Kónický versus eliptický hrot chvějky

[AZK401]

V rámci resuscitace před lety odloženého gramo vybavení bych chtěl "apgrejdovat" z původní Shurky M75-6S (ještě z TUZEXU!!!) na AUDIO-TECNICA AT95E. Ta ale má eliptický hrot a tak mně napadlo, jestli když desky jsou léta jeté kónickým hrotem Shurky, resp. VM2103, nebude drážka patřičně "naformátovaná" a eliptický hrot naopak nepřinese zhoršení reprodukce. Máte někdo s něčím podobným zkušenosti? Variantou je samozřejmě koupit novou chvějku s hrotem do Shurky, ale myslím si, že za 25 let snad i přenosky udělaly nějaký pokrok ve vývoji....... Tož prosím o rady.

[EKKAR]

Biradiální vulgo eliptický hrot (má ve směru příčném k tečně drážky jiný poloměr zaoblení než ve směru shodném s tečnou k drážce) líp kopíruje drážku v příčném směru. Myslím že jeho použitím ničemu neublížíš.

[EKKAR]

Biradiální vulgo eliptický hrot (má ve směru příčném k tečně drážky jiný poloměr zaoblení než ve směru shodném s tečnou k drážce) líp kopíruje drážku v příčném směru. Myslím že jeho použitím ničemu neublížíš.

[Hill]

Co zažehlil kónický hrot, to už ani eliptický nepřečte.
Jestli ale desky nebyly příliš často jeté safírovým hrotem s ploškami vybroušenými po stranách, přečte z nich eliptický (či biradiální) hrot o dost víc.

[Hill]

Co zažehlil kónický hrot, to už ani eliptický nepřečte.
Jestli ale desky nebyly příliš často jeté safírovým hrotem s ploškami vybroušenými po stranách, přečte z nich eliptický (či biradiální) hrot o dost víc.

[AZK401]

Díky za rady. Tak já do tý AT95E půjdu. Shurka mně vystrašila, když nebyla už schopná přenést operní sbor i když předtím kupodivu i dost drsnej rock vzala. Nechci kazit desky, takže jsem ji ihned odstavil. Ještě jednou díky.

[konosuke]

Biradiální hrot Shibata...dotýká se stěny drážky podstatně větší ploškou, čímž lze dosáhnout výrazně menšího měrného tlaku (až o jednu čtvrtinu)
tím se zároveň mnohonásobně prodlouží doba života desky a zmenší se i opotřebení snímacího hrotu, rozšíření účinné akustické oblasti o 40 až 50%
tolik RNDr.Pešák,J.: Gramofon, jeho provoz a technické využití, str.106.
Jaký máš gramofon ?
Zde jedna kvalitní biradiální přenoska za legrační cenu:
http://www.ortofonaudio.cz/ortofon/eshop/1-1-Moving-Magnet/2-2-2M/5/4-Ortofon-2M-Black

[keemo]

Legracna je cena postovneho v porovnani s cenou prenosky.

[Hill]

Ale Ortofony mají normální biradiální hrot, jen mu říkají někdy "eliptický".
Ono je to s tím označováním poněkud jinak, obchodníci v tom udělali pěkný hokej a skalní puristi tomu dali korunu, aby se v tom už vůbec nikdo nevyznal.

Ony totiž všechny hroty od počátku označované jako eliptické jsou ve skutečnosti biradiální, protože vybrousit diamant přesně do eliptického průřezu se snad nikomu nepodařilo. Firma Shure použila označení Bi-Radial jako první, protože skutečně šlo o hrot, jehož průřez byl také ohraničený dvěma velkými a dvěma malými poloměry, tedy o hrot biradiální, oválného průřezu, elipse se pouze více nebo méně blížícího. Až později i tato firma přijala název tvaru "eliptický", jakkoli se odborníci bránili, že to není pravda. Ale zní to líp.

Hrot Shibata je také biradiální, jen ten větší poloměr je asi dvojnásobný ve srovnání s "normálním" biradiálním hrotem, takže hrot je ve směru pohybu v drážce asi o 30% tenčí. Ale to je na obrázku.
Pro nepatrnou styčnou plochu v drážce vyžaduje velmi nízkou svislou sílu na hrot, aby nedošlo k překročení meze plastické (nevratné) deformace drážky. Přece jen se zmenšující se plochou styku s bokem drážky strmě roste tlak v tom bodu.

K určitému zmatení pojmů došlo tuším u firmy Trio Corp., Japan (spíše známé pod obchodním názvem Kenwood), která vrhla na trh jak přenosky s optorezistivním měničem, tak vyvíjela přenosky pro kvadrofonní systém CD-4. Ten vyžadoval hrot s trojúhelníkovým průřezem velmi blízce kopírující tvar řezacího nože - a říkali mu Shibata (neznamená to náhodou lodní plachtu?). Ano, ten měl větší styčnou plochu s boky drážky, takže tlaky se zmenšily.

A ještě drobnost: desky se při řezání předzkreslují tak, aby kónický hrot dostal z přenosky nezkreslený signál. S ostatními dvěma tvary se při řezání tak nějak moc nepočítá, ale zase tak dramatický rozdíl při poslechu to není.

[Hill]

Ale Ortofony mají normální biradiální hrot, jen mu říkají někdy "eliptický".
Ono je to s tím označováním poněkud jinak, obchodníci v tom udělali pěkný hokej a skalní puristi tomu dali korunu, aby se v tom už vůbec nikdo nevyznal.

Ony totiž všechny hroty od počátku označované jako eliptické jsou ve skutečnosti biradiální, protože vybrousit diamant přesně do eliptického průřezu se snad nikomu nepodařilo. Firma Shure použila označení Bi-Radial jako první, protože skutečně šlo o hrot, jehož průřez byl také ohraničený dvěma velkými a dvěma malými poloměry, tedy o hrot biradiální, oválného průřezu, elipse se pouze více nebo méně blížícího. Až později i tato firma přijala název tvaru "eliptický", jakkoli se odborníci bránili, že to není pravda. Ale zní to líp.

Hrot Shibata je také biradiální, jen ten větší poloměr je asi dvojnásobný ve srovnání s "normálním" biradiálním hrotem, takže hrot je ve směru pohybu v drážce asi o 30% tenčí. Ale to je na obrázku.
Pro nepatrnou styčnou plochu v drážce vyžaduje velmi nízkou svislou sílu na hrot, aby nedošlo k překročení meze plastické (nevratné) deformace drážky. Přece jen se zmenšující se plochou styku s bokem drážky strmě roste tlak v tom bodu.

K určitému zmatení pojmů došlo tuším u firmy Trio Corp., Japan (spíše známé pod obchodním názvem Kenwood), která vrhla na trh jak přenosky s optorezistivním měničem, tak vyvíjela přenosky pro kvadrofonní systém CD-4. Ten vyžadoval hrot s trojúhelníkovým průřezem velmi blízce kopírující tvar řezacího nože - a říkali mu Shibata (neznamená to náhodou lodní plachtu?). Ano, ten měl větší styčnou plochu s boky drážky, takže tlaky se zmenšily.

A ještě drobnost: desky se při řezání předzkreslují tak, aby kónický hrot dostal z přenosky nezkreslený signál. S ostatními dvěma tvary se při řezání tak nějak moc nepočítá, ale zase tak dramatický rozdíl při poslechu to není.

[AZK401]

Mám NC470. Za ten odkaz na Ortofon děkuju, hned jak dostanu starobní důchod, tak jí objednávám, nebo radši rovnou dvě, abych ušetřil na poštovným. Když tak počítám poměr ceny přenosky k výši platu, tak bych měl koupit něco za 3.000,- Kč. Ta SHURE tenkrát v TUZEXU stála 50,- bonů, tahže 250,- Kčs a to bylo 10% mýho tehdejšího platu........

[BOBOBO]

No za mých mladších let se v Hi-Fi klubu Pce tvrdilo , že i poslech na diamantovou špicu jde během prvních 10ti přehrání kvalitativně dolu a pak je jedno , jak to hobluješ . Během tech 10ti přehrání se otevřou mikropory na bocích drážek a pak to ani eliptika nezachrání , ba je to spíše horší . Inu hifistické názory té doby . Měl jsem gramce 420 a potom 450 . Z té doby mi zbyly dvě dvěstělitrové bedny pro domácí poslech . A desku jsem si snad dvacet let nepustil .

[konosuke]

Byla to divná doba, dostupná Shure M 75 6S stávala v Tuzexu cca 65.- TK, někdy kolem roku 1980. Měl jsem implantovanou do gramofonu Tesla NC-420, přínos jakosti diskutabilní ale Shure ! Made in U.S.A. V prodejnách Supraphonu občas JVC Z-4S, na obalu dodnes napsáno: 87.-Kčs, je to vůbec možné když Tesla VM-2101 (ze stejné doby) tak asi 460 Kčs.

[BOBOBO]

Je ale fakt , že přenosky i chvějky byly k mání na každém rohu .

[Oldradio]

VK4302 stála asi 45,- Kčs, hrot do ní 12,50 Kčs. V prodejnách desek měli vždy jedno zkušební sasi s krystalovou a jedno s magnetodynamickou vložkou s možností poslechu na sluchátka.

[Hill]

JVC Z4-S jsem koupil před asi 12 lety v Olomouci, kus za 390 peněz.
Když jsem později zjistil, že v řetězci MediaMarkt v Bavorsku chtějí za náhradní chvějku do ní €33,49 (u nás ji nikdo nevedl), stihl jsem si v Olomouci objednat ještě jednu celou přenosku, než prodejce firmu zavřel.
Dnes už mám jen jednu hrající a jednu bez chvějky...
V současné době je chvějka k mání u jedné novozélandské firmy pod kódem N234 za 30 NZD, což je asi €18,-, tedy nějakých Kč 435,- plus porto, případně za €19,- plus €5,50 poštovného a balného u firmy MrStylus v Kissingu u Augsburgu, což dělá dnes Kč 581,-. Je tedy otázka, jak dalece bude ekonomické chvějku měnit.
To už se vyplatí koupit celou přenosku, ať už jde o AT nebo Ortofona.

[Hill]

JVC Z4-S jsem koupil před asi 12 lety v Olomouci, kus za 390 peněz.
Když jsem později zjistil, že v řetězci MediaMarkt v Bavorsku chtějí za náhradní chvějku do ní €33,49 (u nás ji nikdo nevedl), stihl jsem si v Olomouci objednat ještě jednu celou přenosku, než prodejce firmu zavřel.
Dnes už mám jen jednu hrající a jednu bez chvějky...
V současné době je chvějka k mání u jedné novozélandské firmy pod kódem N234 za 30 NZD, což je asi €18,-, tedy nějakých Kč 435,- plus porto, případně za €19,- plus €5,50 poštovného a balného u firmy MrStylus v Kissingu u Augsburgu, což dělá dnes Kč 581,-. Je tedy otázka, jak dalece bude ekonomické chvějku měnit.
To už se vyplatí koupit celou přenosku, ať už jde o AT nebo Ortofona.

[BOBOBO]

Mohl by jsi , Hille , dát sem při té příležitosti , jeden dnes prodávaný spotřební typ s přístupnou chvějkou i s "reklamou" s prodejcem ? I mne se občas někdo ptá co a já nemám v tomto vůbec přehled . Dík i za ostatní . I náš dětský doktor mi vyhrožuje , že mi dá gramo na znovuuvedení do provozu ..

[Hill]

Jistě, zrovna minulý týden jsem si je prohlížel pod sklem pultu v KTS-AME v Hradci Králové v ulici Karla Čapka, několik typů si tam stále drží v sortimentu.
Jak vidíš, z nich ty magnetodynamické patří všechny do třídy HiFi, které svými vlastnostmi výsledný zvuk ovlivní daleko méně, než zbytek reprodukčního řetězce a poslechový prostor.
A náhradních hrotů tam mají také dostatek na výběr.

Něco málo mají také u mamuta, Ortofona a krystalovou Teslu ještě koupíš v Opavě, ale jinak už to vesměs mizí, prodejci to nějak nemají zájem sušit na skladě.

Osobně bych příště zvolil OMB5E (nebo aspoň OMB5), pak Nagaoku JT411. Značku Tonar řady Birdie zatím neznám, ale třeba ji doporučí někdo jiný.

[Hill]

Jistě, zrovna minulý týden jsem si je prohlížel pod sklem pultu v KTS-AME v Hradci Králové v ulici Karla Čapka, několik typů si tam stále drží v sortimentu.
Jak vidíš, z nich ty magnetodynamické patří všechny do třídy HiFi, které svými vlastnostmi výsledný zvuk ovlivní daleko méně, než zbytek reprodukčního řetězce a poslechový prostor.
A náhradních hrotů tam mají také dostatek na výběr.

Něco málo mají také u mamuta, Ortofona a krystalovou Teslu ještě koupíš v Opavě, ale jinak už to vesměs mizí, prodejci to nějak nemají zájem sušit na skladě.

Osobně bych příště zvolil OMB5E (nebo aspoň OMB5), pak Nagaoku JT411. Značku Tonar řady Birdie zatím neznám, ale třeba ji doporučí někdo jiný.