Dobíječka z adaptéru pro auto akumulátor

[PavelFF]

Na omezení proudu bych se v tomto konkrétním případě asi pro jednoduchost vykašlal (i když jistě neuškodí). Parametry trafa a LM317 jsou tak akorát , že v sobě mají omezení proudu i bez vnějších obvodů.
Trafo je tak měkké, že mu spadne napětí a větší proud nedá. Baterka má slušné protinapětí - do zkratu to nepůjde. "Na adaptéru je napsáno: 14V, 450mA. " Naprázdno ukazuje 22V. LM317 má teplotní pojistku.
Ale přiznávám, že to není příliš čisté řečení a vzbudí zaslouženou vlnu odporu.

[PavelFF]

Na omezení proudu bych se v tomto konkrétním případě asi pro jednoduchost vykašlal (i když jistě neuškodí). Parametry trafa a LM317 jsou tak akorát , že v sobě mají omezení proudu i bez vnějších obvodů.
Trafo je tak měkké, že mu spadne napětí a větší proud nedá. Baterka má slušné protinapětí - do zkratu to nepůjde. "Na adaptéru je napsáno: 14V, 450mA. " Naprázdno ukazuje 22V. LM317 má teplotní pojistku.
Ale přiznávám, že to není příliš čisté řečení a vzbudí zaslouženou vlnu odporu.

[varok]

Kdybych použil ten stabilizátor LM 317, těch mám doma dost, popř. koupím. Stojí to pár korun, není problém. Dokonce i v jednom AR modré řady, zaměřené přímo na nabíjení a nabíječky, je zapojení se stabilizátory 7815, nebo i LM 317, ale mají klasické trafa s několika ampéry. Když použiji některé z těchto zapojení, tak bych to dal zvlášť do krabičky, která by se připojila přes konektor a z ní dva káblíky s krokosvorkami. Podobné provedení jsem viděl i v obchodě. A to zapojení s LM317 o kterém psal EKKAR je v downloadu?
Děkuji za rady. Zkusím k tomu adaptéru tedy ještě něco dobastlit.

[EKKAR]

[EKKAR]

[varok]

Aha, já hledal v downloadu. Tam je to taky ale na nabíječe několik ampér. tak takové podobné zapojení mám v AR. Takže i když to je zapojení pro nabíječe např. do 5A, tak to mohu využít i pro dobíječ s proudem např. 400mA? Jinak moc děkuji za odkaz.

[EKKAR]

Pokud není výstupní proud omezován zapojením, bude ho určovat trafo. Když si pročteš další vlákna, zjistíš , jak se dá nastavit proud i u tohoto zapojení - poměr odporu 120R a odporu nastaveného na trimru určuje velikost výstupního napětí, hodnoty odporů R2 a R3 pak určují, při jakém výstupním proudu "zabere" tranzistor BC547 a omezí výstupní napětí = sníží výstupní proud. Do baterky 44-50Ah klidně stačí i jen 50mA nebo ještě méně - pokud leží ve sklepě. Kdyby byla "na palubě" a připojená, bylo by dobré, aby dobíječ vykompenzoval veškeré klidové odběry auta - rádio, centrál, DO k němu, alarm, immo, ... a k tomu všemu ještě pár mA "vybylo" pro konzervaci baterie. Bez laborování a měření se zkrátka neobejdeš.

[EKKAR]

Pokud není výstupní proud omezován zapojením, bude ho určovat trafo. Když si pročteš další vlákna, zjistíš , jak se dá nastavit proud i u tohoto zapojení - poměr odporu 120R a odporu nastaveného na trimru určuje velikost výstupního napětí, hodnoty odporů R2 a R3 pak určují, při jakém výstupním proudu "zabere" tranzistor BC547 a omezí výstupní napětí = sníží výstupní proud. Do baterky 44-50Ah klidně stačí i jen 50mA nebo ještě méně - pokud leží ve sklepě. Kdyby byla "na palubě" a připojená, bylo by dobré, aby dobíječ vykompenzoval veškeré klidové odběry auta - rádio, centrál, DO k němu, alarm, immo, ... a k tomu všemu ještě pár mA "vybylo" pro konzervaci baterie. Bez laborování a měření se zkrátka neobejdeš.

[varok]

Já mám tu baterii vytáhnutou z auta, protože mám teď favorita rozebraného v garáži a nejezdím s ním. Když jsem měl baterii v autě, tak byla za třeba 3 týdny hodně vybitá. Vím, že i když je baterie z auta nezapojená, tak se jemně vybíjí a to právě nechci. Takže by mi stačil i ten proud 50mA. Samozřejmě že budu ladit už podle svých potřeb. Já to zkoušel jen přes malé žárovky nebo na přímo a výsledky katastrofa. Se žárovkou 12V/4W to vůbec nedobíjelo. Se žárovkou 12V/2W taktéž. Když jsem dal žárovku 4,8V/0,5A tak už to nabíjí zase moc. Mám na baterce zbytečně přes 15V a dobíječka tlačí okolo 200mA. Mě stačí jen napětí okolo těch 13-14V a proud těch 50mA plus mínus. Jen aby se dobíjely ztráty. Já si tedy přečtu tady různé články s tou LM 317kou a uvidím. Zatím děkuji.

[stasek]

Konzervátor jsem si udělal podle zdejších návodů tak, že jsem použil trafíčko TAH2 24V/2VA. Jednocestné usměrnění, diodu s malým úbytkem a žárovkou v sérii 12V/2W. Proud teče do baterky kolem 60mA. Baterka mívá od cca 13,9 výš. Dneska na ní je třeba 14,08V. Je to typ bezúdržbový, nemá zátky a nic se tam nedolívá, není to gelovka. Tak mám trochu obavy, jestli už není přebíjená a jestli nezačne plynovat, protože tady bylo uváděno, že nad 13,8V by neměla mít právě kvůli plynování. Ještě bych podotknul, že trvalý klidový odběr má baterka 20mA, možná teď o nějakej milík víc, protože mám vestavěnej voltmetr z LCD modulu. Takže je v podstatě dobíjena proudem kolem 40mA.

[EKKAR]

Už jsem to tady mockrát psal - Pb aku má do 13,8V "klidový stav", sice se dobíjí, ale neplynuje (nebo jen velmi málo). Proto je důležité tuhle hranici udržovat při dobíjení gelovek, které plynováním ztrácejí vodu a vysychají = nadýmají se a ztrácejí kapacitu, následně se zasulfátují a umřou. Napětí mezi 13,8 a 14,5V je oblast plynování, kdy se aku nabíjí vyšší intenzitou. "Bezúdržbové" autobaterie obsahují katalyzátory, které umožní vyvíjený kyslík a vodík převést zpět na vodu, aniž by došlo k jejich úniku mimo akumulátor a tím nadměrnému úbytku elektrolytu. Aku pak není potřeba tak často kontrolovat nebo dokonce dolévat destilkou. Absolutně nulovou údržbu ale dosáhnout nelze - i "bezúdržbový" akumulátor je potřeba aspoň jednou za 3 měsíce překontrolovat, jestli není poškozený mechanicky nebo jestli například kolem vývodů není nadměrná vrstva sirnatých usazenin, která by signalizovala netěsnost a únik elektrolytu. Po dosažení hranice 14,5V (běžně nastaveno v autech) je akumulátor nabitý na cca 80% své nominální kapacity. Při dalším zvyšování napětí aku začíná silně plynovat = vařit, elektrolyt může až vystřikovat - běžný olověný aku přitom může dosáhnout napětí až 16,8V, ztrácí přitom ale velké množství vody z elektrolytu.

Při používání baterií vyrobených novějšími technologiemi, jako je například tolik "propagovaná" vápníková (baterie označené "Ca-Ca" = v materiálu desek je přídavek alkalického kovu vápníku) jsou všechna výše uvedená "hraniční" napětí jednotlivých nabíjecích etap zvýšená o přibližně 0,2 až 0,3V - tedy baterie v klidu, nabitá na více jak 50% kapacity má asi 12,7V ("čistě Pb" asi 12,5V), hranice přechodu k výraznému plynování je při napětí asi 14,1V, velmi intenzivní plynování začíná na hranici asi 14,8V a maximální dosažitelné napětí na celém akumulátoru je asi 17,1V

[EKKAR]

Už jsem to tady mockrát psal - Pb aku má do 13,8V "klidový stav", sice se dobíjí, ale neplynuje (nebo jen velmi málo). Proto je důležité tuhle hranici udržovat při dobíjení gelovek, které plynováním ztrácejí vodu a vysychají = nadýmají se a ztrácejí kapacitu, následně se zasulfátují a umřou. Napětí mezi 13,8 a 14,5V je oblast plynování, kdy se aku nabíjí vyšší intenzitou. "Bezúdržbové" autobaterie obsahují katalyzátory, které umožní vyvíjený kyslík a vodík převést zpět na vodu, aniž by došlo k jejich úniku mimo akumulátor a tím nadměrnému úbytku elektrolytu. Aku pak není potřeba tak často kontrolovat nebo dokonce dolévat destilkou. Absolutně nulovou údržbu ale dosáhnout nelze - i "bezúdržbový" akumulátor je potřeba aspoň jednou za 3 měsíce překontrolovat, jestli není poškozený mechanicky nebo jestli například kolem vývodů není nadměrná vrstva sirnatých usazenin, která by signalizovala netěsnost a únik elektrolytu. Po dosažení hranice 14,5V (běžně nastaveno v autech) je akumulátor nabitý na cca 80% své nominální kapacity. Při dalším zvyšování napětí aku začíná silně plynovat = vařit, elektrolyt může až vystřikovat - běžný olověný aku přitom může dosáhnout napětí až 16,8V, ztrácí přitom ale velké množství vody z elektrolytu.

Při používání baterií vyrobených novějšími technologiemi, jako je například tolik "propagovaná" vápníková (baterie označené "Ca-Ca" = v materiálu desek je přídavek alkalického kovu vápníku) jsou všechna výše uvedená "hraniční" napětí jednotlivých nabíjecích etap zvýšená o přibližně 0,2 až 0,3V - tedy baterie v klidu, nabitá na více jak 50% kapacity má asi 12,7V ("čistě Pb" asi 12,5V), hranice přechodu k výraznému plynování je při napětí asi 14,1V, velmi intenzivní plynování začíná na hranici asi 14,8V a maximální dosažitelné napětí na celém akumulátoru je asi 17,1V

[stasek]

Díky za obsáhlou reakci. Předpokládám tedy, že i při těch 40mA co do ní teče může plynovat. Takže omezím napětí na konzervátoru stabilizátorem LM317 na těch 13,8V a bude.

[varok]

A já se chtěl EKKARA zeptat, když tedy udělám dobíječku se stabíkem LM 317, výstupní napětí omezím na dejme tomu 13,5V, tak to by mělo být OK, ne? Proud omezím na třeba těch zmiňovaných 50mA, tak by se nemělo auto baterce nic stát, ani dobíječce. Adaptér bude mít velkou rezervu, tak snad nebude tolik hřát, obvod LM 317 má maximální proud myslím 1,5A, takže při 50mA taky asi nebude hřát, nebo možná jen jemně.

[EKKAR]

Pokud to trafo v adaptéru je dělané na dlouhodobější připojení k síti = je motané s nižším sycením, nebude se hřát nic. Jelikož ale o tom malém sycení trafa v adaptéru pro akuvrtačku pochybuju, doporučil bych pro takový účel použít nějaké jiné trafo - třeba právě ty už jednou zmíněné 2 zvonkové transformátorky, spojené na primáru paralelně a na sekundáru sériově. Šlo by použít téměř jakékoliv jiné trafo s výkonem kolem 5-15VA (klidně i vyšším - ale nevyužije se) a s výstupním napětím kolem 15-18V naprázdno. Jde využít přezkoušené "nálezy" ze Sběrného dvora, staré napáječe k mašinkám nebo k autodráze, trafa ze starých nabíječek, u kterých "odešel" usměrňovač, "rozváděčová osvětlovací" trafa nebo trafa používaná v průmyslu k napájení stykačových řídicích systémů (24V) a podobně. O dlouhodobé použitelnosti traf pocházejících "ze Žlutozemě" ale oprávněně pochybuju.

[EKKAR]

Pokud to trafo v adaptéru je dělané na dlouhodobější připojení k síti = je motané s nižším sycením, nebude se hřát nic. Jelikož ale o tom malém sycení trafa v adaptéru pro akuvrtačku pochybuju, doporučil bych pro takový účel použít nějaké jiné trafo - třeba právě ty už jednou zmíněné 2 zvonkové transformátorky, spojené na primáru paralelně a na sekundáru sériově. Šlo by použít téměř jakékoliv jiné trafo s výkonem kolem 5-15VA (klidně i vyšším - ale nevyužije se) a s výstupním napětím kolem 15-18V naprázdno. Jde využít přezkoušené "nálezy" ze Sběrného dvora, staré napáječe k mašinkám nebo k autodráze, trafa ze starých nabíječek, u kterých "odešel" usměrňovač, "rozváděčová osvětlovací" trafa nebo trafa používaná v průmyslu k napájení stykačových řídicích systémů (24V) a podobně. O dlouhodobé použitelnosti traf pocházejících "ze Žlutozemě" ale oprávněně pochybuju.

[varok]

Tak s trafem problémy nebudou. Mám jich doma plno, už jsem to psal. Různé adaptéry do zdi i zvlášť trafa, různých napětí i proudů. Ten adaptér byl ale nabíječce napětím i proudem nejblíže, tak jsem ho sem dal. Mám doma i asi 10ks těch malých plastových trafek TAH 24V, a plno dalších. Dokonce mám i několik trafek do DPS z GMElectronics. To má myslím ale 15V a 500mA což je asi už zbytečně moc. Zkusím něco pohledat. Ten adaptér je samozřejmě MADE IN ŤAMAN. Ono hřeje ale jen při větším odběru. Když se odebírá místo těch asi 450mA jen třeba 100mA, tak už tolik nehřeje.

[MartasBrno]

Jen malý poznatek z používání udržovacího zdroje:
Mám auto s nulovým klidovým odběrem (žigulík ) a baterku asi dva roky ježděnou v jiném autě, poté stála nějaké měsíce. Poté šla rovnou do auta, najezdila několik desítek km, poté šlo auto "na špalky" protože je škoda ho pustit do soli.
Připojil jsem dobíječ (spínaný adaptér seštelovaný na EMS = 14V, proud do té baterie to dá malý, pouze 50 - 100mA, podle výsledného napětí). Po několika hodinách napět vylezlo někam na 13,5V a na této hodnotě od podzimu vydrželo řekněme dva měsíce v kuse. Díky malému proudu nebylo zpozorováno plynování. Přestože okolo toho chodím často, kontrolu nabití hustoměrem jsem udělal až dnes.

Výsledek: Baterka, která měla výchozí hustotu asi na 50% až 70% má dnes hustotu v políčku 100% nebo v políčku "ZŘEĎ!" Chybí mi odhadem asi půl centimetru vody do limitu, předtím byl lehký náznak podstavu.

Takže ten proud bych volil asi menší, abych nemusel za ani ne čtvrt roku dolévat, nebo bych baterku jednou dobil normální nabíječkou do plna, za cenu plynování a dolévání vody, ona si totiž to plné nabití podle mne zaslouží, když v autě se ho asi nedočká (seřízení napětí). Mimoto, když se tu objevil hlas, že prý připojený nabíječ baterce neprospívá, asi by pro ni byl lepší "vojenský" režim, kdy se podle kalendáře a hodinek nabije, změří, popíše, a v kalendáři škrtne.

P.S. Nejsem na baterky žádnej odborník. Jenom si myslím, že cpát do baterky trvale proud větší než 100mA je moc, setsakra moc, toho půl ampéru ani náhodou. Pokud chce mít majitel udržovacího zdroje klid na spaní, nemůže tu baterku takhle honit. Pokud udržovací zdroj, tak s proudem tak 50mA, měkký, s omezením napětí i proudu, stylem "chceš-li, vem si", nikoliv "tumáš, papej".

[varok]

Chtěl bych se vrátit k mému původnímu dotazu. Zkusil jsem si pokusně udělat tu dobíječku, nakonec jsem použil ten adaptér z akuvrtačky. Nějakou dobu to budu zkoumat a potom si kdyžtak udělám dobíječku na hotovo. Teď prosím pár otázek. V tom adaptéru je jen trafko a usměrňovač. Mám zapojenou do serie žárovku 12V/2W. Mám nechat na usměrňovači ten filtrační kondík? Je tam 470mikro na 30V. Jak poznám, že se aku dobře dobíjí? Napětí tedy nesmí překročit asi těch 13,5-13,8V?

[EKKAR]

[EKKAR]