad a energiu tvorcom,ktori to drzia pri zivote. Kedze sa staram v panelaku o taku malu siet s pripojenim do netu, viem co hovorim.

[anonym]

mockrat dekuji za odepsání -moc rad bych čerpal jak fungují různé obvody a jak třeba proměřit součástku atd. ale nevím kde ty informace najít - neznáte prosím nějaké konkrétní stránky a takové různé věci okolo

[jezevec]

Na netu, tedy alespoň na českých stránkách toho moc nenajdeš. Nezbude ti nic jiného, než investovat do literatury. Uvědom si , že informace a zkušenosti stály každého spoustu času a peněz a ty bys to chtěl zadarmo.

[jezevec]

Na netu, tedy alespoň na českých stránkách toho moc nenajdeš. Nezbude ti nic jiného, než investovat do literatury. Uvědom si , že informace a zkušenosti stály každého spoustu času a peněz a ty bys to chtěl zadarmo.

[Frenky]

Učební obor býval tříletý, dnes je možnost čtyřletého s maturitou, jsou školy průmyslové, dobrá bývala v Praze v Ječné, dálkaři pak chodívali na Bělidlo, něco se naučit dalo. Dnes už je pomalu nutná škola vysoká, na nové typy obvodů i zkušený opravář kouká někdy jako puk..., takže je potřeba znát němčinu, angličtinu, většinou jsme vyrůstali na ruštině, i ta se hodí... dáš tomu pár let života a zjistíš, že stejně sedíš na peróně a ten rychlík s novinkami už nechytíš...
Z několika stránek na netu se nikdy nemůžeš naučit opravovat televizory: chce to mít základní vědomosti, které získáš jedině z literatury, a potom hodně, hodně praxe.
Pokud náhodou někdo dokáže vyměnit pojistku nebo spálený odpor, ještě to není opravář. Ono to zas tak jednoduché není a tento obor vyžaduje hodně trpělivosti.
Tak jedině hodně knih... a časem, možná, se trochu vyznáš v pojmech.
Tady je výhoda mládí... to má svět otevřený... stačí jenom chtít..

[chvalina2]

Plně tady souhlasím s Hillem jsem taky odkojenec na elektronkách
bez zakladních znalostí obvodů se neobejdeš

[Oldradio]

Doplnil bych Hilla. Pro začátek radiové praxe doporučuju oběhnout pár antikvariátů, kde vedou i technickou literaturu, např. W.W.Diffenbach: Příručka pro opravy přijímačů, J. Meluzin: Rádiotechnika (slovensky), pro televizní techniku jsou teoretické příručky Vladimíra Víta, nebo praktické od Milana Českého: Rádce televizního opraváře. Pro začátek začít s tesláckým tranzistorovým radiopřijímačem, nejlépe bateriovým, z televizorů bych doporučoval přenosnou řadu Satelit, ta se dobře opravovala i diagnostikovala. Taky je dobré vědět něco o bezpečnosti práce s elektřinou, ono to někdy dost nepříjemně kope a vědět, kam se smí sáhnou a kam ne, když je zařízení zapnuté.
Mimochodem, s elektronkami dělám dodnes, jako sběratel a mám je někdy raději než polovodiče.

[Miradim]

Plnej souhlas s ostatníma. Já taky začínal na elektronkách. Nostalgicky vzpomínám, kdy jsem popadl kufřík plný elektronek pár odporů, nějaký ten kondík, a vyrazil za zákazníkama. Prakticky vše opraveno za pár minut. Co nešlo u zákazníka opravit, tak se vzalo na dílnu, ale to byla opravdu vyjímka.
Opravuji už 35 let a musím souhlasit s Hillem, že někdy si připadám, že vím howning. Už abych šel do důchodu. Celej život jsem se musel učit a učit a těch hodin strávených v dílně při některé zapeklité opravě ani nemluvě. Mně se i o některých závadách v noci i zdálo.
Co bude dál, to opravdu nevím. Při současném nástupu plazmové a LCD technologie se opravovat opravdu bez vybavení a perfektních znalostí už asi nedá.

[Mourek]

Souhlas, naprostý souhlas. Vzpomínám na svou první bateriovou jednolampovku s 1F33. A pak to šlo dál, ran bylo nepočítaně, flašky přece jen občas koply. Tak jsem tu televizi vyštudoval na vysoký, pak jsem dělal počítačového poskoka u sálových oblud, teď kolem Gatesových nesmyslů, a obávám se že Chocholoušek číhá za rohem. Teoretický základy jsem měl televize mě bavily jako koníček, postavil jsem si i generátor barevných pruhu a mříží ,ty Rubíny a Elektrony se nastavovat nedaly. Teď už na to není čas a ty nový televize to je už bída samej procesor pamě´t čekám kdy začne psát : program provedl neplatnou operaci a bude ukončen.

[Hill]

>>Mourek: taky jsi měl tu (tuším pardubickou) stavebnici na děrovaném novoduru s patentíky na propojování a držákem na 10 plochých baterek a jeden monočlánek? S tou se dalo vyblbnout, jejda! A později reflexní přijímače, už s tranzistory, ale to ještě nebylo ono, tak zase lampy, pár ran přitom utržených... no nemělo to svůj půvab?
Jen si myslím, že v tom kvantu stavebnic, co jsou dnes na trhu, je málo takových, které by dávaly možnost laborování a zkoušení, co to udělá, když... na druhou stranu polovodiče si zase tolik líbit nenechají, jako lampy a na to, jak je laborováním nezničit, už to chce poněkud víc vědět.
Většina těch stavebnic se prostě zkompletuje a při pečlivé práci to chodí. Takže je to nácvik pájení a orientace v součástkách, vyjímečně o málo víc. Čtením knih a katalogových listů se zdržoval někdo jiný.
Ale vidím to i u našich ratolestí ve škole (jeden už má nějaký rok po matuře, druhý se s přípravou na ni po vzoru bráchy taky nepřetrhne) - vždyť i tam se učí brát všechno jako černou skříňku, dvoupól už ani neznají, čtyřpólem to začíná... ale zase je třeba nevyděsí, až se na obrazovce objeví SORRY VOLE, ERROR anebo HLEDEJ, ŠMUDLO (když se to přepne do češtiny). Jenom se jim bez znalosti základních principů zmenšuje šance vymyslet něco geniálně jednoduchého a nadčasového. Maximálně způsob použití něčeho, co už vymyslel někdo jiný, ale nejspíš ani ten ne.
Uzavřel bych to citátem podle Renčína:
Vlak s elektronikou nám ujel. Zato slyším vlak s pazourkama!

[Hill]

>>Mourek: taky jsi měl tu (tuším pardubickou) stavebnici na děrovaném novoduru s patentíky na propojování a držákem na 10 plochých baterek a jeden monočlánek? S tou se dalo vyblbnout, jejda! A později reflexní přijímače, už s tranzistory, ale to ještě nebylo ono, tak zase lampy, pár ran přitom utržených... no nemělo to svůj půvab?
Jen si myslím, že v tom kvantu stavebnic, co jsou dnes na trhu, je málo takových, které by dávaly možnost laborování a zkoušení, co to udělá, když... na druhou stranu polovodiče si zase tolik líbit nenechají, jako lampy a na to, jak je laborováním nezničit, už to chce poněkud víc vědět.
Většina těch stavebnic se prostě zkompletuje a při pečlivé práci to chodí. Takže je to nácvik pájení a orientace v součástkách, vyjímečně o málo víc. Čtením knih a katalogových listů se zdržoval někdo jiný.
Ale vidím to i u našich ratolestí ve škole (jeden už má nějaký rok po matuře, druhý se s přípravou na ni po vzoru bráchy taky nepřetrhne) - vždyť i tam se učí brát všechno jako černou skříňku, dvoupól už ani neznají, čtyřpólem to začíná... ale zase je třeba nevyděsí, až se na obrazovce objeví SORRY VOLE, ERROR anebo HLEDEJ, ŠMUDLO (když se to přepne do češtiny). Jenom se jim bez znalosti základních principů zmenšuje šance vymyslet něco geniálně jednoduchého a nadčasového. Maximálně způsob použití něčeho, co už vymyslel někdo jiný, ale nejspíš ani ten ne.
Uzavřel bych to citátem podle Renčína:
Vlak s elektronikou nám ujel. Zato slyším vlak s pazourkama!

[simax]

Pamatujete na stavebnici RADIETA ,myslím,že to bylo z TESLY Pardubice,to chodilo perfektně a ta radost ,když to začalo hrát.Nebo později FM tuner podle p. Němce a digitální stupnice,na to hraju dodnes(samozřejmě z nostalgie),ačkoliv se dneska dají koupit dokonalejší stroje a za pár korun,ale tu radost z vlastoručně vyrobeného přístroje to nemůže nikdy překonat.Bastlířům zdar.