Ano, zatímco u klasického (nerozptylového) síťového trafa se dá vystačit s několika jednoduchými vzorečky nebo tabulkami a pokud dodržíme průřez jádra, bývá i snadná reprodukovatelnost takového trafa, u rozptylového trafa to je trochu složitější a návrh je obtížnější. Často se potom stává, že i když vyrobíme trafo přesně podle popisu, tak třeba jiné mag. vlastnosti plechů způsobí, že výsledné trafo se dost liší od původně popsaného.
Je tedy dobré nejprve pochopit základní pricipy, pak udělat pár experimentů, kterými si ověříme vlastnosti toho jádra, které máme k dospozici a nakonec provedeme vlastní návrh. Celkem spolehlivá je cesta přibližného výpočtu, navinutí trafa se dvěma oddělenými sloupky a odbočkami, potom proměření a nakonec úprava počtu závitů a přidání části sek. vinutí na sloupek primáru.
To, že se trafo nechová úplně správně, ještě neznamená, že bude svařovat úplně špatně. Existují i tovární trafa, která nemají nejlepší vlastnosti. A dost lidí jimi svařuje. Ale pokud se nám podaří přiblížit se ideálu, zkušený svářeč ocení zlepšení vlastností trafa. Sám jsem si ověřil několik principů. Jednofázové trafo s pohyblivým mag. bočníkem, trafo s přepínáním odboček, třífázové trafo s usměrňovačem a transduktorem, i elektronickou regulaci s řízeným usměrňovačem. Všechny tyto principy jsou schůdné i pro domácí výrobu, ale pro začátečníka je asi nejlepší to jednofázové trafo s odbočkami nebo mag. bočníkem. Ta elektronická regulace už vyžaduje jisté zkušenosti a vybavení. Transduktor je velmi náročný pro návrh i výrobu, je těžký, ale pokud ho někdo získá hotový, je stavba takové svářečky snadná i pro začátečníka.
Měřil jsem i řadu továrních svářeček a tak vím, že i amatér dokáže udělat velmi kvalitní výrobek.
Ale myslím si, že při dnešních cenách už si bude stavět vlastní svářečku jenom ten, kdo to dělá pro svoje potěšení. Ten, kdo jenom potřebuje svařovat, tak raději sáhne do tobolky. Asi před rokem si jeden známý koupil za 1500,- Kč svařovací trafo, měřil jsem mu ho a musím říct, že to nebylo špatné. Při 45% DZ to umělo 130A, takže běžně se dalo svařovat 2,5 elektrodou, občas i 3,15 a regulace postačila i pro průměr 2. Napětí naprázdno okolo 55 V, takže bazickými elektrodami to nešlo. Ale za patnáct stovek - kdo by se s tím stavěl!
Jistě, jde o zkratový proud, jen ten se dá v domácích podmínkách definovaně a snadno měřit. Je základním měřítkem vlastností navinutého trafa a spolu s napětím naprázdno by jeho měření nemělo scházet, tyto dva údaje stačí k ověření, zda se podařilo trafo vyrobit podle předpokladů.
Napětí na oblouku se doma měří dost problematicky a může vést k omylům.
Řídit rozptylové trafo na primáru není nic rozumného ani snadného. Výstupní proud je dán především rozptylovou reaktancí toho trafa, řízením na vstupu se dá regulovat tak akorát napětí naprázdno. Ale ani to není snadné, kdysi jsem se pokoušel udělat u velké nabíječky s rozptylovým trafem omezení nabíjecího napětí zpětnou vazbou do primárního regulátoru, chodilo to, ale byly potíže se stabilitou.
Nemalé potíže jsem taky měl při snaze řídit proud do řídící cívky transduktoru svářečky řízeným usměrňovačem. Ta zátěž má ohromnou indukčnost, musí se velmi dobře ošetřit tyristor proti nedovoleným režimům. Fungovalo to, ale jen při ručním řízení, o nějaké zpětné vazbě jsem si mohl nechat zdát, celá ta smyčka je velmi pomalá a její vlastnosti jsou v různých polohách nastavení různé. Těžko se hledá nějaký kompromis.
Mám ale udělaný lab. zdroj 0 - 40V 30A se síťovým trafem, kde je v primáru předregulace a na sek. straně je lineární regulátor s konstantním úbytkem napětí a funguje to velmi pěkně, i dynamické vlastnosti jsou rozumné, když na výstupu klíčuju zátěž 25A při 5V, tak žádný prvek nedostává do nedovolené oblasti. Takže na tom primáru to jde, ale pro větší výkony bych to nedělal, myslím že nevýhody převažují.
A u rozptylového trafa to i postrádá rozumný smysl.
Ale jinak si myslím, že používání rozptylových traf není doceněno, pro některá použití mají velmi výhodné vlastnosti.
Bylo zde toho popsáno dost,ale regulace primáru přepínáním počtu závitů je asi nejhorší,protože se mění napětí na sekundáru.
Nejlepší se mi zdá tyrystorová regulace primáru.
Založen: Dec 27, 2004 Příspěvky: 347 Bydliště: SVK-TN-SI-SI
Zaslal: ne únor 25 2007, 14:46 Předmět:
No názornou tu padlo veľa, ale tá moja posledná varianta čo mám namotané to tafo naozaj zvára ale ako som už písal tak mám problém že na tom najvyššom prúde mám veľké napätie a pri zapnutí mi to berie naprázdno cca 4A ? Neviem ale asi podľa mňa to je dosť veľa ? A zapnúť to na prázdno na 16A istič nemožné ! Vždy mi to vyrazí ! Zato chytiť zvárací oblúk nie je žiadny problém aj pre toho čo nikdy nezváral. Je pravda že dnes sa už dá dobrá a lacná zváračka kúpiť hotová, ale tam ide o to pochopiť trocha tú problematiku, niečomu sa priučiť a hlavne že to môj výrobok ktorý dobre funguje a bude sa časom stále zdokonaľovať. Už mám aj nejaké zaujímavé schéma len ho treba vyskúšať ako bude fungovať.
Založen: Feb 24, 2007 Příspěvky: 3995 Bydliště: Zlínsko
Zaslal: ne únor 25 2007, 15:01 Předmět:
ahoj,
ten způsob přepínání je velmi jednoduchý i když to tak nevypadá. Primár namotáš na jeden sloupek tak jak normální trafo. Sekundár namotáš částečně na sloupek k primáru a částečně na sloupek na protilehlé straně trafa .Obojí části sekundáru musí mít odbočky tak aby jsi mohl spojovat do série část sekundárního vinutí na primárním sloupku a část na sekundárním sloupku,tak aby jsi měl vždy stejný počet sekundárních závitů.Tak budeš mít vždy stejné sec. napětí ale budeš měnit sec.proud. Říká se tomu změna těsnosti vazby. Působí to mag. odpor v délce mag. obvodu.
Založen: Feb 24, 2007 Příspěvky: 3995 Bydliště: Zlínsko
Zaslal: ne únor 25 2007, 15:14 Předmět:
opravuji předchozí radu. Primár namotáš rozdělěně s odbočkami a přepínáš. Sekundár je namotaný vkuse. Šlo by to i v sec.,ale přepínač by byl zatěžován velkým proudem.
Založen: Dec 27, 2004 Příspěvky: 347 Bydliště: SVK-TN-SI-SI
Zaslal: ne únor 25 2007, 15:18 Předmět:
To je ale trocha ekonomické riešení ? To si nedokážem predstaviť prepínač na sekundárnej strane ktorí by udržal prúd 180A ? Ten by musel biť väčší ako samotná zváračka a prepájanie tak silnými drôt my. Mne poslal schéma podobné ako popisuješ ale prepína sa tam sekundár dvomi prepínačmi.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2, 3, 4, 5Další
Strana 2 z 5
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
