Výroba stupnice měřidla.

[termit256]

Porad mi unika smysl celeho toho snazeni. Cilem je zprasit avomet jakousi papirovou matlaninou s pocitem ze jsem to dokazal nebo co vlastne? U nejakych raritnich aparatu bych to snad pochopil, ale techto kramu se zachovalou stupnici je plne aukro ci bazos a nikdo je nechce ani zadarmo. Typicky prodejce to nasel nekde ve skrini po dedkovi, povesi to do inzerce a po mesici bakelitovy poklad vyhodi do popelnice protoze je o nej nulovy zajem. Takhle muzes zanechat svym potomkum lapac prachu v originalnim stavu, pokud to znicis nalepenim smudlaniny vytiskle na laserovce, nikdo o prodeji ani uvazovat nebude a poleti do popelnice rovnou.

[Crifodo]

[Hill]

Myslíš, Termite?
Tyhle "bakeliťáky", tedy i DU10, jsou na své roky neuvěřitelně stabilní měřidla. Sice přesnost i levného digitálu bývá alespoň o řád lepší, ale odečítání proměnných hodnot z nich je nepohodlné a často zcela nemožné. A tam Avomet a podobné stroje poslouží dodnes.
Mimoto inzerce jich zase tak moc plná není, bylo by možná zajímavé zjistit, kolik z těch inzerovaných kousků skutečně měří.
Takže ta stupnice je po těch letech nejslabší místo měřidla a, kdo si chce pohrát, aniž by měřidlu samotnému nějak ublížil, sotva bude mít jinou volbu. Papír přinejmenším nepopraská a nedostanou se ho úlomky do systému, který by v důsledku toho drhnul.
Představa, že koupím nefunkční DU10 a vyměním stupnici, dostane trhliny v okamžiku, kdy zjistím, že jsem koupil měřidlo s Ge usměrňovačem (diody GAZ51), ale můj měřák má cuproxový.
DU10 se vyskytoval s několika odlišnými průběhy stupnice střídavých rozsahů: zatím vím o třech různých stupnicích. První odpovídaly Avometu, ale pak se začaly používat Ge diody s přivařeným zlatým hrotem. Ty diody se vybíraly "na koleno charakteristiky", těch stupnic mohlo být klidně ještě víc.
Jak už jsem psal: pro vlastní konstrukci se vlastní stupnice vyplatí často, protože měřák se kalibruje právě už s novou stupnicí pro konkrétní účel a způsob použití.
Továrně vyráběný multimetr ale potřebuje, aby nová stupnice nejen rozměrově i tvarově přesně odpovídala stupnici původní, ale také musí přesně sednout vůči středu otáčení systému měřidla.
Aneb - kdo si s tím bude chtít pohrát, ať si hraje. Při dostatku pečlivosti a trpělivosti se dá dosáhnout originálního vzhledu i původní, výrobcem deklarované, přesnosti v celém rozsahu výchylek ručky.

[Hill]

Myslíš, Termite?
Tyhle "bakeliťáky", tedy i DU10, jsou na své roky neuvěřitelně stabilní měřidla. Sice přesnost i levného digitálu bývá alespoň o řád lepší, ale odečítání proměnných hodnot z nich je nepohodlné a často zcela nemožné. A tam Avomet a podobné stroje poslouží dodnes.
Mimoto inzerce jich zase tak moc plná není, bylo by možná zajímavé zjistit, kolik z těch inzerovaných kousků skutečně měří.
Takže ta stupnice je po těch letech nejslabší místo měřidla a, kdo si chce pohrát, aniž by měřidlu samotnému nějak ublížil, sotva bude mít jinou volbu. Papír přinejmenším nepopraská a nedostanou se ho úlomky do systému, který by v důsledku toho drhnul.
Představa, že koupím nefunkční DU10 a vyměním stupnici, dostane trhliny v okamžiku, kdy zjistím, že jsem koupil měřidlo s Ge usměrňovačem (diody GAZ51), ale můj měřák má cuproxový.
DU10 se vyskytoval s několika odlišnými průběhy stupnice střídavých rozsahů: zatím vím o třech různých stupnicích. První odpovídaly Avometu, ale pak se začaly používat Ge diody s přivařeným zlatým hrotem. Ty diody se vybíraly "na koleno charakteristiky", těch stupnic mohlo být klidně ještě víc.
Jak už jsem psal: pro vlastní konstrukci se vlastní stupnice vyplatí často, protože měřák se kalibruje právě už s novou stupnicí pro konkrétní účel a způsob použití.
Továrně vyráběný multimetr ale potřebuje, aby nová stupnice nejen rozměrově i tvarově přesně odpovídala stupnici původní, ale také musí přesně sednout vůči středu otáčení systému měřidla.
Aneb - kdo si s tím bude chtít pohrát, ať si hraje. Při dostatku pečlivosti a trpělivosti se dá dosáhnout originálního vzhledu i původní, výrobcem deklarované, přesnosti v celém rozsahu výchylek ručky.