Nabíječka AKU Pb

[pisarcik]

Nabijacka - schema
Takze slubena schema.
Co na to poviete. Vsak je to jednoduche.
100% odskusane a desiatky spokojnych uzivatelov.

[EKKAR]

Jenom tolik, že trafo bude hezky topit a budeš muset předimenzovat jádro - tím Tvým regulátorem je stejnosměrně sycené a funguje vlastně jen do 50% - líp bys udělal, kdybys ten tyristor (s celou regulací) dal do úhlopříčky diodového můstku a teprve to celé do série s trafem - tak bude možné regulovat obě půlvlny a regulace bude možná od 100% dolů do asi 15% výkonu trafa - a trafo se navíc nebude nadměrně hřát.

[EKKAR]

Jenom tolik, že trafo bude hezky topit a budeš muset předimenzovat jádro - tím Tvým regulátorem je stejnosměrně sycené a funguje vlastně jen do 50% - líp bys udělal, kdybys ten tyristor (s celou regulací) dal do úhlopříčky diodového můstku a teprve to celé do série s trafem - tak bude možné regulovat obě půlvlny a regulace bude možná od 100% dolů do asi 15% výkonu trafa - a trafo se navíc nebude nadměrně hřát.

[jano2]

http://elektroworld.info/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&p=85564#85564 Tu maš odskušane,overene,doporučujem,škoda špekulovat..

[jano2]

http://elektroworld.info/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&p=85564#85564 Tu maš odskušane,overene,doporučujem,škoda špekulovat..

[stasek]

[EKKAR]

Protože deprézský systém měří korektně jen harmonický průběh - je cejchovaný v efektivní hodnotě procházejícího proudu. Když tam tyristorem sekáš sinusovku na kusy, bude samozřejmě ukazovat nesmysly, protože impulsní proud, dosahující mžikově klidně 20-25A dá efektivní hodnotu mnohem nižší. Jediná cesta je přecejchování s pomocí osciloskopu a náhradní zátěže - nebo s pomocí elektrochemického měření (měří se množství vyloučené látky při elektrolýze).

[EKKAR]

Protože deprézský systém měří korektně jen harmonický průběh - je cejchovaný v efektivní hodnotě procházejícího proudu. Když tam tyristorem sekáš sinusovku na kusy, bude samozřejmě ukazovat nesmysly, protože impulsní proud, dosahující mžikově klidně 20-25A dá efektivní hodnotu mnohem nižší. Jediná cesta je přecejchování s pomocí osciloskopu a náhradní zátěže - nebo s pomocí elektrochemického měření (měří se množství vyloučené látky při elektrolýze).

[stasek]

EKKAR, to je hezký, jenže do ohmický zátěže to takový psí kusy nedělalo, jen do akumulátoru. Dělalo to na mě dojem, že do ohmický zátěže tekl podstatně menší proud než do baterky při stejný výchylce měřáku. Elektrochemické měření si bastlíři asi nezmáknou, alespoň já tedy nevím, jak bych je prováděl. Tak podle čeho se řídit, aby baterky nebyly přebíjený. Zmiňovaný zapojení je dost běžně používaný, tak by mě zajímalo, jak to s ním řeší druzí, jak vlastně proud měří.

[masar]

[masar]

[EKKAR]

Každopádně ty impulsy jsou extrémně silné - jsou definované rozdílem napětí na sinusovce a "protinapětí" na akumulátoru a vnitřním odporem soustavy trafo - usměrňovač - řídicí prvek (tyristor) - akumulátor. Pak stačí i minimální přechoďák a teplo se na něm uvolní podle vzorce výkon = odpor x proud na druhou. Pojistkový držák je pro přechoďáky ideální místo k vzniku... Do sekundáru takového nabíječe bych stejně žádnou pojistku nedával - tyristor vzal čert, kleště si dám bacha abych nevyzkratoval a trafo mi ochrání pojistka v primáru. Rozhodně bych ale pamatoval na to, že tyristor propouští jen jednu půlvlnu, takže patří do diagonály diodového můstku, aby trafo netrpělo stejnosměrným sycením. A to ať je ten tyristor v primáru, nebo v sekundáru trafa.

[EKKAR]

Každopádně ty impulsy jsou extrémně silné - jsou definované rozdílem napětí na sinusovce a "protinapětí" na akumulátoru a vnitřním odporem soustavy trafo - usměrňovač - řídicí prvek (tyristor) - akumulátor. Pak stačí i minimální přechoďák a teplo se na něm uvolní podle vzorce výkon = odpor x proud na druhou. Pojistkový držák je pro přechoďáky ideální místo k vzniku... Do sekundáru takového nabíječe bych stejně žádnou pojistku nedával - tyristor vzal čert, kleště si dám bacha abych nevyzkratoval a trafo mi ochrání pojistka v primáru. Rozhodně bych ale pamatoval na to, že tyristor propouští jen jednu půlvlnu, takže patří do diagonály diodového můstku, aby trafo netrpělo stejnosměrným sycením. A to ať je ten tyristor v primáru, nebo v sekundáru trafa.

[PavelFF]

EKKARe , KT774 je triak. S tyristorem by to opravdu dlouho neběželo.

[PavelFF]

EKKARe , KT774 je triak. S tyristorem by to opravdu dlouho neběželo.

[PavelFF]

stasek napsal:

[PavelFF]

stasek napsal:

[EKKAR]

2 PavelFF: Jenže na schématu je značka tyristoru - na stará schémata koukám jako na obrázky bez hodnot, s nutností nahrazovat všecko moderní součástkovou základnou. Dnešní bastlíř - NEPAMĚTNÍK bude jen těžko dohledávat, že KT774 byl triak v kulatém kovovém pouzdře se 6hrannou základnou a šroubem k upevnění - uvidí značku tyristoru a bude tam cpát tyristor v pouzdře TO220... Takhle jsem se na to podíval i já a nekoukl jsem se, co tam je napsané. Prostě jeden trojúhelníček je tyristor - a dál nepátrám. Pokud autor udělal chybu a nenakreslil to správně - čí je to chyba? Moje snad - já nenosím v hlavě teslácký katalog (a kdo jo?), abych na pohled věděl, že ta konkrétní značka je blbost? Krom toho tady v celém vlákně slovo TRIAK jsi použil poprvé až Ty, PavleFF, celou dobu se tu mele o TYRISTORU...

[EKKAR]

2 PavelFF: Jenže na schématu je značka tyristoru - na stará schémata koukám jako na obrázky bez hodnot, s nutností nahrazovat všecko moderní součástkovou základnou. Dnešní bastlíř - NEPAMĚTNÍK bude jen těžko dohledávat, že KT774 byl triak v kulatém kovovém pouzdře se 6hrannou základnou a šroubem k upevnění - uvidí značku tyristoru a bude tam cpát tyristor v pouzdře TO220... Takhle jsem se na to podíval i já a nekoukl jsem se, co tam je napsané. Prostě jeden trojúhelníček je tyristor - a dál nepátrám. Pokud autor udělal chybu a nenakreslil to správně - čí je to chyba? Moje snad - já nenosím v hlavě teslácký katalog (a kdo jo?), abych na pohled věděl, že ta konkrétní značka je blbost? Krom toho tady v celém vlákně slovo TRIAK jsi použil poprvé až Ty, PavleFF, celou dobu se tu mele o TYRISTORU...

[PavelFF]

Tak potom si myslím, že tak drasticky stejnosměrně sycené trafo(tohoto výkonu) by nebylo schopno funkce vůbec.
Že by "jen topilo" , jak říkáš ty mi připadlo silně nepravděpodobné a taky je to v rozporu s tvrzením , že je "100% odskusane a desiatky spokojnych uzivatelov. " Tudíž jsem usoudil, že to musí být triak. Že má jinou značku ani nevím.

[PavelFF]

Tak potom si myslím, že tak drasticky stejnosměrně sycené trafo(tohoto výkonu) by nebylo schopno funkce vůbec.
Že by "jen topilo" , jak říkáš ty mi připadlo silně nepravděpodobné a taky je to v rozporu s tvrzením , že je "100% odskusane a desiatky spokojnych uzivatelov. " Tudíž jsem usoudil, že to musí být triak. Že má jinou značku ani nevím.

[Hill]

Automatika hlídající plynovací napětí s tyristorem je například tady: http://upload.ebastlirna.cz - jde o obyčejnou nabíječku trafo - usměrňovač - omezovací odpor. Že je tam navíc tyristor, nehraje roli, až do nabití akumulátoru je naplno otevřený.
Ale to je vlastně vše i s popisem funkce v http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=9577 .

[Hill]

Automatika hlídající plynovací napětí s tyristorem je například tady: http://upload.ebastlirna.cz - jde o obyčejnou nabíječku trafo - usměrňovač - omezovací odpor. Že je tam navíc tyristor, nehraje roli, až do nabití akumulátoru je naplno otevřený.
Ale to je vlastně vše i s popisem funkce v http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=9577 .

[stasek]

Pánové, díky moc za vysvětlení, já jsem s teorií na štíru. Byl bych nerad, abych tady rozpoutal nějakou hádku. Ještě ale dotaz, budu se ptát jak blb. Jak mám tedy měřit proud tekoucí do akumulátoru při nabíjení, když je to vlastně měrná jednotka. Abych osvětlil situaci, svého času jsem dělal kamarádovi nabíječku, on má přívěsný elektromotor na loď. Má baterku stovku a chtěl ji mít vždycky přes noc nabitou. Hodilo by se používat trakční, ale ty jsou drahý, takže běžný akumulátor. No a vybije ho vždycky, ne tedy úplně, ale na přípustnou mez. A zdlouhavé nabíjení bez nějaké veličiny, která je vidět na budíku si nedovedu dost dobře představit. Běžně se uvádí nabíjecí proud pro příslušnou kapacitu baterky. Pro stovku je to max. těch 10A. Takže čím vlastně ten proud měřit.

[PavelFF]

to stasek: Měřit musíš na sekundáru magnetoelektrickým (depréz) přístrojem pro stejnosměrný proud. Bude ukazovat ten proud, který zadáváš do výpočtu dodaného náboje(kapacity): Q=I x t .

Představ si proud o amplitudě 1A trvající 10hod. Dodá do baterky náboj 10Ah.
Potom proud o amplitudě 10A trvající 1hodinu. Dodá do baterky náboj taky 10Ah.

Střední hodnota proudů je stejná v obou případech (vztaženo k době 10 hodin), ale efektivní je naprosto rozdílná. Takže je taky jasné, že v prvním případě pojistka na 1A vyhoví, zatímco v druhém případě ne. Baterka ale bude nabita (zhruba) stejně.

Tvrdím, že znalost efektivního proudu nemá valný význam při nabíjení.

[PavelFF]

to stasek: Měřit musíš na sekundáru magnetoelektrickým (depréz) přístrojem pro stejnosměrný proud. Bude ukazovat ten proud, který zadáváš do výpočtu dodaného náboje(kapacity): Q=I x t .

Představ si proud o amplitudě 1A trvající 10hod. Dodá do baterky náboj 10Ah.
Potom proud o amplitudě 10A trvající 1hodinu. Dodá do baterky náboj taky 10Ah.

Střední hodnota proudů je stejná v obou případech (vztaženo k době 10 hodin), ale efektivní je naprosto rozdílná. Takže je taky jasné, že v prvním případě pojistka na 1A vyhoví, zatímco v druhém případě ne. Baterka ale bude nabita (zhruba) stejně.

Tvrdím, že znalost efektivního proudu nemá valný význam při nabíjení.