Zásuvkový W-metr - elektroměr

[PavelFF]

[PavelFF]

[p32]

Máme taky starý šunt Eurotech a jsme spokojeni.

[Otkundes]

tomasjedno, PavelFF:
Vážení, ve svých předchozích příspěvcích jsem použil terminus technicus "pidiodběr". A tím myslím zanedbatené odběry, typicky pro různá noční světýlka, připojovaná k síti, přímo přes kondenzátor. Techniky snad nemusím poučovat, že zjistit činnou spotřebu takové UPS, zdroje o výkonu kolem 2W (nebo vyšším), nebo síťového trafa, lze pohodlně třeba tou metodou, kterou jsem podrobně popsal ve svém předchozím příspěvku? Co se týče odborného odhadu, každý jste snad na dostatečné odborné úrovni, abyste v případech minimálních odběrů byli schopni zhodnotit elektrické zapojení i po stránce účiníku a ten si pak do vzorce dosadili? V opačném případě, můžete sami podumat, jak spotřebu zjistit vhodnějším způsobem (bez použití elektrodynamického wattmetru). Očekávám Vaše technické řešení, rád se od Vás přiučím.

[rnbw]

Od zaciatku sa hovori os spinanych zdrojoch s minimalnou zatazou (standby).

[rnbw]

Od zaciatku sa hovori os spinanych zdrojoch s minimalnou zatazou (standby).

[rezis]

Dobře vynechám-li stanby tak ten měřič v prvním příspěvku by pro měření TV v provozu mohl být OK předpokládám dle diskuse.
Ono obecně sám nevím jak měřit něco na spínaném zdroji. Už modifikovaná sinusovka nejde měřit bez měřáku True RMS takže počítám proudy které berou spínané zdroje budou na tom podobně. Navíc co vlastně vytvoří aktivní PFC? teoreticky by odbíraný proud měl být "sinusový"

[rezis]

Dobře vynechám-li stanby tak ten měřič v prvním příspěvku by pro měření TV v provozu mohl být OK předpokládám dle diskuse.
Ono obecně sám nevím jak měřit něco na spínaném zdroji. Už modifikovaná sinusovka nejde měřit bez měřáku True RMS takže počítám proudy které berou spínané zdroje budou na tom podobně. Navíc co vlastně vytvoří aktivní PFC? teoreticky by odbíraný proud měl být "sinusový"

[tomasjedno]

[tomasjedno]

[Otkundes]

rnbw:
Spotřebu spínaného zdroje, dokonce i v režimu stand-by, změří každý elektroměr, který používají distributoři elektřiny. Jde jen o prahovou citlivost instalovaného měřidla, které musí být přizpůsobeno předpokládanému odběru v odběrném místě (t.j. dimenzování měřidla). Když však vezmete v úvahu, že v elektroinstalaci běžné domácnosti máte třeba některé spotřebiče trvale připojené k síti (zvonková trafa, adaptéry a pod.) a výkony se sečtou i s tím režimem stand-by, elměr distributora spotřebu zařízení v tomto režimu bez potíží zaregistruje. Zda jsou zásuvkové elměry, prodávané v marketech též tak kvalitní, jako používané obchodní měření distributora, nedovedu posoudit, nepoužívám je.

Rezis:
Přece nemusíte měřit modifikovanou sinusovku, která "leze" z nějakého měniče, nebo UPS. Platíte za spotřebu sinusovky o předepsané amplitudě, procházející elměrem distributora. Měřte tedy spotřebu (výkon) před UPS. Případně na dobu měření, sledovaný přístroj připojte přímo k distribuční síti, čímž vyloučíte zkreslení výsledků měření, dané provozem UPS-ky. To samé u spínaného zdroje - měřit spotřebu energie na straně síťového přívodu do zdroje...

[rezis]

Možná moc přemýšlím jen... při měření proudu je v obvodu bočník na na něm se zkoumá úbytek napětí. Takže pokud bude spotřebič odebírat "něco" pak musím při vyhodnocování úbytku na bočníku použít měřič který právě spočítá správnou hodnotu. Nebo mýlím se? Popravdě jsem nezkoumal průběh na bočníku zařazeném v obvodu spínaného zdroje.
Ale to se pro mou potřebu moc hrabem v podrobnostech.
Jde o odhalení těch skrytých potvor. O 1F elektroměru jsem uvažoval, ale přijde mi to moc krkolomné když to má umět takto krabička.

[rezis]

Možná moc přemýšlím jen... při měření proudu je v obvodu bočník na na něm se zkoumá úbytek napětí. Takže pokud bude spotřebič odebírat "něco" pak musím při vyhodnocování úbytku na bočníku použít měřič který právě spočítá správnou hodnotu. Nebo mýlím se? Popravdě jsem nezkoumal průběh na bočníku zařazeném v obvodu spínaného zdroje.
Ale to se pro mou potřebu moc hrabem v podrobnostech.
Jde o odhalení těch skrytých potvor. O 1F elektroměru jsem uvažoval, ale přijde mi to moc krkolomné když to má umět takto krabička.

[tomasjedno]

[tomasjedno]

[AmarokCZ]

rezis: na ty spínané zdroje si postav obyčejnou analogovou násobičku, která má pak výstup jako aktuální výkon, tedy tento výstup stačí zprůměrovat - true RMS blbosti netřeba.
Máš-li přístup ke knihovně, tak hledej "Linear Application Data Book" od National Semiconductor (str 441 ve verzi z r.1994). Jinak to mám lehce překopané na svých stránkách.

[PavelFF]

Máš pěkné stránky, i když červené písmo na zeleném podkladu je na zastřelení

Zkusil jsem podle amára postavit wattmetr PAM1 (AR A2/94 str.9) na podobném principu(analogová násobička) a dost jsem si od toho sliboval právě na malé výkony (po změně rozsahu). Byl s tranzistory BF245, pároval jsem je z desítek kusů. Výsledek byl zklamání (ale možná je to jen rukama, kdoví).
Problém byl v tom, že když jsem wattmetr podle návodu seřídil na odporu na správný výkon při napětí 230V, tak potom ukazoval blbě při napětí 190V nebo 250V. Což je samozřejmě průser. Tak mám lehké podezření, že takhle jednoduchá násobička bude mít podobný neduh. A že tím pádem pro průběhy hodně odlišné od sinusovky nebude měřit správně. Což ale není jak posoudit a na čem ověřit.

Stejně si myslím, že dneska nejpřesnější metoda je nějaká digitální (a je vhodná i pro pro malé výkony), jako třeba ten Strašilův přístroj. Navzorkovat, znásobít, posčítat,... a pak nezáleží na teplotě přechodů tranzistorů, vířivých proudech, třecím odporu kolečka apod. I když samozřejmě omezení přesnosti u velmi strmých hran (vysokých harmonických) taky zůstává.

rezis: Až si nějaký ten wattmetr pořídíš, tak ho můžeš podrobit jednoduchým testům, ze kterých se dá usoudit, jestli bude umět měřit i obecné průběhy. Například můžeš měřit příkon žehličky přes diodu v obou polaritách a měl by ukázat jednak stejně a zhruba polovinu výkonu než bez diody (tam je ještě problém s nelinearitou odporu vs. teplota topného drátu ). V tomto testu asi dvoukvadrantová násobička neuspěje. Nebo na něj zapoj čistý kondenzátor aby dal proud několik ampér(třeba k motorům ,několik uF) - zdánlivý výkon stovky vattů, činný by měl ukázat zhruba nulu. V tomhle testu taky PAM1 pohořel. Pak můžeš zkusit fázové řízení triakem. V tabulkách se dá najít, jaký má být výkon při oříznutí sinusovky o daný úhel. A pokud bude ukazovat dobře, tak bude nejspíš umět i ty spínané zdroje.

V obch. síti zjevně existují "wattmetry", které opravdu měří naprosté kraviny. Už se to tu na fóru probíralo. Naopak tu byl nějaký dražší(asi za 700Kč), určený k fotovoltaice, který vypadal docela dobře. Nebo že bych ho viděl na Aukru(?).

Koupě takového přístroje je sázka do loterie. Mám pocit, že nikdo z vlastníků se nesnaží přístroj "proklepnout", takže něčí spokojenost s konkrétním výrobkem nemusí nic znamenat.

[PavelFF]

Máš pěkné stránky, i když červené písmo na zeleném podkladu je na zastřelení

Zkusil jsem podle amára postavit wattmetr PAM1 (AR A2/94 str.9) na podobném principu(analogová násobička) a dost jsem si od toho sliboval právě na malé výkony (po změně rozsahu). Byl s tranzistory BF245, pároval jsem je z desítek kusů. Výsledek byl zklamání (ale možná je to jen rukama, kdoví).
Problém byl v tom, že když jsem wattmetr podle návodu seřídil na odporu na správný výkon při napětí 230V, tak potom ukazoval blbě při napětí 190V nebo 250V. Což je samozřejmě průser. Tak mám lehké podezření, že takhle jednoduchá násobička bude mít podobný neduh. A že tím pádem pro průběhy hodně odlišné od sinusovky nebude měřit správně. Což ale není jak posoudit a na čem ověřit.

Stejně si myslím, že dneska nejpřesnější metoda je nějaká digitální (a je vhodná i pro pro malé výkony), jako třeba ten Strašilův přístroj. Navzorkovat, znásobít, posčítat,... a pak nezáleží na teplotě přechodů tranzistorů, vířivých proudech, třecím odporu kolečka apod. I když samozřejmě omezení přesnosti u velmi strmých hran (vysokých harmonických) taky zůstává.

rezis: Až si nějaký ten wattmetr pořídíš, tak ho můžeš podrobit jednoduchým testům, ze kterých se dá usoudit, jestli bude umět měřit i obecné průběhy. Například můžeš měřit příkon žehličky přes diodu v obou polaritách a měl by ukázat jednak stejně a zhruba polovinu výkonu než bez diody (tam je ještě problém s nelinearitou odporu vs. teplota topného drátu ). V tomto testu asi dvoukvadrantová násobička neuspěje. Nebo na něj zapoj čistý kondenzátor aby dal proud několik ampér(třeba k motorům ,několik uF) - zdánlivý výkon stovky vattů, činný by měl ukázat zhruba nulu. V tomhle testu taky PAM1 pohořel. Pak můžeš zkusit fázové řízení triakem. V tabulkách se dá najít, jaký má být výkon při oříznutí sinusovky o daný úhel. A pokud bude ukazovat dobře, tak bude nejspíš umět i ty spínané zdroje.

V obch. síti zjevně existují "wattmetry", které opravdu měří naprosté kraviny. Už se to tu na fóru probíralo. Naopak tu byl nějaký dražší(asi za 700Kč), určený k fotovoltaice, který vypadal docela dobře. Nebo že bych ho viděl na Aukru(?).

Koupě takového přístroje je sázka do loterie. Mám pocit, že nikdo z vlastníků se nesnaží přístroj "proklepnout", takže něčí spokojenost s konkrétním výrobkem nemusí nic znamenat.

[AmarokCZ]

Pavle máš pravdu a to jak s tím červeným písmem (i když to je problém spíš mužské části populace) tak s tím, že tahle násobička je závislá na napětí. Nejlepší je samozřejmě v dnešní době digitál, ale musí být přizpůsobený tomu, že chci měřit malé příkony. Takže to nesmí mít rozsah 2kW, ale třeba jen 100W.

Ta konstrukce násobičky pochází z konce 70. let, takže nelze očekávat zázraky. Já osobně jsem nic nepároval, supermatch jsem nekupoval a výsledek zklamání určitě nebyl. Při zapojení kondenzátoru to ukazuje nulu a na spínáku z PC se to shodne s digitálem. Tudíž pro mě to má jen tři mouchy: (1) po zapnutí musím čekat 10 minut než můžu měřit (problém by měl řešit onen supermatch); (2) ukazuje to dvojnásobek jedné půlvlny (v praxi to v drtivé většině případů není problém - při prohození fáze a nuláku je výsledek stejný s výjimkou malých spínaných zdrojů, které mají usměrnění jednou diodou); (3) v rámci kolísání napětí v síti to kecá až o 10% (asi by to šlo vyřešit, ale nikdy mě to netížilo).

[p32]

On nemyslel tu červenou barvu jako takovou, ale spíše vnímavost textu oproti pozadí. Nejlépe to zkontroluješ převodem do ČB.

[PavelFF]

Myslel jsem to tak, že takhle ostře červená a zelená mají tak rozdílné "vlnové délky", že je obtížné zaostřit oko na obě najednou. Červený text jakoby vystupuje z plochy a nedá se ostře vidět. Je to popsáno v literatuře jako jeden z optických klamů. Nejsem barvoslepý.

[PavelFF]

Myslel jsem to tak, že takhle ostře červená a zelená mají tak rozdílné "vlnové délky", že je obtížné zaostřit oko na obě najednou. Červený text jakoby vystupuje z plochy a nedá se ostře vidět. Je to popsáno v literatuře jako jeden z optických klamů. Nejsem barvoslepý.

[p32]

To co popisuješ je dané tím, že obě barvy mají skoro stejný jas a proto jsem ukázal jak to vnímá mozek pomocí ukázky v ČB obraze. Barvoslepost je o něčem jiném. Ta červená je v pořádku, zelená by měla být jasnější. Vlnové délky do webu nepleť, ale tzn. "bezpečné" barvy.