Budoucnost "české" elektroniky

[Crifodo]

[Hill]

Ono tam těch nepřesností je víc, nejen u Tesly. Jenže v Německu těch našich cívkáčů skutečně bylo jen pár kousků, za oponou, pokud je někdo znal, tak s jiným číslováním případně vzhledem (některé modely pro export měly poněkud dražší design), takže se jim ani nedivím.
Pokud jde o překlad, tak mašinou to je přímo hrůza - je to psáno poměrně květnatou němčinou a navíc místy poněkud emotivně. A uznej, je toho tam dost.

[Hill]

Ono tam těch nepřesností je víc, nejen u Tesly. Jenže v Německu těch našich cívkáčů skutečně bylo jen pár kousků, za oponou, pokud je někdo znal, tak s jiným číslováním případně vzhledem (některé modely pro export měly poněkud dražší design), takže se jim ani nedivím.
Pokud jde o překlad, tak mašinou to je přímo hrůza - je to psáno poměrně květnatou němčinou a navíc místy poněkud emotivně. A uznej, je toho tam dost.

[Mysteri]

NEONI - sorry, ale prepokladám, že patríš medzi generáciu cca 20-30, pretože ináč by si nemohol napísať to, čo si napísal. Napr. čo sa týka TESLy - vieš o tom, že na prelome 60-70.rokov TESLA mala zásobovať Anglický trh audio sústavou, kde bol napr.mgf.B444 LUX SUPER a zosilňovač MUSIC 30 STEREO? Gramo si už nepamätám. Bol si 10-a viac rokov do zadu v zahraničí? Ak si tam videl gramce, tak to boli výrobky aj z TESLA Litovel, akurát mali označenie LENCO. A LENCO bola a je zárukou kvality! JEDINÁ ,,slabá" Tesla bola v Blave.Tie rádia boli ozaj zastaralé a otrasné Mám toho ešte veľa na srdci na túto tému, ale je už pokročilá doba, tak iba jedná otázka pre Teba: Kde vznikla prvá a do teraz celosvetovo využívaná teória, ako zamedziť zhoršovaniu kvality signálu pri jeho prenose, kopírovaní, najrýchlejší prenos...Vec, teória, ktorá zmenila podstatne náš komunikačný svet?Bez nej by nebolo CD, DVD, GSM , digitálnaTV, atď. Len taká malá pomôcka: zistiti si, KDE bol bol NAHRANÝ prvý digitálny záznam na svete. Firma SONY túto nahrávku realizovala na území štátu od ktorého tento nápad VEĽMI LACNO odkúpila.Tak isto tento prvý digitálny záznam obsahuje dielo autora pochádzajúceho z toho istého štátu. Nepliezť si s prvým vydaným CD nosičom od ABBY!! My postarší to vieme...

[Hill]

Mysteri, je třeba také rozlišit další podrobnosti, s tím nadšením bych poněkud brzdil: Denon nahrával digitálně už začátkem 70. let, jen to vyšlo na vinylových deskách. Teldec (tedy spojené firmy Telefunken a Decca) používal sice analogový záznam, ale po mixáži digitální postmastering před záznamem na vinylovou desku ještě o něco dříve, digitálně to totiž tehdy nemělo stejně na čem vyjít a, i kdyby, nebylo by to na čem přehrát. Digitální záznam ještě nebyl zralý pro obchodní úspěch, pozice desek a pásků na trhu se zdála být neotřesitelná. Ano, nápad, jak z toho ven, vznikl také u nás, ale dotažení do použitelného konce stálo ještě moc úsilí a to vracení se ze slepých uliček vývoje stálo moc peněz, vždyť dnes jsme místo CD a DVD mohli klidně mít PCM adaptéry k VHS pro zvuk a Thomsonovy 30 cm gelové placky pro obraz. Kdyby se toho tehdy nechytly firmy, které na to měly a byly ochotné jít i do ztráty, jen, aby to bylo použitelné, spolehlivé a hlavně prodejné, tedy levně a v obrovských sériích vyrobitelné, aspoň po nejbližších 20 let pro případ, že by se ukázala nemožnost dalšího vylepšení... na to u nás byly sice mozkové kapacity, ale podmínky spíše nadšenecké a amatérské (na nadšencích stál u nás vývoj záznamové techniky vždycky, jenže podpora z vyšších míst měla vždy obrovské schvalovací zpoždění, pokud vůbec nějaká byla). Tak se u nás plýtvalo iniciativou nadšenců... a dodnes to místy přežívá.
A to pomíjím různé ty předchůdce MIDI (hrající počítače), kde vlastně nešlo o zaznamenaný akustický signál, ale o signál vytvořený uměle z nul a jedniček.
Rozhodně však nehodlám upírat Supraphonu prvenství v délce záznamu na CD, tehdy to byla opravdu pecka, protože si všichni mysleli, že to nejde.

[Hill]

Mysteri, je třeba také rozlišit další podrobnosti, s tím nadšením bych poněkud brzdil: Denon nahrával digitálně už začátkem 70. let, jen to vyšlo na vinylových deskách. Teldec (tedy spojené firmy Telefunken a Decca) používal sice analogový záznam, ale po mixáži digitální postmastering před záznamem na vinylovou desku ještě o něco dříve, digitálně to totiž tehdy nemělo stejně na čem vyjít a, i kdyby, nebylo by to na čem přehrát. Digitální záznam ještě nebyl zralý pro obchodní úspěch, pozice desek a pásků na trhu se zdála být neotřesitelná. Ano, nápad, jak z toho ven, vznikl také u nás, ale dotažení do použitelného konce stálo ještě moc úsilí a to vracení se ze slepých uliček vývoje stálo moc peněz, vždyť dnes jsme místo CD a DVD mohli klidně mít PCM adaptéry k VHS pro zvuk a Thomsonovy 30 cm gelové placky pro obraz. Kdyby se toho tehdy nechytly firmy, které na to měly a byly ochotné jít i do ztráty, jen, aby to bylo použitelné, spolehlivé a hlavně prodejné, tedy levně a v obrovských sériích vyrobitelné, aspoň po nejbližších 20 let pro případ, že by se ukázala nemožnost dalšího vylepšení... na to u nás byly sice mozkové kapacity, ale podmínky spíše nadšenecké a amatérské (na nadšencích stál u nás vývoj záznamové techniky vždycky, jenže podpora z vyšších míst měla vždy obrovské schvalovací zpoždění, pokud vůbec nějaká byla). Tak se u nás plýtvalo iniciativou nadšenců... a dodnes to místy přežívá.
A to pomíjím různé ty předchůdce MIDI (hrající počítače), kde vlastně nešlo o zaznamenaný akustický signál, ale o signál vytvořený uměle z nul a jedniček.
Rozhodně však nehodlám upírat Supraphonu prvenství v délce záznamu na CD, tehdy to byla opravdu pecka, protože si všichni mysleli, že to nejde.

[Sendyx]

Těžko výzkumníkovi zavádět audio do praxe, když musel shánět kvalitní díly od těch, co si je v minulé pětiletce objednali, žebrat o nějakou bižuterii, aby přístroj nevypadal jak nabíječka letištních vozíků nebo měřák z Tesly Brno, a shánět hajzlpapír či podobnou nutnou komoditu, která byla rozmístěna v obchodní síti nepravidelně.

[Sendyx]

Těžko výzkumníkovi zavádět audio do praxe, když musel shánět kvalitní díly od těch, co si je v minulé pětiletce objednali, žebrat o nějakou bižuterii, aby přístroj nevypadal jak nabíječka letištních vozíků nebo měřák z Tesly Brno, a shánět hajzlpapír či podobnou nutnou komoditu, která byla rozmístěna v obchodní síti nepravidelně.

[Crifodo]

Jedna věc se tomu systému nedala upřít, existovala děsná spousta lidí (možná sta tisíc) kteří disponovali solidními znalostmi a schopností improvizace např. při stavbách zesilovačů, v menší míře i mnohem složitějších tunerů nebo (koncesionáři) i vysílací techniky. I ti kteří nestavěli, měli pasivně velmi dobré povědomí o tom, co je a co není kvalita. Porovnejme s dneškem...
Pro vládnoucího bolševika tu místy musela být dobrá schiza, na jednu stranu potěšen světovým prvenstvím a zájmem předního světového výrobce, na druhou stranu odtrhávat občana od pohledu přes oponu a vysvětlovat mu, že ty výrobky v Tuzexu vlastně nemá chtít a obdivovat...
Až později v 90. letech měla řada lidí možnost poznat, že ne všechen krásný design skrývá i cenné vnitřnosti, a že naopak špičková kvalita bývá v napohled nenápadné bedně.
Časem se, jak to tak pozoruju, nároky na kvalitu spotřební elektroniky tak nějak srovnaly s nároky na kvalitu VŠEHO.

[Sendyx]

Normalizační bolševik schízou netrpěl, o mír neprosíme, za mír bojujeme, válka je mír, dvě nohy dobré, 4 nohy špatné... a newspeak v Aktualitách, TV novinách, občanské nauce a podobně rozháněl pochybnosti. Sovětská elektronika dosáhla další metu, černobílý magnetoskop, vyvinutý sovětskými vědci a ukázaný na celostátním Zenitu vzbudil zasloužený obdiv mezi širokou veřejností z řad mladých kolektivů SSM. V příští pětiletce je plánováno, že jeho výroba bude schopna pokrýt potřeby socialistického sektoru a mládežnických organizací.

[Sendyx]

Normalizační bolševik schízou netrpěl, o mír neprosíme, za mír bojujeme, válka je mír, dvě nohy dobré, 4 nohy špatné... a newspeak v Aktualitách, TV novinách, občanské nauce a podobně rozháněl pochybnosti. Sovětská elektronika dosáhla další metu, černobílý magnetoskop, vyvinutý sovětskými vědci a ukázaný na celostátním Zenitu vzbudil zasloužený obdiv mezi širokou veřejností z řad mladých kolektivů SSM. V příští pětiletce je plánováno, že jeho výroba bude schopna pokrýt potřeby socialistického sektoru a mládežnických organizací.

[Crifodo]

já bych tam tu schizzu občas viděl, třeba hifi kluby Svazarmu a články o dvounormových FM rádiích a o vstupních jednotkách přeladitelných od 66 do 104 MHz...
Jak měl bolševik okecávat spolupráci s armádou v případě konstrukce gramofonů s dynamickou přenoskou a shánění kvalitních stereofoních desek a hifi beden? Že se tím branci připravují pro obsluhu vševojskových KV stanic?
Svazáci z konce 80. let už byli jiní řízci, ti měli páteř jako nejlepší teflonový kabel však z nich taky pak byli nejlepší privatizátoři.
Byla to divná doba, ale že od ní přeskočíme rovnou k námezním silám pro korejskou spotřebku, to je trochu moc

[bu2520]

nutno podotknout, že rusové obšlehli od amíků co mohli a tak ten jejich desing byl často obrazem toho amerického , a my se tomu smáli jaké dělají neforemné krabice. Jenže to nebyl jejich nápad. A u nás zase řádilo nařízaní, že v každém oboru se jednou za půl roku musel podat zlepšovací návrh. Byl to prémiový ukazatel a podle t oho to vypadalo i to co bylo dobré se inovovalo až to nestálo za nic.

[kaarfii]

Potřeboval bych váš náhled na dobu 70. let: Traduje se, že v tomto období elektronický průmysl na tom nebyl v RVHP moc dobře, hlavně co se týče vývoje oproti Západu. Až v 80. letech prej chytli jakýsi druhý dech.
A slyšel jsem taky jeden názor, že nebýt špionáže těžko bychom udrželi krok se světem (tím vyspělejším), hlavně ve farmaceutice a elektronice...

[Hill]

RVHP a sedmdesátá léta? To je na pěkně tučnou historickou studii, ne na příspěvek do diskuse:
špionáž - pokud fungovala, tak na obě strany, myslím si, že si nemáme s ostatními co vyčítat, navíc třeba u nás pak nezbylo moc lidí, kteří by se v tom vyšpionovaném vyznali, ale k tomu později.
Na jednu stranu se rozmáhá elektronika pro domácnost (RFT, AWBB v NDR, Unitra v Polsku, Elektronika, Radiotěchnika Riga a další na území tehdejšího SSSR, Orion (BRG) a Videoton v Maďarsku) - nevyrábělo se toho moc, takže se na pultech objevovaly přístroje z dovozu jen vyjímečně, ostatně byl někdy problém sehnat materiál či přístroj tuzemský.
Na druhé straně u nás právě zanikla řada mladých firem (ELVYS, Ariston - ty byly prostě zrušené, Elektronika Čs hifiklubu byla zařazená pod Svazarm), rozjeté kooperace s "těmi zlými kapitalisty" ukončeny, Tesla přišla o mnoho odborníků, kteří emigrovali (a ti, co nestihli včas a byli chyceni, se k elektronice na dlouho nedostali, ti, co zůstali, ale nesouhlasili s okupací, šli k lopatě či vrtné soupravě... to v Polsku prý se vězni k elektronice dostali - navlékali feritové paměti pro sálové počítače EC ... no fujtajbl...).
Takže nelze posuzovat celou RVHP podle toho, co se v sedmdesátých letech dělo u nás. Nám tehdy ten vlak s elektronikou ujel, ne snad tak moc, aby nám za zády supěl vlak s pazourkovými sekyrami (viz Renčín), ale o dost. Přes všechny potíže, převážně uměle z něčí blbosti zbytečně vytvořené, jsme něco dokázali, i když třeba za cenu kooperací v rámci RVHP.
Tak si kladu otázku, co by se asi stalo, kdyby se u nás tolik lidí (a hlavně zvolených mocných) neklanělo někomu nebo něčemu venku. Ať už medvědovi na Východě nebo prachům odkudkoli. A netroufám si hádat, která anální speleologie nám toho vzala víc, ať už dnes, nebo tehdy.

[Hill]

RVHP a sedmdesátá léta? To je na pěkně tučnou historickou studii, ne na příspěvek do diskuse:
špionáž - pokud fungovala, tak na obě strany, myslím si, že si nemáme s ostatními co vyčítat, navíc třeba u nás pak nezbylo moc lidí, kteří by se v tom vyšpionovaném vyznali, ale k tomu později.
Na jednu stranu se rozmáhá elektronika pro domácnost (RFT, AWBB v NDR, Unitra v Polsku, Elektronika, Radiotěchnika Riga a další na území tehdejšího SSSR, Orion (BRG) a Videoton v Maďarsku) - nevyrábělo se toho moc, takže se na pultech objevovaly přístroje z dovozu jen vyjímečně, ostatně byl někdy problém sehnat materiál či přístroj tuzemský.
Na druhé straně u nás právě zanikla řada mladých firem (ELVYS, Ariston - ty byly prostě zrušené, Elektronika Čs hifiklubu byla zařazená pod Svazarm), rozjeté kooperace s "těmi zlými kapitalisty" ukončeny, Tesla přišla o mnoho odborníků, kteří emigrovali (a ti, co nestihli včas a byli chyceni, se k elektronice na dlouho nedostali, ti, co zůstali, ale nesouhlasili s okupací, šli k lopatě či vrtné soupravě... to v Polsku prý se vězni k elektronice dostali - navlékali feritové paměti pro sálové počítače EC ... no fujtajbl...).
Takže nelze posuzovat celou RVHP podle toho, co se v sedmdesátých letech dělo u nás. Nám tehdy ten vlak s elektronikou ujel, ne snad tak moc, aby nám za zády supěl vlak s pazourkovými sekyrami (viz Renčín), ale o dost. Přes všechny potíže, převážně uměle z něčí blbosti zbytečně vytvořené, jsme něco dokázali, i když třeba za cenu kooperací v rámci RVHP.
Tak si kladu otázku, co by se asi stalo, kdyby se u nás tolik lidí (a hlavně zvolených mocných) neklanělo někomu nebo něčemu venku. Ať už medvědovi na Východě nebo prachům odkudkoli. A netroufám si hádat, která anální speleologie nám toho vzala víc, ať už dnes, nebo tehdy.

[Sendyx]

O technické špionáži bylo někde pěkné pojednání... hodnocení tuším přímo z archívů Velkého Bratra znělo, že se sice "našim" daří získávat podrobné informace o vědě, výzkumu a výrobě v poměrně klíčových odvětvích, taky že se daří úspěšně vytěžovat veřejné zdroje v zahraničí a korumpováním novinářů a vědců získávat informační zdroje, ale informace většinou končí předáním do archivu nebo výzkumným ústavům, kde poslouží k výzkumu či ověření, ale vzhledem k plánování není možné je uvézt do praxe, nebo není komu informace předat, protože nikdo nenaplánoval výzkum v této oblasti
O několika armádních rozvědkách tábora míru v jistých letech se tradovalo, že jejich informace pocházely pouze z otevřených zdrojů a fotek, pořízených na veřejných přehlídkách. Dopátrat se, kolik západoněmeckých soudruhů vleze do západoněmeckého otéčka asi nebylo tak složité.

[Sendyx]

O technické špionáži bylo někde pěkné pojednání... hodnocení tuším přímo z archívů Velkého Bratra znělo, že se sice "našim" daří získávat podrobné informace o vědě, výzkumu a výrobě v poměrně klíčových odvětvích, taky že se daří úspěšně vytěžovat veřejné zdroje v zahraničí a korumpováním novinářů a vědců získávat informační zdroje, ale informace většinou končí předáním do archivu nebo výzkumným ústavům, kde poslouží k výzkumu či ověření, ale vzhledem k plánování není možné je uvézt do praxe, nebo není komu informace předat, protože nikdo nenaplánoval výzkum v této oblasti
O několika armádních rozvědkách tábora míru v jistých letech se tradovalo, že jejich informace pocházely pouze z otevřených zdrojů a fotek, pořízených na veřejných přehlídkách. Dopátrat se, kolik západoněmeckých soudruhů vleze do západoněmeckého otéčka asi nebylo tak složité.

[kbulda]

To Hill
Mě připadá, že anální speleologie už dosáhla poměru 1:1

[Hill]

Tak nevím, jestli to předtím nebylo tak vidět, nebo tím, že tím toho tehdy nebylo tolik co zničit, zkrátka řekl bych, že tehdejší anální speleoloie nesahala té dnešní ani po kolena.
Ale svět a jeho podmínky jsou dnes jiné, těžko objektivně srovnávat.

[Hill]

Tak nevím, jestli to předtím nebylo tak vidět, nebo tím, že tím toho tehdy nebylo tolik co zničit, zkrátka řekl bych, že tehdejší anální speleoloie nesahala té dnešní ani po kolena.
Ale svět a jeho podmínky jsou dnes jiné, těžko objektivně srovnávat.

[DolfiG]

Aj ja už pomaly patrím k "profesionálnym starcom". K elektronike som pričuchol koncon 60. rokov a plný "rozlet" som zaznamenal na internátoch elektrofakulty. Bola to krásna doba, boli sme mladí a plní energie. Na intrákoch sa predávalo všetko možné, (aj "znárodnené" súčiastky z Tesly elektroakustiky). Na internátoch fungovali kluby, v ktorých boli rôzne krúžky. Ja som viac času strávil v internátnom rozhlasovom štúdiu ako pri plnení si študijných povinností. A tam sa bastlilo, len tak "hučalo". A tam rástli odborníci do praxe, ktorí boli schopní operatívne riešiť problémy ... A toto všetko bolo podporované štátom.

V profesionálnej praxi to už bolo "mierne horšie". Súdruhovia vládli neobmedene. (Sám som mal predsedu partaje podniku vo svojom tíme. S prepáčením ožran, na mňa nemohol, lebo som nebol ich. No ako ziapal na riaditeľa a námestníkov, na to nikdy nezabudnem ....). No a takáto extratrieda riadila spoločnosť a "budovala komuniznus" u nás.

Takýto bezvýznamní súdruhovia však po roku 1989 akosi vysublimovali a nastúpila generácia mladých SZM/ komunistov, ktorí rýchlo prezliekli kabáty a za judášsky groš boli/ sú schopní všetkého. Je mi z toho na vracanie ...