zkrat na H vychylovacích cívkách? MAG DX700T

[plošný spoj]

Dostal se mi do rukou MAG DX700T. Bohužel marně hledám schéma.
Teď k problému. Monitor byl bez vysokého napětí, napájecí zdroj funguje.
Postupným proměřováním jsem odhalil proražený tranzistor na horizontálu, což je častá závada. Po důkladném proměření okolních diod a kapacit na svod jsem vletoval nový tranzistor. Měřil jsem i osciloskopem - signál na buzení tranzistoru je. VN vystartovalo (vn trafo není buzeno přímo tímto tranzistorem, ale z kolektoru tohoto transiztoru se přes diodu odebírá signál abych to zkrátil pro výkonový FET, který budí vn trafo).
Bohužel se tranzistor hned prorazil . Skusil jsem to ještě 2x se stejným výsledkem.
Po tvrdém odpojení horizontálních cívek vysoké napětí klidně najede a na stínítku se objeví pruh z vertikálu. Problém ve vn trafu tedy není.
Mám důvodné podezření na zkrat na horizontálních vychylovacích cívkách. Existuje nějaká možnost jejich změření ? Nemyslím tím ohmetrem - díky za tyto rady.

[MetalGod]

Pokud jsi to ještě neměřil ohmákem, ta to zkus!
Je prakticky nemožné, aby byl mezizávitový šlus přes celou cívku, natož přes obě!!!

[MetalGod]

Pokud jsi to ještě neměřil ohmákem, ta to zkus!
Je prakticky nemožné, aby byl mezizávitový šlus přes celou cívku, natož přes obě!!!

[plošný spoj]

Klasickým měřením jsem naměřil tyto údaje -
horizontální cívky cca 0,5 ohmu
vertikální cívky cca 7 ohmu.
Po pilném studování polského diskusního fóra elektroda.pl se mi tyto hodnoty jeví jako normální. Nechce se mi pro ověření měření otevírat funkční monitor.
Vzhledem k tomu, že již jsem bez patřičně výkonného parního tranzistoru 2SC5048, pokračování po jeho zakoupení. Ještě dotaz znalým - 60W žárovka se jako náhradní zátěž zapojuje místo H cívek na kolektor tranzistoru a zem? O této servisní metodě jsem již hodněkrát slyšel (šetření drahého tranzistoru), ale nikdy jsem ji nepoužil a ani nevím, jak se do daného obvodu správně zapojuje (je to běžná žárovka 220V/60W ?).

[brtnik]

Cívky vypadají ohmicky v pořádku, záviťák ale takto nemusí být hned patrný. Stejnou závadu jsem řešil u monitoru Dell s téměř obdobným zapojením. Chyba byla v buzení tranzistoru, obdélník z komparátoru měl ss posuv a malou amplitudu (vadný komparátor). Jinak bych se zaměřil i na RCD sítě kolem tranzistoru a kontrolu napětí ze zdroje.

[miroja]

Vychylovacky sa vzdy skaldaju z dvoch casti. Lava+prava (horizontal)alebo horna a spodna (vertikal). Skus rozpojit jeden spolocny bod a porovnat namerane vysledky tychto polovic (myslim, ze uplne stacia merat horizontalne). Aby si sa domeral niecoho uzitocneho, na to bude ohmeter malo. Merac indukcnosti by bol uzitocny. Ak je tam medzizavitovy skrat,zmena jednosmerneho odporu bude minimalna, no na indukcnosti by sa to malo prejavit.
Mne sa tak podarilo lokalizovat vadne vychylovacky na COLOR 110 aj 430.
Este by tu jeden bol pokus - nechat zapojenu najskor jednu a potom druhu polovicku vychylovaciek. Mozno ze to koncak prezije (COLOR 110 to prezil ).

[miroja]

Vychylovacky sa vzdy skaldaju z dvoch casti. Lava+prava (horizontal)alebo horna a spodna (vertikal). Skus rozpojit jeden spolocny bod a porovnat namerane vysledky tychto polovic (myslim, ze uplne stacia merat horizontalne). Aby si sa domeral niecoho uzitocneho, na to bude ohmeter malo. Merac indukcnosti by bol uzitocny. Ak je tam medzizavitovy skrat,zmena jednosmerneho odporu bude minimalna, no na indukcnosti by sa to malo prejavit.
Mne sa tak podarilo lokalizovat vadne vychylovacky na COLOR 110 aj 430.
Este by tu jeden bol pokus - nechat zapojenu najskor jednu a potom druhu polovicku vychylovaciek. Mozno ze to koncak prezije (COLOR 110 to prezil ).

[rezis]

a nepouci se a nepouci se. Ten tranzistor ma docela urcite v napajeci ceste P-Fet ktery je spolecne s civkou zdroj pro rozklad. Pokud ti odejte rozkladovy prorazi se i ten FET a naopak. Hledej ve starsich forech

[rezis]

a nepouci se a nepouci se. Ten tranzistor ma docela urcite v napajeci ceste P-Fet ktery je spolecne s civkou zdroj pro rozklad. Pokud ti odejte rozkladovy prorazi se i ten FET a naopak. Hledej ve starsich forech

[anonym]

Předpokladem přežítí tranzistoru je samozřejmě správná funkce zdroje pro vychylovačky (tvořeným většinou impulsně buzeným PFETem a cívečkou), jak píše výše Rezis. Koukni se na jakékoliv schéma monitoru tady na stránkách, třeba sony-dell http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Downloads&d_op=getit&lid=1506
nebo ostatní Soňáky, je tam dobře patrný princip funkce všech součástek a jsou tam i učebnicové průběhy v charakteristických bodech. Tranzistory odchází jako důsledek!!!, ne jako příčina poruchy. A to se tu řeší stále znovu.

[surfar]

[brtnik]

k tomu anonymovi se hlásím, nevím, proč mne to vždy, když se sem dostanu přes odkaz na nový příspěvek v mailu automaticky nepřihlásí...

K opravě takové závady by mělo stačit i podobné schéma. Na zmiňovaném polském fóru nebo na www.eserviceinfo.com jich je spousty...

[plošný spoj]

Tak jsem se dneska dostal k monitoru. Mám několik postřehů:
po opatření si patřičného tranzistoru jsem dříve, než jsem jej vletoval proměřil (myslím že všechny) polovodiče v H rozkladových obvodech a svitkové a keramické kondenzátory na svod měřičem izolačního odporu.
Vyměnil jsem kapacitu mezi kolektorem a emitorem rozkladového tranzistoru (i když na 1000V nevykazoval svod byl mírně nafouklý a naprasklý). Bohužel originál byl 6n2 - ten jsem nesehnal, tak jsem tam dal 4n7. To by ale nemělo vadit.
Pak jsem to risknul a zapnul jsem to. VN tentokrát vůbec nenaběhlo. Okamžitě jsem vypínal. Tranzistor to přežil.
Po opětovném zapnutí (VN opět nenaběhlo) jsem měřil bázi rozkladového tranzistoru - impulsy jsou jako víno. Zkusím změřit kolektor po přiložení sondy VN naběhlo - objevil se obraz zřejmě kapacitou sondy a klekl mi osciloskop po napěťové špičce (tak už vím co bude na opravu v pořadí).
Vychylovací cívky jsou tedy OK, ale v obvodu je ještě nějaká zrada, neboť po vypnutí a opětovném zapnutí tma. Po proletování všech možných exponovaných míst monitor opět zabral - nechal jsem jej smažit cca 1/2 hodiny. Všecho šlo jak má (nastavování v menu, nastavování obnovovací frekvence z windows). Z toho vyplývá, že polovodiče jsou OK.
Po vypnutí a zapnutí zase tma .
Stuďák je vyloučený - když monitor šel, tak jsem plošný spoj důkladně proklepával a nic. Tak a babo raď. Možná nahřátím některého vadného elytu se celý H obvod rozjede. Po tvrdém odpojení H cívek VN najede jako po másle pokaždé .
Až budu mít čas, opět polaboruji a čekám na vaši diskuzi a názory .

[surfar]

A co to buzení? Nešvihne se ten FET,(pokud tam je) až po zahřátí?Tzn. studený start =OK ,restart=něco odpálím!
Tady se mi zdá ,že jsi nenašel všechny elyty,které je třeba vyměnit

[plošný spoj]

Opět jsem se dostal k laborování:
po proletování všech pájecích plošek (především kolem rozkladových obvodů), proměření všech kapacit (elytů i polštářků) jsem se zaměřil na tranzistor, budící koncový 2SC5048. Jedná se bipolární npn tranzistor. Na pouzdru má uvedeno
první řádek: H 2N
druhý řádek: G718L
třetí řádek: GF B
takto to má třířádkově napsáno těle. Pokud o něm víte něco víc, budu rád, když se o datech tohoto tranzistoru podělíte.
Když totiž tento tranzistor vyletuji a následně vletuji (asi po zahřátí pouzdra) monitor nastartuje a již drží, takže žádné proražené FETy nebo stuďáky. Po desce jsem celkem intenzívně ťukal při chodu a ani zavlnění obrazu.
Obraz je perfektní, ostrý, barvy syté. Zkrátka SONY obrazovka. V chodu jsem jej měl rozebraný přes 3 hodiny. Ani jedno zakolísání.
Po vypnutí na síťovém vypínači, opět tma. Vyletování, zaletování a zase jede. Co na to ostatní? Setkali jste se s podobným hlavolamem?
Původní podezření zkratu H cívek se nepotvrdilo.

[rnbw]

Ze by http://www.ortodoxism.ro/datasheets/zetexsemiconductors/2n6716.pdf ?

[rnbw]

Ze by http://www.ortodoxism.ro/datasheets/zetexsemiconductors/2n6716.pdf ?

[toom]

http://pdf1.alldatasheet.com/datasheet-pdf/view/30304/TOSHIBA/2SC5048.html

[plošný spoj]

Asi jsem špatně formuloval svůj předchozí příspěvek. Jedná se mi o identifikaci tranzistoru ???? budící tranzistor řádkového rozkladu (to je ten 2SC5048).