Pasivní a integrované korekce

[Aspide_Boy]

Zdravím,
chci se zeptat, jestli někdo nemáte nějakou teorii nebo prostě nějaké materiály o těchto tématech:

Pasivní korekce - všechny známé druhy pasivních korekcí, jejich zapojení a podrobný popis
Integrované korekce - všechny známé druhy korekcí s integrovanými obvody, jejich zapojení a podrobný popis
Chlazení koncových zesilovačů - druhy chlazení výkonových částí zesilovačů, jejich výpočet a vhodné dimenzování chladičů a jejich výpočet

Budu rád za vše, za nějaké materiály k tomu nebo i informaci kde by jsem to mohl najít (už jsem na internetu hledal dost, ale nic moc jsem nenašel) a nebo i pokud víte, že je to např. v nějaké knížce. Za veškerou pomoc předem děkuji

[petus]

K tomu třetímu,mám knížku Teplo a chlazení v elektronice II ,jestli by si měl zájem tak bych to někam upnul

[Aspide_Boy]

to by bylo super, mohl by jsi teda prosim nekam upnout...diky moc

[Hill]

Nejjednodušší korekce jsou tzv. tónová clona, nejčastěji pasivní (používaná v magnetofonech a přijímačích Tesla), v podstatě jde o vytvoření jednoduché dolní (vyjímečně též horní) propusti s RC článkem, kterému se potenciometrem mění zlomové kmitočty.
Další proměnný pasivní korektor výšek a hloubek je například tady:
http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Konstrukce/ART1817-Pasivni-korekcni-Hi-Fi-predzesilovac-s-obvody-NE5534AN.html
Zvláštní případ (většinou) pasivního korektoru je fyziologická úprava kmitočtového průběhu v závislosti na nastavené hlasitosti (loudness - ale v nových zařízeních už se řeší aktivním filtrem)
Aktivní proměnné korektory se uplatňují buď jen ve zpětné vazbě zesilovače nebo kombinují vliv v přímé cestě signálu a ve zpětné vazbě, například Baxandallův korektor nebo Williamsonův korektor (oba najdeš v různých zapojeních tady třeba na uploadu, downloadu nebo v článcích).
No a pak jsou pevné korektory, nejčastěji zpětnovazební, tedy aktivní, ale používají se i kombinované s pasivní korekcí. To jsou korekce záznamové charakteristiky, ale především charakteristiky snímací, ve všech magnetofonech a korektory pro rychlostní přenosky gramofonů. Tedy pevné: některé jsou přepínatelné (pro různé záznamové charakteristiky gramodesek nebo pro různé rychlosti posuvu a materiály magnetické vrstvy pásku)
http://jaja.kn.vutbr.cz/~puhony/tisk/bnfe_uloha_1_v2.pdf
Mezi pevné korekce patří také preemfáze a deemfáze při přenosu FM rozhlasu,v levné audiotechnice se objevily korekce s pevně předvolenými průběhy...
No a pak jsou korekce v integrovaných obvodech. K řízení se využívá buď změny zisku zesilovačů, ale častěji proudového zrcadla, které současně může sloužit jako pracovní zátěž násobiče kapacity nebo gyrátoru k simulaci indukčnosti. A jsou uvnitř jak aktivní, tak pasivní, jejich kombinací se realizuje také fyziologická regulace průběhu.
A je toho ještě hodně, takže doporučuji schémata tady na uploadu, případně na http://www.radiojournal.cz/schemata.htm - je tam příkladů zapojení dostatek.
Jinak i s výpočty a nomogramy pro pasivní i aktivní korekce, propusti, zádrže atd byly v knížce Kovařík-Smetana: Korektory.
O integrovaných obvodech se jim ještě nesnilo, ty tam nejsou.

[Hill]

Nejjednodušší korekce jsou tzv. tónová clona, nejčastěji pasivní (používaná v magnetofonech a přijímačích Tesla), v podstatě jde o vytvoření jednoduché dolní (vyjímečně též horní) propusti s RC článkem, kterému se potenciometrem mění zlomové kmitočty.
Další proměnný pasivní korektor výšek a hloubek je například tady:
http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Konstrukce/ART1817-Pasivni-korekcni-Hi-Fi-predzesilovac-s-obvody-NE5534AN.html
Zvláštní případ (většinou) pasivního korektoru je fyziologická úprava kmitočtového průběhu v závislosti na nastavené hlasitosti (loudness - ale v nových zařízeních už se řeší aktivním filtrem)
Aktivní proměnné korektory se uplatňují buď jen ve zpětné vazbě zesilovače nebo kombinují vliv v přímé cestě signálu a ve zpětné vazbě, například Baxandallův korektor nebo Williamsonův korektor (oba najdeš v různých zapojeních tady třeba na uploadu, downloadu nebo v článcích).
No a pak jsou pevné korektory, nejčastěji zpětnovazební, tedy aktivní, ale používají se i kombinované s pasivní korekcí. To jsou korekce záznamové charakteristiky, ale především charakteristiky snímací, ve všech magnetofonech a korektory pro rychlostní přenosky gramofonů. Tedy pevné: některé jsou přepínatelné (pro různé záznamové charakteristiky gramodesek nebo pro různé rychlosti posuvu a materiály magnetické vrstvy pásku)
http://jaja.kn.vutbr.cz/~puhony/tisk/bnfe_uloha_1_v2.pdf
Mezi pevné korekce patří také preemfáze a deemfáze při přenosu FM rozhlasu,v levné audiotechnice se objevily korekce s pevně předvolenými průběhy...
No a pak jsou korekce v integrovaných obvodech. K řízení se využívá buď změny zisku zesilovačů, ale častěji proudového zrcadla, které současně může sloužit jako pracovní zátěž násobiče kapacity nebo gyrátoru k simulaci indukčnosti. A jsou uvnitř jak aktivní, tak pasivní, jejich kombinací se realizuje také fyziologická regulace průběhu.
A je toho ještě hodně, takže doporučuji schémata tady na uploadu, případně na http://www.radiojournal.cz/schemata.htm - je tam příkladů zapojení dostatek.
Jinak i s výpočty a nomogramy pro pasivní i aktivní korekce, propusti, zádrže atd byly v knížce Kovařík-Smetana: Korektory.
O integrovaných obvodech se jim ještě nesnilo, ty tam nejsou.