Reproduktorový (silový kabel) - POLARITA???

[dayslypper]

Díky moc! A jak je to tedy s tou bezpečností?

Pokud si sáhnu na kovový obal jack a zároveň někde na kostru, tak to se mnou asi pěkně zatřepe, ne?

[jardajar]

Kovový obal tě nezraní, pokud je to zařízení, které je v souladu s normou. Jinak by se přece kovové jacky nedělaly.

[dayslypper]

Díky, o těhle věcech nemám moc páru. Jak bych to mohl zjistit, jestli to zařízení je podle té nějaké normy? Z manuálu? (toto konkrátně je Made in USA, ale v tom asi nebude velký rozdíl).

Jak je ta bezpečnost vůbec zajištěna?

[Hill]

Nevíme, jak má to tvoje zařízení konstruovaný síťový zdroj, ale i v Americe se používají stejné způsoby ochrany, jako u nás, jen napětí v síti a kmitočet mají jiné, ale v tvém případě to je asi provedení pro Evropu, když ti to při prvním zapnutí neshořelo. Nebos to ještě nezkoušel? Pak pamatuj, že v USA mají v zásuvkách jen 120V! Přečti si štítky na kombu, aby ses nedivil.
Zpět k ochraně před dotykovým napětím:
buď to má dvoužilový přívod, pak musí zařízení splňovat podmínky dvojité izolace. Přístupná je pouze signálová zem, musí být ale spolehlivě galvanicky oddělená od kteréhokoliv vodiče sítě.
Nebo má přívod třížilový, v tom případě musí být všechny části přístupné dotyku včetně připojovacích míst spojené s vodičem PE (ochranným), to je ten, co se připojuje na kolík v zásuvce. Vodiče L a N (tedy pracovní) opět nikde s kostrou nejsou spojené. Ten třetí vodič je tam kvůli tomu, aby v případě, že by se na kostře objevilo nebezpečné napětí, odvedl zkratovým proudem toto napětí a co nejdříve tím zkratovým proudem vyrazil pojistky.
Dnes se mimoto vřele doporučuje (a místy už je to předepsáno) použít v zásuvkových rozvodech proudový chránič. Ten kontroluje, jestli proud, který jedním pracovním vodičem teče do zařízení, se také také druhým pracovním vodičem vrací zpět. Když jsou stejné, nevšímá si toho. Když ne, znamená to, že něco teče také vodičem PE nebo to utíká přes tebe.
Zkrátka hlídá ten rozdíl, ať už spotřebič žere 100mA nebo třeba 12A. Na této velikosti do značné míry nezáleží, jen na tom rozdílu proudů.
Už při proudu, který nezabíjí, vypne.

[Hill]

Nevíme, jak má to tvoje zařízení konstruovaný síťový zdroj, ale i v Americe se používají stejné způsoby ochrany, jako u nás, jen napětí v síti a kmitočet mají jiné, ale v tvém případě to je asi provedení pro Evropu, když ti to při prvním zapnutí neshořelo. Nebos to ještě nezkoušel? Pak pamatuj, že v USA mají v zásuvkách jen 120V! Přečti si štítky na kombu, aby ses nedivil.
Zpět k ochraně před dotykovým napětím:
buď to má dvoužilový přívod, pak musí zařízení splňovat podmínky dvojité izolace. Přístupná je pouze signálová zem, musí být ale spolehlivě galvanicky oddělená od kteréhokoliv vodiče sítě.
Nebo má přívod třížilový, v tom případě musí být všechny části přístupné dotyku včetně připojovacích míst spojené s vodičem PE (ochranným), to je ten, co se připojuje na kolík v zásuvce. Vodiče L a N (tedy pracovní) opět nikde s kostrou nejsou spojené. Ten třetí vodič je tam kvůli tomu, aby v případě, že by se na kostře objevilo nebezpečné napětí, odvedl zkratovým proudem toto napětí a co nejdříve tím zkratovým proudem vyrazil pojistky.
Dnes se mimoto vřele doporučuje (a místy už je to předepsáno) použít v zásuvkových rozvodech proudový chránič. Ten kontroluje, jestli proud, který jedním pracovním vodičem teče do zařízení, se také také druhým pracovním vodičem vrací zpět. Když jsou stejné, nevšímá si toho. Když ne, znamená to, že něco teče také vodičem PE nebo to utíká přes tebe.
Zkrátka hlídá ten rozdíl, ať už spotřebič žere 100mA nebo třeba 12A. Na této velikosti do značné míry nezáleží, jen na tom rozdílu proudů.
Už při proudu, který nezabíjí, vypne.

[SIDTIM]

A to si představte, že se v uzvučování vyskytuje tzv. akustický dipól - reproduktory jsou fázovány proti sobě!
Každý má však svou ozvučnici a mají mezi sebou URČITOU vzdálenost.
Ti, kteří cvičili na Strahově, tak si mohli být jisti, že diváci na tribunách byli oblažováni právě tímto systémem. Pro ozvučování terasovitých míst je výhodný...
Ale, to už je z jiné pohádky...

Jinak, Jára Cimrman objevil gravitační zkreslení, to už přece ví kdekdo. Elektron jako hmotná částice déle setrvává v záporné amplitudě NF signálu, a protože musí překonávat zemskou tíži, tak se dostává do kladné půlvlny již unaven a o něco později. Odsud zase radostně padá do půlvlny záporné. Definice PUSH-PULL je nahrazena ryze českou: krok-sun-krok. Není bez zajímavosti, že toto Badatel objevil při svém pobytu na Fsetíně - odsud pojem of-Fset. Při konstrukcích je nutno na tento fakt bráti zřetel...

[EKKAR]

Na Strahov jsem se sice nedostal (a ani jsem se do toho nehrnul), ale vím, že tam používali i jakési primitivní zpožďovací linky pro ozvučení - kvůli časovému zpoždění na té obrovské ploše (stadión má cca 200x300m plochy + tribuny) byla ozvučována plocha zemními reproduktory a s určitým časovým zpožděním i tribuny, aby cvičenci nevykazovali pro diváky zpoždění vůči hudbě. Podrobnosti jsem se tenkrát nedočetl a dnes je to pasé. No jo, co se tenkrát neudělalo pro navenek hezký dojem - připomíná mi to jistou právě ukončenou "sportovní" událost v nejmenovaném ŤingŤongském městě, tam se taky stavěly Potěmkinovky v reálném čase...

[EKKAR]

Na Strahov jsem se sice nedostal (a ani jsem se do toho nehrnul), ale vím, že tam používali i jakési primitivní zpožďovací linky pro ozvučení - kvůli časovému zpoždění na té obrovské ploše (stadión má cca 200x300m plochy + tribuny) byla ozvučována plocha zemními reproduktory a s určitým časovým zpožděním i tribuny, aby cvičenci nevykazovali pro diváky zpoždění vůči hudbě. Podrobnosti jsem se tenkrát nedočetl a dnes je to pasé. No jo, co se tenkrát neudělalo pro navenek hezký dojem - připomíná mi to jistou právě ukončenou "sportovní" událost v nejmenovaném ŤingŤongském městě, tam se taky stavěly Potěmkinovky v reálném čase...

[SIDTIM]

Také jsem nezažil tu nesmírnou rozkoš šaškovat na žlutém písku strahovském... Třeba by mi zamávali i soudruh Gustáv Husák a soudruh Vasil Bi'lak, moc mne mrzí, že už to nestihnu, leda snad....
Jinak, máš pravdu, používaly se zpožďovací linky, ono těch 300m/sec a čumendo z tribun na větší vzdálenost a je průser. Zemní reproduktory dle prof. Merhauta dělala Tesla Valašské Meziříčí, stejně tak i dipóly na ochozech a tribunách. Ten "zemák" byl v podstatě kanál se zvukovodem a drenáží a bylo jich na ploše dost.
Ale jak píšeš, už je to za námi, jen nostalgie a vzpomínky pamětníků zůstaly..

[dayslypper]

Hill:
Díky moc, takové věci jako 120/230V vím.

Je to USA dělané pro Evropu s PE (3 vodiče), jen r.v. tak 1990.

[Sendyx]

U jacku je samozřejmě průser, když se jedná o zesilovač v můstku, pak je obal taky živý, nebo u některých krámů, kde je živý pouze obal. U většiny muzikantských aparátů tomu tak není.

[Sendyx]

U jacku je samozřejmě průser, když se jedná o zesilovač v můstku, pak je obal taky živý, nebo u některých krámů, kde je živý pouze obal. U většiny muzikantských aparátů tomu tak není.

[dayslypper]

No taky je průšvih v tom, že to je lampový zesilovač, takže, když ho připojíte bez zátěže na konci, tak prý odpálíte výkonové lampy a sokl (ale přesně z elektrotechnického hlediska nevím, proč).

[pajosek2]

[dayslypper]

jj, to prý taky, ono se to asi liší podle toho, jestli se to připojí bez zátěže, nebo když místo pořádné dvojlinky do toho píchneš nástrojový kabel (stínění + tenký drát uprostřed), někde prohoří izolace a zkratuje se to.

Zajímalo by mě, jestli dokážete odhadnout, co v jakém případě může odejít.

[Sendyx]

A taky vznikne malý kulový blesk a vletí do kalhot každému metalákovi v kožených kalhotách .

Je to prosté, než vlezeš na silnici, tak se rozhlédneš. Než si zapneš zesák, zapojíš reprák. A jestli místo reprokabelu použiješ čínský shit se 3 drátkama mědi místo lanka, dobře ti tak.

[Sendyx]

A taky vznikne malý kulový blesk a vletí do kalhot každému metalákovi v kožených kalhotách .

Je to prosté, než vlezeš na silnici, tak se rozhlédneš. Než si zapneš zesák, zapojíš reprák. A jestli místo reprokabelu použiješ čínský shit se 3 drátkama mědi místo lanka, dobře ti tak.

[mi-ro]

Teď se trochu posunu s tématem jinam ale začali jste ho vy, jedná se o Strahov. Ať přemejšlím jak chci, nenapadá mě jak by se použilo zpoždění když repráky byly po celý ploše rovnoměrně v zemi? Přece všichni cvičenci museli mávat synchonně ne? a proto na co zpoždění? navíc jsem někde četl krásný článek o zesilovačích na Strahově jak ty tehdy lampový bloky krásně topily a jak měly nažhavený zálohy ale nevím kde to bylo, někde snad v AR

[mi-ro]

Teď se trochu posunu s tématem jinam ale začali jste ho vy, jedná se o Strahov. Ať přemejšlím jak chci, nenapadá mě jak by se použilo zpoždění když repráky byly po celý ploše rovnoměrně v zemi? Přece všichni cvičenci museli mávat synchonně ne? a proto na co zpoždění? navíc jsem někde četl krásný článek o zesilovačích na Strahově jak ty tehdy lampový bloky krásně topily a jak měly nažhavený zálohy ale nevím kde to bylo, někde snad v AR

[EKKAR]

Zpožděný nebyl zvuk na ploše - tam se přiváděl v jeden časový okamžik a zemní repráky byly tak natočené, že každý "ozařoval" jen určitý výsek plochy - mimo něj byl slyšitelný daleko méně a tam zase byl směrovaný jiný kus. Výsledkem bylo takřka homogenní akustické pole po celé ploše stadiónu, sice s přenosem úplně mimo Hi-Fi, ale důležitý byl rytmus a melodie byla jen orientačním doplňkem pro časovou orientaci - jako kdy přesně vykonat který obrat a tak dále. Zpoždění se uplatňovalo u přenosu na tribuny - protože ty byly od cvičenců přece jen nějakou tu desítku až stovku metrů, tak aby prostě hudba na tribuně nebyla mimo synchron s cvičícími, byly reproduktory na tribunách vůči nim časově posunuty - a ke všemu ještě ne všechny stejně. Celé to tenkrát myslím řešil Výzkumný Ústav A.S.Popova nebo snad VÚZORT - já už nevím, bylo mi tenkrát asi 11, když se to na Strahově celé rekonstruovalo a ty články vycházely třeba i ve Vlastě... Později už jsem měl jiné zájmy než se starat o spartakiádní ozvučení Strahova...spíš mě zajímalo, jak by ho ozvučili takoví Stouni nebo (kde ty loňské sněhy jsou) třeba Europe...

[EKKAR]

Zpožděný nebyl zvuk na ploše - tam se přiváděl v jeden časový okamžik a zemní repráky byly tak natočené, že každý "ozařoval" jen určitý výsek plochy - mimo něj byl slyšitelný daleko méně a tam zase byl směrovaný jiný kus. Výsledkem bylo takřka homogenní akustické pole po celé ploše stadiónu, sice s přenosem úplně mimo Hi-Fi, ale důležitý byl rytmus a melodie byla jen orientačním doplňkem pro časovou orientaci - jako kdy přesně vykonat který obrat a tak dále. Zpoždění se uplatňovalo u přenosu na tribuny - protože ty byly od cvičenců přece jen nějakou tu desítku až stovku metrů, tak aby prostě hudba na tribuně nebyla mimo synchron s cvičícími, byly reproduktory na tribunách vůči nim časově posunuty - a ke všemu ještě ne všechny stejně. Celé to tenkrát myslím řešil Výzkumný Ústav A.S.Popova nebo snad VÚZORT - já už nevím, bylo mi tenkrát asi 11, když se to na Strahově celé rekonstruovalo a ty články vycházely třeba i ve Vlastě... Později už jsem měl jiné zájmy než se starat o spartakiádní ozvučení Strahova...spíš mě zajímalo, jak by ho ozvučili takoví Stouni nebo (kde ty loňské sněhy jsou) třeba Europe...