Zdroj PS2 30V/3A, výroba JZD Mír Březůvky

[rimi]

Zdejsi uzivatel Lubos1961 mi nabidl pomoc s opravou tohoto zdroje, nakreslil schema a sepsal servisni navod, s jeho souhlasem vkladam sem.

Spínaný zdroj se skládá z usměrňovače (D44-47), stabilizátoru (2x100M/350V), IO B260D, IO 4013, IO 4049, Budící
trafo (feritový kroužek průměr 25x10mm) přes které jsou buzeny koncové tranzistory SU 160, výstupní trafo,
usměrňovač (3x KYW31) a stabilizátor (4x 220M/63V).
Lineární stabilizátor se skládá z IO MAA723, 2x MAA748 a tranzistoru KD367.
Na druhé desce se nachází zobrazovač s danými řídicími obvody pro zobrazení napětí, proudu, limitace proudu,
indikací jednotlivých výběrů módu zobrazení.
Pro samotný chod zdroje není potřeba mít zapojenou tuto druhou desku se zobrazovačem propojenou 12 pinovým
konektorem, pouze se ochudíme o dané zobrazení napětí, proudu, či indikací.
Oživení zdroje:
Po zběžné kontrole koncových tranzistorů (SU160) a kondenzátorů 2x 100M/350V je možno začít s oživováním
spínaného zdroje. Nejprve je potřeba ověřit správnost řídicích pulsů. Stačí jednoduše odšroubovat a odpojit přívodní
dráty od primáru síťového trafa 220V/24V (není potřeba ani nic pájet) a na toto trafo nouzově napojit síťové
napájení. Po kontrole veškerých napájecích napětí z tohoto trafa (+22V, +14,8V,+13,8V, +9,4V, -5,6V) můžeme
osciloskopem zkontrolovat na vývodu 15 IO B260D řídící pulsy (72kHz). Ty přechází dále přes jednu polovinu
klopného obvodu IO 4013 a rozdělují se na dva protiběžné pulsy a dále pokračují přes 2x 3 paralelně spojené
inventory 4049 a tyto vychází na výstupech 15,12,10 a 2,4,6. Zde tyto pulsy proti sobě kmitají na frekvenci 36kHz a
budí přes budící trafo koncové tranzistory. Šířku těchto impulsů určuje napětí na katodě diody D18. Toto napětí
zhruba do 3V ještě nemění šířku pulsů (měřeno proti takzvané 0V třeba mínus pól kondenzátoru 47M/25V nebo
klidně i kladná výstupní svorka zdroje, zde je pro řídící část elektroniky její jakoby zem), se vzrůstajícím napětím se
šířka pulsů zužuje a po dosažení 4V pulsy úplně vymizí. To také znamená, že spádové napětí pro lineární stabilizátor
(K-E KD 367) je udržováno stále v tomto rozmezí. Tepelně je tento tranzistor navázán na termistor (ve studeném
stavu asi 70 ohmů) na vývod 11 IO B260D. Po zvětšení odporu nad 400 ohmů výstupní pulsy také na vývodu 15
vymizí. Pro rychlou kontrolu průběhu šířky pulsů k danému napětí na katodě D18 stačí zkratovat bázi a emitor T7
KD367 (neboť normálně je saturován přes bázový odpor 2K2). Nyní přecházející malý proud 22K odporem
napojeným k anodě D18 nemá co vybíjet a pomalinku nabíjí 4x220M/63V. Takže lze pozorovat vzrůstající napětí na
katodě D18 a zároveň postupné zužování pulsů až do jejich vymizení v časovém horizontu zhruba 6 sekund, přitom
není zapotřebí ani použít nějaký externí zdroj napětí. Po rozpojení zkratované spojky B - E, pulsy opět naběhnou na
maximální šířku. Tím se provede také jednoduchá kontrola T7 KD 367.
Pokud je vše v pořádku, můžou se zpětně zapojit přívodní dráty do primáru trafa 220/24V a zapnout celý zdroj.
Základ lineárního stabilizátoru Tvoří MAA723. Napěťová složka je vyhodnocená na vývodu 6 operačního zesilovače
IO4 (MAA748) a nadproudová na vývodu 6 operačního zesilovače IO5 (MAA748). Jak již bylo zmíněno, koncový
darlingtonový tranzistor T7 je odporem 2K2 v jeho bázi trvale otvírán a IO4, či IO5 přes diody D31 či D32 je tento
tranzistor podle potřeby patřičně přivírán. Součásti báze T7 je ještě tranzistor T6. Ten je tam jenom jako ochrana,
pokud by z jakéhokoliv důvodu zaniklo záporné napájecí napětí -5,6V (třeba poruše některé součástky), toto napětí
také napájí operační zesilovače IO4 a IO5 a ty by nebyly schopny přes diody D31 a D32 přiškrcovat výstupní tranzistor
T7 a výstupní napětí by vyběhlo na plné napětí. Na desce se nachází ještě tři potenciometry (napětí hrubě, napětí
jemně a proud) a čtyři odporové trimry. Jeden pro nastavení maximálního výstupního napětí druhý pro nastavení
maximálního výstupního proudu, třetí pro seřízení správného zobrazujícího proudu na displeji a čtvrtý pro seřízení
správného zobrazujícího napětí na displeji.
IO7 4053 již k samotnému lineárnímu regulátoru nepatří. To je analogový přepínač a podle kombinace log0 či log1 na
vstupech 9 a 10 který je přenášen z desky displeje přes dvanácti pinový konektor pinu 5 a 6 přepíná daný vybraný
signál na vývodu 15. Tento signál zpětně přechází do desky displeje přes pin 7 na vstup 31 (INHI) IO 7106 - srdce snad
všech prvních multimetrů kde následně zobrazuje jednu z těchto kombinací - (napětí, proud nebo limit proudu).
A to:
vývod 9 log0 a vývod 10 log1 - vývod 15 výstup pro zobrazení napětí
vývod 9 log1 a vývod 10 log0 - vývod 15 výstup pro zobrazení proudu
vývod 9 log0 a vývod 10 log0 - vývod 15 výstup pro zobrazení limitu proudu
Přes tento konektor je ještě krom napájení také přes vývod 4 posílán signál ON - log0, OFF - log1 a na vývodu 9 je
signál pro vyhodnocení překročení proudového limitu který je dále zpracován v IO 10. Na IO9 je mezi vývody 6 a 14
přemostěný kondenzátor M15, čímž je při zapnutí zdroje předurčena funkce Power ON.
A co byla příčina poruchy tohoto konkrétního zdroje? Vlastně dvě? První byla ve spínaném zdroji, a to vadný IO1
MHB 4049 a druhá zkrat tranzistoru T6, čímž byl jakoby vyřazen bázový odpor 2K2 T7 a tím také žádné výstupní
napětí.
Schéma mi sice zabralo spoustu času, ale oprava byla zábava až mě mrzelo že to nezabralo ani 2 x 5min.

[rimi]

diky za vlozeni schematu nize

[Crifodo]

zmenšeno na polovinu

[Honzis]

Zdravím,
předělávali jste někdo tady ten zdroj tak, aby měl svorky "sense"? Je v tom nějaký zádrhel?
Jinak spínací tranzistory místo SUček to pobere téměř jakékoliv, funguje mi to mnoho let s nějakými Telefunkeny, v kamarádovým zdroji jsem tam taky napáchal "něco" a taky léta jede. Ale fakt si nevzpomenu co..

Nemáte někdo tady ten zdroj na prodej? Léta sháním druhý a nedaří se.