Amplitudová modulace

[Fredy00]

Ahoj, co by jste mi doporučili za zdroj k informacím pro amplitudovou modulaci? Díky.

[forbidden]

Google.

[forbidden]

Google.

[ok1hga]

Wikipedia

[ok1hga]

Wikipedia

[monterjirka]

nebo BEN, technická literatura Praha,...

[Fredy00]

[forbidden]

Google najde téměř vše. Na obecnou otázku obecná odpověď. Nijak jsi neupřesnil, co přesně tě zajímá, jestli o ní nevíš vůbec nic, nebo chceš jen rozšířit svý znalosti. Neuvedl jsi ani jestli chceš poradit literaturu, nebo chceš studovat na netu.
V dané situaci mi to přišlo jako nejrelevantnější odpověď, nakonec wikipedie je hned první dotaz, co z googlu vypadne. Příště zpřesni dotaz, nebudeš dostávat odpovědi od trouby.

[forbidden]

Google najde téměř vše. Na obecnou otázku obecná odpověď. Nijak jsi neupřesnil, co přesně tě zajímá, jestli o ní nevíš vůbec nic, nebo chceš jen rozšířit svý znalosti. Neuvedl jsi ani jestli chceš poradit literaturu, nebo chceš studovat na netu.
V dané situaci mi to přišlo jako nejrelevantnější odpověď, nakonec wikipedie je hned první dotaz, co z googlu vypadne. Příště zpřesni dotaz, nebudeš dostávat odpovědi od trouby.

[Atlan]

Odkaz zde

Dokument vhodny pre studentov aby sa aj nieco naucili

Odkaz jsem změnil na skrytý, aby délkou nerozhazoval zobrazení stránky.
Hill

[mtajovsky]

Záleží, jaké podrobnosti chcete vědět. V principu je to velmi primitivní. Fázi signálů pro jednoduchost zanedbáme.

Máme nosný signál:
n(t) = A . sin(ωn.t) (1)

Při modulaci není amplituda A konstantní. Modulační kmitočet ωm mění amplitudu A od její střední hodnoty o relativní hodnotu M, které se říká hloubka modulace. Přitom M<=1:

a(t) = A.(1+M . cos(ωm.t)) (2)

Je-li modulační kmitočet daleko menší než nosný, je možno uvažovat, že výsledný signál s(t) je součinem obou funkcí (1) a (2) v následujícím tvaru:

s(t) = A . [1 + M.cos(ωmt)] . sin(ωnt) (3)

použitím trigonometrické identity:
sin x . cos y = [sin (x + y) + sin(x - y)]/2

upravíme (3) na:
s(t) = A . sin(ωnt) + (A.M)/2 . [sin(ωn + ωm) + sin(ωn - ωm)]

Z toho je vidět že výsledkem AM jediným kmitočtem jsou 3 složky:
- původní nosná

a postranní kmitočty
- signál o frekvenci nosná+modulační kmitočet
- signál o frekvenci nosná-modulační kmitočet

a dále to, že velikost postranních kmitočtů je maximálně poloviční vzhledem k nosné. Proto každý z nich může nést maximálně 1/4 výkonu. Dále je vidět, že stačí přenášet jen jeden postranní kmitočet a zbylé lze odvodit. Celé to má i další důsledky.

Edit: pozdě

[mtajovsky]

Záleží, jaké podrobnosti chcete vědět. V principu je to velmi primitivní. Fázi signálů pro jednoduchost zanedbáme.

Máme nosný signál:
n(t) = A . sin(ωn.t) (1)

Při modulaci není amplituda A konstantní. Modulační kmitočet ωm mění amplitudu A od její střední hodnoty o relativní hodnotu M, které se říká hloubka modulace. Přitom M<=1:

a(t) = A.(1+M . cos(ωm.t)) (2)

Je-li modulační kmitočet daleko menší než nosný, je možno uvažovat, že výsledný signál s(t) je součinem obou funkcí (1) a (2) v následujícím tvaru:

s(t) = A . [1 + M.cos(ωmt)] . sin(ωnt) (3)

použitím trigonometrické identity:
sin x . cos y = [sin (x + y) + sin(x - y)]/2

upravíme (3) na:
s(t) = A . sin(ωnt) + (A.M)/2 . [sin(ωn + ωm) + sin(ωn - ωm)]

Z toho je vidět že výsledkem AM jediným kmitočtem jsou 3 složky:
- původní nosná

a postranní kmitočty
- signál o frekvenci nosná+modulační kmitočet
- signál o frekvenci nosná-modulační kmitočet

a dále to, že velikost postranních kmitočtů je maximálně poloviční vzhledem k nosné. Proto každý z nich může nést maximálně 1/4 výkonu. Dále je vidět, že stačí přenášet jen jeden postranní kmitočet a zbylé lze odvodit. Celé to má i další důsledky.

Edit: pozdě

[Fredy00]

Děkuji za rady...

Hele lidi, rozumně: já třeba chápu, že Vám vadí ti, co sem přilezou s otázkou "který konec rezistoru je emitor, a který kolektor".

Ale ten google není všemocnej... googlil sem poctivě půl hodiny, a 4. odkaz byl vnitřek vajíčka (schéma).
To člověka naštve.

A proto rád chodím najistotu, a věřím, že ověřené zdroje jsou lepší, než nějaký smetí, kdo ví odkud.

[Fredy00]

[WLAB]

Obecne receno, informaci moduluje promenne zesileni prvku, pres ktery signal prochazi....

[mtajovsky]

Modulaci provádí obvod, zvaný modulátor . Zapojení modulátorů jsou různá, asi nejpoužívanější je anodová (kolektorová) modulace.

[mtajovsky]

Modulaci provádí obvod, zvaný modulátor . Zapojení modulátorů jsou různá, asi nejpoužívanější je anodová (kolektorová) modulace.

[Fredy00]

"Protože mají kmitočet rovný součtu nebo rozdílu nosné a modulace."

Jestli tomu rozumím dobře, tak "pravá" je součtem nosné ("kapsle") a modulace ("dat"). A levá je jejich odečtem, rozdílem. Ale co se sčítá? Jaká veličina?

Zbytečná citace celého předchozího příspěvku vymazána.Viz PRAVIDLA, odst.14b)
Hill

[WLAB]

Ja bych teda rekl, ze "kapsle" je modulacni signal, ktery je vyplneny nosnou....
Co se scita/odcita?? Ve vysledku kmitocet a ten soucet/rozdil je dusledek realneho nasobeni obou signalu (nosne a modulace) - viz. ty vzorce vyse.

[Fredy00]

A co ten modualční signál vytváří?

A to sčítání a doečítání, dá se v pár větách vyjádřit bez vzorců?

Zbytečná citace celého předchozího příspěvku vymazána.Viz PRAVIDLA, odst.14b)
Hill