Magnetofonová nostalgie (odděleno)

[svmbass]

Dovolím si zde prezentovat raritu magnetofonu, který si jistě zaslouží, aby byl v tomto tématu vzpomenut a který pravděpodobně ze zdejšího osazenstva nikdo nezná, nikdo jej neviděl ani neslyšel v provozu, kromě člena „kokun“. Jistě by mohl by k tomu ze svých vzpomínek nějaké detaily doplnit;
V Brumově-Bylnici existoval od počátku sedmdesátých let HiFi klub při MEZ, kde se scházela spousta zanícených nadšenců kvalitního zvuku, šikovných lidí i odborníků a specialistů na slovo vzatých. Za roky činnosti klubu si členové postavili mnohdy společnými silami spoustu reprobeden, zesilovačů, gramofonů aj.
Excelentním dílem v polovině 80-tých let byla stavba třímotorového kotoučového magnetofonu, na tu dobu se špičkovými parametry. Duchovním otcem celého projektu je člověk, elektrotechnik v MEZ, v týmu vývoje elektroniky svářeček… Mimo jiné vedl kroužek mladých radioamatérů, kde jsem si za jeho odborného vedení postavil svůj první výkonový zesilovač Transivatt 30G, v roce 1972 co by pátnáctiletý zobák.
Podklady pro elektrickou část byly čerpány z firemních dokumentací magnetofonů Sony, Revox, Akai aj., kdy byly tyto přizpůsobeny pro tehdejší dostupnou československou součástkovou základnu. Probíhalo mnoho nesčetných měření, nastavování, optimalizace parametrů i kompletní přepracování modulů, včetně převinutí motorů pro rychloposuvy vpřed-vzad. Řízení magnetofonu logikou.
Dalším husarským kouskem bylo kompletní zpracování technické dokumentace mechanických částí a samotná výroba dílů. Ve fabrice byl na tento projekt vystaven výrobní příkaz, nepamatuji zda oficiální, či inkognito. Na projektu pracovali technologové i konstruktéři, hifisté, které si tato akce zcela podmanila. Magnetofonů bylo v té době rozpracováno asi 15 ks a zřejmě jen polovina byla dokončena. Minulý týden jsem byl na návštěvě u spolupracovníka, jednoho z tehdejších stavitelů, který má právě přístroj v precizním, funkčním stavu. Poslouchal jsem hodinu Pink Floyd – zvuk výborný! Poslouchal jsem a udělal několik fotek.
Uploaded at ImageFra.me Uploaded at ImageFra.me Uploaded at ImageFra.me Uploaded at ImageFra.me Uploaded at ImageFra.me Uploaded at ImageFra.me Uploaded at ImageFra.me Uploaded at ImageFra.me Uploaded at ImageFra.me Uploaded at ImageFra.me Uploaded at ImageFra.me Uploaded at ImageFra.me Uploaded at ImageFra.me Uploaded at ImageFra.me Uploaded at ImageFra.me Uploaded at ImageFra.me
Uploaded at ImageFra.me Uploaded at ImageFra.me

Vedlejší magnetofon s bílým panelem je můj, dostal jsem jej před lety k dokončení stavby a oživení. Bohužel už se tak nestalo ….

[ok1hga]

tak tohle je bomba . . .
gratuluji !
. . . takhle to měli v Přelouči dělat a byli bychom úplně někde jinde.

co tam bylo za motory???
z fotek je zřejmé, že na unašečích byly motory z mechanik B4 . . .
jak jste je donutili k pomalým otáčkám ????
jaký motor byl na posun pásku ?
mechanika velmi jednoduchá ale asi účinná . . .

jaké to mělo parametry ?
. . . kolísání, odstupy, kmitočtový rozsah ?

[ok1hga]

tak tohle je bomba . . .
gratuluji !
. . . takhle to měli v Přelouči dělat a byli bychom úplně někde jinde.

co tam bylo za motory???
z fotek je zřejmé, že na unašečích byly motory z mechanik B4 . . .
jak jste je donutili k pomalým otáčkám ????
jaký motor byl na posun pásku ?
mechanika velmi jednoduchá ale asi účinná . . .

jaké to mělo parametry ?
. . . kolísání, odstupy, kmitočtový rozsah ?

[fifiju]

Já jsem našel včera foto jednoho velice zajímavého kousku:

[konosuke]

Krásné, doopravdy, k nevíře že je to home-made. Viděl jsem Tesla B70 mono upraven na tříhlaváč stereo (místo v páskové dráze tam bylo připraveno pro pozdější verzi B73) ale tyhle výrobky jsou unikáty. Zlaté české ručičky umí, jo, kde jsme dnes ? Audio-video z Číny, Mexika, Singapuru a Malajsie a co nepřežije záruční dobu a u nás nezaměstnanost.

[svmbass]

Prototyp třímotorového magnetofonu z HiFi klubu Brumov byl v polovině 80-tých let (?) prezentován na výstavě HIFI AMA a od té doby o něm věděli i vývojáři z Přelouče, zajímalo je technické řešení. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, v kterém ústavu proběhlo měření finálního prototypu magnetofonu. Toto bylo plně v kompetenci hlavního konstruktéra. Dle vyjádření dalších dvou majitelů těchto MGF, výsledky testů byly výborné. V celkové koncepci magnetofonu je počítáno s rozdílným typem používaných pásků, možnost přepínání korekce, předmagnetizace je součásti …
Hlavní motor pro přehrávání /nahrávání pásku je originál z B4, pro jeho ovládání slouží samostatný modul řízení otáček . Převod otáček na setrvačník zajišťují dvě pryžové gumičky. Z výše uvedené fotky je patrné, že součástí motoru je též přidělaný ozubený kroužek (přesná rozteč dělaná děličkou) a proti tomu jsou umístěny snímací cívky, z kterých vychází impulzy do řídící jednotky motoru. Kalibrace přesných otáček pro posuv pásky 9,5 / 19cm/sec. byla samostatná kapitola a změna rychlosti je taky řešena elektronicky. V každém případě je součástí magnetofonu taky potenciometr Pitch Control, umožňující velmi jemné ladění otáček hlavního motoru. Ve středové poloze vůči ryskám je nastaveno správné optimum.
Pro řízení posuvů jsou použity taktéž motory z B4, které byly zakoupeny pro malou sérii těchto magnetofonů v doprodeji v Uherském Brodě. Poté motorky B4 byly rozebrány a převinuty u nás v MEZu. Pro ovládání posuvů vpřed / vzad slouží modul motorové jednotky a relé.

[Thales]

Paráda! Rád bych to nějak komentoval, ale myslím že stačí když napíšu že toto dílo si zaslouží veškerou úctu stejně jako jeho konstruktér. Tímhle by měli přeloučské mlátit do hlavy. Škoda že nejsou nějaké opravdu reprezentativní fotky ale jen takovéto nouzovky.

[Hill]

Přeloučské, stejně jako pardubické a liberecké z toho vynech: existovalo víc projektů i ve stádiu funkčních vzorků, které ale nikdy nespatřily výrobní linku: například třírychlostní tape deck třídy hifi neprošel, protože neměl 2x10W zesilovač a konstruktéři odmítli použít větší bednu, aby se do ní vešlo výkonnější trafo (oficiální verze), ve skutečnosti šlo o to, že na základě výrobních nákladů by vyšel levněji, než nový model monofonního dvourychlostního spotřební třídy, na který se už předělávala výroba.
Řada SM26x měla vyzkoušených několik kusů řízených mikroprocesorem - na základě navržené ceny se ani nezačala připravovat do výroby, že by to za ty prachy nikdo nekoupil (jak vyšlo v měsíčníku Elektronika v polovině osmdesátých let)...
Byla to doba, v níž přiblížit se vzhledem a užitnými vlastnostmi snům u nás nedostupným mohli jen nadšení kvalifikovaní amatéři, kterým nedokonalost systému dovolovala získat k materiály v běžné maloobchodní síti nedostupné a k obráběcím strojům a měřicí technice, jakou doma sotva kdo mohl mít.
Často se proto předělávaly sériové přístroje (například přestavba B3 nebo B90 na stereo, Urany a Pluta na dvojnásobnou rychlost, případně vestavba HX Pro do kazeťáků a další vylepšení - dokonce to vycházelo v AR), výsledek byl závislý na tom, k jaké měřicí technice se kdo dostal...
Zkrátka ti konstruktéři a designeři, jakkoli jsme je tehdy proklínali za ty šedivé, nevýrazné a poruchové páskové zkreslovače (považte, některé po deseti letech vyžadovaly už třetí opravu!), neměli na vybranou: buď budou do výroby prosazovat něco, co už teď je zastaralé a ještě pět let potrvá, než to konečně někdo pustí do výroby, nebo předloží variantu, které se výroba ujme možná ještě letos...

[Hill]

Přeloučské, stejně jako pardubické a liberecké z toho vynech: existovalo víc projektů i ve stádiu funkčních vzorků, které ale nikdy nespatřily výrobní linku: například třírychlostní tape deck třídy hifi neprošel, protože neměl 2x10W zesilovač a konstruktéři odmítli použít větší bednu, aby se do ní vešlo výkonnější trafo (oficiální verze), ve skutečnosti šlo o to, že na základě výrobních nákladů by vyšel levněji, než nový model monofonního dvourychlostního spotřební třídy, na který se už předělávala výroba.
Řada SM26x měla vyzkoušených několik kusů řízených mikroprocesorem - na základě navržené ceny se ani nezačala připravovat do výroby, že by to za ty prachy nikdo nekoupil (jak vyšlo v měsíčníku Elektronika v polovině osmdesátých let)...
Byla to doba, v níž přiblížit se vzhledem a užitnými vlastnostmi snům u nás nedostupným mohli jen nadšení kvalifikovaní amatéři, kterým nedokonalost systému dovolovala získat k materiály v běžné maloobchodní síti nedostupné a k obráběcím strojům a měřicí technice, jakou doma sotva kdo mohl mít.
Často se proto předělávaly sériové přístroje (například přestavba B3 nebo B90 na stereo, Urany a Pluta na dvojnásobnou rychlost, případně vestavba HX Pro do kazeťáků a další vylepšení - dokonce to vycházelo v AR), výsledek byl závislý na tom, k jaké měřicí technice se kdo dostal...
Zkrátka ti konstruktéři a designeři, jakkoli jsme je tehdy proklínali za ty šedivé, nevýrazné a poruchové páskové zkreslovače (považte, některé po deseti letech vyžadovaly už třetí opravu!), neměli na vybranou: buď budou do výroby prosazovat něco, co už teď je zastaralé a ještě pět let potrvá, než to konečně někdo pustí do výroby, nebo předloží variantu, které se výroba ujme možná ještě letos...

[Pikofarad]

[Thales]

Jenže v Přelouči nebyli jen inženýři ve vývoji, ale i všelijací ředitelé, náměstci a jiní kurviči krásných a prakticky vyrobitelných věcí. A protože právě tací podnik zastupují tak by po škebli dostali jako první.

[konosuke]

[bu2520]

taky tu dobu byť jen chvíli pamatuji a častěji než schvalování z Moskvy byl problém neochoty vedoucích jít do něčeho nového, protože to přinášelo obtíže a riziko . A v období pěrestrojky se zvedla vlna obav o teplá místa a tak předposranost ještě gradovala. Ono dnes se svede taky všechno na EU , ale konkrétní zákon tvoří národní parlamenty.
Byl jsem před revolucí v Přelouči na exkurzi na magnetofonech a zíral jsem jaká byla zmetkovost už ve výrobě a to množství už hotových výrobků které neprošly testy a které hodili do lisu bylo neuvěřitelné a oko radiamatéra nezůstalo suché. A ještě střípek můj první kotoučák B101 mi v záruční době 6měsíců museli vyměnit pětkrát, nešel ani opravit. Jen pro ilustraci nad tehdejší kvalitou výroby a značky tesla

[Thales]

Ano to chápu, jenže ono se i v tom socialistickém bloku kolikrát ukazovalo že to jde když se chce. Možná ne dokonale, ale určitě tak že to v nějakém ohledu představovalo posun vpřed anebo to vykrývalo nějakou díru v socialistickém hospodářství. Když se podíváme do oblasti elektronika tyk například věci které se realizovali v Elektronice Praha, ve větším neelektronickém měřítku třeba co dokázali ve Slušovicích. Ale ono to vážně nebylo jen o socbloku. Vždyť i Poláci dokázali vyrábět elektronické výrobky lepší a vzhledově zajímavější a byli na tom stejně jako my. Nebo viděl jste, jak vypadaly třeba reklamy na reprobedny Videoton? Tam soudruzi také neměli problém se přiblížit alespoň trochu Západu. Takže, jestli ono to nebylo podobné jako když naše zahraniční delegace vyjednávala výjimky při vstupu do EU. Prostě si jako národ necháme kálet na hlavu a hlavně si moc nevyskakovat a držet hubu a krok.

[konosuke]

To bohužel potvrzuji, gramofon z Litovle NC450 v doprodeji ze skladů Tesly Eltos někdy v roce 1988 jsem měnil v obchodě 4-5x po 1 týdnu užívání, neslýchané. Asi kvalita součástek, špatná montáž, OTK, skladování nebo co ?
O magnetofonu Tesla B73 stereo taktně pomlčím, kdo tenkrát zajímal se a četl odborný tisk včetně AR ten ví o co jde.

[Crifodo]

[konosuke]

Tesla B73 možná sloužil dobře podle toho na jakou výrobní šarži v obchodě kdo narazil. Jenomže přišel za vyspělou cizinou (Sony, Uher, Philips...) tak 10 let pozdě kdy týže mašiny byly za výsluním a trh ovládly kazety. Mně na tom vadily měřáky úrovně (VU) trvale v pozici "před páskem" tedy příposlech. Trojhlaváč třídy hi-fi to deklasovalo, ale to je otázka názoru. Hlavy výměnou bez úprav pasovaly tvrzené (long-life) ANH... z B115, B116.