vysilač a přijmač

[Crifodo]

[distrikt]

no a na frekvenci určené pro modelaře snad nejde vysílat?

[mikollar.]

kup si 433MHz modluy a mas to legalne

[distrikt]

jo ale to mužu přenest jenom jeden ttl signal ale ja potřebuju analogový

[Hill]

Tak tam šoupni frekvenčně nebo šířkově modulovaný TTL signál někde v desítkách až stovkách kHz. A na výstupu ho demoduluj.
Nebo opráskni kodér a dekodér vícekanálové soupravy pro RC modely.
A můžeš si dovolit přenášet tak i víc kanálů na jedné nosné. Modeláři to znají.

[Hill]

Tak tam šoupni frekvenčně nebo šířkově modulovaný TTL signál někde v desítkách až stovkách kHz. A na výstupu ho demoduluj.
Nebo opráskni kodér a dekodér vícekanálové soupravy pro RC modely.
A můžeš si dovolit přenášet tak i víc kanálů na jedné nosné. Modeláři to znají.

[distrikt]

potřebuju to na přenos linky i2c nevim estli by to šlo...je potřeba aby to mělo duplexní nebo poloduplexní přenos

[Hill]

A co na sběrnici I2C teda chceš přenášet analogově, když ta je čistě digitální?

[Hill]

A co na sběrnici I2C teda chceš přenášet analogově, když ta je čistě digitální?

[distrikt]

ta linka bude zakodovana pomoci dac a adc převodníku prostě neřešte co chci přenašet ale jak to budu přenašet

[mi-ro]

Aby ti někdo poradil jak přenášet, je třeba vědět co přenášet, konkretně I2C jsou data, čili digitání přenos a tady ti budou fungovat legálně moduly 433Mhz jak ti napsal mikollar. Analogový přenos a nebo i digitál můžeš přenášet zase na sdílených(bez povolení-na homologovaných vysílačích) kmitočtech v pásmu 2,4Ghz.

[mi-ro]

Aby ti někdo poradil jak přenášet, je třeba vědět co přenášet, konkretně I2C jsou data, čili digitání přenos a tady ti budou fungovat legálně moduly 433Mhz jak ti napsal mikollar. Analogový přenos a nebo i digitál můžeš přenášet zase na sdílených(bez povolení-na homologovaných vysílačích) kmitočtech v pásmu 2,4Ghz.

[distrikt]

nj ale takový modul přenaši jenom jeden ttl signal a ja potřebuju signaly dva a to hodinový a datový a mě napadlo je zakodovat pomoci digital analog převodníku a přenes je jako normalni analogovy protože sem nikde nenašel navod na nějake dekodery např. menčestr atd. a fakt se mi nechce investovat do toho moc peněz když třeba budu potřebovat takových přijmaču/vysilaču např. 8 nebo i více a koupit každy tak za litr to fakt ne exzistuje opravdu nějake rozumné řešení? ja jen že všichni mi tu davate rady uplně mimo misu...

[EKKAR]

Nejsou to rady mimo mísu - jsou to odpovědi přesně na Tvé otázky - když se idiotsky ptáš, dostáváš odpovědi, které nechceš!
Popiš POŘÁDNĚ problém se všemi požadavky a pak můžeš dostat kvalifikovanou odpověď - ale když to z Tebe poleze jako z chlupatý deky, nic se nedovíš!

[EKKAR]

Nejsou to rady mimo mísu - jsou to odpovědi přesně na Tvé otázky - když se idiotsky ptáš, dostáváš odpovědi, které nechceš!
Popiš POŘÁDNĚ problém se všemi požadavky a pak můžeš dostat kvalifikovanou odpověď - ale když to z Tebe poleze jako z chlupatý deky, nic se nedovíš!

[mi-ro]

To je fakt, I2C potřebuje clock a data. Tady už je cesta pro programátory jak to převést na nějakou seriovou linku nebo do jinýho protokolu a pak to zase vrátit zpátky. Určitě bych ale zůstal u toho digitálu, analog je na přenos dat méně vhodný, bude zanášet víc chyb.

[mi-ro]

To je fakt, I2C potřebuje clock a data. Tady už je cesta pro programátory jak to převést na nějakou seriovou linku nebo do jinýho protokolu a pak to zase vrátit zpátky. Určitě bych ale zůstal u toho digitálu, analog je na přenos dat méně vhodný, bude zanášet víc chyb.

[Hill]

Přece sběrnice I2C vyhodnocuje stav datové linky s náběžnou hranou signálu CLK.
Takže změny stavu obou linek jsou proti sobě vzájemně posunuté. Rozliš CLK a DATA například šířkou vysílaného impulsu a tuhle šířku vyhodnoť. Úzká jehla jsou hodiny sestupná (náběžnou vytvoříš přes MKO), širší impuls bude data sestupná, nejširší pak data náběžná. A na data použiješ za detektorem šířky impulsů obvod R-S.
K tomu samozřejmě musíš použít konstantní přenosovou rychlost, aby šlo vyhodnotit délky impulsů.
Modulace čtyřmi pomocnými kmitočty (klidně v úrovni TTL) pro všechny čtyři možné stavy sběrnice vyžaduje sázet je tam postupně. Vždy dva kmitočty detekovat a překlápět s nimi obvody R-S - výstup jednoho by byly hodiny, výstup druhého data, ale bude trochu potíž. Je třeba, aby každé pípnutí bylo co nejkratší, aby mezi nimi zbylo dost času na další kmitočty a ještě na příjem odpovědi. Jenže krátký tón se blbě detekuje.

Na druhém konci pak musíš zajistit, aby druhým modulem (SLAVE) vysílaná odpověď ACK (nebo celý telegram) mohla jít v okamžiku, kdy modul MASTER nevysílá žádnou informaci DATA, ale jen CLK H->L (CLK L->H, jak už jsem psal, vytvoříš zpožděním v MKO za přijímačem, mezitím musíš stihnout nastavit klopný obvod DATA).

A pak je ještě jedna možnost - použít kodér IR dálkového ovládání a výstupem místo LEDky řídit modul 433MHz. Přijímač osadíš dekodérem DO, jen mu místo fotodiody se zesilovačem předřadíš přijímač 433MHz. Tady se používá přece synchronní přenos a je značně spolehlivý.
Převodník z a na I2C zvládneš s tím, že po odeslání povelu jedním směrem budeš čekat odpověď. Ta bude logicky těžko realizovatelná bitem ACK, ale vyhradíš na ni jeden povel.
Původní povel pošleš jednou a sběrnici I2C potvrdíš, že vysílač rozuměl. Ten si přes to DO odešle kód a vypne se. To ovšem neznamená, že telegram byl úspěšně přijat. Proto přijímač zatím počká na odpověď a, dokud nepřijde potvrzení v časovém limitu, požadavek na odeslání povelu opakuje.

Jak vidíš, pro bezdrátový přenos je i protokol sběrnice I2C značně nevhodný. Vřele bych doporučil ten synchronní přenos.

[Hill]

Přece sběrnice I2C vyhodnocuje stav datové linky s náběžnou hranou signálu CLK.
Takže změny stavu obou linek jsou proti sobě vzájemně posunuté. Rozliš CLK a DATA například šířkou vysílaného impulsu a tuhle šířku vyhodnoť. Úzká jehla jsou hodiny sestupná (náběžnou vytvoříš přes MKO), širší impuls bude data sestupná, nejširší pak data náběžná. A na data použiješ za detektorem šířky impulsů obvod R-S.
K tomu samozřejmě musíš použít konstantní přenosovou rychlost, aby šlo vyhodnotit délky impulsů.
Modulace čtyřmi pomocnými kmitočty (klidně v úrovni TTL) pro všechny čtyři možné stavy sběrnice vyžaduje sázet je tam postupně. Vždy dva kmitočty detekovat a překlápět s nimi obvody R-S - výstup jednoho by byly hodiny, výstup druhého data, ale bude trochu potíž. Je třeba, aby každé pípnutí bylo co nejkratší, aby mezi nimi zbylo dost času na další kmitočty a ještě na příjem odpovědi. Jenže krátký tón se blbě detekuje.

Na druhém konci pak musíš zajistit, aby druhým modulem (SLAVE) vysílaná odpověď ACK (nebo celý telegram) mohla jít v okamžiku, kdy modul MASTER nevysílá žádnou informaci DATA, ale jen CLK H->L (CLK L->H, jak už jsem psal, vytvoříš zpožděním v MKO za přijímačem, mezitím musíš stihnout nastavit klopný obvod DATA).

A pak je ještě jedna možnost - použít kodér IR dálkového ovládání a výstupem místo LEDky řídit modul 433MHz. Přijímač osadíš dekodérem DO, jen mu místo fotodiody se zesilovačem předřadíš přijímač 433MHz. Tady se používá přece synchronní přenos a je značně spolehlivý.
Převodník z a na I2C zvládneš s tím, že po odeslání povelu jedním směrem budeš čekat odpověď. Ta bude logicky těžko realizovatelná bitem ACK, ale vyhradíš na ni jeden povel.
Původní povel pošleš jednou a sběrnici I2C potvrdíš, že vysílač rozuměl. Ten si přes to DO odešle kód a vypne se. To ovšem neznamená, že telegram byl úspěšně přijat. Proto přijímač zatím počká na odpověď a, dokud nepřijde potvrzení v časovém limitu, požadavek na odeslání povelu opakuje.

Jak vidíš, pro bezdrátový přenos je i protokol sběrnice I2C značně nevhodný. Vřele bych doporučil ten synchronní přenos.

[distrikt]

njn zda se mi to strašně složite ona neexistuje žádná hardwerová nahraška tady toho všeho?

[distrikt]

tim synchronim mysliš linku usart? mě to taky napadlo že by se nejprve odeslalo 11111111 jako start linky potom adresa a pak data a synchronizovalo by se to z vnějšího oscilatoru...