Založen: Jan 14, 2009 Příspěvky: 456 Bydliště: Pardubice
Zaslal: po leden 19 2009, 12:37 Předmět: Dotaz ke stavbě spínaného zdroje
Zdravím všechny,
něvíte někdo, jak určit optimální reaktanci/indukčnost sekundární tlumivky mezi usměrňovačem a filtračním kondrem? Zatím jsem to dělal metodou pokus-omyl.
Když byla indukčnost velká, zdroj měl kultivovanější chod - neměl tendenci pískat, produkoval minimum rušení, měl potenciál pro široký rozsah vstupního a výstupního napětí, menší zahřívání koncových tranzistorů, ale zase bylo větší sycení jádra trafa z důvodu delšího sepnutí tranzistorů, takže větší zahřívání a hlavně ta železoprachová toroidní výstupní tlumivka topila jak čert. Odhaduju to na přesycení jádra stejnosměrným proudem. Je na to nějaké pravidlo, nebo výpočet?
Díky.
Založen: Feb 18, 2008 Příspěvky: 5020 Bydliště: Brno
Zaslal: po leden 19 2009, 16:44 Předmět:
citace:
... ale zase bylo větší sycení jádra trafa z důvodu delšího sepnutí tranzistorů, ...
Když se podíváš na grafy propustného měniče v odkazu od honza_jan,
tak uvidíš, že velikost indukčnosti má vliv pouze na zvlnění proudu tlumivkou, ale nemá vliv na dobu sepnutí tranzistorů. Takže sycení se nemění. Ale zvětší se ztráty větší střídavou složkou proudu.
citace:
...a hlavně ta železoprachová toroidní výstupní tlumivka topila jak čert. Odhaduju to na přesycení jádra stejnosměrným proudem. ...
Přesycení stejnosměrným proudem tlumivku neohřeje (jako čert).
Železoprachová tlumivka nemá ráda příliš vysoké kmitočty a/nebo velké zvlnění proudu. Obojí z uvedeného ji zahřívá. Vzhledem k tomu, že rád používáš kmitočty od 200kHz výš, je to už na železoprachové jádro asi trochu moc.
Velikost tlumivky a výst. kondenzátoru má mj. vliv i na dynamické chování zdroje při náhlém zatížení nebo odlečení. Když to přeženeš s velikostí tlumivky, bude při náhlém odlehčení zdroje na výstupu větší překmit a bude trvat delší dobu. Energie naprouděná v tlumivce se musí někam vylít a do zátěže to nejde, takže nabije výstupní kondík. Při náhlém zatížení zase bude větší a déletrvající pokles napětí.
Pokud dáš na výstup větší kondenzátor, abys omezil výkyvy napětí, zdroj zas bude hůř reagovat na regulaci proudu (je-li požadována). Při zkratu dá velkou pecku výstupní kond , než zareaguje regulace proudu.
Volba hodnot je kompromis podle toho, co potřebuješ.
Založen: May 22, 2006 Příspěvky: 2564 Bydliště: Posázaví (JN79LT)
Zaslal: po leden 19 2009, 18:39 Předmět:
Nechci zakládat nové téma.Chci se zeptat jestli se mám pustit do stavby spínaneho zdroje.potřebuju zdroj 45V 8A nemůžu na netu takovej najít a když bych zapojil dva sériově (jestli to u spínaneho jde)tak to vyjde moc draho.Jestli máte někdo schéma na tak tlustej zdroj nebo víte kde ho splašit tak dejte prosím vědět.
Díky moc. _________________ Lepší jednou ukázat, než desetkrát vysvětlovat
Železoprachová tlumivka nemá ráda příliš vysoké kmitočty a/nebo velké zvlnění proudu. Obojí z uvedeného ji zahřívá. Vzhledem k tomu, že rád používáš kmitočty od 200kHz výš, je to už na železoprachové jádro asi trochu moc.
Založen: Jan 14, 2009 Příspěvky: 456 Bydliště: Pardubice
Zaslal: po leden 19 2009, 21:45 Předmět:
2PavelFF:
citace:
Když se podíváš na grafy propustného měniče v odkazu od honza_jan,
tak uvidíš, že velikost indukčnosti má vliv pouze na zvlnění proudu tlumivkou, ale nemá vliv na dobu sepnutí tranzistorů. Takže sycení se nemění. Ale zvětší se ztráty větší střídavou složkou proudu.
Ale má,vyzkoušeno z praxe.
Pokud tam dáš malou indukčnost, potečou tím velký impulsní proudy, který budou víc zastěžovat tranzistory, ale ty budou sepnuty kratší dobu, pokud tedy má měnič zpětnou vazbu a máš dostatečný napěťový spád mezi požadovaným napětím na výstupu a napětím, který je to vinutí schopný dát ze vztahu N1:N2 (počtů závitů). Pokud bude požadované napětí poloviční oproti napětí, který by to mohlo dát, tak bude mít měnič velice tvrdý chod,bude to chtít pořádnej elyt na vstupu i výstupu, ale tranzistory budou sepnutý jen například po dobu jedný desetiny periody. Ale asi to bude hvízdat.
Když tam dáš velkou L, kde bude její reaktance o dost větší, než odpor zátěže, tak bude mezery mezi sepnutím a rozepnutím tranzistorů ta tlumivka spolehlivě vykrývat přes diodu proti zemi, kterou tam jistě máš.
A doba sepnutí tranzistorů se bude blížit 50%.
Jinak úsporné měniče honím na 50kHz, normální na 100 a ty malinký nadupaný výkonem na těch 200, víc to už nemá smysl, jádra to už nesvedou.
Založen: Feb 18, 2008 Příspěvky: 5020 Bydliště: Brno
Zaslal: po leden 19 2009, 22:11 Předmět:
to kybler: Takže podle tebe bude např. tento jednočinný propustný měnič s konst.kmitočtem:
http://schmidt-walter.eit.h-da.de/smps_e/edw_smps_e.html
pro dané KONSTANTNÍ vstupní a výstupní napětí měnit dobu sepnutí od 1/10 periody do cca 1/2 periody, v závislosti na velikosti L ?
Ale má,vyzkoušeno z praxe.
Pokud tam dáš malou indukčnost, potečou tím velký impulsní proudy, který budou víc zastěžovat tranzistory, ale ty budou sepnuty kratší dobu, pokud tedy má měnič zpětnou vazbu a máš dostatečný napěťový spád mezi požadovaným napětím na výstupu a napětím, který je to vinutí schopný dát ze vztahu N1:N2 (počtů závitů). Pokud bude požadované napětí poloviční oproti napětí, který by to mohlo dát, tak bude mít měnič velice tvrdý chod,bude to chtít pořádnej elyt na vstupu i výstupu, ale tranzistory budou sepnutý jen například po dobu jedný desetiny periody. Ale asi to bude hvízdat.
Když tam dáš velkou L, kde bude její reaktance o dost větší, než odpor zátěže, tak bude mezery mezi sepnutím a rozepnutím tranzistorů ta tlumivka spolehlivě vykrývat přes diodu proti zemi, kterou tam jistě máš.
A doba sepnutí tranzistorů se bude blížit 50%.
Jinak úsporné měniče honím na 50kHz, normální na 100 a ty malinký nadupaný výkonem na těch 200, víc to už nemá smysl, jádra to už nesvedou.
Chápu dobře, že tvrdíš (na základě zkušeností), že při stejném přenášeném výkonu se při chodu se střídou 10% hřejí tranzistory méně než při střídě 50%?
Založen: Jan 14, 2009 Příspěvky: 456 Bydliště: Pardubice
Zaslal: po leden 19 2009, 22:18 Předmět:
právě naopak. tranzistory jsou sepnuté delší dobu, tudíž přes ně teče menší proud, který ještě navíc vlivem větší indukčnosti nestoupá během sepnutí zdaleka tolik, jako v případě malé L. Nejvíce se to projeví ve chvíli, kdy probíhá rozpínání toho tranzistoru.
Jen doplním: předpokládejme, že měnič s malou i měnič s velkou indukčností je zatěžován stejným proudem na výstupu.
Založen: Jan 14, 2009 Příspěvky: 456 Bydliště: Pardubice
Zaslal: po leden 19 2009, 22:25 Předmět:
2PavelFF:
Tak zadávej se mnou:
Vin min 10V
Vin max 15V
Vout 300V
Iout 1A
f 100kHz
L 5E-3
koukni na grafy, a pak zadej L 5E-4. Vidíš rozdíl?
V prvním případě tranzistor sepnut cca 3,5us,vrchol proudu necelých 69A při rozepnutí. Ve druhém případě je sepnut 2,5us a proud vyletí na 169A
Založen: Feb 18, 2008 Příspěvky: 5020 Bydliště: Brno
Zaslal: po leden 19 2009, 23:04 Předmět:
Tak se to vyjasňuje, nějak jsem automaticky předpokládal, že se oba bavíme o stavu , kdy nedojde k přerušování proudu. Což jsem pokládal za normální a žádoucí provozní stav měniče.
V případě přerušovaného chodu , co popisuješ, samozřejmě mohou nastat všelijaké situace.
Ale nevím, jestli je to stav, kdy se dosahuje maximální účinnosti.
Založen: Aug 11, 2006 Příspěvky: 47 Bydliště: Tábor
Zaslal: út leden 20 2009, 0:03 Předmět:
Já bych potřeboval pomoct chci napájet peltierovy články 2X100 W mají jmenovité provozní napětí max 16V jejich max I je udávaný 10A chtěl bych na to postavit impulsní zdroj tak aby měl 32V a 10A výstup nevíte někdo jak by to šlo vyřešit popřípadě nevíte někdo o nějakém schématu ??? děkuji
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku 1, 2, 3Další
Strana 1 z 3
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.