Vysvětlení pojmů napětí a proud

[ZdenekHQ]

Napětí je definované jako rozdíl dvou potenciálů.

[ZdenekHQ]

Napětí je definované jako rozdíl dvou potenciálů.

[logy]

Super, takže jsem to asi už pochopil. Díky všem za rady. Ještě mám otázečku pro ujasnění. Když na transformátor přivedu napětí ze zásuvky tak tam tedy bude napětí 230 V a vstupní proud bude velký podle množství drátu (odpor), který použiju na primární cívku ? A na sekundární cívce bude maximální příkon takový jako na primární? potom podle počtu závitu bude velké napětí a proud, ale příkon tedy nemůže přesáhnout příkon na primární cívce, že?

[Jimmi2]

[Jimmi2]

[logy]

[Jimmi2]

Tak to už jsi snad konečně pochopil. Stejnosměrný. Teď si nastuduj střídavý proud, transformátory... a můžeš k maturitě

[ZVUK2000]

Stejný problém má mnoho lidí aby vysvětlilo rozdíl mezi teplem (J) a teplotou (°C) .

[PavelFF]

[PavelFF]

[PavelFF]

Logy - další kontrolní otázka .

Máš "stowatové trafo" 230V na 10V/10A (tj. transformátor, který je navržen na výstupní výkon 100W či 100VA.
Připojíš takové trafo primárem na napětí 230V. Jaký výkon bude na sekundáru trafa?

[PavelFF]

Logy - další kontrolní otázka .

Máš "stowatové trafo" 230V na 10V/10A (tj. transformátor, který je navržen na výstupní výkon 100W či 100VA.
Připojíš takové trafo primárem na napětí 230V. Jaký výkon bude na sekundáru trafa?

[Hydrawerk]

Doporučuji používat běžné učebnice (fyziky apod. )pro průmyslovku...

[logy]

[logy]

Ještě jednou pro jistotu se chci zeptat jestli tenhle můj výrok

("Takže se dá říc, že napětí je nerovnováha mezi dvěma atomy a proud neboli nabitá částice teče přesně tam, ve kterém atomu chybý více nabitých částic, aby je doplnil a tak vznikla rovnováha. Jako například mezi hladinami vody." )

je pravdivý?

[Bernard]

Myslím, že je nepřiměřený. Zabýváš se třískami, a máš pochopit les. Ani u těch analogií s vodou se nevysvětluje, co tam dělá jedna molekula H₂O. Dívej se na to s větším nadhledem.

Proud vody se měří třeba v litrech za sekundu. Proud nosičů elektrického náboje se měří v "kulombech" za sekundu. Pan Coulomb odhalil, jak se nosiče el. náboje chovají, a tak jednotka náboje dostala jeho jméno. Proud jeden ampér znamená proud jednoho Coulombu za sekundu, a to je asi 6 trilionů náboje elektronu - vykašli se na ten atom!

Elektrické napětí je tedy projev polarizace nosičů náboje v nějakém dvoupólu, na jednom pólu (svorce) je přebytek kladných nosičů, na druhém přebytek záporných. Kladné a záporné nosiče se navzájem přitahují, jak je možné, že se nepřemístí a nevyrovnají skrz ten dvoupól? Uvnitř toho dvojpólu musí být zdroj nějaké energie, které tomu vnitřnímu vyrovnání brání, ta nerovnováha je stabilní a projevuje se jako napětí mezi těmi svorkami. Když se na ty svorky připojí nějaký vodivý obvod, nerovnováha na svorkách zdroje se může vyrovnávat elektrickým proudem přes ten obvod. Napětí je tedy příčinou proudu, proud je následkem napětí.

Podobně jako u koloběhu vody v jezírku, i v elektrickém obvodě musí nosiče náboje cirkulovat. Když v jednom momentě opustí třeba zápornou svorku zdroje nějaké množství nosičů náboje, stejné množství těch nosičů musí zas kladnou svorkou vlézt zpátky do zdroje, ba co víc, musí ještě prolézt vnitřkem zdroje z té kladné svorky do záporné, aby ta nerovnováha na počátku se rychle nevytratila. A o to se postará ta vnitřní energie, která odpracuje to vnitřní přesouvání. Například u chemických článků je to chemická forma energie, a ta když se vyčerpá, nerovnováha zanikne a s ní napětí i proud. U nějakého dynama je ta vnitřní energie udržovaná mechanickou prací, dokud se třeba šlape do pedálů.

[Bernard]

Myslím, že je nepřiměřený. Zabýváš se třískami, a máš pochopit les. Ani u těch analogií s vodou se nevysvětluje, co tam dělá jedna molekula H₂O. Dívej se na to s větším nadhledem.

Proud vody se měří třeba v litrech za sekundu. Proud nosičů elektrického náboje se měří v "kulombech" za sekundu. Pan Coulomb odhalil, jak se nosiče el. náboje chovají, a tak jednotka náboje dostala jeho jméno. Proud jeden ampér znamená proud jednoho Coulombu za sekundu, a to je asi 6 trilionů náboje elektronu - vykašli se na ten atom!

Elektrické napětí je tedy projev polarizace nosičů náboje v nějakém dvoupólu, na jednom pólu (svorce) je přebytek kladných nosičů, na druhém přebytek záporných. Kladné a záporné nosiče se navzájem přitahují, jak je možné, že se nepřemístí a nevyrovnají skrz ten dvoupól? Uvnitř toho dvojpólu musí být zdroj nějaké energie, které tomu vnitřnímu vyrovnání brání, ta nerovnováha je stabilní a projevuje se jako napětí mezi těmi svorkami. Když se na ty svorky připojí nějaký vodivý obvod, nerovnováha na svorkách zdroje se může vyrovnávat elektrickým proudem přes ten obvod. Napětí je tedy příčinou proudu, proud je následkem napětí.

Podobně jako u koloběhu vody v jezírku, i v elektrickém obvodě musí nosiče náboje cirkulovat. Když v jednom momentě opustí třeba zápornou svorku zdroje nějaké množství nosičů náboje, stejné množství těch nosičů musí zas kladnou svorkou vlézt zpátky do zdroje, ba co víc, musí ještě prolézt vnitřkem zdroje z té kladné svorky do záporné, aby ta nerovnováha na počátku se rychle nevytratila. A o to se postará ta vnitřní energie, která odpracuje to vnitřní přesouvání. Například u chemických článků je to chemická forma energie, a ta když se vyčerpá, nerovnováha zanikne a s ní napětí i proud. U nějakého dynama je ta vnitřní energie udržovaná mechanickou prací, dokud se třeba šlape do pedálů.

[logy]

Ok. Tak já jdu studovat dál no snad jednoho dne budu plný vědomostí jako vy. Myslím že jsem toho dost pobral možná víc jak ve škole. Díky všem za rady a kontrloní otázky .

[ZdenekHQ]

[ZdenekHQ]