Založen: Sep 19, 2007 Příspěvky: 3697 Bydliště: Praha
Zaslal: pá leden 01 2010, 20:03 Předmět:
V angličtině kdysi pravé tykání existovalo (thou), ale do dnešních dob se zachovalo jen tykání Bohu. Takže you je vykání a v angličtině se vyká. Je chyba našich učebnic, že you překládají jako ty.
Že nick je něco jako křestní jméno slyším poprvé. Nick, mimo úzká společenství přátel (kde vyjadřuje vlastnosti osoby nebo často historické souvislosti spojené s tím přátelstvím), slouží pro zachování anonymity, k čemu jinak nahrazovat křestní jméno nickem?
Co se týče tykání/vykání, tak bych tu otázku nijak nehrotil, závisí to na vkusu. Podle mého názoru je ovšem dnes komunikace mezi lidmi prostřednictvím Internetu natolik běžná, že nevidím rozdílu od například telefonu. A proto názory typu "... na Inetu je zvykem si tykat ..." bych dnes považoval za anachronismus. Internet už dávno není doménou úzké skupiny zasvěcenců z akademické oblasti. A tak, říkám, je to věcí vkusu. Ovšem za krajně buranské považuji to, co je někdy vidět, a sice když někdo tvrodšíjně tyká jinému přesto, že od něj byl požádán o vykání s tím, "že se tady tyká a basta".
Založen: Feb 14, 2005 Příspěvky: 8980 Bydliště: Brno (JN89GF)
Zaslal: pá leden 01 2010, 20:33 Předmět:
Myslím, že tu na fóru mtajovsky snad nikdy nepožadoval po jiném vykání. Já osobně s tykáním v diskuzích nemám problém. Ovšem v osobním styku, takový ty typy, co vám hned začnou tykat s naprostou samozřejmostí taky nemusím.
Jo, už nebude moc lidí, který by si po ránu prozpěvovali Followe Thy Fairy Sunne
Místo slova nick se v češtině ještě před chudobou slovní zásoby používal někdy i výraz přezdívka.
Vykání je aristokratické, když si vykal kníže s manželkou i po 23 hodině v dvojposteli, a ráno vykali svým dětem, muselo to být hezké
V okruhu lidí jedné zájmové skupiny bych tykání považoval za celkem přirozené bez ohledu na věk nebo společenské zařazení, i když jak říkám, vykání profesí spřízněných lidí je takové starosvětsky roztomilé "Podal byste mi akušroubovák a dvě hmoždinky, pane kolego?" "Jistě, pane kolego, ale musíte slézt o dva stupínky, házet to na štafle za Vámi radši nebudu"
Když mi jako 25 juniorovi občas nějaký 40letý mistr světa s převahou tykal a mně se to nelíbilo, stačilo mu přátelsky tykat taky, a hned se vrátil ke Guthovi a Jarkovskému.
Čeština poskytuje prostředky, jak se vyhnout tykání i vykání. Třeba "Obraz do podušky zkroucený míti, elektrolyty vyměniti.". Toto je z kategorie snářů, ale jsou i jiné možnosti.
"Podal byste mi akušroubovák a dvě hmoždinky, pane kolego?" "Jistě, pane kolego, ale musíte slézt o dva stupínky, házet to na štafle za Vámi radši nebudu"
Založen: Jul 16, 2007 Příspěvky: 4247 Bydliště: u HK
Zaslal: so leden 02 2010, 10:45 Předmět:
vzpomněl jsem si jak jsem jako mladík nastoupil do práce a měli jsme tam takový združovací večírek a požívali jsme pod obojí a já nenuceně přešel k tykání mému vedoucímu, takový důstojný pán po padesátce a on i když sotva mluvil povídá " komu tykáš smrade, mě netykají ani starší" okamžitě jsem vystřízlivěl a i když jsme po letech práce spolu požívali tak jsem mu vykal i když jsem mu zrovna říkal že je vůl .
Založen: Sep 19, 2007 Příspěvky: 3697 Bydliště: Praha
Zaslal: so leden 02 2010, 22:35 Předmět:
bu2520 napsal(a):
vzpomněl jsem si jak jsem jako mladík nastoupil do práce a měli jsme tam takový združovací večírek a požívali jsme pod obojí a já nenuceně přešel k tykání mému vedoucímu, takový důstojný pán po padesátce a on i když sotva mluvil povídá " komu tykáš smrade, mě netykají ani starší" okamžitě jsem vystřízlivěl a i když jsme po letech práce spolu požívali tak jsem mu vykal i když jsem mu zrovna říkal že je vůl .
Tak u nás je to právě naopak. Firemní zvyky předepisují tykat, až to někdy leze krkem. Přijdu k někomu, koho jsem nikdy předtím neviděl a správně mám začít: "Ahoj, hele, potřeboval bych se s tebou domluvit na ... ". I po více než 3 letech s tím mám problém, abych řek' pravdu. Maminka mě totiž učila, že neznámým lidem mám vykat.
Tak u nás je to právě naopak. Firemní zvyky předepisují tykat
to je předpokládám firma s anglosaským zázemím a nebo firma řízená frikulínem?
Otázka, byť spíš filozofická než praktická: do jaké míry se má člověk cítit povinen chovat se místo odvádět práci?
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2, 3Další
Strana 2 z 3
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
.