Motor

[cerv001]

Můžu zapojit 4 asynchroní motory na společnou hřídel a podle výkonu který potřebuji je postupně připojovat?
Dík

[Dikobraz]

Ahoj , zajímavý dotaz. Teoreticky by to vyřešit šlo , ale prakticky , doma na koleně , potěš pánbůh.

[honza_jan]

Dva motory se používají dost často, ale 4 motory by byl asi dost velý mechanický problém. Třeba soustruh SU50 má dva shodné motory 7,5 kW otočené hřídeli proti sobě a ze spojky motorů je pohon přenášen dál do stroje. Přepinačem se volí pohon jedním motorem, nebo oběma.

[EKKAR]

A taky asi jak by se chovaly ty hřídele, které by přenášely ten krouticí moment - co by na to říkaly ty, když jsou dimenzované podle nějakých tabulkových hodnot a najednou by se přes ně měl přenášet třeba 4násobek - jestli by to neházelo jako jankovitá kobyla...?

[EKKAR]

A taky asi jak by se chovaly ty hřídele, které by přenášely ten krouticí moment - co by na to říkaly ty, když jsou dimenzované podle nějakých tabulkových hodnot a najednou by se přes ně měl přenášet třeba 4násobek - jestli by to neházelo jako jankovitá kobyla...?

[Josif]

Ak si pod pojmom spoločná hriadel myslel hriadel patričného priemeru,ktorú budú pohaňať 4 motori cez rovnaké remenice, tak ani mechanicky by nemal byť problém.

[Sendyx]

A proč tak složitě ?

[Sendyx]

A proč tak složitě ?

[janousek]

To se musí prodražit. Nestačil by jeden motor? Ze sítě si vezme podle velikosti zátěže plus nějaké "ztráty"

[honza_jan]

Nějaké ztráty asi nebudou hnrát roli . Na to je přeci tolik motorů, aby jeden jenom hradil ztráty v mechanickém spřažení řemenicema na společnou hřídel. Víš jaká to bude krása, až se pustí všechny 4 a zatíží se celé monstrum na 50% instalovaného výkonu? Pach spálené gumy z řemenů při vyrovnávání rozdílů otáček způsobených nepřesnostmi při výrobě tolika řemenic? to se přeci jen tak hned nevidí. Možná uživí i svoji linku na výrobu klíňáků, nebo bude mít každý motor samostatný frekvenční měnič, aby udržel rozdíl otáček na nule. Zatím se nijak blíž nevyjádřil, tak to má asi vykoumané, jak to provede. O příkonu uvažovaných motorů se také nezmínil. Třeba má pojezdové motory i s převodovkama z mostového jeřábu a neví, z kterého konce na to. Chtěl radu, tak ji má. Já měl tu čest v praxi občas opravovat dvojče 2 x 7,5 kW, ale přesnost a uložení jednotlivých dílů do celku je doma nerealizovatelná a neufinancovatelná. Když ale bude mermomocí chtít, tak ať se třeba .

[workhard]

Píše ASYNCHRONNÍ motory,tak tam drobný rozdíl otáček nebude hrát žádnou roli,je ovšem fakt,že je to dost nestandardní řešení s velmi špatnou účinností. V praxi jsem viděl taky jen dva motory pohánět jednu věc.

[Sendyx]

To je přece jasné . Prostě 2 motory to pohánějí a ty další dva v generátorickém režimu budou operativně přebytek výkonu vracet do sítě.

[Sendyx]

To je přece jasné . Prostě 2 motory to pohánějí a ty další dva v generátorickém režimu budou operativně přebytek výkonu vracet do sítě.

[workhard]

Tomu říkám koloběh života...Toho se měl dožít Darwin!

[pajosek2]

Já osobně pokud bych řešil tento problém,tak bych použil 2 motory.Nejdříve bych zapojil jeden do hvězdy,pro zvýšení výkonu bych připohjil druhý do hvězdy,pak jeden do trojúhelníku,pak druhý do trojúhelníku.Dal bych tam setrvák,aby vyrovnal rázy při přepínání,kdy by se prudce zvedly otáčky. No,ale jeto stejně dost netradiční řešení.
Proč to vůbec chceš tak řešit? Když tam budeš mít jeden motor pro nejvyžší výkon,tak při zatížení např. polovičním výkone se jeho spotřeba úměrně sníží.

[honza_jan]

pajosek2: Nedobrý nápad takového řazení. Motory pro paraelní zapojení do společného výstupu mají mít úplně shodné parametry. Motor, který je možno přepínat Y/D, tak v zapojení do Y má mnohem větší skluz, než při zapojení do D. Motor s větším skluzem se bude proti motoru přepnutém do D zašívat a v tandemu bude jenom pro parádu. Motor s jmenovitým napětím 400 V a zapojením D je v režimu Y napájen SNÍŽENÝM napětím. Motor přepojený do Y má potom jmenovité napětí cca 690 V a pustíš do něj jenom 400 V. To má za následek slabší buzení rotoru, menší proud statoru, menší záběrový moment a vysoký skluz. Není třeba ani dělat žádná náročná měření. Stačí si vzít obyč. svářečku TRIODYN K320 a nechat ji běžet na první běh. 2,5 mm elektrodou pořídíš docela slušně svářet. Vem ale 4 mm elektrodu a svářečka se bude zastavovat při pokusu o zapálení oblouku. A to ještě první dotyk elektrody pmáhá ustát 98 kg těžký rotor, který funguje jako setrvačník, který tlumí proudové rázy do sítě při normálním provozu.
Asynchronní motor je sice na první pohled velejednoduchý stroj, ale velké záludnosti jsou ukryty v konstrukci jeho rotoru a v magnetických polích, která na sebe vzájemně působí. Opomíjení těchto záludnosí vede potom k chybným závěrům při aplikaci pohonu a následně k nevyhovujícím výsledkům. Nějaká analogie v opomenutí neviditelných vlastností by mohla být u rezonančních obvodů v pásmové propusti. Vždyť to jsou jenom jednoduché cívky a kondenzátory. Když tě nebude zajímat Q těchto obvodů, tak je výsledek taky žalostný.

[pajosek2]

To není ,tak úplně pravda. Samozřejmě,že motor určený do trojúhelníku má větší skluz při zapojení do hvězdy,ale až při zatížení.To znamená,že pokud budeš mít na jedné hřídeli jeden motor do hvězdy a druhý do trojúhelníku,tak to sice táhne ten co je do trojúhelníku,ale jen do ukamžiku než ho zatížíš a otáčky mírně klesnou.Pak nastupuje motor ,který je do hvězdy a přidává svůj kroutící moment.Dokonce ty motory nemusí být ani stejného výkonu. Je to jako,kdyby jsi motoru ,který se začíná dusit pomohl ručně klikou,tada poku by to bylo možné z hlediska bezpečnosti. Nebo lepší příklad. Představ,že jedeš do kopce s malám traktorem a ten nebude stíhat výkonem i když má třeba 5Kw.ty mu pomúžež tím,že ho potlačíš a rozhodně nemáš stejný výkon. Už tomu rozumíš. U dvou motorů na jedné hřídeli,pokud jsou asynchroní není nutné až tak přesně dodržet naprosto stejné parametry. Zkus to a uvidíš.
Co se týká Tvého příkladu z triodynou,tak to se sice bude chovat tak jak jsi popsal,ale nehodí se to pro tuto situaci.

[EKKAR]

Je to obdoba Ward-Leonardovy skupimy, ty stroje se musejí co nejlépe vystředit a i tak se musejí použít tlumicí spojky typu Hardy, kvůli rázům, které provází změny zatížení a zapínání/vypínání jednotlivých motorů. Pořád ovšem nechápu, co je to za zařízení, aby se nedalo pohánět třeba stejnosměrným motorem s patřičnou regulací a je nutno k jeho pohonu použít asynchronní motory.

[EKKAR]

Je to obdoba Ward-Leonardovy skupimy, ty stroje se musejí co nejlépe vystředit a i tak se musejí použít tlumicí spojky typu Hardy, kvůli rázům, které provází změny zatížení a zapínání/vypínání jednotlivých motorů. Pořád ovšem nechápu, co je to za zařízení, aby se nedalo pohánět třeba stejnosměrným motorem s patřičnou regulací a je nutno k jeho pohonu použít asynchronní motory.