Měření hladiny studny

[ondra88]

Dobrý den,

hledal jsem tady na foru podobne tema, ale nic jsem nenasel.
Myslenka je asi nasledujici.... mereni hladiny vody u studny.

plastova trubka o delce napr. 8m a na ni upevnene dva draty stejne delky
(nerez)...jakou velicinu nejlepe merit mezi obema vodici?ktera by se menila spolecne s klesajici a stoupajici hladinou?odpor?proud?kapacitu? ma nekdo radu nebo zkusenosti s necim podobnym?

diky

[EKKAR]

Tohle se běžně u vody jako vodivé kapaliny (nevodivá je jedině destilka) řeší soustavou několika kontaktů ve zvolených vzdálenostech ode dna nádrže nebo plovákem.

U těch kontaktů se výška hladiny zjišťuje cestou měření sníženého odporu mezi nejspodnějším kontaktem a nejvyšším ponořeným kontaktem. K zjišťování tohoto odporu je vhodný střídavý proud, aby nedocházelo k elektrolýze a tím poškození elektrod.

V případě plováku je "akčním" členem buď plovák na otočné páce, jejíž úhel natočení se odměřuje například potenciometrem, nebo plovák na svislém táhlu (pevném nebo ohebném), jehož délka ponoření nebo vynoření se odměřuje například s pomocí kladky, kolem které je táhlo (například lanko) ovinuto nebo pomocí ozubeného hřebenu a kola k němu přiléhajícího.

Pro amatérskou realizaci je asi nejjednodušší ta cesta elektrických kontaktů a měření impedance s pomocí střídavého signálu - nevyžaduje to speciální mechanické díly.

[EKKAR]

Tohle se běžně u vody jako vodivé kapaliny (nevodivá je jedině destilka) řeší soustavou několika kontaktů ve zvolených vzdálenostech ode dna nádrže nebo plovákem.

U těch kontaktů se výška hladiny zjišťuje cestou měření sníženého odporu mezi nejspodnějším kontaktem a nejvyšším ponořeným kontaktem. K zjišťování tohoto odporu je vhodný střídavý proud, aby nedocházelo k elektrolýze a tím poškození elektrod.

V případě plováku je "akčním" členem buď plovák na otočné páce, jejíž úhel natočení se odměřuje například potenciometrem, nebo plovák na svislém táhlu (pevném nebo ohebném), jehož délka ponoření nebo vynoření se odměřuje například s pomocí kladky, kolem které je táhlo (například lanko) ovinuto nebo pomocí ozubeného hřebenu a kola k němu přiléhajícího.

Pro amatérskou realizaci je asi nejjednodušší ta cesta elektrických kontaktů a měření impedance s pomocí střídavého signálu - nevyžaduje to speciální mechanické díly.

[ondra88]

Uz jsem to zkousel s tranzistory...rizene polem...jeden vodic az na dno spolecna zem a pak jeden 16 zilovy .... kazda zila zkracena o 0,5m a na jejim konci tranzistor a ledka...podle toho jak hladina stoupa a klesa se led rozsvicuji a zhasinaji ... pak uz jen tlacitko aby proud neprochazel porad a bylo. Jenomze ten drat tam vydrzi max pul roku. a nejaky podobny ktery by mel vice zil a byl treba nerez se nevyrabi

[Hill]

1. hledal jsi na fóru špatně, ale to se poddá: třeba například příklad, v němž najdeš také zajímavé podněty pro úvahu nad tím, zda je skutečně nezbytné převádět výšku hladiny na elektrický signál a zda ti nestačí dva nebo tři zjištěné stavy.

2. mezi vodivými tyčemi můžeš měřit odpor, ale netěš se na vysokou přesnost, zvlášť v místech s kolísavou tvrdostí vody, s ní se totiž mění její specifický odpor. Tyto odchylky lze kompenzovat dalším čidlem trvale ponořeným od hladinu, ale zařízení to jen komplikuje.
Ovšem pro orientační indikaci to stačí.

3. mezi izolovanými tyčemi můžeš měřit kapacitu, ale přesnost nebude o nic lepší.

K bodu 1: na hodinkách taky hlídáš sekundovou přesnost tak první měsíc, dokud jsou nové. Pak už se obvykle spokojíš s letmým pohledem, jestli není moc brzy nebo moc pozdě...

[Hill]

1. hledal jsi na fóru špatně, ale to se poddá: třeba například příklad, v němž najdeš také zajímavé podněty pro úvahu nad tím, zda je skutečně nezbytné převádět výšku hladiny na elektrický signál a zda ti nestačí dva nebo tři zjištěné stavy.

2. mezi vodivými tyčemi můžeš měřit odpor, ale netěš se na vysokou přesnost, zvlášť v místech s kolísavou tvrdostí vody, s ní se totiž mění její specifický odpor. Tyto odchylky lze kompenzovat dalším čidlem trvale ponořeným od hladinu, ale zařízení to jen komplikuje.
Ovšem pro orientační indikaci to stačí.

3. mezi izolovanými tyčemi můžeš měřit kapacitu, ale přesnost nebude o nic lepší.

K bodu 1: na hodinkách taky hlídáš sekundovou přesnost tak první měsíc, dokud jsou nové. Pak už se obvykle spokojíš s letmým pohledem, jestli není moc brzy nebo moc pozdě...

[ondra88]

[Atlan]

a co použiť nejaky ultrazvukovy dialkomer.... i ked použitie v studni ho asi poblazni

[EKKAR]

Hill Ti odpověděl dost přesně - měřit odpor je nesmysl, to už spíš ty sondy výšky hladiny s plovákem a mechanickým indikátorem. Myslím že by se to dalo vyřešit spoustou dalších metod, ale v jednoduchosti je síla - uvědom si, že to musí vydržet dlouhodobě. Viděl jsem plovákový indikátor výšky hladiny udělaný z miniaturního kladkostroje a protizávaží na silonovém vlasci - vlastně obrácený jeřáb s několikanásobnou kladkou. Jako břemeno byl použitý betonový kvádřík, místo navijáku byla do studny spuštěná plastová odpadní trubka a v ní se na vlasci pohybovala zalepená plastová láhev od Coly, zčásti naplněná pískem natolik, aby se držela na hladině. Když hladina stoupala, klesal betonový kvádřík o dráhu tolikrát kratší, kolik kladek bylo v systému použito - a opačně, když šla voda dolů, kvádřík to zdvihalo. Vlasec byl vytažený ze studny dírou ve víku a přes 2 kladky vedený o pár metrů dál ke stěně budovy, která nesla zbytek "kladkostroje" a stupnici, kolem které se pohybovalo to závaží. Jako kladky byla použitá nějaká vyřazená kolečka z jakéhosi pojezdu o průměru asi 4cm a šířce necelého 0,5cm - bohatě to stačilo, metrová stupnice stačila na indikaci skoro desetimetrové hloubky.

[EKKAR]

Hill Ti odpověděl dost přesně - měřit odpor je nesmysl, to už spíš ty sondy výšky hladiny s plovákem a mechanickým indikátorem. Myslím že by se to dalo vyřešit spoustou dalších metod, ale v jednoduchosti je síla - uvědom si, že to musí vydržet dlouhodobě. Viděl jsem plovákový indikátor výšky hladiny udělaný z miniaturního kladkostroje a protizávaží na silonovém vlasci - vlastně obrácený jeřáb s několikanásobnou kladkou. Jako břemeno byl použitý betonový kvádřík, místo navijáku byla do studny spuštěná plastová odpadní trubka a v ní se na vlasci pohybovala zalepená plastová láhev od Coly, zčásti naplněná pískem natolik, aby se držela na hladině. Když hladina stoupala, klesal betonový kvádřík o dráhu tolikrát kratší, kolik kladek bylo v systému použito - a opačně, když šla voda dolů, kvádřík to zdvihalo. Vlasec byl vytažený ze studny dírou ve víku a přes 2 kladky vedený o pár metrů dál ke stěně budovy, která nesla zbytek "kladkostroje" a stupnici, kolem které se pohybovalo to závaží. Jako kladky byla použitá nějaká vyřazená kolečka z jakéhosi pojezdu o průměru asi 4cm a šířce necelého 0,5cm - bohatě to stačilo, metrová stupnice stačila na indikaci skoro desetimetrové hloubky.

[BOBOBO]

Mně to stačí takto , horní plovák zorsvítí červenou , dolní vypne čerpadlo . Jinak když na konec izolovaného káblu připájíš nerezový drát a místo spoje opatříš smršťovačkou S LEPIDLEM , také by mělo vyhovovat . Pokud máš zdroj tlakového vzduchu , stačí maličký a manometr , tak jen ukotvíš otevřenou hadičku např průměr 5mm ke dnu studně a nahoře do ní pouštíš maličko vzduchu . Na manometru si přímo ocejchuješ výšku hladiny v m po 10kPa .

[wire]

Sice pozdě,ale drobná věc,pokud použiješ metodu proudu,použij ke snímání střídavý proud,jinak se ti sondy pokryjou solí,u stejnosměrného proudu probíhá elektrolýza vody. V amaterském rádiu bylo dost konstrukcí.Jinak určitě by tam měla být zavedená hystereze,ať už formou další sondy,nebo časovým zpožděním.Určitě se to ale hodí jen na sepnuto-vypnuto,ne na odečítání výšky.Pokud potřebuješ měřit výšku,co použít hallova efektu,malý plováček s magnetem ve stavoznaku(např. skleněná trubice,ale i plastová by určitě obstála),jako snímače hallovy sondy,každá na patřičné výšce.Jenom je třeba vybrat správnou,jeden typ změní svůj stav obrácením mag.pole,ten druhý hned,jak mag.pole zmizí.(bipolární,unipolární)Je to bezkontaktní a na rozdíl od jiných systémů nemusíš mít stavoznak až tak čistý.

[Celeron]

Hlidani hladiny pres kontakty je sice mozny reseni, ale vetsinou funguje jen par mesicu. Hrozne moc zalezi na slozeni vody, cim je studna vypazena a pod. Po case se vse ve studni v rozsahu kolisani hladiny pokryje jakousi slemovou vrstvou, ktera dost zasadne ovlivnuje funkci kontaktu hlidani. V kopanych studnach s velkym prumerem je nejlepsi plovakovy hlidani. U vrtanych studni to kvuli malymu prumeru nejde realizovat. Kdysi jsem videl reseni na ochranu Nautily pomoci casoveho a tlakoveho spinace. Ten casovy spinac je potreba na preklenuti doby, nez se zaplni vytlak potrubi nad Nautilou. Po odpocitani casu se zkontroluje tlak na vytlaku, pokud je, je vse OK, voda je nad Nautilou a muze se cerpat. Pokud neni tlak, sani Nautily je nad hladinou, vytlak je zavzdusneny a cerpadlo se vypne. Makalo to celkem spolehlive.
Jirka

[fero7]

[fero7]

Este ma napadlo, ak chces drotiky, tak skus:
Tenku dlhu novodurovu trubku, kazdeho 0,5m vo vnutri das jazyckovy kontakt a z vonku plavak s magnetom so stareho reproduktora.
A doma vedla telky urobis stlpec s LED diodami alebo aj digitalny zobrazovac. Pripadne nejaky prevodnik, pustis to do projektora a premietas na susedovu stenu.

[frantajetel11]

Hej a když bude mít ten magnet v poloze mezi kontaktama, tak mu to zobrazí velký kulový...

[kevin_mitnick]

Zalezi na rozteci kontaktu a typu magnetu. Na plovak lze dat treba tri magnety nad sebou. Nebo muze treba vystup z magnetu hnat pres serii klopnych obvodu, ktera si bude pamatovat posledni stav. Moznosti je dost.

Ale osobne mam odzkousenou 1" plastovou trubku spustenou na dno studny. Na spodnim konci je otevrena a na vrchnim konci trubky u skruze je namontovan snimac tlaku s rozsahem 6 bar a vystupem 0-10V. V baraku je pak uz jenom 24V zdroj a voltmetr s prekreslenou stupnici cejchovanou v metrech nad sacim kosem. Trubka je tenka, takze ji lze docela rozumne spustit i do vrtu. (Samozrejme rozsah snimace tlaku si kazdy musi prizpusobit sve hloubce studny)...

[wire]

Mezipolohu plováku s magnetem by si mohla ohlídat elektronika,mohla by si pamatovat poslední stav.Každé čidlo by svým impulsem mohlo buďto inkrementovat či dekrementovat stavový registr,jeho hodnota by byla na zobrazena displeji. Každé čidlo by muselo být dvojité,aby se poznalo,zda hladina klesá,či roste.Vzdálenost jednotlivých čidel dané dvojice by zajistila hysterezi,takže by se v případě kolísání hladiny toto nepromítlo jako blikání hodnoty na displeji. No plovákové řešení bude rychlejší.