Regulovaný zdroj +-35V/3A - jaké zapojení použít?

[PavelFF]

A cos vymyslel ? Hoď sem aspoň ideové schéma.

[PavelFF]

A cos vymyslel ? Hoď sem aspoň ideové schéma.

[jef111]

S kondíky jsem laboroval celý jeden den.... takže i ten mezi C a E jsem zkoušel, hned jako jeden z prvních pokusů. Dosáhl jsem toho že to kmitalo s jiným tvarem na jiné frekvenci. Abych to uhlídal tak bych musel dát asi dost velkou kapacitu a to nechci. Navíc ten tranzistor byl z toho vyloženě nerad... Máš pravdu přesně co píšeš, má to hrozný zisk a ještě větší zpoždění Došel jsem k tomu že tohle prostě neuhlídám. Bude potřeba nějak zamotat s těmi tranzistory. Dnes se mi to povedlo ustabilizovat tak, že to nekmitalo nikdy, ovšem jen s čistě odporovou zátěží. Jakmile jsem zatěžovací odpor zapojil přes cívku 0,7mH tak se to zase rozječelo, nebo stačilo i přidat jen 100uF paralelně a bylo to. A to ne tak že by to pokmitávalo v nějakém kraji nebo tak, prostě plnou amplitudou a furt! Prostě tohle nejde. Myslel jsem že to bude na desce OK ale nechce se mi dělat desku kterou vyhodím.
Radku byl bych vděčný za nějaké postrčení, už se mi o tom i zdá a jsou to spíš noční můry než sladké elektrosnění

[jef111]

S kondíky jsem laboroval celý jeden den.... takže i ten mezi C a E jsem zkoušel, hned jako jeden z prvních pokusů. Dosáhl jsem toho že to kmitalo s jiným tvarem na jiné frekvenci. Abych to uhlídal tak bych musel dát asi dost velkou kapacitu a to nechci. Navíc ten tranzistor byl z toho vyloženě nerad... Máš pravdu přesně co píšeš, má to hrozný zisk a ještě větší zpoždění Došel jsem k tomu že tohle prostě neuhlídám. Bude potřeba nějak zamotat s těmi tranzistory. Dnes se mi to povedlo ustabilizovat tak, že to nekmitalo nikdy, ovšem jen s čistě odporovou zátěží. Jakmile jsem zatěžovací odpor zapojil přes cívku 0,7mH tak se to zase rozječelo, nebo stačilo i přidat jen 100uF paralelně a bylo to. A to ne tak že by to pokmitávalo v nějakém kraji nebo tak, prostě plnou amplitudou a furt! Prostě tohle nejde. Myslel jsem že to bude na desce OK ale nechce se mi dělat desku kterou vyhodím.
Radku byl bych vděčný za nějaké postrčení, už se mi o tom i zdá a jsou to spíš noční můry než sladké elektrosnění

[radekrd]

[PavelFF]

Radku, díky za schéma.

Ještě jsem se v praxi nesetkal s využitím proudového zrcadla z diskrétních součástek (mimo čip IO), takže pár šťouravých dotazů: Jak dobře funguje proudové omezení ? Je to teplotně stabilní a nezávisí nastavený proud na velikosti výstupního napětí?

Např. vytočím napětí naplno a nastavím proudové omezení na 100mA při zátěži 200 Ohm. Pak měním zátěž na např. 10,0 Ohm a třeba 350 Ohm. Jak hodně se změní nastavený proud? Nechce se mi věřit, že by takto podomácku vyrobené proud. zrcadlo uspokojivě chodilo.

A za druhé, jakou minimální hodnotu proudu můžeš spolehlivě a reprodukovatelně nastavit?

[PavelFF]

Radku, díky za schéma.

Ještě jsem se v praxi nesetkal s využitím proudového zrcadla z diskrétních součástek (mimo čip IO), takže pár šťouravých dotazů: Jak dobře funguje proudové omezení ? Je to teplotně stabilní a nezávisí nastavený proud na velikosti výstupního napětí?

Např. vytočím napětí naplno a nastavím proudové omezení na 100mA při zátěži 200 Ohm. Pak měním zátěž na např. 10,0 Ohm a třeba 350 Ohm. Jak hodně se změní nastavený proud? Nechce se mi věřit, že by takto podomácku vyrobené proud. zrcadlo uspokojivě chodilo.

A za druhé, jakou minimální hodnotu proudu můžeš spolehlivě a reprodukovatelně nastavit?

[jef111]

Taky by mě docela zajímalo jak tohle chodí...
No jinak jsem zase pokročil. Trochu jsem předělal zapojení tranzistorů v regulační větvi, polaboroval s indukčností tlumivky a je to. Nekmitá za žádných okolností. Ale teď nastal další problém s proudovou pojistkou. Laboruju s OZ do diferenčního zesilovače který snímá úbytek napětí na sériovém odporu v kladné větvi. Používám klasické zapojení s OP07 se zesílením asi 2,2 (to abych mohl mít menší snímací odpor) a vždy při asi 20V výstupního napětí mi najednou začne jít postupně do saturace. Na vstupech je v tomto okamžiku asi 13,5V a vstupy OZ asi začnou "žrát" proud, protože při dalším zvyšování výstupního napětí se napětí na vstupech už moc nezvýší. Přitom dělič z odporů je jaksi lineární . Odpory mám 2x100k a 2x221k. Napěťovou nesymetrii mám vykompenzovanou. Nemůžu přijít na to čím to může být. Žeby to bylo tím že se vstupní napětí přiblíží napájecímu OZ? Jsem z toho lejen...

[jef111]

Taky by mě docela zajímalo jak tohle chodí...
No jinak jsem zase pokročil. Trochu jsem předělal zapojení tranzistorů v regulační větvi, polaboroval s indukčností tlumivky a je to. Nekmitá za žádných okolností. Ale teď nastal další problém s proudovou pojistkou. Laboruju s OZ do diferenčního zesilovače který snímá úbytek napětí na sériovém odporu v kladné větvi. Používám klasické zapojení s OP07 se zesílením asi 2,2 (to abych mohl mít menší snímací odpor) a vždy při asi 20V výstupního napětí mi najednou začne jít postupně do saturace. Na vstupech je v tomto okamžiku asi 13,5V a vstupy OZ asi začnou "žrát" proud, protože při dalším zvyšování výstupního napětí se napětí na vstupech už moc nezvýší. Přitom dělič z odporů je jaksi lineární . Odpory mám 2x100k a 2x221k. Napěťovou nesymetrii mám vykompenzovanou. Nemůžu přijít na to čím to může být. Žeby to bylo tím že se vstupní napětí přiblíží napájecímu OZ? Jsem z toho lejen...

[radekrd]

[PavelFF]

[PavelFF]

[jef111]

Pavle díky za reakci, před chvílí jsem to vyřešil.
Napájecí napětí mám +-15V. Mohl bych jít výš ale už není potřeba. Snížil jsem zesílení toho diferenčního zesilovače, odpory jsem prostě jen přehodil. Takže teď je zesílení něco pod 0,5. Dohnal jsem to tak, že jsem dal snímací odpor větší. No je na něm zbytečně větší výkonová ztráta, ale za cenu perfektní funkce obvodu. Když jsem přesně vybalancoval vstupní děliče diferáku a napěťovou nesymetrii vstupů obou OZ (diferák a vlastní vyhodnocení proudu) tak proudová pojistka pracuje zcela nezávisle na výstupním napětí. Takže když si nastavím 10mA výstupního proudu, tak to pustí 10mA jak do zkratu tak do 1kohm. Teď jsem s tím pár hodin laboroval a jsem z toho úplně nadšený. Jediná nevýhoda je ta že je obvod náchylný na rušení, protože jsem použil vysoké hodnoty odporů na vstupu. To jsem musel udělat proto, aby při větším výst. napětí pojistka nereagovala "sama na sebe" tedy na proud děličem v diferáku. Teď jak to mám reaguje asi od 2mA, jako max. mám 3,5A, to ještě zdroj při 35V dá bez zvlnění.
Ještě dnes se dám do záporné větve. Jen mám jeden problém - hrozně rád bych i do záporné větve použil KD503. Je to výborný tranzistor, ještě se mi nikdy žádný nepodařilo odpravit (narozdíl od KD607/617 - ty ještě ujdou nebo 2N3055 - o těch radši pomlčím...). Nikdy jsem ale neviděl regulátor záporné větve s NPN výkoňákem. Nejjednodušší by bylo to co mám v kladné větvi udělat v záporné, jen přehodit vodivosti. Jenže nemám adekvátní PNP komplementár ke KD503. Neměl bys v záloze nějaký nápad?

[jef111]

Pavle díky za reakci, před chvílí jsem to vyřešil.
Napájecí napětí mám +-15V. Mohl bych jít výš ale už není potřeba. Snížil jsem zesílení toho diferenčního zesilovače, odpory jsem prostě jen přehodil. Takže teď je zesílení něco pod 0,5. Dohnal jsem to tak, že jsem dal snímací odpor větší. No je na něm zbytečně větší výkonová ztráta, ale za cenu perfektní funkce obvodu. Když jsem přesně vybalancoval vstupní děliče diferáku a napěťovou nesymetrii vstupů obou OZ (diferák a vlastní vyhodnocení proudu) tak proudová pojistka pracuje zcela nezávisle na výstupním napětí. Takže když si nastavím 10mA výstupního proudu, tak to pustí 10mA jak do zkratu tak do 1kohm. Teď jsem s tím pár hodin laboroval a jsem z toho úplně nadšený. Jediná nevýhoda je ta že je obvod náchylný na rušení, protože jsem použil vysoké hodnoty odporů na vstupu. To jsem musel udělat proto, aby při větším výst. napětí pojistka nereagovala "sama na sebe" tedy na proud děličem v diferáku. Teď jak to mám reaguje asi od 2mA, jako max. mám 3,5A, to ještě zdroj při 35V dá bez zvlnění.
Ještě dnes se dám do záporné větve. Jen mám jeden problém - hrozně rád bych i do záporné větve použil KD503. Je to výborný tranzistor, ještě se mi nikdy žádný nepodařilo odpravit (narozdíl od KD607/617 - ty ještě ujdou nebo 2N3055 - o těch radši pomlčím...). Nikdy jsem ale neviděl regulátor záporné větve s NPN výkoňákem. Nejjednodušší by bylo to co mám v kladné větvi udělat v záporné, jen přehodit vodivosti. Jenže nemám adekvátní PNP komplementár ke KD503. Neměl bys v záloze nějaký nápad?

[PavelFF]

[PavelFF]

[jef111]

Ano mohl bych dva KD617 napárovat a dát paralelně. No jenže jsem s tím jaksi nepočítal když jsem dělal chladič. Nemám tam místo Tak asi budu muset něco koupit. Zatím to asi odbastlím s jedním KD617 a pak se uvidí.

[jef111]

Ano mohl bych dva KD617 napárovat a dát paralelně. No jenže jsem s tím jaksi nepočítal když jsem dělal chladič. Nemám tam místo Tak asi budu muset něco koupit. Zatím to asi odbastlím s jedním KD617 a pak se uvidí.

[PavelFF]

radekrd napsal:

[PavelFF]

radekrd napsal:

[jef111]

Už se mi podařilo ubastlit záporný zdroj s KD503
Inspiroval jsem se zdrojem -24V v BM533. Funguje to dobře, jen potřebuje na vstupu o 5V víc jak na výstupu. To mi ale nevadí, mám dostatečnou rezervu. Řízení jsem udělal "vlečené", s jedním OZ. Teď přemýšlím nad snímáním proudu v záporné větvi. Uvažoval jsem, že bych to udělal tak, že by bylo stejné snímání i v záporné půlce a na výstup komparátor. Ten by porovnával chybové napětí z kladné a záporné větve. Jakmile by bylo chybové napětí ze záporné větve větší jak z kladné, pustilo by se do vstupu omezovače. Na to bych použil analogový multiplexer. Jen by to možná chtělo nějaký lepší jak 4053, ten bude mít možná nějaké drifty nebo bůhví co. Jde mi o každý milivolt, proudová pojistka jde asi 10mA/1mV. Myslím že je něco jako MH2009 od Tesly, mám pocit že je to taky analogový multiplexer. Je to lepší jak 4053? Má s tím někdo zkušenosti?

[jef111]

Už se mi podařilo ubastlit záporný zdroj s KD503
Inspiroval jsem se zdrojem -24V v BM533. Funguje to dobře, jen potřebuje na vstupu o 5V víc jak na výstupu. To mi ale nevadí, mám dostatečnou rezervu. Řízení jsem udělal "vlečené", s jedním OZ. Teď přemýšlím nad snímáním proudu v záporné větvi. Uvažoval jsem, že bych to udělal tak, že by bylo stejné snímání i v záporné půlce a na výstup komparátor. Ten by porovnával chybové napětí z kladné a záporné větve. Jakmile by bylo chybové napětí ze záporné větve větší jak z kladné, pustilo by se do vstupu omezovače. Na to bych použil analogový multiplexer. Jen by to možná chtělo nějaký lepší jak 4053, ten bude mít možná nějaké drifty nebo bůhví co. Jde mi o každý milivolt, proudová pojistka jde asi 10mA/1mV. Myslím že je něco jako MH2009 od Tesly, mám pocit že je to taky analogový multiplexer. Je to lepší jak 4053? Má s tím někdo zkušenosti?

[radekrd]

Já tu funkci funkci proudového zrcadla ve tvém zdroji nechápu, ale určitě chodí.

Zato u druhého schématu (mirror2.pdf) bych řek, že to máš nějak divně namalované. Nerozumím sice funkci, ale báze tranzistorů U2A,C, D jsou nějak nepředpisově napájené. Nebo že by se využíval průraz přechodu E-B U2C?[/quote]

Opravdu se využívá průrazu přechodu E-B, no já jsem vždy použil normální zenerku. Nicméně v aplikačních poznámkách CA3046 od výrobce je to v několika zapojeních použito (dá se tak ušetřit zenerka, dá i teplotně kompenzovat).

[jef111]

Inu pokračuji dále ve svém monologu...
Vymyslel jsem už jak sloučit ta dvě chybová napětí ze snímače proudu z kladné a záporné větve. Schéma je na přiloženém obrázku. Referenční napětí jsou +-8V z TL431. Vlevo vstupy z diferenčních zesilovačů z kladné a záporné větve, vpravo výstup na další diferenční zesilovač (protože při nulovém vstupním napětí je na výstupu asi -0,65V a to je potřeba dostat zpátky na nulu). Jakmile na některém ze vstupů stoupne napětí, o stejnou hodnotu, stoupne i na výstupu (emitory). Dál začne výstup stoupat až jakmile napětí na druhém vstupu překročí napětí vstupu prvního. Oba tranzistory musí být co nejvíc podobné, proto jsem použil dvojitý KC810. Funguje to perfektně, až na malou drobnost - je to šíleně teplotně závislé. Když mám max. chybové napětí 350mV - při max. proudu 3,5A tak drift 1mV v emitorech udělá změnu reakce pojistky o 10mA. V běžném provozu se teplota mění asi +-10°C, to udělá drift asi 5mV. Tedy 50mA a to je už hodně. Potřeboval bych to zapojení nějak teplotně stabilizovat nebo nejlíp odstranit jeho teplotní závislost. Jenže jak to udělat? Napadlo mě jedině přidat zesilovače se zesílením třeba 10 na vstupy a výstupnímu dif. zesilovači udělat přenos 0,1. Tím se teplotní závislost zlepší ale furt to není ono. Měl by někdo nějaký tip?

[jef111]

Inu pokračuji dále ve svém monologu...
Vymyslel jsem už jak sloučit ta dvě chybová napětí ze snímače proudu z kladné a záporné větve. Schéma je na přiloženém obrázku. Referenční napětí jsou +-8V z TL431. Vlevo vstupy z diferenčních zesilovačů z kladné a záporné větve, vpravo výstup na další diferenční zesilovač (protože při nulovém vstupním napětí je na výstupu asi -0,65V a to je potřeba dostat zpátky na nulu). Jakmile na některém ze vstupů stoupne napětí, o stejnou hodnotu, stoupne i na výstupu (emitory). Dál začne výstup stoupat až jakmile napětí na druhém vstupu překročí napětí vstupu prvního. Oba tranzistory musí být co nejvíc podobné, proto jsem použil dvojitý KC810. Funguje to perfektně, až na malou drobnost - je to šíleně teplotně závislé. Když mám max. chybové napětí 350mV - při max. proudu 3,5A tak drift 1mV v emitorech udělá změnu reakce pojistky o 10mA. V běžném provozu se teplota mění asi +-10°C, to udělá drift asi 5mV. Tedy 50mA a to je už hodně. Potřeboval bych to zapojení nějak teplotně stabilizovat nebo nejlíp odstranit jeho teplotní závislost. Jenže jak to udělat? Napadlo mě jedině přidat zesilovače se zesílením třeba 10 na vstupy a výstupnímu dif. zesilovači udělat přenos 0,1. Tím se teplotní závislost zlepší ale furt to není ono. Měl by někdo nějaký tip?

[Atlan]

tad tam prudovy zdroj s tranzistorom ???