Založen: May 16, 2005 Příspěvky: 945 Bydliště: Ruzomberok
Zaslal: st červen 10 2009, 19:00 Předmět: NF a VF korektor
Zdravim ludia, potreboval by som torsku objasnit jednu vec, pokial je to mozne. V multisime sme simulovali korektory - prve zapojenie bol NF korektor a druhe VF korektor. Jednoduche zapojenie, ale akosi neviem pochopit ako to funguje a kedze to budem mat ako protokol na maturitu, nechcem si don napisat blbosti. Preto sa radsej spytam. Mozete mi k tejto scheme pomoct s nejakym strucnym popisom, ako sa cele zapojenie chova ked je potenciometer v hornej polohe a potom v dolnej?
U NF korektora som to pochopil asi takto:
Ak je potenciometer v hornej polohe, C1 je skratovany a pomocou C2 ktory predstavuje pre vysoke kmitocty skoro skrat su tieto skratovane proti zemi. V dolnej polohe je zase skratovany C2, a cez R2 a C1 sa na vystup dostavaju nizke aj vysoke kmitocty. Takze tymto zapojenim vlastne potlacim vysoke kmitocty a ponecham len nizke? Je moj popis spravny? Tyka sa prveho zapojenia.
Ale u VF korektora nemozem dojst na dake normalne vysvetlenie aleob popis. Mozete niekto pomoct? Vdaka moc.
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19552 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: st červen 10 2009, 20:03 Předmět:
Poněkud tě opravím: to první je pasivní korektor hloubek, to druhé je pasivní korektor výšek. A oba se používají v nf technice.
Pro vf techniku (regulace náklonu charakteristiky) by jedno nebo druhé zapojení šlo použít také, ale s podstatně menšími hodnotami součástek.
Nakresli si náhradní schémata, to zvládneš, a nech si nasimulovat, co to udělá s kmitočtovým průběhem. Je to jednoduché:
běžec potenciometru nahraď propojkou zkratující příslušný kondenzátor a potenciometr nahraď pevným odporem.
Vzniknou ti od každého typu dvě zapojení pro krajní polohy potenciometrů.
V praxi se tato dvě zapojení používají současně a výstupní signály z běžců se odebírají přes dostatečně velké odpory, aby se vzájemně ovlivňovaly co nejméně.
Pre ten výškový korektor: urob si výpočet deliča napätia pre dve krajné polohy, teda:
a) v pozdĺžnej vetve C1, v priečnej C2+R
b) v pozdĺžnej vetve C1+R, v priečnej C2.
Potom uvidíš, že pre w veľmi malé sa prenos nemení (odpor R je voči impedanciám kondenzátorov zanedbateľný), naopak pre w veľmi veľké v prípade a) prenos klesá, v prípade b) stúpa až k 1 (kondenzátory majú malú impedanciu voči R).
EDIT: Nevěřil bych, Hille, že jsem to smolil přes 20 minut.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.