Stabilizacia žhavenia elektronky v predzosilovači

[somorastik]

Ako spravne stabilizovat žhavenie elektronky v predzosilvoači, respektive aku zaťaž kladie nažhavene vlakno stabilizatoru?
Chcem to vyriešiť čo najjednoduchšie pomocou zenerovej diody.
RL=6,3/0,3=21 Ohm?

Dakujem

[zdenoeddie]

Ano, ale pouzij aj tranzistor s kondikom v baze

EDIT: a nezabudni ze hned po pripojeni zataze tecie vlaknom ovela vacsi prud ako je nominalny (studene vlakno==maly odpor)

[zdenoeddie]

Ano, ale pouzij aj tranzistor s kondikom v baze

EDIT: a nezabudni ze hned po pripojeni zataze tecie vlaknom ovela vacsi prud ako je nominalny (studene vlakno==maly odpor)

[somorastik]

cau zdeno, pošli mi prosim daku schemu toho o čom vraviš, alebo ju sem prilep.

diky

[mihal]

Preco stabilizovat? Je to priamozhavena katoda?

[sinclair]

somorastik možná ani nemyslel přímo stabilizaci jako takovou, jako spíš oříznutí usměrněného žhavicího napětí na správnou velikost.
Zenerka samotná na to vhodná není, jednak mají běžné zenerky malou zatížitelnost, jednak činitel stabilizace /resp. přesnosti udržení správného napětí na vláknech/ není sám o sobě příliš velký.
Použij buď stabilizátor 78S12 /12V-2A/, případně fajnšmekrovský LM317T /1,5A/, nastavený děličem na přesných 12,6V.
Pokud použiješ integrovaný třísvorkový stabilizátor, nemusíš se o proudový náraz do vláken příliš starat, stabilizátor sám si svým proudovým limitem náraz omezí.
Pokud bys použil tzv. tranzistorovou zenerku /tj. výkonový darlington se zenerkou v bázi/, je vhodné na výstup tohoto obvodu zařadit omezovací odpor cca 3R3-10R /podle odběru proudu/, který proudový náraz do studených vláken omezí.
Třísvorkový stabilizátor typu 78S12 má krom jiného i tu výhodu, že jej lze bez izolace přišroubovat přímo na kostru zařízení, na křídle je svorka 2, která se spojuje s GND.
Pokud potřebuješ jiné napětí než 12,6V /ECC81-83/, tak použij tu LM317T a nastav si děličem co potřebuješ.

[Crifodo]

Při tom omezování proudu bacha, některá vlákna mají takovou V/A charakteristiku, že se při omezení na určitý proud prostě nenažhaví do jmenovitých hodnot. Při napájení z laboratorního zdroje musím přepnout chvilkově na 3A rozsah, vyžhavit, a pak zase zpátky na 1A rozsah.

[sinclair]

Právě proto jsem doporučil stabilizátory řady S, případně LM317. Obyčejné 1A stabilizátory při vyšším odběru vláken nenajedou, shodí to jejich nadproudovka.

[zdenoeddie]

Ja som pouzil 1A stabilizator podopreny tranzistorom (Rasto pozri datasheet napr. k 7805 -7805+2x1n4148 ==+/-6.3V) a tym sa viacmenej da ta ochrana obmedzit

co sa tyka tej schemy na ten stabilizator s tranzistorom, napr. tu http://slaboproud.sweb.cz/elt2/stranky1/elt036.htm nacisto dole aj s vypoctom, akurat do bazi este supni asi 10uF kondenzator-paralelne k zenerke. To iste sa da pouzit pre stabilizaciu predpetia pre mriezky (aj vyssie U, len treba samozrejme prisposobit Zen. diody a tranzistor - nahrada za PNP typ a samozrejme dimenzovany na Uce, Ic, P,...), to len tak do buducnosti

[zdenoeddie]

Ja som pouzil 1A stabilizator podopreny tranzistorom (Rasto pozri datasheet napr. k 7805 -7805+2x1n4148 ==+/-6.3V) a tym sa viacmenej da ta ochrana obmedzit

co sa tyka tej schemy na ten stabilizator s tranzistorom, napr. tu http://slaboproud.sweb.cz/elt2/stranky1/elt036.htm nacisto dole aj s vypoctom, akurat do bazi este supni asi 10uF kondenzator-paralelne k zenerke. To iste sa da pouzit pre stabilizaciu predpetia pre mriezky (aj vyssie U, len treba samozrejme prisposobit Zen. diody a tranzistor - nahrada za PNP typ a samozrejme dimenzovany na Uce, Ic, P,...), to len tak do buducnosti

[Crifodo]

A nebo použij poctivý olověný údržbový (opak bezúdržbového) akumulátor, tuhle cestu už kdysi ponoukala HiFi onanistům nějaká firma... myslím že měla v názvu něco rationálního, ale jist si nejsem.

[mihal]

Preco to zhavenie krmit jednosmernym prudom mi unika. To bude lampac s polovodicami, nieco ako imitacia lampaca?

[sinclair]

Uniká ti to nejspíš proto, žes nikdy žádný elektronkový zesilovač s trochu citlivějším vstupem nestavěl.
Dvojité triody 12AX7 /ECC83, příp. ECC81/ mívají zcela běžně nezanedbatelný svod mezi žhavicím vláknem a vlastní katodou, izolační odpor někdy bývá za studena i menší, než 50kOhm. Vlivem tohoto svodu proniká část střídavého žhavicího napětí z vlákna na katodu a způsobuje brum. Náchylné jsou na to např. i EF86, schválně si jich zkuste třeba v Music 70-tce pár prohodit, jak se změní odstup.
Pokud se použije zemnění jednoho konce žhavicího vinutí, není u tohoto druhu elektronek jedno, který konec to je, téměř totéž, ale v trochu menší míře platí i v případě klasického odbručovače /100 ohm cermetový trimr například/. Nepomůže žádné twistování žhavicích přívodů ani výběr místa uzemnění.
Proto je nejjistější alespoň vstupní elektronky a elektronky invertoru žhavit stejnosměrným napětím, protože pak nemá na katodu co rušivého pronikat a odstup je tak nejvyšší.
U nástrojových zesilovačů průměrných kvalit se žhaví střídavě, protože tam na nějakém tom decibelu horšího odstupu příliš nezáleží a výhodou je jednoduchost.
Ovšem potřebuji-li postavit elektronkový korekční předzesilovač pro magnetodynamickou přenosku se vstupní citlivostí např. 3mV, zesílením A=100 a slušným odstupem, bez ss žhavení se v zásadě neobejdu a stejně ještě budu muset vybírat vstupní elektronku na výstřelový šum a bezpochyby ji dodatečně zvenku stínit permalloyovým pláštěm.

Takže si mihale ze ss žhavení nedělej srandičky, je to zcela běžná věc, používaná už od třicátých let minulého století např. v elektronkových předzesilovačích mikrofonů Neumann.

[zdenoeddie]

Suhlas so sinclairom, akurat mam dotaz k tomuto:

[zdenoeddie]

Suhlas so sinclairom, akurat mam dotaz k tomuto:

[Crifodo]

Beru to tak, že k lampám určitý hladivý šum a jemná 50ka/stovka prostě patří, kdo se honí za 120dB odstupem, ten se zaměří na jinou techniku.
Aspoň teda starší nahrávky dělané ještě přes lampové a Ge mixy šumí nepřeslechnutelně v pauzách, ale vůbec mi to nevadí, hlavně když si člověk porovná i další věci, jako třeba mastering a dynamiku...
Tolik k stavbě RIAA z lamp atd.
Živáky snímané i s nástrojovými zesilovači by měly být pro puristu propadák, jenže nejsou..
Je fakt, že ~ žhavení vzniklo historicky jako kompromis a má tedy cenu hledat lepší způsob, ale ty limity tam stejně jsou jinde.

[svmbass]

Elektronkový korekční stereo předzesilovač mám udělaný v HiFi zesilovači s koncáky Leach a po zvukové stránce jsem s ním spokojen. Sinclair u mě několikrát byl, ví o co jde. Než jsem dával zesilovač do konečné podoby, byla i zkušební verze se střídavým žhavením. U muzikantského zesilovače nic hrozného s brumem, ale u tichého poslechu Hifi by mi to vadilo. Ale možná tato zkouška nebyla tak úplně korektní, protože jsem tehdy použil trafo ze starého rádia. Později pro konečnou usměrněnou verzi žhavení – 12,6V, jsem nechal navinout komplexní 800W toroid v Tronicu, který má rozdělena vinutí pro každý kanál jak koncáků, tak i pro elektronkový stereo preamp, z důvodu odstupu přeslechů mezi P+L. Usměrněné a stabilizované žhavení mám pro oba kanály společné. Schéma i fotky jsem dával na audioweb, možná i někde na bastlírně, už si nepamatuji.

RIAA korektor s flaškami jsem zatím nezkoušel, ikdyž v plánu toto mám a v konstrukci zesilovače je pro něj místa dost. Minulý týden jsem oprášil starý NC-430 a vyměnil v něm hučící motorek, tak uvidím jak dlouho vydrží mé nadšení oštarovat se zase s gramodeskami…

[mihal]