Magnetofonová nostalgie (odděleno)

[Celeron]

Bony nebylo potřeba vexlovat, daly se získat i legálně. Stačilo ušetřit na zahraniční cestě diety a po návratu je vyměnit za bony. A nefungovalo to jen na diety v kapitalistický cizině ale taky na ruble, zlotý, forinty a jiný RVHP.
Když jsme jezdili do CCCP na školení sálových počítadel, dalo se na tom docela dost trhnout. Na den byly diety 10 rublů a hotel se žrádlem a doprava byla placená PZO Kovo mimo. No a protože se vědělo, co je v Rusku úzkej profil, tak se jelo s patřičnejma zásobama. Třeba riflema se dal rubl (běžně cena kolem 10 Kčs) devalvovat na 2 koruny a mohérovejma šálama na pouhých 70 halířů.
Člověk si tam pak žil jak prasca (pokud teda bylo za co utratit) a diety zbyly na výměnu za bony.

[konosuke]

Zahraniční SC, studium, školení, montáže, sport...to byl jedinej legální zdroj valut povinně
vrácených ČNB výměnou za poukázky (bony TK) na kávu, chlast, čokoládu a nějakou
tu hifinu, video či foto event. zmíněné džíny
ze Sajuzu se naopak vozily osciloskopy, avomety, mini TV šilenec, el.stavebnice a podobný
u nás deficitní či nedostatkové tovary za nereálné maloobchodní ceny
(v lidovědemokratickém Polsku existovala síť prodejen PZO Pewex przedsiębiorstwo eksportu
wewnętrznego kde se mohlo - bez sankcí - platit doláčem, mařenou, šilinkem nebo librou)

[sinclair]

Já jsem přes podobný způsob (nějak proplacené diety a jiné položky) vytahal ze dvou tiráků přes 6.000 bonů.
Začalo to pochopitelně riflama a páskama, jak jinak. Oni měli jistotu, že nebude průser, já jistotu 4,50 a stálý přísun.
A77 jsem ale zálohoval šilinkama a doplácel stobabkama. Ani vlastně nevím, jaký tehdy byl kurs. Nejspíš dost šílený.
Podobně se chovali i moji rodiče, když zjistili, za co jsem ty hříšné peníze utratil. Tehdy mamčin celoroční plat...
Typicky komentovala jen mamka. Táta jenom nadával, nejmíň měsíc s ním nebyla řeč - než si sám přišel poslechnout první, fakt pořádný nahrávky.
Mamka:
"Panebože! Šak to ani néni pěkné! Takové škaredé kotúče! To je na film? Kam to chceš postavit, takovú ohavu?" Šedá hliníková prázdná Revox a černá Ampex...
Stejné to bylo s leviskama, při prvním praní: "A za toto vyvalils šest set? Šak to púšťá barvu, panebože!"
To prostě nešlo vysvětlit, že je všecko v naprostém pořádku. Ani mně některý věci vnuci už nevysvětlí

Přeloučáci to budou vědět přesněji, ale už v bývalé práci byly zprávy, že zaměstnanci Tesly Přelouč si mohli některé výrobky, např. ten B400 koupit podstatně levněji. Bylo-nebylo?
Myslím, že B400, co byla doma, později i nějaké, hůře sehnatelné Ge součástky, pocházely právě z tohoto "zdroje". Táta tam někoho znal, zřejmě přes lázeňský pobyt.
Sehnat se tam dalo asi jen něco. Příkladmo, páry GD607/617 do Z6W-S jsem pracně sháněl v Brodě, snad půl roku.
Podobně to mělo být výhodně koupitelné u jiných modelů, snad vyjma těch kooperačních, co ve výrobě dobíhaly.
Mělo to tak být při doběhu B70-B90 a nástupu B700 a B93. Prý se daly u té B70 získat i netradiční barvy kastlí, například.
Já si většinově pamatuju jenom smetanově bílý, bleděmodrý a tmavomodrý - možná byly malosériově i jiné barvy.

[sinclair]

Mimochodem - vstupní obvody té A77 mohou dodnes sloužit za vzor, jak ukázkově zapojit vstupy magneťáku s ohledem na odstup.
Na vstupech jsou vzorově použité pnp tranzistory, které měla ostatně Tesla k dispozici taky (BC179 se dovážely z Polska).
Soubor dílčích schémat, co je dostupný na hifiengine, byl přikládaný k originálnímu návodu k použití, asi 15 listů A4. K němu byl Tuzexem vzorově profesně udělaný, přiložený český překlad. Žádné namleté sračky, jako později při importu z Asie.

[konosuke]

Tesla B400 byla suprová mašina, bohužel - přišla na trh tak 5-10 let pozdě
(mono) zvuk se moc nelíšil od B42 ale, měla tři rychlosti a mix mikrofonu
s linkou (gramo, rádio...) měl jsem (z bazaru) použil a prodal
PS. lámavost unášečů byla legendární, dnes jich naprogramovaný vstřikolis
naseká 2000 ks/h no jo, dneska...

[sinclair]

Ano, na domácí B400 byly křídla ulomené asi během roku a půl - ale ten magič byl denně v provozu nejmíň 7-8 hodin, čili to je "normálního" provozu tak na 4-5 let.
Táta potom nechal celé ty vršky unašečů perfektně vyfrézovat z nějakého tvrdšího Al, naeloxovat na černo, narazili do toho tu původní Ms vložku, založil se filc - a bylo po lámání.
Mezitím jsem sehnal další páry originálních. S těmi hliníkovými to strašně střílelo statikou při převíjení. Do toho spodního plechu, nalepeného na kastli. Ten se pozděj začal odlepovat, hňupolep RS3 to jistil.
V této konkrétní B400 bylo všecko hrozně urychlený a mám pocit, že jsem vstupní 106NU70 a stabilizační 3NU72 měnil snad 3-4x.

[konosuke]

Střílelo to výbojem statiky z okraje cívky na plech horního panelu, jenomže ty cívky
jsme stříkli hliníkovým emailem na disky kol aut "aby to vypadalo jak ALU z ciziny"
(spousta neznalých si myslela že je to tak)
záludná klávesa record (záznam) stisknuta omylem spustila rovnou mazání

[sinclair]

Teď si nejsem úplně jistý, ale myslím, že proti nechtěnému smazání to bylo jištěný nutností, stisknout současně stoptlačítko.

[konosuke]

Je to možné - v pozdějši sérii - upraveno pod tlakem spotřebitelské veřejnosti
všechny magiče světa co znám spustí záznam současným stiskem record + play
což prakticky vylučuje omyl pri obsluze, B400 je výjimka

[Hill]

Stisknutí stoptlačítka, aby šlo zařadit záznam, měly jen přístroje řady B4 s tlačítkovou soupravou 2PN 559 39 (se 6 tlačítky bez šoupáku rychloposuvů), vlastně jen ty ve dřevě. To byly modely B43, B44, B45, B444 Lux a Lux Super). Magneťáky B4 a B400 s tlačítkovou soupravou 2PN 559 20 a 2PN 559 50 neměly vůbec žádné blokování, prostě se jen stisklo tlačítko "záznam".
Důvod, proč se Tesla vrátila k řešení pro kvalifikované uživatele, když majitelů přibývalo a na dalších bé čtyřkových strojích se blbuvzdornější ovládání osvědčilo, ale nejspíš šlo o to, neměnit výrobu modelu B4 zase až tak moc.

[Hill]

Stisknutí stoptlačítka, aby šlo zařadit záznam, měly jen přístroje řady B4 s tlačítkovou soupravou 2PN 559 39 (se 6 tlačítky bez šoupáku rychloposuvů), vlastně jen ty ve dřevě. To byly modely B43, B44, B45, B444 Lux a Lux Super). Magneťáky B4 a B400 s tlačítkovou soupravou 2PN 559 20 a 2PN 559 50 neměly vůbec žádné blokování, prostě se jen stisklo tlačítko "záznam".
Důvod, proč se Tesla vrátila k řešení pro kvalifikované uživatele, když majitelů přibývalo a na dalších bé čtyřkových strojích se blbuvzdornější ovládání osvědčilo, ale nejspíš šlo o to, neměnit výrobu modelu B4 zase až tak moc.

[konosuke]

Teprv kazetový systém přinesl funkci "idiotensicher" s vylamovacím okýnkem
což znemožnilo záznam (tedy zároveň smazání starého zápisu) odblokovat
se dal celkem snadno, všichni znají...v této souvislosti mě napadá otázka
jak se s tím vypořádal kazeťák s mazáním pevným magnetem, asi mechanickou
blokaci výsuvu falešné hlavy nebo tak nějak.

[Hill]

Jednoduše - mazací hlava se přece přiklápěla jen tlačítkem záznamu. A táhlo toho tlačítka narazilo na západku vystavenou palcem zapadlým v okénku kazety, takže tlačítko se nedalo stisknout.
Ale, jak známo, ani to nebylo zcela blbuvzdorné, protože blbci jsou často velmi vynalézaví. A ti ostatní disponují hrubou silou.

[Hill]

Jednoduše - mazací hlava se přece přiklápěla jen tlačítkem záznamu. A táhlo toho tlačítka narazilo na západku vystavenou palcem zapadlým v okénku kazety, takže tlačítko se nedalo stisknout.
Ale, jak známo, ani to nebylo zcela blbuvzdorné, protože blbci jsou často velmi vynalézaví. A ti ostatní disponují hrubou silou.

[sinclair]

Své kamarádce jsem kdysi předělával poměrně slušné Sanyo, takový ten slim-line model. Pěkně to hrálo přes DIN a bylo mi líto, že to má nenastavitelnou předmagnetizaci a mazalo jen magnetem.
Dost práce s oscilátorem i odlaďovačem, obšlehnutým z A3, ale dodnes to s japonskou univerzálkou a českou mazací hlavou šlape /dávněji mi ho darovala/.
Deska byla zřejmě univerzální i pro dražší modely s AC, protože stačilo doosadit původní desku potřebnými dílky.
Koupila to tuším za 1.800,-Kčs v Praze v Kotvě. Za takové tehdejší peníze, už to mělo snad i mít plnohodnotný záznam..Ale pak jsme se dověděli, že Sanyo sice pořád je japonská firma, ale komplet to předali Korejcům.

[houmr]

[houmr]

Jinak krom diet byl ještě druhý legální způsob jak přijít k bonům. Pokud jste měli někoho žijícího v kapitalistické cizině, mohl vám legálně poslat na přilepšenou západní měnu, kterou vám pak stát vyplatil právě v tuzexových poukázkách.