Rada při výběru osciloskopu

[Andrea]

Běžný osciloskopický vstup má 1MOhm, sondy pak jsou např. 1MOhm (1:1), 10MOhm (10:1), 100MOhm (100:1). Ještě se ty vstupy liší kapacitou, tou musí sonda odpovídat vstupu, jinak nepůjde vykompenzovat.

[Habesan]

Myslel jsem, že jsou všechny ty koaxy 50 Ohmový.

Někomu s tak malými znalostmi z VF, jaké mám já, by pak přišlo logické používat koax s charakteristickou impedancí 1 MegaOhm. Takový jsem ještě neviděl, i když vyrobit by se asi dal. Proto možná používají tu odporovou žílu.

[jef111]

Šmankote Habesane ty máš fakt malý znalosti z VF
Nejen že samozřejmě jsou i jiný než 50 ohmový koaxy, třeba zcela běžný 75ohm k televizním rozvodům, dá se sehnat i 100ohmový atd...
Avšak dovolím si vážně pochybovat o tom, že by se ti podařilo vytvořit koax s impedancí 1Mohm
... nehledě k tomu, že zde o impedanci toho koaxu až tolik nejde, protože koax se stane vedením (neboli začne hrát roli jeho impedance) až při délce větší než je vlnová délka přenášeného signálu ( lambda=c/f ). Ale dál to asi nemá smysl rozebírat

Zkrátka sondu je nejlepší koupit, rozumně obejít to nepude. Teslácký sondy se dají sehnat za pár stovek, to není žádná hrůza. A rozhodně levněji než čínskej odpad v obchodě.

[jef111]

Šmankote Habesane ty máš fakt malý znalosti z VF
Nejen že samozřejmě jsou i jiný než 50 ohmový koaxy, třeba zcela běžný 75ohm k televizním rozvodům, dá se sehnat i 100ohmový atd...
Avšak dovolím si vážně pochybovat o tom, že by se ti podařilo vytvořit koax s impedancí 1Mohm
... nehledě k tomu, že zde o impedanci toho koaxu až tolik nejde, protože koax se stane vedením (neboli začne hrát roli jeho impedance) až při délce větší než je vlnová délka přenášeného signálu ( lambda=c/f ). Ale dál to asi nemá smysl rozebírat

Zkrátka sondu je nejlepší koupit, rozumně obejít to nepude. Teslácký sondy se dají sehnat za pár stovek, to není žádná hrůza. A rozhodně levněji než čínskej odpad v obchodě.

[PavelFF]

Habesane, profi výrobkům nemůžeš konkurovat, zejména s tvými představami o vf technice, ale můžeš se o výrobu laciné sondy pokusit. Je to chvályhodné a poučné.

V Amáru AR 2/1992 str. 54 je jeden takový návod. Nebo si to aspoň přečti, ať vidíš, o co zhruba při návrhu jde.

Nebo tady stepa je šikula: http://stepa.wz.cz/index.php?page=sondy

[PavelFF]

Habesane, profi výrobkům nemůžeš konkurovat, zejména s tvými představami o vf technice, ale můžeš se o výrobu laciné sondy pokusit. Je to chvályhodné a poučné.

V Amáru AR 2/1992 str. 54 je jeden takový návod. Nebo si to aspoň přečti, ať vidíš, o co zhruba při návrhu jde.

Nebo tady stepa je šikula: http://stepa.wz.cz/index.php?page=sondy

[WLAB]

[ZdenekHQ]

Tak jsem cvičně trápil můj osciloskop na obdélníkovám signálu cca 5MHz. Daleko většího zkreslení jsem dosáhl blbou sondou než zapnutím dolní propusti 20Mhz. Ten Tek 1:10 100Mhz, ač na ně nadávám, se mě zdál nejlepší.

[ZdenekHQ]

Tak jsem cvičně trápil můj osciloskop na obdélníkovám signálu cca 5MHz. Daleko většího zkreslení jsem dosáhl blbou sondou než zapnutím dolní propusti 20Mhz. Ten Tek 1:10 100Mhz, ač na ně nadávám, se mě zdál nejlepší.

[Habesan]

Tak kdyby měl někdo na prodej BP7723 nebo BP7722, ať se ozve.

jef111: Píšeme samozřejmě o těch koaxech, ze kterých se dělají přívody osciloskopických sond. Pokud chceš věřit tomu, že nevím, že jsou i jiné, klidně si tomu věř...
PavelFF: Tvůj pohled na věc se mi zamlouvá mnohem víc.

[jef111]

Tak ti držím palce, no aspoň se něco naučíš
To: WLAB
Je to samoztřejmě pravda, rezonátor jsem neuvažoval.
Tak z jiné strany - máme kousek vedení který je obvykle menší než lambda/4 který je zapojený prakticky naprázdno, projeví se tedy především jeho kapacitní složka. Impedance tedy se vzrůstající frekvencí klesá, na lambda/4 je nulová a dál zase vzrůstá, na lambda/2 máme nekonečno s induktivním charakterem.
A jak se nám tu projeví vlastní impedance vedení?

[jef111]

Tak ti držím palce, no aspoň se něco naučíš
To: WLAB
Je to samoztřejmě pravda, rezonátor jsem neuvažoval.
Tak z jiné strany - máme kousek vedení který je obvykle menší než lambda/4 který je zapojený prakticky naprázdno, projeví se tedy především jeho kapacitní složka. Impedance tedy se vzrůstající frekvencí klesá, na lambda/4 je nulová a dál zase vzrůstá, na lambda/2 máme nekonečno s induktivním charakterem.
A jak se nám tu projeví vlastní impedance vedení?

[WLAB]

jeff111:

zas tak nezatizene vedeni to neni, tech treba 25pF neni malo, a cele vedeni se pak z pohledu vstupni impedance chova jako by bylo delsi...

impedance kusu vedeni na konci na prazdno s rostouci frekvenci klesa, do lambda/4 ma kapacitni charakter, na lambda/4 nulu, dale induktivni a roste do nekonecna na lambda/2 a dale zas klesa s kapacitnim charakterem atd. atd.

Potiz je ovsem v tom, ze chovani kabliku zavisi na frekvenci, coz je jev, ktery nelze zadnou soucastkou se soustredenymi parametry vykompenzovat.
Hmmmm, to by chtelo nejakou sondu namodelovat - s vedenim, abychom to chovani videli na vlastni oci....

Rozhodne na "vyssi" frekvence pouzivam, pokud mozno, bud aktivni sondy nebo pripravky, kde je signal do scopu veden na impedancich vedeni (treba 50Ohm), pochopitelne zakonceni o jmenovite impedaci v oscu nebo u neho predpokladam.

Ostatne pokus o mereni posledniho smesovace v jinde zminene bm546, kam jdou signaly 350 az 460 MHz osciloskopem (tektornix) do 350MHz s klasickejma origo sondama pripominal spis vyvolavani duchu nez mereni.....

[jef111]

Jasně že vstupní kapacita skopu hraje velkou roli. Kdysi jsem si nějaké sondy vyráběl a spoustu jsem jich opravoval a při tom jsem dělal různé pokusy protože jsem měl hodně nejasností. Pokoušel jsem se nahradit ten "odporový" koax v hodně špatném stavu klasickým koaxem s teflonovým dielektrikem, marně. Nebylo možné sondu vykompenzovat tak aby byla frekvenčně rovná. Ani přidání odporů na začátek a konec koaxu nepomohlo, ten odpr zkrátka musí být "rozprostřený" po celém kabelu. A na tohle mi žádná teorie vedení moc nepasuje, proto tvrdím že není dobře považovat tenhle kousek koaxu za vedení.
Simulace okolo sond mě zajímají, pokud můžeš doporučit nějakou webovku nebo knihu, sem s tím

[jef111]

Jasně že vstupní kapacita skopu hraje velkou roli. Kdysi jsem si nějaké sondy vyráběl a spoustu jsem jich opravoval a při tom jsem dělal různé pokusy protože jsem měl hodně nejasností. Pokoušel jsem se nahradit ten "odporový" koax v hodně špatném stavu klasickým koaxem s teflonovým dielektrikem, marně. Nebylo možné sondu vykompenzovat tak aby byla frekvenčně rovná. Ani přidání odporů na začátek a konec koaxu nepomohlo, ten odpr zkrátka musí být "rozprostřený" po celém kabelu. A na tohle mi žádná teorie vedení moc nepasuje, proto tvrdím že není dobře považovat tenhle kousek koaxu za vedení.
Simulace okolo sond mě zajímají, pokud můžeš doporučit nějakou webovku nebo knihu, sem s tím

[WLAB]

jeff: k doporuceni nemam nic. Chtelo by to nejaky soft, co umi modelovat jak soustredene, tak rozprostrene parametry, takovy nemam... ostatne ja moc nemodeluju.
Jake miva parametry ten kablik a hlavne stredovy vodic?

[PavelFF]

Třeba u sondy 1:1 BP7721 je zmínka o tom, že středový vodič je z odporového drátu o průměru 0,08mm a má asi 400Ohmů . Ta sonda je vlastně jen samotný koax, ale u ostatních sond to bude stejné. Např. u BP7723 taky píšou o odporovém drátu 0,08mm.


http://62.84.148.21/tesla/bp7721.pdf
http://62.84.148.21/tesla/bp7723.pdf

[PavelFF]

Třeba u sondy 1:1 BP7721 je zmínka o tom, že středový vodič je z odporového drátu o průměru 0,08mm a má asi 400Ohmů . Ta sonda je vlastně jen samotný koax, ale u ostatních sond to bude stejné. Např. u BP7723 taky píšou o odporovém drátu 0,08mm.


http://62.84.148.21/tesla/bp7721.pdf
http://62.84.148.21/tesla/bp7723.pdf

[nobis]

http://www.elexbrno.cz/catalog.php?secId=112

[jef111]

[jef111]

[nobis]

Mám prostě radost, že jsem stačil dvě sondy koupit. Před měsícem měli i typ BP 7723. Napadlo mě, že to může udělat radost i někomu jinému. Já nejsem agent této firmy.