Jak zapojit předřadník?

[Jirka1112]

Zdravím,
nechci zbytečně zakládat nové téma, tak místo toho oživím tohle.
Řeším podobný problém a sice jak zapojit dvoupinovou zářivku na elektronický předřadník ze staré úsporky.
Asi mi nezbude, než rozdělat patici zářivky a odpojit startér (respektive doutnavý bimetalový spínač). Kondenzátor by bylo asi dobré taky vyměnit. Vypájet ten co je v předřadníku a dát jej místo toho co tam byl?
Snad by to nemuselo při této úpravě shořet, ale budu rád za jakékoli rady či připomínky.

[Crifodo]

Jestli jsou v pořádku vlákna, tak jen připoj trubici na předřadník, ten má kondenzátor svůj. Pokud není vadný. Ale smysl toho počínání mi uniká.

[Artaban001]

Srát na to. Musel by jsi vyvést zbývající piny. To už ale existuje jako hotový výrobek. Kuchat předřadník, abys přemístil zapalovací kondenzátor do zářivky, kterou taky musíš rozkuchat je blbost. To raději kup paticí na čtyřvývodovou DZ-ku a tu DZ-ku do toho a máš klid.
Vnitřky z úsporek už nejsou to co kdysi, po rozebrání pár posledních úsporek jsem dospěl k závěru, že už to nemá cenu dolovat. Navíc je provedení plošňáku nevhodné pro montáž do svítidla, protože jej není Jak upevnit. Kdysi jsem to dělal pomocí vršků od sprejů, ale po pozdější kontrole jsem ty bastle nahradil hotovými předřadníky, co jsou k upevnění uspůsobeny.

[Maxipes_]

Už to bude víc než deset let, co jsem do stolní lampičky se zářivkou z obrázku výše, místo tlumivky přilepil silikonem předřadník z úsporné zářivky (asi něco kolem 20 W), do patice té zářivky jsem vyvrtal trojku díru a pomocí zubařské stopkové frézy jsem přerušil přívod ke startéru (doutnavce). Vývody druhých konců vláken jsem nevyváděl (patice vůbec nebyla sundaná) a lampička funguje už víc než deset let, bez blikání.

[weed_smoker]

Kdysi jsem něco podobnýho vyrobil,20W trubice TESLA a předřadník z úsporky(samokmit 2x13003,DIAC a kond pár nF na 600V spojující vlákna do série).Moc dlouho to nevydrželo,někdy shořel předřadník,jindy trubice.Nikdy to nevydrželo dýl než půl roku ani se s tim moc nesvítilo.

[Otkundes]

U toho kondenzátoru jde též o jinou funkci.
U jednopaticové DZ je zapojen paralelně ke startéru, jehož doutnavka zapaluje, při relativně nízkém napěti. Kondík tam je ve funkci odrušení.
U úsporek, je ten kondík v sérii s kondíkem sériového rezonančního obvodu (a žhavících vláken). Tím při zapnutí klesne výsledná kapacita v okruhu sériového rezonančního obvodu, stoupne kmitočet a tím se zvýší proud, protékající žhavícími vlákny. Po zapálení doutnavého výboje v trubici, poklesne napětí na trubici na několik desítek voltů. Výboj v trubici částečně přemostí ten kondík. Stoupne tím kapacita v rezonančním obvodu a klesne jeho kmitočet i proud protékající trubicí na pracovní úroveň Ten kondík, mezi žhavícími vývody trubice mívá, podle výkonu trubice, kapacitu v jednotkách nF, ale je napěťově dimenzován na 1000V, v některých úsporkách jsem viděl i na napětí 1200V. A stejně se občas prorazí…
Pokud chcete experimentovat, je nutno tu doutnavku v patici DZ odpojit a místo ní připojit kondík o kapacitě kolem 2 nF, na provozní napětí 1000V (ze staré úsporky). Vývody patice DZ, pak připojit na krajní vývody pro původní trubici (mimo ten kondík na tišťáku). Je to však dosti nešikovné a nebezpečné řešení. Až do okamžiku zážehu, je na kondíku napětí blízké úrovni 1 kV

[Artaban001]

Zářivka svítí i když se vlákna šlusnou nakrátko. Kondenzátor je tak paralelně k trubici. Ale už jsem to tu někde psal: jde o sériový rezonanční obvod, který je zatlumován výbojem. Pokud výboj chybí, prochází tím obvodem značný proud a na kondenzátoru se nakmitá hodně vysoký napětí. Buď se zapálí výboj na zbytcích vláken, kdy praskne baňka, nebo se probije kondenzátor. Navíc nadproud namáhá samokmitací polomost ze sériovou proudovou zpětnou vazbou a odhoří, co "prvně povolí" a pak řetězová reakce končící spálením pojistky v plošném spoji v lepším případě. Proto jsou tam zapojeny i ty vlákna: omezují proud a fungují jako pojistky, kdy se přepálením vlákna rozpojí vazba a tím se měnič bezpečně odstaví. Navíc nějaký procházející proud přižhavuje vlákna a tím se udržuje vhodný režim výboje. Proto říkám srát na to a koupit 4-kolíkovou DZ a vhodný předřadník. ( Měl jsem v rukách stolní lampu s elektronickým předřadníkem, co fungoval ze startérovýma DZ-kama ( 2-pinový)

[Kremik]

No to jsou mi věci
Kondík v DZV není odrušovací, ale zajišťuje ať se napětí po rozpojení startéru dostane na trubici, místo toho, aby se spotřeboval výbojem mezi kontakty startéru.

No a vlákna v trubici úsporek jsou tam ze stejného důvodu jako všude jinde. Nejsou to žádné pojistky. Před zapálením výboje by se měly nažhavit, pak vydrží až 10x více rozsvícení oproti stavu kdy někdo vlákna spojí a startuje studenými zápaly.

Nakolik se však stihnou nažhavit vlákna u úsporek bez termistoru, které se rozsvítí prakticky ihned po zapnutí, to netuším.

[Otkundes]

@kremík:
Nějak jsem nepochopil Vaši myšlenku:
„zajišťuje ať se napětí po rozpojení startéru dostane na trubici, místo toho, aby se spotřeboval výbojem mezi kontakty startéru.“
Ono se to napětí na konce trubice dostane ze zdroje (sítě), v sérii s tlumivkou. Rozpojením žhavícího obvodu (startér mezi vlákny), na tlumivce vznikne napěťový impuls, který se z tlumivky, přes zdroj, přenese na konce "nezapálené" trubice. Na jejich žhavící vlákna, jejichž proudový okruh byl právě rozpojen. Dojde tím k průrazu čerstvě zionizovaných rtuťových par, mezi těmi vlákny. Ten kondík ve startéru má malou kapacitu, jen pár nF, je zapojen paralelně k trubici, na trubici tedy žádné napětí nepřenáší. Proto jeho přítomnost v obvodu, nemá na průraz plynu v trubici a zapálení doutnavého výboje praktický vliv. Naopak, vliv bude mít při omezování vzniku rádiového rušení a opalování bimetalu v doutnavce startéru jiskřením. Proto jsem jeho funkci nazval odrušením.

[BOBOBO]

Jasně otkundesi . To je tak , když si někdo o součástkách něco myslí . Pochopitelně nějaká energie na tom kondu zůstane , ale v množství , které neohrozí zapálení studeného výboje . Zajímavé , že výše zmíněný je takyexpertem na svářecí stroje a tam je tlumivka využita stejně , jen je energie určena na zapálení oblouku horkého .

[Crifodo]

To je pěkné, jak si tu navzájem uštědřujeme elementární poznatky o funkci zářivky.
Co bezvláknové CCFL ve skenerech atd.
Pokud jde o plochu a materiál katod, jsou nějaké rozdíly mezi trubicemi na 50 Hz a pro předřadníky?

[Kremik]

Otkundes > Jasně, ale bez kondu v případě rozpojení bimetalu ve startéru naindukované napětí na tlumivce poletí nahoru moc rychle. Protože doba odpadu bimetalu chvíli trvá, než se kontakty dostanou dost daleko od sebe, bude zápalné napětí mezi kontakty startéru nižší než zápalné napětí trubice. Tím pádem se výboj zažehne ve startéru, napětí začne klesat a na zářivku už se nedostane. Si to skus...

[rnbw]

CCFL sa napaja vzdy z menica - vysokym napatim aj frekvenciou (kHz).

[rnbw]

CCFL sa napaja vzdy z menica - vysokym napatim aj frekvenciou (kHz).

[BOBOBO]

No a u "normálních" trubic vyšlo v amáru tak před 40 lety zapojení s kondnásobiči , které umělo rozsvěcovat trubice i s přerušenými vlákny . Nevšiml jsem si , že by pro elektronické předřadníky měli v práci jiné trubice . Nwm co je tam za předřadník , ale nyní v této práci mám zkušenost , že tento typ zlikviduje maximálně během týdne jednu trubici . Tato tělesa již neosazuji . Nepatří nám . Starám se o ně jen proto , že potřebuji vidět na schody , když lezu na střechu . Pochopitelně tato tělesa běžné údržby nezajímají . Kdo by lezl na střechu ?

[Maxipes_]

Sice je to už hodně dávno, ale vzpomínám si, že jme měli ve škole líného školníka a kondenzátory ve startérech zářivek se dost často prorážely, takže vlákna v trubicích byla nažhavená a dál se nic nedělo, řešil jsem to ukroucením kondenzátoru ze startéru a trubice zapalovaly jako s novým startérem.

To já jen pro Kremika, že jsem to zkoušel už před čtyřiceti lety.