No právě že to není dokonalé, proto tam dost pěkná remanence zůstává, a jádro se prý taky někdy časem "samovolně" namagnetovává. Ten kompenzační kond paralelně k vinutí možná umožní dokmitat to téměř k nule, oblouk na vypínači rozhodně ne.
Taktak, oblouk to utne na remanenci pro 1T (nebo na kolik je jádro sycené), to dokmitání s kondíkem vrátí jádro prakticky na křivku prvotní magnetizace.
Vy jste jak velebníčkové nakonec mě ještě ukecáte, že magneticky měkké materiály mají vlastně lepší remanentní magnetismus než CrO pásky nebo feritové paměti
Jestli je maximální hodnota sycení 1T a pak hoří oblouk než se napětí zmenší pod zhášecí napětí (záleží na vzdálenosti a rychlosti), čímž se energie mag. pole odčerpává, jakým mechanismem zůstane jádro namagnetované na té maximální hodnotě? Doplní ho volná energie nebo Matička Země?
Vířivé proudy atd. zanedbáme.
Vy jste jak velebníčkové nakonec mě ještě ukecáte, že magneticky měkké materiály mají vlastně lepší remanentní magnetismus než CrO pásky nebo feritové paměti
Jestli je maximální hodnota sycení 1T a pak hoří oblouk než se napětí zmenší pod zhášecí napětí (záleží na vzdálenosti a rychlosti), čímž se energie mag. pole odčerpává, jakým mechanismem zůstane jádro namagnetované na té maximální hodnotě? Doplní ho volná energie nebo Matička Země?
Vířivé proudy atd. zanedbáme.
No oblouk zhasne při poklesu proudu na nulu ne? A to je průsečík hysterezní smyčky s osou y (B) a to je ta remanence, nebo ne? Tak vymysli lepší teorii, Fedex tu není, je to na tobě.
Fedex, to je něco jiného než pan Učitel, ne?
Teorii bych s dovolením nechal těm co se na ní ve výzkumákách atd. popásají na státní utraty, v praxi si myslím oblouk nezhasíná při průchodu proudu nulou ale někde "na cestě" magnetizační křivky, spíše pod maximem a rozhodně dávno před nulou. Ledaže by ho živilo nějak na chemickém principu prostředí.
Taky je možné, že vinou kmitání kontaktů oblouk zapálí a zhasne víckrát, když je v jádru dost energie.
Zelený je strom života v teoretikově kanclu...
Fedex, to je něco jiného než pan Učitel, ne?
Teorii bych s dovolením nechal těm co se na ní ve výzkumákách atd. popásají na státní utraty, v praxi si myslím oblouk nezhasíná při průchodu proudu nulou ale někde "na cestě" magnetizační křivky, spíše pod maximem a rozhodně dávno před nulou. Ledaže by ho živilo nějak na chemickém principu prostředí.
Taky je možné, že vinou kmitání kontaktů oblouk zapálí a zhasne víckrát, když je v jádru dost energie.
Zelený je strom života v teoretikově kanclu...
Ano, myslela jsem pana Učitele.
Já to vidím asi takhle:
Když oblouk zhasne = přestane téct proud = proud je nulový = energie v cívce je nulová => oblouk se nemá jak znovu zapálit.
Založen: Jun 05, 2005 Příspěvky: 12335 Bydliště: Ostrava
Zaslal: čt prosinec 18 2008, 13:46 Předmět:
U vekých traf naprázdno a vvn samozřejmě ten oblouk může několikrát chytnout znova, a je to krajně nežádoucí jev, zvyšující spotřebu vypínačů .
Kdo najde dokumentaci od soft starteru, který dělá tuším firma Vidac, tak tam bylo uvedeno, že mj. odstraňuje problémy startu traf s remanentním magnetismem - prostě pár period tam postupně pouští jehly jedné polarity, čímž trafo namagnetuje a zapne při průchodu napětí nulou natvrdo.
Založen: Jun 05, 2005 Příspěvky: 12335 Bydliště: Ostrava
Zaslal: čt prosinec 18 2008, 13:52 Předmět:
Andrea napsal(a):
Když oblouk zhasne = přestane téct proud = proud je nulový = energie v cívce je nulová => oblouk se nemá jak znovu zapálit.
Oblouk zhasne, když nemá podmínky hoření, což vůbec nemusí korespondovat s nulovou energií v cívce. A navíc proud po odpojení poteče rozptylovými kapacitami vinutí...
Založen: Feb 24, 2007 Příspěvky: 3995 Bydliště: Zlínsko
Zaslal: pá prosinec 19 2008, 17:55 Předmět:
Je to sice už od tématu,ale když už jste začali. El.oblouk má jednu zvláštní vlastnost. Někde jsem se dočetl,už je to delší čas,že rychlost el.proudu je menší než rychlost el. oblouku při průchodu vzduchem nebo vacuuem. A za druhé, při zvláštních podmínkách se snad nachází v charakteristice el.oblouku oblast záporného odporu.Můžete mi někdo tyhle teorie potvrdit nebo vyvrátit? _________________ To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
na teorie jsou tu jiní(é), ale záporný sklon V-A charakteristiky má snad každý výboj v plynech, což si můžeš ověřit třeba na obyčejné zářivkové trubici když se budeš snažit odbourávat proudové omezení (ke konci radši s ochrannými pomůckami). Oblouk je něco podobného, proud tam prochází kanálem ionizovaných plynů s poměrně velmi nízkým odporem.
To čo nameral autor odkazu, je asi iba prechodný dej, súvisiaci s nabíjaním kapacity primárneho vinutia. Ten trvá naozaj veľmi krátko, avšak nie je tak závažný.
Ja jsem nameril velmi podobny prubeh jako autor, kdyz se mi podarilo zapnout trafo ve vhodny okamzik Je ale pravda, ze jsem mel dobu zaznamu nastavenou jen na 10ms.
Pretože si použil podobnú nevhodnú metódu merania. Urobil si tú istú chybu. Aký odpor si použil na snímanie prúdu? (1R). Akú má indukčnosť? Pri takýchto rýchlych zmenách napätia je už významných aj niekoľko nH. V skutočnosti meraný prúd nedosahuje zďaleka takéto hodnoty. Je to možno iba úbytok napätia od hodne menšieho prúdu na impedancii tohto rezistora.
Je to sice už od tématu,ale když už jste začali. El.oblouk má jednu zvláštní vlastnost. Někde jsem se dočetl,už je to delší čas,že rychlost el.proudu je menší než rychlost el. oblouku při průchodu vzduchem nebo vacuuem. A za druhé, při zvláštních podmínkách se snad nachází v charakteristice el.oblouku oblast záporného odporu.Můžete mi někdo tyhle teorie potvrdit nebo vyvrátit?
Hlavný problém el. oblúka je ten, že aby sa oblúk zahasil, mal by prúd klesnúť na nulu. Ak je však prúd voči napätiu fázovo posunutý, v čase prechodu prúdu nulou má napätie často dostatočnú úroveň aby sa oblúk opäť zapálil, nakoľko v ionizovanom prostredí je toto zápalne napätie pomerne nízke.
Čo sa týka tohto záporného odporu, Crifodo má pravdu.
Pretože si použil podobnú nevhodnú metódu merania. Urobil si tú istú chybu. Aký odpor si použil na snímanie prúdu? (1R). Akú má indukčnosť? Pri takýchto rýchlych zmenách napätia je už významných aj niekoľko nH. V skutočnosti meraný prúd nedosahuje zďaleka takéto hodnoty. Je to možno iba úbytok napätia od hodne menšieho prúdu na impedancii tohto rezistora.
Tak tohle je snad mimo chápání v soustavě MKSA, ne? Prosím nH a ms to přece nejde dohromady. Už Sendyx na to reagoval na 2.straně tohoto vlákna. Asi by to chtělo poněkud jiné vysvětlení.
Pretože si použil podobnú nevhodnú metódu merania. Urobil si tú istú chybu. Aký odpor si použil na snímanie prúdu? (1R). Akú má indukčnosť? Pri takýchto rýchlych zmenách napätia je už významných aj niekoľko nH. V skutočnosti meraný prúd nedosahuje zďaleka takéto hodnoty. Je to možno iba úbytok napätia od hodne menšieho prúdu na impedancii tohto rezistora.
Tak tohle je snad mimo chápání v soustavě MKSA, ne? Prosím nH a ms to přece nejde dohromady. Už Sendyx na to reagoval na 2.straně tohoto vlákna. Asi by to chtělo poněkud jiné vysvětlení.
Svojim príspevkom som chcel poukázať iba na to, že v uvedenom prípade bola použitá nevhodná metóda merania. Skutočné hodnoty prúdov sa od zistených určite rádovo líšia. Autor meral prechodný jav veľmi krátku dobu, pritom tento jav trvá hodne , hodne dlhšie. Autor meral nejaké špičky, ktoré tam v skutočnosti s najväčšou pravdepodobnosťou ani neboli. Je mi jedno, kde urobil chybu, hlavne je to, že nameral to, čo merať mal.
Citujem z tu uvedených skript: "Prechodový dej odeznívá behem nìkolika desítek až stovek period vlivem ztrát v železe a na impedanci primárního vinutí."
Ďalšia veľká chyba je, že autor vybral prípad, kedy v okamžiku zapnutia má napätie maximálnu hodnotu. V tomto prípade totiž k žiadnému prechodnému deju nedochádza. Citujem skriptá: "2.7 Možnosti omezení proudu pri prechodovém jevu:Myšlenka pripnutí transformátoru ve vhodné fázi napájecího napetí vychází z podmínky pro nulovou stejnosmernou složku magnetického toku (2.17). Tato metoda je z fyzikálního pohledu ideální. Parametry transformátoru jsou zcela zachovány. Prechodový jev trvá nulovou dobu, transformátor okamžite pracuje v ustálených podmínkách, a proto zapínací proud odpovídá proudu v ustáleném stavu. Pozn. viď obr. 2.1
Stojím si za tým, že uvedený odkaz v žiadnom prípade nepodáva vysvetlenie prechodných javov pri spínaní transformátorov. Je to nevhodný odkaz! Preštudujte si tie skriptá, pripadne iné materiály.
Založen: Jun 05, 2005 Příspěvky: 12335 Bydliště: Ostrava
Zaslal: so prosinec 20 2008, 18:38 Předmět:
Celý přechodný jev trvá téměř nekonečně dlouho, když si zvolíme naprosto ustálený stav .
Ta obrovská proudová špička vypadá reálně, konec konců není problém měření zopakovat. Z hlediska jističů a ochran nás opravdu bude zajímat čas podstatně kratší než desítky a stovky period sítě.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2, 3, 4Další
Strana 3 z 4
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
nakonec mě ještě ukecáte, že magneticky měkké materiály mají vlastně lepší remanentní magnetismus než CrO pásky nebo feritové paměti 
Je ale pravda, ze jsem mel dobu zaznamu nastavenou jen na 10ms.