Nabíječka AKU Pb

[stasek]

Díky, takto jsem uvažoval vždycky, teoreticky by se prázdná stovka baterka měla proudem 10A nabíjet 10 hodin + něco na ztráty. Stav nabití se dá zjistit. Je mi jasný, že polovičním proudem ji nabíjím dvakrát tak dlouho. Mě šlo o to, co tam cpát, aby se baterce moc neublížilo a aby se zbytečně nečekalo.

[Hill]

Nabíjecím proudem o číselné velikosti desetiny jmenovité kapacity akumulátoru se ještě žádný akumulátor nepoškodil, pokud přitom nedošlo k přebití, přehřátí či vyvaření elektrolytu.
Buď si pohlídáš čas nebo maximální napětí, jako bonus můžeš ještě hlídat povrchovou teplotu (někdo uvádí 50°C, někdo o něco víc), při které snížíš nabíjecí proud nebo přerušíš nabíjení. Střední velikost proudu přitom měřit můžeš, je to další zvýšení komfortu.
Ale většinou stejnou službu udělá ta jednoduchá nabíječka trafo - usměrňovač - žárovka. A hlídat hodiny a občas se kouknout, zda už akumulátor nevaří.

[Hill]

Nabíjecím proudem o číselné velikosti desetiny jmenovité kapacity akumulátoru se ještě žádný akumulátor nepoškodil, pokud přitom nedošlo k přebití, přehřátí či vyvaření elektrolytu.
Buď si pohlídáš čas nebo maximální napětí, jako bonus můžeš ještě hlídat povrchovou teplotu (někdo uvádí 50°C, někdo o něco víc), při které snížíš nabíjecí proud nebo přerušíš nabíjení. Střední velikost proudu přitom měřit můžeš, je to další zvýšení komfortu.
Ale většinou stejnou službu udělá ta jednoduchá nabíječka trafo - usměrňovač - žárovka. A hlídat hodiny a občas se kouknout, zda už akumulátor nevaří.

[helios]

Autoakumulátor znesie nabíjacie prúdy až 1/4C (u 100Ah 25A). Len treba zaistiť maximálne nabíjacie napätie 14V (ideálne 13,8V). Inak hrozí prehriatie a "vyvarenie" elektrolytu. U automobilu po dlhom štartovaní sú pomery podobné, a batéria pri dobrom regulátore až toľko netrpí. Väčším problémom by som videl počet možných nabíjacích/vybíjacích cyklov, ktorý sa pri autoakumulátoroch pri hlbokom vybíjaní pod 10V blíži ku 40 cyklom. Na takúto prevádzku sú preto vhodnejšie aku trakčné, ktoré sú na cyklickú prevádzku stavané a preto aj o dosť drahšie.

[PeteBurns]

Helios mám asi trochu blbú otázku, ale myslím ju vážne, ako sa dá rozoznať štartovací aku od trakčného? Prípadne aký je tam zhruba cenový rozdiel? Lebo som rozmýšľal nad ich kúpou do karavanu, tie bežné aku sú síce zatiaľ v pohode, no tie trakčné by mali byť lepšie..no ked som sa pýtal na ne v predajni, tie čo mi ukazoval boli rovnaké ako bežné aku, tak preto sa radšej popýtam, aby mi nepredali obyčajnú šunku za drahé peniaze..tie trakčné aku som asi v živote nevidel
Ešte vdaka za vysvetlenie ako nastavím správny čas Ozaj a čím sa vlastne tie trakčné konštrukčne líšia od bežných?

[EKKAR]

Zvenku ničím, ale mělo by to na nich být označené. Trakční mají víc tenčích desek, takže dodají a snesou nižší proud než startovací akumulátory - ty mají robustnější konstrukci, aby se nezbortily proudem, který se blíží zkratovému (44Ah baterie do Favorita má zkratový proud 320A a startér má odběr kolem 200A u studeného motoru). Trakční baterie musí obecně dodávat proudy řádově menší, o to delší dobu to ale musí vydržet. Největším extrémem jsou baterie staniční, které jsou určené pro trvalé připojení dobíječe a mají za úkol zálohovat napájení kritických míst - spojové ústředny, operační sály nemocnic... Vím o případu z dob dávno minulých - proslechlo se, že v Bratislavě se prodávají nové autobaterky za 250,- Kčs (nová tehdy stála kolem 400,-). Spousta lidí si je jela koupit až z Prahy. Byly fungl nové, nalité, nabité. Jenže ouha - po několika startech "šádynek" houfně odcházely. Proč? Protože tenkrát Spoje vyřadily velkou dodávku právě staničních akumulátorů pouzdřených stejně jako běžné autobaterie a někoho chytrého napadlo, že tím spešl provedením by mohla jít nahradit baterka v autě. Nešla...
Takže: podle venkovního vzhledu se to těžko pozná, něco by mohla vypovědět zkouška startovací schopnosti - trakční aku i když bude nový bude mít horší startovací vlastnosti. Určitě to ale musí být na štítku/nálepce uvedeno, pro jaký účel je baterie konstruována.

[EKKAR]

Zvenku ničím, ale mělo by to na nich být označené. Trakční mají víc tenčích desek, takže dodají a snesou nižší proud než startovací akumulátory - ty mají robustnější konstrukci, aby se nezbortily proudem, který se blíží zkratovému (44Ah baterie do Favorita má zkratový proud 320A a startér má odběr kolem 200A u studeného motoru). Trakční baterie musí obecně dodávat proudy řádově menší, o to delší dobu to ale musí vydržet. Největším extrémem jsou baterie staniční, které jsou určené pro trvalé připojení dobíječe a mají za úkol zálohovat napájení kritických míst - spojové ústředny, operační sály nemocnic... Vím o případu z dob dávno minulých - proslechlo se, že v Bratislavě se prodávají nové autobaterky za 250,- Kčs (nová tehdy stála kolem 400,-). Spousta lidí si je jela koupit až z Prahy. Byly fungl nové, nalité, nabité. Jenže ouha - po několika startech "šádynek" houfně odcházely. Proč? Protože tenkrát Spoje vyřadily velkou dodávku právě staničních akumulátorů pouzdřených stejně jako běžné autobaterie a někoho chytrého napadlo, že tím spešl provedením by mohla jít nahradit baterka v autě. Nešla...
Takže: podle venkovního vzhledu se to těžko pozná, něco by mohla vypovědět zkouška startovací schopnosti - trakční aku i když bude nový bude mít horší startovací vlastnosti. Určitě to ale musí být na štítku/nálepce uvedeno, pro jaký účel je baterie konstruována.

[PeteBurns]

Vdaka moc za objasnenie! Takže nakoniec to vyzerá, že ma asi neosierali ked ten aku vyzeral rovnako to za komoušov bola taká lacná doprava, že sa ľudom z prahy oplatilo kvôli 150kčs jazdiť až do blavy? je pravda že výplata bola ledva pár tisíc, no aj tak

[EKKAR]

Hlavně se to týkalo nádražáků - těm bylo jedno, jestli jedou z Prahy do Kolína nebo do Košic - platili furt stejně, jednou ročně 100Kčs za prolongační známku na režijní průkazku. A byla doba, kdy ani to ne - "režijku" měli zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci úplně zadara...

[EKKAR]

Hlavně se to týkalo nádražáků - těm bylo jedno, jestli jedou z Prahy do Kolína nebo do Košic - platili furt stejně, jednou ročně 100Kčs za prolongační známku na režijní průkazku. A byla doba, kdy ani to ne - "režijku" měli zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci úplně zadara...

[Crifodo]

mám pocit, že to je opačně: hodně tenkých desek mají startovací (větší plocha). Staniční baterie měly masivní propojovací můstky, ne proto aby snesly velký proud, ale aby neuhnily.

Ty spojové akumulátory jsem taky viděl (ve spojovém skladě), nikdo je neukradl protože i když vypadaly jako do Š105, měly (schválně aby je lidi nebrali) jiné rozměry těch olověných kolíků na které se nasazovala kabelová oka. 90% líných kutilů tak odpadlo. Ono bastlit oko na proud 100A a riskovat požár auta zas taková (_._) nebyla.

[Crifodo]

[EKKAR]

Měli - ale bejvávalo, dneska už nemají ani to. Pražce jsou z betonu a "drážní" uhlí už se taky neprodává. Výdělky sice mají relativně velké, ale dneska už bych fíru (jako že v dětství jsem o tom snil) dělat nechtěl - zodpovědnost obrovská a výhody téměř žádné. Snad jen ta "režijka", ale dneska, když už spojů jezdí míň než polovina, je to taky Pyrrhovo vítěžství - čekání na přípoj zabere kolikrát víc času než samotná jízda...

Jinak z jiného soudku (AVmánia - SIC), prý:
"Víte, kde mají nejrychlejší vlaky na světě?
No přece v Česku - v 10:45 vyjedou z Ostravy a za 15 minut už jsou v mostě...!"

[EKKAR]

Měli - ale bejvávalo, dneska už nemají ani to. Pražce jsou z betonu a "drážní" uhlí už se taky neprodává. Výdělky sice mají relativně velké, ale dneska už bych fíru (jako že v dětství jsem o tom snil) dělat nechtěl - zodpovědnost obrovská a výhody téměř žádné. Snad jen ta "režijka", ale dneska, když už spojů jezdí míň než polovina, je to taky Pyrrhovo vítěžství - čekání na přípoj zabere kolikrát víc času než samotná jízda...

Jinak z jiného soudku (AVmánia - SIC), prý:
"Víte, kde mají nejrychlejší vlaky na světě?
No přece v Česku - v 10:45 vyjedou z Ostravy a za 15 minut už jsou v mostě...!"

[helios]

Ekkar ti to pekne vysvetlil, ešte doplním.
Autobatéria nie je určená na cyklickú prevádzku nabitie na 14,4V a vybitie na 10V. V tomto režime má malú životnosť (cca 40 cyklov). Je určená na vysoké štartovacie prúdy u auta.
Trakčná batéria síce nemá povolené tak vysoké prúdy, zato znáša cyklickú prevádzku nabitie 14,4V/vybitie 10V, pri tomto režime má životnosť cca. 300 až 400 cyklov (podľa výrobcu). Tiež nemá kónusy na pripojenie autokáblov, ale buď oká na skrutky, alebo vývod ako skrutku.
Takisto životnosť trakčných aku býva až 10 rokov, kdežto autoaku v priemere len 5 rokov.
Do karavanu by som na tvojom mieste použil veľké NiCd kvapalinové akumulátory, dajú sa zohnať z nefunkčných núdzových svetiel v panelákoch, niekde ich vyhadzujú ako staré, ich znovuoživenie nie je až také ťažké a hlavne sú dostupné mnohokrát zadarmo.

Ešte link na predajcu Pb akumulátorov. Všimni si, že len u trakčného je uvedené napätie cyklického nabíjania...
http://www.autoomega.sk/index.php?ukaz=vsetko&id_sek=21&uroven=3&zaradenie=21&hlzaradenie=1&obr=1

[helios]

Tak som si ešte prešiel odkazy na internete okolo Pb typov akumulátorov, a musím konštatovať, že je v tom pekný guláš. U rybárov majú trakčné baterky s kónusmi ako u autoaku, životnosť vraj 5 rokov. Staničné vraj vydržia 10 až 12 rokov.
Doma mám trakčné batérie, ktoré majú už 11 rokov, z toho už 5 rokov bežia ako zdroj nabíjaný slnkom a vetrom. Kto sa v tom má vyznať...

[PeteBurns]

Vdaka moc za info! O tých NiCd som počul, že by mali byť oveľa vhodnejšie ako Pb aku, no ked som volal do Košíc, kde je predajca, tak 75Ah 12V NiCd aku by stál niekoľko desiatok tisíc čo je na tom také drahé To že sa používali v panelákoch, to tiež počujem prvý raz Netuším kde sa na to popýtať..som zvedavý koľko vydržia tie obyčajné aku, lebo ich mám tri paralelne, takže moc namáhané nie sú, no akosi som nemal stále čas na vyrobenie toho solárneho regulátora, takže zopár krát už dosiahlo napätie na nich krátkodobo až 16V môžu sa takto poškodiť

[helios]

Bežným kvapalinovým by 16V ublížiť nemalo, len by bolo vhodné častejšie kontrolovať elektrolyt, lebo nad 14,4V sa už elektrolyt začína odparovať a klesá hladina. U uzavretých bezúdržbových a hlavne gélových sa skracuje ich životnosť.
Regulátor (umelú záťaž) vyrobíš jednoducho, na to ti stačí výkonový NPN trand, odpor, 14V zenerka a autožiarovka. + zapojíš na odpor (33R), z neho cez zenerku do bázy trandu. Emitor dáš na - , z + pólu napojíš autožiarovku, druhý koniec pôjde na kolektor trandu. Možno sa bude treba pohrať s hodnotou odporu a presným výberom zenerky na zapínacie napätie, ale fungovať to bude. Samozrejme trand bude potrebovať väčší chladič.

[PeteBurns]

Zaujímavé riešenie, primitívne ale funkčné Mne ešte dávnejšie EKKAR poslal schému solárneho regulátora, samozrejme zložitejšieho, ale stále jednoduchého, pomocou operáku sa sníma výstupné napätie a spätnou väzbou sa ovláda mosfet, takže nebude treba ten prúd navyše odoberať, mosfet prepustí koľko treba, aby boli aku konštantne nabité..len nejako som sa stále k tomu ubastleniu nedostal..ani ten výkonový menič som stále nedokončil no zišlo by sa mi kúpiť od niekoho 2ks trafáčikov z PC zdrojov, EI32, tak skúsim napísať do súčiastok či niekto nemá navyše..