Měření klešťovým ampérmetrem v trojfázové soustavě

[Olchor]

To, že FV je silně problematická záležitost asi dneska vidí už každý a topit takto získanou elektřinou je bez debat prasárna, způsobená dotačním pokřivením ekonomiky provozu. To ale bylo řečeno už mnohokrát a myslím, že by jsme se měli zabývat technickými stránkami věci, ty ekonomicko-politické stejně nevyřešíme.
Stejný problém jako Hula bude mít spousta provozovatelů malých domácích FVE ( včetně mého švagra). Tak jsem se nad tím trochu zamýšlel. Zjistit okamžitou bilanci by neměl být problém - dám měřicí trafo na fázi těsně před domovní elektroměr ( asi by stačilo obyč C jádro s pár sty závity, navlečené na fázi). Výstupní proud bude úměrný proudu ve fázi, detektorem ho porovnám s napětím a vyhodnotím, jestli proud teče ven, nebo dovnitř. Získám analogový signál o velikosti proudu, který dodávám do sítě ( opačný signál o spotřebě mě moc nezajímá). Ten budu zvyšováním zátěžě řídit k nule ( spotřeba=výroba), proto nemusí být trafo přesné. Oříškem bude ale řízení spotřeby. Několikastupňové připínání různých spotřebičů mi připadá dost neohrabané a nepřesné. Lepší by bylo spojité řízení. Bohužel triakový regulátor nelze použít - elektronický 4Q elektroměr je dost rychlý na to, aby zaznamenal během půlvlny napřed dodávku a pak spotřebu. Musel by se použít PWM regulátor a při výkonech několik kW bych asi narazil na problém rušení.

[Hula]

Když bych teda používal PWM, tak bych to musel nejdřív usměrnit a pak modulovat ne? A počítám spínání max 2kW tělesa, bylo by to rušení při tomto výkonu nějak kritické?
Díky

[Olchor]

Spínací prvek( nejspíš IGBT) může být v diagonále diodového můstku. pak by bylo na výstupu ST napětí. No ale pro ohmickou zátěž ( kotel, topení) by asi bylo lepší usměrnit a spínat až DC. Dalo by se to líp filtrovat a minimalizovat rušení. Ale je potřeba bezpečně vědět, že spotřebič snese DC. Třeba u kotle může být problém s korozí.

[Hula]

U topný spirály je to asi jedno ne?

[Olchor]

Asi jo, ale jestli je to na ohřev vody, tak některé kotle mají polarizační elektrodu , která má zabraňovat korozi a to by snad mohl být problém. Ale moc o tom nevím.

[Andrea]

Ale ty topné spirály jsou od nádoby izolované, jinak by to byl dobrej zabiják. Na tu nastrčenou elektrodu (kvůli elektrochemické korozi) není z vnějšku nic připojeno.

[medulin]

To je ochranná anoda z Mg, je tam jako obětní beránek, aby různé vířivé a unikající proudy od topného tělesa "nežrali" nádrž bojleru (je jí tam tolik, aby vydržela do konce záruční doby ) Myslím že při napájení SS proudem by i tyto unikající proudy mohly být menší a tedy i větší životnost nádrže.
Jen je vhodné ověřit že termostat bude schopný rozpojit SS proud. Případně tento termostat napojit i do regulátoru. Pojistný termostat co jsem viděl tak vždy odpínal oba póly napájení.
Nebo přes termostaty napájet celý regulátor ještě před usměrněním. Při rozpojení termostatu dojde k celému odpojení regulátoru od sítě.
Také tam bývá doutnavka, nevím co bude říkat na SS proud, případně ji nahradit indikační LEDkou.

[Olchor]

Díky za vysvětlení, tak ta elektroda není problém. Ale termostat asi 2kW DC neodepne a shoří. DC bude pulzní ( filtrace netřeba), tak by to šlo vypínat tyristorem, nebo přímou vazbou s regulátorem.

[Olchor]

Ještě k té ochranné Mg elektrodě - má někdo podrobnější info, jak vlastně funguje?

[Andrea]

Zadej si do Gůůgla katodická ochrana obětovanou anodou.