Jeste dovetek. Asi bych se snazil postavit to puvodni. Sveho casu jsem se snazil predelat par elkovych zesilovacu. Puvodni zapojeni jez vypadaly ze jsou nepouzitelna mela nakonec nejlepsi vlastnosti co se i do stability tyce. Mam pocit ze si elky moc na presna a vlastne tvrde napeti nepotrpi. Jinak zhaveni stabilizovat to je jasne. _________________ Internet - metla lidstva
Takze mikrofon som odskusal u kamarata zvukara - ide.
Uz som urobil mechanicku stavbu napajaca, skatula, konektory, upevneny trafak a plosak uz len elektroniku a s nou potrebujem trochu poradit. Vytypoval som si zopar schem a davam vam ich na zhodnotenie.
Nejdem to stavat presne takto lebo nemam trafo potrebneho parametru 155V na sekundare pre Ua. Z mojho trafa 60V/0,1striedave s nasobicom napatia dosiahnet max tak 150V - 160V teda voci potrebnemu Ua 120V je to rozdiel len 30V a to podla mna moc dobre nestaci na filtraciu pomocou RC clenov ako je to na scheme. A tato schema je hrozne stara a vsetky lampove mikrofony vyrabane neskorie su s tranzistorovopu stabilizaciou pre Ua. Pre tioeto dvovody chcem pouzit aj ja takot stabilizovany zdroj.
Pozadovane parametre zroja, odber mikrofonu :
Ua 120V / 3mA
Uf 5V / 50mA - pouzijem 7805 dalej neriesim
Mam v talone 3 zapojenia zdrojov pre anodove napajanie.
1)
Najskor klasika: - odkukal som to od napajaca mikrofonu pomocou fantomoveho napajania +48V.
-tusim sa to vola aj emitorovy sledovac (ak nie prosim opravte ma) Inak ide o zapojenie so SE alebo SC?
Ide o to ze napatie ktore je na Baze tranzistoru je aj na Emitore (-0,6V)
Pre potrebne anodove napatie 120V musi byt zenerka na 120V dam 2 na 62V... - Asi najednoduchsie zapojenie
2)
V podstate to iste trochu vylepšene, puzity FET a nadprúdová ochrana.
- odkukaneho od zdroja pre RIAA lampovy predzosilnovac s ECL86 publikovane tak 4 roky dozadu v AR. Tento zdroj aj predzosik som uz staval
- Pri tomoto zapojeni by som rad vedel ale ma vlaste vyhody pouzitie FET tranzistoru oproti klasike (rad by som ho tam dal - mam ho doma), a ako zmenit a vypocitat hodnotu R29 (alebo inych) tak aby prudove omedzenie zafungovalo pri prude 10mA. Samozrejme zenerky D14-16 dam na 120V.
3)
Posledne, originalne zapojenie napajaca pre novsi mikrofon AKG.
Ale tomuto zapojeniu nechapem ako to vlastne cele funguje. Ide mi o vetvu Anodoveho napajania. Preco je v Báze tranzistora zenerka len 15V a ako je mozne ze na vystupe je 120V? Dako si to neviem s tym PNP predstavit ako to funguje. Ten tranzistor je ako napatovy zdroj, ako v predoslom len je to dako spravene aby na vystupe bolo napatie 120v.pricom zenerka 120V s odporom na vystupe je len prepatova ochrana.
Alebo to funguje inak: Ten tranzistor aj s 15V zenerkou je len akoby prudovy zdroj a stabilizaciu zaistuje zenerka 120V + odpor 100ohm?
-Ak by mi dakto vedel vysvetlit ako to funguje pomohlo by mi to.
Cho by som chcel vediet ze:
Ktore zapojenie sa vam zda ako najlepsie, z hladiska filtracie a stabilizacie pre dany ucel. Mne ta dvojka... Ma to aj nadprudovu ochranu.
Este dotaz na tranzistore bude ubytok tepla tak 0,3W treba ho umiestnit na plech a chladit? Od kolko Watov treba pouzivat vlastne chladic.
A aka mi staci filtracna kapacita za greatzakom na zdroji pre anodove napajanie ked odber pre mikrofon bude max 3mA ? staci mi 47uF?
Prosim poradte mi pri vybere dobreho zaapojenia. Nech to uz mozem dokoncit
Diky
Zkusím konkrétně poradit. Zapojení 1- toto jsem již výše doporučil. Odpor mezi B-K je zde rozdělen, báze je dále filtrována C2. Zvolíme- li příčný proud přes zenerky cca 5mA, můžeme uvedené součástky ponechat. C2 bych volil cca 47M/160V, C3 cca 10M/160V. Zapojení 2- žádné výhody v použití FET nevidím, navíc je nutné chránit přechod S-G zenerkou. T10 otvírá při cca 0,7V, takže pro omezení na 10mA bude R29 70Ohm. Zapojení 3- tranzistor je jako zdroj konstantního proudu pro zenerku Z120, filtrace výstupního napětí tudíž bude dobrá. Pokud bude tranzistor v pouzdru TO220 nebo TO125, těch 300mW vyzáří i bez chladiče. Já osobně bych zvolil zapojení 1.
Diky za odpoved. Chcel by som este vediet ako funguje v tej trojke ten zdroj konstantneho prudu ? diky. A ako sa vypocita prud ktory doda ten zdroj? ja poznam ine zapojenie prudoveho zdroja o tomto som nevedel.
Na těch 120V by Ti bohatě stačil blokovací měnič se dvěma tranzistory. jeden by byl zapojen jako oscilující menič a druhej by tomu prvnímu uzavíral bázu podle velikosti výstupního napětí. Můžeš se inspirovat měničem pro napájení Itronové kalkulačky SHARP, kterou za chvíli pošlu na upload...
Neviem presne o jaky menic sa jedna ale ked mam trafak ktory mi po usmerneni da 150V je z neho lahsie dostat 120 a vystup bude stabilnejsi nez pouzitie menica.
Inak pokial je ten menic dokaze urobit z maleho napatia 9V napatie 65V tak by som mal onho zaujem, potreboval by som to ako anodovu bateri do mojho baterkoveho lampoveho rada. Uz si to dal na upload dako to tam neviem najst.
uz to tam je. Tusim, ze se tam da nastavit naposledy pridane soubory a tam pak hledej "ruzne menice.zip".
Jsou tam ze dva menice z kalkulacek s Itronem (vakuovy svitici displej, kterej je v soucasnosti videt v kazdym lepsim videu), jeden zapalovac Tescoma - treba se to taky nekomu bude hodit - a pak menic z ceskyho autoradia. Tento menic dava na vystupu kolem 70V ale neni stabilizovan. proto je tam ta 723
Ten menic do autoradia sa mi dost paci. V podstate by sa dala pouzit len to co je v skatulke, to pred nou je len zdroj konst napatia a to za nim stabilizator. Inak tento menic sa pouzival na napajanie Varikapu alebo na co vlastne? A fungoval by mi aj s 9V baterkou a dal by na vystupe 65V? Pripadne ako ho upravit.... A kde ho mozem najst Je to standartne v teslackych autoradiach mam dake 3...
Je to z autoradia, jehoz typove oznaceni neznam, ale delalo se ve dvou verzich. jednak to bylo jen radio a pozdeji bylo vybaveno reverzacni kazetovou mechanikou Philips. Bylo analogove ladeny, ale misto stupnice melo radek LED diod, ktere "simulovaly" ukazatel ladeni - cely to radio svitilo jako vanocni stromecek. Ten menic Ti udela tolik, na kolik mu navines traficko. Primar dej tak 30 - 40 zavitu a vystup podle velikosti vystupniho napeti. Menic funguje jen se zatezi...
Toto radio som mal v dvoch kusoch. Jedno som dakomu daroval a to druhe mam na srot a nechal som si len plosaky. Vymontujem to odtial. myslis ze to nebude rusit to moje SVlne radio ked to dam to kovovej krabicky. Inak preco to ide len so zatazov?
Pokud si vyrobis jen tu cast, co je zakrytovana, tak je to uplne jasne, kdyz se na to schema podivas. ALe pro uplnost. Sekudarni vinuti toho traficka je sice pres diodu usmernene, ale mozna si vsimnes, ze pokud nepripojis zatez, tak se neuzavre zpetna vazba a tim menic nekmita. Vystupni civka slouzi jako zpetnovazebni. Cim vic to zatezujes, tak tim vic se tranzistor budi, az mu upalis bazu. Tomuto se rika proudova zpetna vazba. Takhle funguji i blesky u fotoaparatu (u starsich) proto nesnesou akumulatory.
No uz som ten obvod nasiel. V podstate je te cely ten plosak ktory bol na boku radia.
Hej je jasne ze to nekmita lebo tam neni zataz (ked som sa to pytal nekukal som do schemi A ked vravis ze cim viac to zatazim tak tym viac to kmita az sa ustrlei baza, tak teda kolko z toho mozem dostat prudu aby mi to neodislo? Aky min zatazovaci odpor mozem dat aby mi to este fungovalo a naopak aky max aby to vobec fungovalo. A je moj predpoklad spramny ze cim je vysia zataz tym je vysie vystupne napatie?
Inak aky to bude mat odber pri nepripojenej zatazi?
A este mi nejde do hlavy preco blesky nezniesli akumulatory? Uz sa nam jeden davnejsie takto pokazil. Ale z toho co si tu vravel nechapem preco. Lebo maju nizsie vystupne napatie a pretoto musi "viac kmitat" aby to dokazalo nabijat odpalovaci kondik v blesku a tak sa zvysi napatie na baze a odpraskne sa tranzistor?
Akumulatorama jsi je odpalil z tohodle duvodu: V blesku je klasicky blokovaci menic, ale jeho vystup je zapojen tak, ze budici a vystupni vinuti jdou do serie (velmi priblizne) a soucasti obvodu je prechod baze emitor, proto si z baterie si bere takovy proud, jaky je schopna dodat. Problem je ten, ze akumulator je "tvrdsi" zdroj nez obyc baterka. Vnitrni odpor obyc. baterie ochrani menic pred pretizenim, nizky vnitrni odpor akumulatoru vsak ne, takze Ti tranzistor shorel. U novejsich blesku je kvuli akumulatorum elektronicky omezovac.
maximalni proud toho menice je dan parametry tranzistoru (maximalni proud C-E a B-E). Ber v potaz ale to, ze puvodne byl navrzen na par miliamper
diky za vysvetlenie toho blesku. Pomohlo by na vstup blesku jednoducho zapojit rezistor ktory by omedzil max prud?
K tomu menicu z autoradia. Akurat som sa s nim hral. postupne som odpajal nepotrebne casti a ostal mi len ten menic "v plechovej skatulke" Fungovalo to paradne. Pri napajani 9V to malo na vystupe 46V (celkom nezvlnene) a co je pre mna dolezite pri odpojeni zatazovacieho odporu ktory som dal ako trimer 20Kohm to malo nulovu spotrebu!. Pricom zmena vystupneho prudu nemala velky vliv na vystupne napatie. Dalo to max cca 12mA, potom sa to rozpiskalo a napatie slo prutko dole. Výstupne napatie sa dalo regulovat zmenou vstupneho napatia pri napajani 12V mi to dalo na vystupe uz 60V.
Lenze ja by som potreboval na napajanie toho lampoveho baterkoveho radia pri napajani z 9V klasickej baterky vystup 65V a asi 15mA. jedine co ma napadlo na zvysenie vystup. napatie je zvysit pocet zavitou na sekundarnom vinuti ale to som zatial nechcel robit. Tak som skusal urobit zmenu kapacit ci sa daco nestane, a napaie sa skor znizilo (kapacity som len pridaval a to na 10n a 4,7n). Tak jedina moznost ako zvysit vystupne napatie bolo navinut este daco sekundaru. Tak dal dole kryt v com bol trafacik ale pri tom som to niak ohol a jemna cievocka sa mi bohuzial otrhla a cele je to uz v haji.
Kde by som taky trafacik zohnal pripadne kolko to ma mat zavitou na P aj S. Dá sa zvýsit hodnota vystup napatie u tohto zdroja aj niak inak nez zmenou trafa. Napr zmenou pracovneho kmitoctu. Co vlastne urcuje pracovny kmitocet?
Alebo je vlastne vhodny menic takehoto zapojenia pre moj ucel? Existuje daco z vysou ucinnostou a lepsimi parametrami co mi z 9V baterky da 65V pri max15mA na vystupe.
Inak mohol by si mi v popisat ako to zapojenie vlastne cele funguje. Ako to cele stratuje potom kmita a ako je mozne ze vystup sa berie oproti zemi a druha strana sekundaru nieje pritom vobec zapojena na zem aleide cez B tranzistora. Na co su tam tie kapacity 4n7 a 10n co by sa stalo keby tam neboli? Dalo by sa to cele upravit na dvojcestne usmernenie? Ja s menicmi ziadne skusenosti nemam a ty do toho asi viac vidis. Zatial diky moc.
Dakujem
Pokud neznas funkci blokujiciho menice, tak je to na velmi dlouhe vypraveni. ale pro zjednoduseni: predstav si, ze mas tranzistorovy zesilovac, kde mas misto repraku trafo. Zesilovac Ti vlastne zesiluje vstupni signal. No a kdyz to co vyleze z toho zesilovace se vhodne privede zpet na vstup (druhy vinuti toho trafa), tak se Ti to rozkmita a mas blokovaci oscilator. Tady mas v serii ze zpetnovazebnim vinuti zatez (Rz). Tento odpor Ti zrovna dava predpeti do baze a navic se Ti pres nej uzavira zpetnovazebni obvod z vystupu. Ty dva kondy jsou v tom menici kvuli odstraneni ruseni a ten paralelne k vystupu vytvari ladeny obvod, takze ten menic pak kmita priblizne sinusove. Pokud to budes honit tak vysoko (napeti), tak vymen i ten elektrolyt.
Ale divim se, ze sis nevybral ten menic z ty kalkulacky SHARP ELSI-MATE EL 5801. Ten ma docela velkej vykon, protoze z nej se bralo napeti i pro zhaveni a navic z nej byla napajena i logika. dve tuzkovky zivily jen ten menic. a navic je stabilizovanej, ta zenerka ubirala vykon, pokud napeti na vystupu VG dosahlo nad 11V. Pokud tu zenerku vymeniz za vyssi hodnotu, tak se Ti vystup, ktery ma 30V zvysi. Ale musis si dat pozor na elyty, jsou jen do 50V. Navic ty kalkulacky jdou jeste sehnat (v Brne RECOM cena 10KC za kus funkcni bez adapteru) a z toho plosnaku to jde vystrihnout
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2, 3Další
Strana 2 z 3
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
A ked vravis ze cim viac to zatazim tak tym viac to kmita az sa ustrlei baza, tak teda kolko z toho mozem dostat prudu aby mi to neodislo? Aky min zatazovaci odpor mozem dat aby mi to este fungovalo a naopak aky max aby to vobec fungovalo. A je moj predpoklad spramny ze cim je vysia zataz tym je vysie vystupne napatie?