Výměna plynového kotle

[BOBOBO]

Všechno je věcí investora . Rad jsi dostal neurekom . Ani ta ekvitermka to neřeší komplexně-nejsou stejné odběry na jihu a severu a jinak jsou ty odběry v poměru v zimě a v nezimních měsících . Prostě vždy to bude otázka kompromisu . Jenom až to doděláš , tak po dvou topných sezonách zjistíš , co to chtělo . Ale dávat směšovák za kotel , který je schopen jet nízkoteplotní vodu je přece jen trochu příliš . Ale investor má vždycky pravdu . Ať se daří .

[Jenys]

Tak děkuji všem za rady a návrhy, ještě to promyslím a přehodnotím. Některé připomínky jsou dobré a tak by to šlo i zjednodušit. Ještě jednou díky moc. Jenys

[Hanizek]

[kevin_mitnick]

u kondenzacnich kotlu se to pocita trochu jinak.

90% je ucinnost normalniho kotle a jeste mas 20% navrch z kondenzacniho tepla spalin...

[Hanizek]

Nevím, jak se počítá účinnost kondenzačních kotlů. Pamatuju si ale, že mi ve škole říkali, že cokoliv s účinností 100% a výše je perpetum mobile (tudíž blbost).

Takže kondenzační kotel je perpetum mobile? To asi ne.
Takže účinnost 108% je reklamní trik prodejce (lež)? To spíš...

[BOBOBO]

Chtěl jsem Ti napsat , že v Ugandě by to nefungovalo , protože je tam na kondenzaci moc teplo , ale první odkaz za 5 vteřin Ti to snad osvětlí . Standardní kotel je navržen pro provoz se suchými spalinami. Nejnižší dovolená teplota vstupní vody do kotle je omezena hodnotou 60 °C. Teplota spalin bývá v rozsahu 120 až 180 °C (obr. 3.2). Při napojení na vytápěcí soustavu musí být za kotlem osazeno zařízení pro zajišťování dostatečně vysoké teploty vstupní vody (zpátečky), aby nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti z vodní páry obsažené ve spalinách a následně k nízkoteplotní korozi teplosměnné plochy v místě zaústění vstupu vody do kotle. Průměrná účinnost kotle bývá 91 %.

Nízkoteplotní kotel je navržen pro provoz se suchými spalinami, přičemž může pracovat i s teplotami vstupní vody do kotle 35 až 40 °C. Za určitých podmínek může v kotli docházet ke kondenzaci, proto musí být teplosměnná plocha provedena z materiálu odolnějšího proti korozi. Většinou se jedná o litinové článkové kotle. Teplota spalin bývá v rozsahu 90 až 140 °C (obr. 3.2). Napojení na vytápěcí soustavu může být přímé bez směšovacích armatur s přímým řízením výkonu kotle podle vnější teploty. Průměrná účinnost kotle bývá 93 %.

Kondenzační kotel je navržen záměrně pro kondenzační provoz, tzn., že přímo v kotli má docházet ke kondenzaci vlhkosti z vodní páry obsažené ve spalinách. Proto musí být teplosměnná plocha provedena z materiálu plně odolného proti korozi. Používá se nerezová ocel nebo hliníko-hořčíková slitina. Kondenzát z kotle musí být trvale odváděn. Využitím kondenzačního tepla se snižuje spotřeba plynu. Teplota vstupní vody do kotle není omezována určitou výší. Teplota spalin je v rozsahu 40 až 90 °C (obr. 3.2) v silné závislosti na teplotě vody vstupní vody tepelné soustavy a také na okamžitém vytížení kotle. Protože teplota spalin je nízká a nestačila by pro vytvoření dostatečného tahu v komíně, a tím k bezpečnému odvodu spalin, musí být v kondenzačním kotli vzduchový nebo spalinový ventilátor. Spaliny vstupující do komína jsou mokré. Proto komínová konstrukce musí odolávat vlhkosti a také vnitřnímu přetlaku. Průměrná účinnost kotle bývá podle okamžitého provozního stavu 96 až 104 %.

[IO]

Ne, není to perpetum mobile. Skutečná účinnost kondenzačního kotle je méně než 100%. To že je udáváno přes 100% je dáno historií a potřebou srovnávat se se staršími nekondenzačními druhy kotlů.

Kdysi se pro jednotlivá paliva uváděli výhřevnosti. Výhřevnost byla vždy nižší než spalné teplo. Téměř každé palivo obsahuje nějaký podíl vody nebo vodík a tak při jeho hoření vznikají vodní páry. V tehdejších dobách to byl problém, protože vodní pára společně s dalšími produkty hoření je dost agresivní a proto může rychle korodovat jak kotel tak i komín. To nebylo žádoucí, palivo bylo relativně levnější než dnes. Proto nebylo účelné vychlazovat spaliny tak aby se z nich vodní pára uvolňovala. Proto se pro poměřování účinnosti kotlů, ale i spotřeby paliva nepoužívalo spalné teplo (zahrnující skutečnou celkovou získatelnou energii), ale tzv. výhřevnost.

U zemního plynu je spalné teplo asi o 11% vyšší než výhřevnost. Proto by nejdokonalejší plynový kotel mohl dosáhnou účinnosti až 111%. Pokud by výrobci pro srovnávání účinnosti plynových kotlů začali uvažovat se spalným teplem místo s výhřevností pak by kondenzažní kotel měl asi 97% a klasický max. 83%. Nějaké snahy o změnu metodiky prý už proběhly, ale zatím to narazilo na mnoho s tím spojených problémů. Ono by to vneslo chaos i do současné legislativy, která by se novým hodnocením musela přizpůsobit. A změny hodnocení by bylo asi nutno udělat i u kotlů na jiné druhy paliv, aby je bylo možno mezi sebou porovnávat.

[Hanizek]

[otakarv]

Zdravím všechny zde přítomné a znalé problematiky plynových kotlů.Nechci zakládat nové téma,když se mi taktéž jedná o výměnu plynového kotle.
Původní kotel je stacionární se 40L zásobníkem pro ohřev TUV,značka kotle je "LEIBER 24KW.Má odslouženo 11let.Ke konci zimního období se vytvořila v "hadu",který je v zásobníku TUV a proudí v ním horká voda z kotle,dírka,nebo trhlinka.Tudiž do expanzní nádoby začala tlačit voda.Měl jsem tu servisáka a ten mi tu diagnózu potvrdil a řekl,že výměna přijde na nějakých 15 000peněz.Řekl,ať dáme hlavy dohromady a zvážíme,zda by nebylo lepší dát nový kotel(doporučil nějaký"IMMERGAS 24KW se 45L zásobníkem TUV).Ten je prý závěsný,bez věčného plamínku jako má LEIBER,je účinnější a stojí okolo 40 000peněz.
Proto bych chtěl poradit,zda někdo takový máte a nebo víte co je to zač,zdali se vyplatí ten "IMMERGAS".S tou opravou až tak nadšený nejsem,raději nový,neboť nyní pustily hady,za chvíli může zase něco jiného.Přece jen má už své roky,také tam nefunguje teploměr.
Za případné odpovědi děkuji.

[BOBOBO]

Můj názor je ten , že voda ohřátá v elboileru na sníženou sazbu je lacinější a kotel se na půl roku odstaví , nehledě na to , že i ostatní spotřebiče mohou jet na sníženou sazbu . Dodělávám rekonstrukci a ke všem "velkým" spotřebičům vedu dvojí vedení , sníženou i obyčejnou sazbu . Takže mražák , lednička , boiler , pračka jedou na sníženou . s možností přepnutí . Lednička má světlo na trvalé připojení , pro ďouby . No a potom hodit obyčejný nástěnný kotel a das Zimmer ist frei .

[anonym]

To BOBOBO: No možná jsem to nepochopil správně s tím "dvojím vedením", ale podle mne se při sepnutí "laciné" sazby zapne pouze jiné počítadlo na elektroměru, takže vlastně není třeba nic předělávat a doplňovat. Samozřejmě s přepnutím tarifů se zapne také stykač který připojí spotřebič (boiler, akumulační kamna, elektrokotel) pro který je vlastně nízký tarif určen.

[BOBOBO]

No a od toho stykače vedu druhé vedení k výše jmenovaným spotřebičům . Takže mám vedle sebe 2 zásuvky a třeba pračka je normálně strčená v levným tarifu a připravená pračka začne prát při sníženém tarifu . Mražák má dnes běžně 24 hodin výdrž , tak je na levný tarif v podstatě stále , pouze v ojedinělých chvílích zamražování nezmrazeného tovaru přepnu schodišťák a jede nafurt . Tam mám místo té druhé zásuvky schodišťák .

[Jenys]

[BOBOBO]

Jistě , jde vše . Ale my jsme předělávali starou chalupu , tak jsme to zrovna natahali . Víš , jde o to zmenšit počet prvků v soustavě , které mohou odejít . A to , že nemáš teplou vodu registruješ hned a letíš k mražáku . Když Ti dálkáč odejde a zůstane rozepnutý - malér , sepnutý-nulová úspora . Ale když to jinak nejde a zadáš si sám pro sebe kontrolu dalšího zařízení ...

[Jenys]