Elektroosmóza starých staveb

[PLV]

Dokud se zdi nepodkopou, nebo nepodřežou a nedá se do nich pořádná izolace, žádná elektroosmoza nepomůže. Je to účinné asi tak, jak broušení žiletek v pyramidě, získávání enerie z okolí, odstranění vodního kamene různými pochybnými přístroji a odstínění různých zon drahými prázdnými krabicemi.

[BOBOBO]

Ba , ba , jedině kusem plastu přetnout kapilární elevaci .

[Crifodo]

A přesně takhle to je v reálném životě, dvě skupiny zastánců/popíračů nějakého řešení. Dokud člověk nevyzkouší, nelze autenticky posoudit.
Jistě záleží i na konkrétních podmínkách, materiálech atd.
Zajímavé je, že Benátky jsou několik set let na vodě, tuším přímo slané, a stavby tam tedy měly za pár let shnít, podmáčet se a spadnout. Asi to uměli i bez plastů.

[BOBOBO]

Kamenný barák i když je vlhký , tak Ti nespadne . Neboj , mám nemlich ty samé zkušenosti . Metrové křivé vlhké stěny , strany zdí z rovnaného kamene a uprostřed červenice s bordelem . Měl jsem tady renomovanou firmu z Hradce . Silné stěny cihlové šly pilou , dělali našinci , kamenné stěny ukrajinci jedidě podbourat a příčky jsem si podbil sám nerez lamelama . Koupil jsem si je od té izolační firmy . Mají na to hydraulický zatlačovadlo . Nevěřili mi , že to tam nabouchám palicí . Ale vyrobil jsem přípravek a natloukl je tam . I přes provedenou izolaci stejně sanační omítky . Zatím jen 3 roky . Té sanačce dávají ve vlhku tak 5-6 let . A to ji nesmí nikdo vzít primalexem !!

[Crifodo]

Snažím se pochopit myšlenkové pochody investora, renovace domů za xx mega. Stavebně historický průzkum, projekt, generální oprava od spárování sklepů, kleneb, až po střechy a kování na věžičkách, výměna vodo a elektro instalací, fasádní barvy, osázení zeleně atd., ale hydroizolaci prostě nikdo neřeší?? Muselo být přece jasné, že to za pár let půjde do hajzlu a že se tudíž jedná z velké části o zmařenou investici. Po rekonstrukci navíc ani sáhnuto na drobné opravy. Je logické, že včasná drobná oprava přitom vyloučí pozdější velké škody.
S tou statikou bych si tak nepískal, těžká doprava = praskání kleneb, puknutí pískovcového portálu nesoucího vrata atd...
Za pár let opět ruina. Jsme v Kocourkově.

[BOBOBO]

Co se divíš . Byly peníze k utracení , tak se utratily . Všechny z Tebou jmenovaných prací byly technicky "nenáročné" a co spřátelených firem se najedlo . Ale řešení hydroizolace by byl technický problém , zvláště byla-li by požadována prodloužená záruka na její funkčnost .

[ZdenekHQ]

[ZdenekHQ]

[Maskot]

Tak to je teda tragedie moravaci uz maji sucho ve sklepech,to je fakt krize uz

[pepik9]

Pokud je problem s vlhkosti jen od terenu vyse, tak je asi problem s prunikem vlhkosti tesne pod terenem. Obcas se tim zabyvaji odborne casopisy pro stavebnictvi, ale jednoduche reseni asi neni. U nopove folie bych mel obavy, ze podle ni stejne bude zatekat. Vyznam ma jen kdyz je pod ni dokonala drenaz. Injektaze zdiva se provadi roztoky podobnymi vodnimu sklu, recepturu si kazdy taji. Nevim odkud jsi, vim o firme v Koline. Sanacni omitka by byla asi nejjednodusi reseni. Kdysi se delala pytlickova, jen pisek a cement, (bez vapna) a plastifikator (febmix?) V historickych stavbach se misto izolaci pouzivalo dukladne provetravani. Lidi asi byli otuzilejsi. Jak se potom prestavovalo a zabranovalo unikum tepla, tak se i nevedomky omezilo vetrani a nastaly problemy s vlhkosti. Jenze u sklepa, kdyz se takovej sklep nadmerne vetra a vysusuje, tak se zase zacne sypat pisek ze spar kleneb a musi se nastriknout napr. porosilem...

[Brudr]

Jestli je to tak jak píšeš, tak si myslím, že právě tady by nopová fólie mohla pomoct. Určitě to stojí za vyzkoušení. Je to levné (i když pracné) a účinné. S to drenáží to také není tak úplně pravda. Důležité je, že zabráníš přístupu vlhkosti ze země (obzvláště po dešti) ke zdivu. To že zeď, pomocí těch nopů, navíc dýchá je bonus navíc. Nemá ale cenu zakopat to 40cm do země, to je málo. Měl jsem podobný problém a takto jsem ho vyřešil. Starý barák, kamenné základy, žádná izolace. Když jsem ho v r. 2003 koupil, byl ještě provlhlý od povodní z r. 1997. Protože jsem dělal nové betonové podlahy (staré byly pouze prkna na trámech přímo na zemi), nechal pod podlahou vykopat, kolem všech zdí, rýhu, do ní makadam, drenážní trubku a zasypat opět makadamem. Drenážku jsem vyvedl ven přes zeď na barák, jeden konec cca. v 1m, druhý co nejvýše tak cca. 4m. Pak se to celé zalilo betonem a udělala se podlaha. Efekt byl famózní - 3 roky se na té horní drenážce dělaly, v zimě, rampouchy jak opratě z ruské trojky, ale od té doby barák suchý jak troud.
V roce 2004 jsem zjistil něco podobného co popisuješ - po dešti zeď z venku provlhala a prostupovalo to až dovnitř - zdi mám od 80cm do 110cm. Takže jsem obkopal barák do hloubky 100 - 120cm, dal nopovku, žádná drenáž a od té doby sucho - už 5 let.

[fiam]

No, s názory je to jako s církví - věří/nevěří i když neviděli. Já mohu jen z vlastní zkušenosti se stodvaceti letým barákem po starých rodičích.
Když byla elektroosmóza čerstvě vymyšlena a patentovaná (tady, v bývalem československu), tak jsem si o tom přečetl v amaterském rádiu a napadl mě právě onen baráček starých rodičů. Tak jsme s tátou něco navrtali, něco jen tak zatloukli obyčejných 150mm hřebíků ve vzdálenosti po třiceti centimetrech a co nejníže nad zemí a do kamenného základu. Tloukli jsme jak z venku tak zevnitř, ale přes celé základy to pochopitelně nevyšlo. Podle návodu jsem to změřil obyčejným avometem, tím zjistil polaritu. Na ní nezáleží, pokud nebudeš používat vnější zdroj pro urychlení vysoušení. Na závěr jsme zakopali kousek od baráku (3m) normální plotnu pro hromozvody, které se v tý době taky namontovaly. Ty sondy z venku jsme nechali trčet a měděným drátem jsme je spojili zamotáním s tím uzemněním a bylo. Během dvou let byl baráček hezký suchý, během dalších dvou začaly praskat zdi, jak poklesl základ. Vono to bylo stavěné někdy kolem roku 1890 a hoodně šetřili na základech. Jak pominul ten tlak spodní vody, základy nerovnoměrně poklesly a celá chaloupka podélně praskla. Teď mám zapěnované 5cm škvíry mezi místnostma, ale pohyb ustal. Před asi patnácti roky jsem v srpnu na chaloupku dojel a zadní stěna vlhká!! cca 8 metrů délky do výše 80cm!! Po týdnu mi napadlo jít skontrolovat zezadu baráku to zemnění a hned to bylo jasné - sousedovi jsem to rok před tím ukazoval a on udělal experiment a odstavil mi to... Teď už to má uděláno i on, jenom ty dráty venku schoval pod omítku, aby mně nenapadlo mu to oplatit...
Hřebíky nemizejí, po třiceti letech nejdou vyndat rukou.
Klidně komukoli ukážu, je to primitivní, jednoduché a asi to funguje, jak uznal i soused. Teď mám barák suchý, ale popraskaný.

[Quest]

Na rozdíl od všech nevěřících Tomášů, kteří to sami nezkoušeli, mám také osobní zkušenost s elektroosmotickým vysoušením zdiva. Krátce po vyjití výše zmiňovaného článku o elektroosmóze v AR 9/71 jsem kupoval dům, se zdmi silnými 80 cm a vlhkými až pod okna. Podříznutí nepřicházelo v úvahu vzhledem k použitému materiálu zdiva. Takže nastoupila vrtačka a svépomocí vytvořená spojitá smyčka z měděného drátu Ø 5 mm dle návodu v AR. Tato se však asi po půl roce rozpustila. Následovalo nové vrtání otvorů Ø 25 mm a do nich nasucho pomocí přípravku, kladivem naraženy elektrody z fosforbronzu Ø25 mm. K tomu důkladně vylepšeno uzemnění každých 5m až na úroveň spodní vody a to vše připojeno na regulovatelný ss zdroj 24V. Pak následovala každodenní kontrola a korekce protékajícího proudu (nastavena intenzita asi 2 mA/m² průřezu). Tento proud by se jinak různě měnil v závislosti na počasí, teplotě atd. Až asi po půl roce se projevily první účinky vysoušení. Celkem to bylo zapojené asi 2-3 roky. Potom jsem odpojil ss zdroj a spojil elektrody s uzemněním. Takto to funguje už 35 let a zdi jsou naprosto suché, pouze došlo vlivem vysušení k jejich nepatrnému poklesu s drobnými trhlinkami tak, jak si zdivo sedalo. Samozřejmě žádné nepropustné nátěry, ani zevnitř, ani zvenčí.
Závěr: Funguje na 100%, doporučuji všude, kde nelze provést podříznutí. Velmi záleží na kvalitě uzemnění, které musí být samostatné a pouze pro elektroosmózu, v žádném případě nesmí být propojeno s uzemněním např. anteny, hromosvodu nebo elektrorozvodné sítě! Zemnící tyče musí být co nejblíže k vysoušené zdi. Materiál elektrod, čím silnější, tím lepší, ne obyč ocel ani AL! Délka elektrod cca 75% síly zdiva, 50-60cm od sebe a stačí pouze z jedné strany. Nepřekračovat doporučený proud, jinak dojde k obyčejné elektrolýze, elektrody zmizí a žádný osmotický efekt!

[fiam]

A kruciš! Takže vono je to už málem 40 let?! Kdobytobylřekl?!
Tak vidíš, vy jste to dělali poctivě dle návodu i s tím urychlením pomocí vnějšího zdroje. My jsme to trochu odflákli, i to přepojení je jenom namotáním, obyčejné hřebíky a dosti malou hloubku - cca 30-40% zdi, použitý hromozvod, ale funguje to oboum. Možná se nám to nerozpustilo v tý zdi jenom proto, že jsme způsobili jenom zkrat a nehonili jsme to násilím. Je fakt, že to trvalo déle, ale v baráčku je sucho do dneška.

[kenybz]

[mc-vlada]