Zaslal: so leden 16 2010, 22:27 Předmět: vykonove zatizeni jadra
Zdravim. Ucim se pochopit zakladni navrhovani VF transformatoru. Nasel jsem na netu tento vzorec pro vypocet vykonoveho zatizeni jadra. Nevim ale, v jakych jednotkach se ma dosadit Bmax? V Tesla nebo Gaussech? V Gaussech mi vypocty nejak vubec nesedi, v Teslech uz to vychazi realneji. Je tento vzorec vubec pouzitelny? Diky moc za rady.
P =Ve . f . Bmax2 / μ eff
kde P je výkon (W), Ve objem jádra (cm3), f kmitočet (Hz).
To spíš vypadá na možnost přenesení výkonu přes energii magnetického pole ve fly-back měniči. Když ta uložená objemová energie je
W = 1/2.V.B.H = 1/2.V.B^2/μeff ; tak výkon P = W/T = W.f
a tak P = 1/2 .f.V.B^2 / μeff. Když se za B dosazuje rozdíl minimální a maximální hodnoty, což je dvojnásobek amplitudy indukce, tak ta polovička zmizí a je to ten tvůj vzorec, a pro Tesla.
diky. Existuji nejake obecne vzorce nebo primocare ucelene postupy pro vypocet VF traf? Cim vice hledam na netu, tak mam v tom vetsi zmatek a porad se nemuzu chytit Nevim jestli se mi to zda, ale mam pocit, ze jsem jeste nenasel dva stejne vzorce nebo nejake smysluplne postupy na navrh traf nebo civek. Jedna se mi spis o zaklady abych to konecne pochopil. Nemate nekdo nejaky ucelenejsi pekny postup?
- A pak mi jeste v kapitole "Vykon trafa" nebylo jasne odkud jsi vzal tech 5 nebo 10 procent ztratoveho vykonu, ze ktereho jsi pak vypocital max prikon 20VA? Mam to chapat jako max prikon na ztraty v tom trafu pri nejakem plnem zatizeni, nebo vubec max vykon, ktery je tranfs. po zatizeni sekundaru schopen dodat?
TO NENÍ MŮJ ČLÁNEK! Já ho jen přeložil, je to uvedené na konci, asi by to mělo být na začátku, ne každý do dočte.
Odpor z primární strany je dán odporem sekundární zátěže (50 ohm), vydělený mocninou poměru závitů, tedy 50/4^2= 50/16=3,1 ohm.
Magnetizační indukčnost transformátoru je vlastně připojená paralelně k zátěži, takže do primáru mimo transformovaného zátěžového proudu teče i magnetizační proud, a čím menší idukčnost to má, tím větší je ten proud. A ten způsobuje přídavné ztráty na odporu vinutí a v budícím stupni. Reaktance této indukčnosti by tedy měla být vysoká, ale počet závitů už je stanoven, tak to znamená jít cestou vysoké magnetické vodivosti magnetického obvodu - vysoké mí, velký průřez. A kam až je rozumné jít? To říká to praktické pravidlo: tam, aby reaktace indukčnosti byla aspoň 10x větší než hodnota zátěže, obě hodnoty počítané ze stejné strany transformátoru.
Kolik je transformátor schopný přenést do zátěže, to závisí na přípustném oteplení od ztrát. Ztráty v jádru jsou závislé na zvolené mavimální magnetické indukci, a ztráty ve vinutí na reálných složkách jejich impedancí.
Jsem rád, že se ti článek líbil, mně taky, já sám bych se na takový nezmohl.
P.S.: Ztráta 10% u síťového transformátoru je kompromis vycházející z praxe, a sice kompromis spíš ekonomický. Největší výkon dokáže transformátor přenést při 50% účinnosti, ale kdo zaplatí to ztracené teplo? Účinnost 1% by byla fajn, ale mít doma zvonkový trasformátor o váze několik kg by vypadalo nezvykle. A tak je tu ten kompromis jako hrubé vodítko.
TO NENÍ MŮJ ČLÁNEK! Já ho jen přeložil, je to uvedené na konci, asi by to mělo být na začátku, ne každý do dočte.
Odpor z primární strany je dán odporem sekundární zátěže (50 ohm), vydělený mocninou poměru závitů, tedy 50/4^2= 50/16=3,1 ohm.
Magnetizační indukčnost transformátoru je vlastně připojená paralelně k zátěži, takže do primáru mimo transformovaného zátěžového proudu teče i magnetizační proud, a čím menší idukčnost to má, tím větší je ten proud. A ten způsobuje přídavné ztráty na odporu vinutí a v budícím stupni. Reaktance této indukčnosti by tedy měla být vysoká, ale počet závitů už je stanoven, tak to znamená jít cestou vysoké magnetické vodivosti magnetického obvodu - vysoké mí, velký průřez. A kam až je rozumné jít? To říká to praktické pravidlo: tam, aby reaktace indukčnosti byla aspoň 10x větší než hodnota zátěže, obě hodnoty počítané ze stejné strany transformátoru.
Kolik je transformátor schopný přenést do zátěže, to závisí na přípustném oteplení od ztrát. Ztráty v jádru jsou závislé na zvolené mavimální magnetické indukci, a ztráty ve vinutí na reálných složkách jejich impedancí.
Jsem rád, že se ti článek líbil, mně taky, já sám bych se na takový nezmohl.
P.S.: Ztráta 10% u síťového transformátoru je kompromis vycházející z praxe, a sice kompromis spíš ekonomický. Největší výkon dokáže transformátor přenést při 50% účinnosti, ale kdo zaplatí to ztracené teplo? Účinnost 1% by byla fajn, ale mít doma zvonkový trasformátor o váze několik kg by vypadalo nezvykle. A tak je tu ten kompromis jako hrubé vodítko.
OK.
Ale tu 10x vetsi reaktanci primaru porad nechapu. Proc 50/4*4 ?? Asi nad tim premyslim uplne blbe, ale kdyz je zatez 50R a reaktance primari by mela byt alespon 10x vetsi, nema byt pak 500R a podle toho pak dopocitat vhodnou indukcnost?
Ale tu 10x vetsi reaktanci primaru porad nechapu. Proc 50/4*4 ?? Asi nad tim premyslim uplne blbe, ale kdyz je zatez 50R a reaktance primari by mela byt alespon 10x vetsi, nema byt pak 500R a podle toho pak dopocitat vhodnou indukcnost?
Motáš tu dohromady dvě věci, zátěž a její transformaci a reaktanci transformátoru.
Transformátor transformuje impedanci zátěže s kvadrátem převodu. Když na trafo s převodem (primár:sekundár) 4:1 připojíš na primár 50Ohmů zátěž, tak na sekundární straně se to chová jako 50/4^2 Ohmů. To je dáno převodem trafa a s jeho reaktancí to nemá nic společného.
Konečná reaktance reálného trafa je parazitní vlastnost, ideální trafo ji má nekonečnou a nijak se tudíž neuplatňuje. Je to rektance vinutí transformátoru, která je vlastně paralelně k zátěži. Teče skrz ní magnetizační proud, který je u transformátorů pracujících v propustném režimu nežádoucí. Je totiž jalový a teče tam a zpátky a jen vyvolává v trafu ztráty. Proto se ho snažíme minimalizovat, maximalizováním reaktance trafa.
Transformátor transformuje impedanci zátěže s kvadrátem převodu. Když na trafo s převodem (primár:sekundár) 4:1 připojíš na primár 50Ohmů zátěž, tak na sekundární straně se to chová jako 50/4^2 Ohmů. To je dáno převodem trafa a s jeho reaktancí to nemá nic společného.
Tak tohle uz nechapu vubec! Proc bych mel pripojovat na primar 50 Ohmu? Puvodne se mluvilo o externi zatezi 50 Ohmech na sekundaru. Jen bych to chtel objasnit, jestli nahodou neni nekde chyba a to cloveka mate...
alvr, máš tam příklad, na sekundáru (4 závity) je napětí 70,7 V a zátěž 50 ohm, tedy sekundární proud 1,414 A. Na primár se transformuje napětí na 70,7/4=17,7 V a proud 1,414*4=5,66 A. Takže zátěž ze strany primáru vypadá jako 17,7V/5,66A a to dá určitě i tobě výsledek 3,1 ohm.
alvr, máš tam příklad, na sekundáru (4 závity) je napětí 70,7 V a zátěž 50 ohm, tedy sekundární proud 1,414 A. Na primár se transformuje napětí na 70,7/4=17,7 V a proud 1,414*4=5,66 A. Takže zátěž ze strany primáru vypadá jako 17,7V/5,66A a to dá určitě i tobě výsledek 3,1 ohm.
OK, to uz je lepsi vysvetleni. Takze se to pocita predevsim pro navrh spravne reaktance primaru, aby byla minimalne 10x vetsi nez je ta zpetna transformace ze sekundaru na primar), chapu to dobre? Jinak by ten stejny vykon co je na sekundaru zpetnou transformaci spotrebovalo vinuti primaru jako zraty?
Ztráty dělají 1,414 A na sekundárním vinutí i 5,66 A na primárním vinutí, tam i tam. ALE, do primárního vinutí teče navíc i magnetizační proud, a jeho velikost je primární napětí děleno 2*pí*f*L. A v tom článku se vlastně říká, že tento proud by neměl být větší než 0,566 A, a z toho potom vyjde ta minimální indukčnost. Tento proud, i když je jalový, způsobuje přídavné ztráty na reálných odporech po cestě ze zdroje i skrz primární vinutí.
Ztráty dělají 1,414 A na sekundárním vinutí i 5,66 A na primárním vinutí, tam i tam. ALE, do primárního vinutí teče navíc i magnetizační proud, a jeho velikost je primární napětí děleno 2*pí*f*L. A v tom článku se vlastně říká, že tento proud by neměl být větší než 0,566 A, a z toho potom vyjde ta minimální indukčnost. Tento proud, i když je jalový, způsobuje přídavné ztráty na reálných odporech po cestě ze zdroje i skrz primární vinutí.
OK, ted uz tomu magnetizacnimu proudu primaru rozumim.Diky
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
Nevim jestli se mi to zda, ale mam pocit, ze jsem jeste nenasel dva stejne vzorce nebo nejake smysluplne postupy na navrh traf nebo civek. Jedna se mi spis o zaklady abych to konecne pochopil. Nemate nekdo nejaky ucelenejsi pekny postup?