ako urobit plosny spoj

[Hill]

Ještě se vrátím k návrhu - kreslím ho na milimetrový nebo čtverečkovaný papír s rastrem 5 mm, nejčastěji v měřítku 2:1. Když už to konečně nemá chybu, zmenším ho na poloviční rozměr, tedy čtvrtinu plochy. Začnu něčím jednoduchým.
Na obrázku už je zmenšený návrh do velikosti 1:1, tedy v rastru 2,5mm. Asi to není vhodný příklad, samotný integrovaný obvod má vývody v rastru 1/10" (2,54mm), ale to jde také zvládnout.
Kresba patří k tomuto zesilovači:
Zesilovac_TDA7495.tif

[Hill]

Ještě se vrátím k návrhu - kreslím ho na milimetrový nebo čtverečkovaný papír s rastrem 5 mm, nejčastěji v měřítku 2:1. Když už to konečně nemá chybu, zmenším ho na poloviční rozměr, tedy čtvrtinu plochy. Začnu něčím jednoduchým.
Na obrázku už je zmenšený návrh do velikosti 1:1, tedy v rastru 2,5mm. Asi to není vhodný příklad, samotný integrovaný obvod má vývody v rastru 1/10" (2,54mm), ale to jde také zvládnout.
Kresba patří k tomuto zesilovači:
Zesilovac_TDA7495.tif

[zdenoeddie666]

Rucne to kreslim na papier s bodkami v rozmeroch 2.54x2.54, dostali sme to v skole, ten si obnovujem - kopirujem na papiere a potom kreslim na ne.
Pravdupovediac som este nikdy nerobil plosny spoj z PC.Stale vsetko rucne (aj s IO - max 4ks zatial). Hlavne ma bavi to rozmyslanie a fantazia kde ktoru suciastky umiestnit, aky chladic pouzit atd., osobne by ma taka praca bavila

[Hill]

Ono nejde jen o fantazii, někdy musíš také dávat pozor na vedení zemního spoje a napájení, aby nevznikla zemní smyčka, aby úbytek napětí vyvolaný napájecím proudem nelezl do signálu, atd...
A třeba, aby se elektrolyt zbytečně neohříval od sousedního výkonového odporu nebo tranzistoru, to jsou věci, které za tebe počítač nevyřeší, musíš je tak jako tak routovat ručně, protože autoroutery mi připadají, jako by byly určené hlavně k propojování obvodů TTL. Plošné spoje analogových obvodů je často rychlejší navrhnout ručně na papír.

[Hill]

Ono nejde jen o fantazii, někdy musíš také dávat pozor na vedení zemního spoje a napájení, aby nevznikla zemní smyčka, aby úbytek napětí vyvolaný napájecím proudem nelezl do signálu, atd...
A třeba, aby se elektrolyt zbytečně neohříval od sousedního výkonového odporu nebo tranzistoru, to jsou věci, které za tebe počítač nevyřeší, musíš je tak jako tak routovat ručně, protože autoroutery mi připadají, jako by byly určené hlavně k propojování obvodů TTL. Plošné spoje analogových obvodů je často rychlejší navrhnout ručně na papír.

[mtajovsky]

Vidím, že základní paradigma ruční výroby je stejné, až na malé rozdíly.

- co se týče přenesení bodů na kuprextit, body pro DIL si lehce narýsuji jako rastr ostrou rýsovací jehlou předem. Tak se vyhnu nepřesnosti důlčíku. Pro několik posledních prací jsem si dokonce slabě narýsoval na celou plochu měďi 5mm rastr a kreslil podle něj. Odměnou jsou pěkně zarovnané díry.

- jako krycí barvu používám Resistin ML, je černý a dobře viditelný

- jako leptadlo asi 20% HNO3. Je to opakovaně použitelné a nemusí se nic míchat, (ale naopak dobře větrat).

Pro plošné spoje větších součástek dělané metodou dělících čar (zdroje, konstrukčně montážní desky atd.) jsem časem dospěl k efektivní metodě. Na měď si měkkou tužkou podle pravítka nakreslím dělící čáry. Kus kuprextitu je na dvou protilehých stranách asi o 1 cm větší pro uchycení na stůl frézky. Destička se chytí upínkami tak aby dobře přilehla na plochu stolu. Po upnutí dvoubřité ostré 2mm frézy se frézovací hlava nastaví tak, aby záběr bral měď a asi 0,05 mm z podložky. A pak se projedou předkreslené čáry na nejvyšší otáčky vřetene. Jelikož je křížový posuv stolu opatřen stupnicemi na šroubech posuvu, rovnou se přesně vyvrtají krátkým vrtákem díry podle tabulky jejich souřadnic. Chce to ovšem frézku s možností posuvu vřetene pákou jako ve stojanové vrtačce. Nakonec a destička uchytí přes podložku uprostřed a ofrézují se okraje. Výsledek je celkem OK.

[mtajovsky]

Vidím, že základní paradigma ruční výroby je stejné, až na malé rozdíly.

- co se týče přenesení bodů na kuprextit, body pro DIL si lehce narýsuji jako rastr ostrou rýsovací jehlou předem. Tak se vyhnu nepřesnosti důlčíku. Pro několik posledních prací jsem si dokonce slabě narýsoval na celou plochu měďi 5mm rastr a kreslil podle něj. Odměnou jsou pěkně zarovnané díry.

- jako krycí barvu používám Resistin ML, je černý a dobře viditelný

- jako leptadlo asi 20% HNO3. Je to opakovaně použitelné a nemusí se nic míchat, (ale naopak dobře větrat).

Pro plošné spoje větších součástek dělané metodou dělících čar (zdroje, konstrukčně montážní desky atd.) jsem časem dospěl k efektivní metodě. Na měď si měkkou tužkou podle pravítka nakreslím dělící čáry. Kus kuprextitu je na dvou protilehých stranách asi o 1 cm větší pro uchycení na stůl frézky. Destička se chytí upínkami tak aby dobře přilehla na plochu stolu. Po upnutí dvoubřité ostré 2mm frézy se frézovací hlava nastaví tak, aby záběr bral měď a asi 0,05 mm z podložky. A pak se projedou předkreslené čáry na nejvyšší otáčky vřetene. Jelikož je křížový posuv stolu opatřen stupnicemi na šroubech posuvu, rovnou se přesně vyvrtají krátkým vrtákem díry podle tabulky jejich souřadnic. Chce to ovšem frézku s možností posuvu vřetene pákou jako ve stojanové vrtačce. Nakonec a destička uchytí přes podložku uprostřed a ofrézují se okraje. Výsledek je celkem OK.

[EKKAR]

Hezký - jenže rastr 5mm mi nedělal dobrotu při "tahání" spojů podesce trubičkovým perem - utíkalo mi po těch ryskách. A ta frézka by byla ideální - prototypovka se takhle dělá - ale bohužel ne každej ji má k dispozici...

[EKKAR]

Hezký - jenže rastr 5mm mi nedělal dobrotu při "tahání" spojů podesce trubičkovým perem - utíkalo mi po těch ryskách. A ta frézka by byla ideální - prototypovka se takhle dělá - ale bohužel ne každej ji má k dispozici...

[mtajovsky]

[mtajovsky]

[BOBOBO]

Místo důlčíku šídlo , jinak v drogerii vyplaším prodavačku , jaký chcete lak ? no ten nejlevnější . Trubičkové pero a chlorovodíková v létě , v zimě si počkám na FeCl3 . Kalafuna od prasátka v nepitném lihu . Vrtám vrtačkou PIKO z NDR za 50Kčs . Návrh na milimetráku 1:1 , neb nevlastním kopírku ani scaner . Zkouška nervů byl čítač z AR asi 1985 , myslím kolem 500 dírek .
Jo a základ-začátek , papír 300 a na závěr jemný ocelový kartáček = zcadélko , nesahat !

[Hill]

Na odmaštění na začátku je dobré něco s vídeňským vápnem, třeba AVA na nádobí. Vyleští, odmastí, použita po vyznačení či vyvrtání děr vyhladí rastr. A rýhy nenechá takové, aby se v nich barva rozpíjela.
Na zmenšení výkresu na poloviční rozměr není potřeba skener ani kopírka - zvětšeně si kreslím desku i s osazováním (součástky třeba černým rollerem či propiskou, spoje světle zeleným nebo oranžovým fixem). Osazovák kreslím opačně, pohledem na stranu spojů, nikoliv součástek. Je to takový zvyk z prvopočátků, kdy si nikdo neuměl představit, že by to za něj mohla kreslit mašina. Malých roztečí otvorů pro rezistory si nevšímej, dávám je nastojato, pokud není výhodnější je vrazit mezi vzdálenější body, pak naležato jsou.
No a pak vezmu druhý papír a dírku po dírce si nakreslím v dvakrát menší rozteči. A podle velkého výkresu ty body propojím. Na desce pak při konečném kreslení na měď ty spoje rozšířím tak, aby se to blížilo technice dělicích čar (úspora leptadla), pokud ovšem nejde o vf obvody, kde je naopak žádoucí co nejmenší vzájemná kapacita spojů, tam samozřejmě zůstanou jen ty čárové spoje.

[Hill]

Na odmaštění na začátku je dobré něco s vídeňským vápnem, třeba AVA na nádobí. Vyleští, odmastí, použita po vyznačení či vyvrtání děr vyhladí rastr. A rýhy nenechá takové, aby se v nich barva rozpíjela.
Na zmenšení výkresu na poloviční rozměr není potřeba skener ani kopírka - zvětšeně si kreslím desku i s osazováním (součástky třeba černým rollerem či propiskou, spoje světle zeleným nebo oranžovým fixem). Osazovák kreslím opačně, pohledem na stranu spojů, nikoliv součástek. Je to takový zvyk z prvopočátků, kdy si nikdo neuměl představit, že by to za něj mohla kreslit mašina. Malých roztečí otvorů pro rezistory si nevšímej, dávám je nastojato, pokud není výhodnější je vrazit mezi vzdálenější body, pak naležato jsou.
No a pak vezmu druhý papír a dírku po dírce si nakreslím v dvakrát menší rozteči. A podle velkého výkresu ty body propojím. Na desce pak při konečném kreslení na měď ty spoje rozšířím tak, aby se to blížilo technice dělicích čar (úspora leptadla), pokud ovšem nejde o vf obvody, kde je naopak žádoucí co nejmenší vzájemná kapacita spojů, tam samozřejmě zůstanou jen ty čárové spoje.

[Crifodo]

[rezis]

Spoje dělám stejným způsobem jako zdenoeddie666.
teď jsem v GES kupoval chlorid a všiml jsem si že mají jakousi fólii na kterou se to vytiskne laserovkou, pak se to přežehlí na tišťák a přímo leptá. Nezkoušeli jste to?

[rezis]

Spoje dělám stejným způsobem jako zdenoeddie666.
teď jsem v GES kupoval chlorid a všiml jsem si že mají jakousi fólii na kterou se to vytiskne laserovkou, pak se to přežehlí na tišťák a přímo leptá. Nezkoušeli jste to?

[mihal]

Ja spoje kreslim upravenym fixom, mam tam lieh.farbu, povodnu kresliaci kvapalinu, zriedenu (krasne vonia). Strop je asi 0,5mm sirky, tensie uz nie. Kreslil by som radsej trub.perami, ale kde ich dostat? Cinani ich nelisuju a domaca produkcia bude asi v p***.

[Bernard]

[Bernard]

[stepa]

[stepa]