Tandel

[Hill]

Ono podobných drbů může být víc: vzpomeňte na to, jak se provalilo, že Ernö Rubik není vynálezcem slavné kostky, jen vymyslel, jak to má při točení držet pohromadě, a čísla nahradil barvami. A hlavně - dal si to patentovat. To ten istý Mráz kdesi od Pezinku, co vymyslel hlavolam, nemohl. Nikdo to nechtěl vyrábět, ale bez toho nemohl získat ani průmyslový vzor, aby to někdo chtěl vyrábět. A úřední šiml vesele řehtal. Pak to jeho lítání od výrobce k výrobci někdo zveřejnil tuším v T-magazínu a informace se dostala po proudu Dunaje o kousek dál.
Něco na tom bude, ten článek i s obrázkem kovových magnetických kostek na ocelové kouli pamatuju, jen už asi nedohledám ročník.

Ponaučení: s ochranou nutno počítat včas.

Další případ: Charles Cros, francouzský malíř, přišel na to, jak zaznamenat zvuk opticky na kruhovou desku, domyslel i způsob, jak ten obrazec vyleptat do měděné desky (dnes takto fotocestou děláme plošňáky), i jak z ní množit kopie. Vlastně vymyslel gramofonovou desku. Poslal to francouzské Akademii věd v dubnu 1877, tam to však ani nečetli. Co by se bavili s nějakým malířem, vždyť to je týž, co mu loni Becquerel úplně sepsul jeho vynález barevné fotografie, že to nikdy nebude fungovat... tak to zveřejnil o půl roku později v časopise "La semaine du clergé (Týden duchovenstva nebo tak nějak)" abbé Leblanc, kterého zjevně zajímal technický pokrok a viděl dál, než slavní profesoři Arago či Becquerel. Teprve v prosinci, zřejmě pod vlivem tohoto zveřejnění, se zpráva četla na zasedání Akademie - jako zajímavost na konci, kdy už polovina členů dávno odešla. Když pak v březnu 1878 Cros připomínkoval v Akademii nedávno předvedený fonograf, bylo to vyškrtnuté z protokolu, protože kritizoval již patentovanou věc, zatímco francouzský patent na jeho vynález mu udělili až v květnu 1878, aby později zjistili, že jednou z variant, kterou si Edison nechal chránit, byl i záznam na desku - zřejmě se mu o Crosovi mezitím něco doneslo. V USA desku totiž ještě patentovanou neměl, později v anglickém patentu už byla na seznamu médií i ta kruhová deska, v jejíž budoucnost Edison nevěřil, ale do patentu ji přidal, jako, co kdyby...

Ponaučení je hned několik: aktivní blbec je horší než třídní nepřítel, vůl zůstane volem, i když předtím získal titul plemennýho bejka atd...

Asi netřeba pokračovat, byla by tu ještě žárovka, Veverkovic ruchadlo, ...tenhle svět je strašně malý a všechno se hned rozkecá. A komu nepřekážel úředník, klidně si mohl patent přivlastnit a autor jen utřel hubu.

To byl malý pohled do historie. Nepřipomíná to někomu něco?
Já jen, že můžeme koukat do budoucna, klidně si na to vzít i dalekohled. Ale je nutné se občas ohlédnout, jinak nás po špičkách doběhne minulost a nakope nás do řiti.

[Hill]

Ono podobných drbů může být víc: vzpomeňte na to, jak se provalilo, že Ernö Rubik není vynálezcem slavné kostky, jen vymyslel, jak to má při točení držet pohromadě, a čísla nahradil barvami. A hlavně - dal si to patentovat. To ten istý Mráz kdesi od Pezinku, co vymyslel hlavolam, nemohl. Nikdo to nechtěl vyrábět, ale bez toho nemohl získat ani průmyslový vzor, aby to někdo chtěl vyrábět. A úřední šiml vesele řehtal. Pak to jeho lítání od výrobce k výrobci někdo zveřejnil tuším v T-magazínu a informace se dostala po proudu Dunaje o kousek dál.
Něco na tom bude, ten článek i s obrázkem kovových magnetických kostek na ocelové kouli pamatuju, jen už asi nedohledám ročník.

Ponaučení: s ochranou nutno počítat včas.

Další případ: Charles Cros, francouzský malíř, přišel na to, jak zaznamenat zvuk opticky na kruhovou desku, domyslel i způsob, jak ten obrazec vyleptat do měděné desky (dnes takto fotocestou děláme plošňáky), i jak z ní množit kopie. Vlastně vymyslel gramofonovou desku. Poslal to francouzské Akademii věd v dubnu 1877, tam to však ani nečetli. Co by se bavili s nějakým malířem, vždyť to je týž, co mu loni Becquerel úplně sepsul jeho vynález barevné fotografie, že to nikdy nebude fungovat... tak to zveřejnil o půl roku později v časopise "La semaine du clergé (Týden duchovenstva nebo tak nějak)" abbé Leblanc, kterého zjevně zajímal technický pokrok a viděl dál, než slavní profesoři Arago či Becquerel. Teprve v prosinci, zřejmě pod vlivem tohoto zveřejnění, se zpráva četla na zasedání Akademie - jako zajímavost na konci, kdy už polovina členů dávno odešla. Když pak v březnu 1878 Cros připomínkoval v Akademii nedávno předvedený fonograf, bylo to vyškrtnuté z protokolu, protože kritizoval již patentovanou věc, zatímco francouzský patent na jeho vynález mu udělili až v květnu 1878, aby později zjistili, že jednou z variant, kterou si Edison nechal chránit, byl i záznam na desku - zřejmě se mu o Crosovi mezitím něco doneslo. V USA desku totiž ještě patentovanou neměl, později v anglickém patentu už byla na seznamu médií i ta kruhová deska, v jejíž budoucnost Edison nevěřil, ale do patentu ji přidal, jako, co kdyby...

Ponaučení je hned několik: aktivní blbec je horší než třídní nepřítel, vůl zůstane volem, i když předtím získal titul plemennýho bejka atd...

Asi netřeba pokračovat, byla by tu ještě žárovka, Veverkovic ruchadlo, ...tenhle svět je strašně malý a všechno se hned rozkecá. A komu nepřekážel úředník, klidně si mohl patent přivlastnit a autor jen utřel hubu.

To byl malý pohled do historie. Nepřipomíná to někomu něco?
Já jen, že můžeme koukat do budoucna, klidně si na to vzít i dalekohled. Ale je nutné se občas ohlédnout, jinak nás po špičkách doběhne minulost a nakope nás do řiti.

[BIPOLAR]

Takže na závěr musím konstatovat, že na všechno nejvíce doplatil, náš génius JÁRA CIMRMAN