symetrický časovač 20 a 90s

[broukator]

prošel jsem fórum a na několika místech jsem našel astabilní klopný obvod s 555. ale podle vzorečku z datasheetu k 555 nejsem schopen vypočítat důležité součástky. stále mi vycházejí nesmyslné hodnoty (o dva i více řádů) oproti uvedeným na fóru. můžete mi doporučit hodnoty součástek pro dvě následující použití tak, aby pulzy na vývodu 3 byly skoro shodné a relátko správně spínalo přes tranzistor? :

a) časování 20 sekund (f=0,05Hz); napájení 9V=; relé 9V=

b) časování 90 sekund; napájení 12V=; relé 12V=

předpokládám, že D1 bude klasická usměrňovací dioda a C2 polštářkový nějakých 10 nF. tedy za předpokladu, že zapojení je správné (převzato z datasheet NE555).

předem moc dík.

[stepa]

[stepa]

[Mendor]

[broukator]

zajímavý odkaz. zkusím to vypočítat :)

ano, keramický kondík, to je jen taková moje přezdívka pro tyhle malé nafouklé "čtverežky"

[EKKAR]

Musíš zapomenout na standartní zapojení - v něm se časovací kond nabíjí přes 2 odpory v sérii (R1 + R2) , ale vybíjí se jen přes jeden z nich (R2). Takže se to dělá dvěma diodama - jedna se zapojí paralelně k R2, aby její propustný směr dovoloval téct proud do C jen přes R1, čas nabíjení je pak určenej jen odporem R1. A druhá dioda se zapojí do série s R2 tak, aby se zase kond vybíjel pouze přes R2 - to znamená na Tvém nákresu buď mezi spojené vývody 2 a 6 a samotný R2, nebo nad R2 - ještě před spojení s vývodem 7 - a propustný směr (= špička trojúhelníku ve značce diody) musí směřovat na Tvém plánku "nahoru". Ta druhá dioda (v sérii s R2) navíc zabrání nabíjení kondu přes odpor R2 - dovolí jen vybíjení. Když pak dosadíš R1 a R2 stejné, budeš mít i stejnou dobu nabíjení i vybíjení - a máš cos potřeboval.

[EKKAR]

Musíš zapomenout na standartní zapojení - v něm se časovací kond nabíjí přes 2 odpory v sérii (R1 + R2) , ale vybíjí se jen přes jeden z nich (R2). Takže se to dělá dvěma diodama - jedna se zapojí paralelně k R2, aby její propustný směr dovoloval téct proud do C jen přes R1, čas nabíjení je pak určenej jen odporem R1. A druhá dioda se zapojí do série s R2 tak, aby se zase kond vybíjel pouze přes R2 - to znamená na Tvém nákresu buď mezi spojené vývody 2 a 6 a samotný R2, nebo nad R2 - ještě před spojení s vývodem 7 - a propustný směr (= špička trojúhelníku ve značce diody) musí směřovat na Tvém plánku "nahoru". Ta druhá dioda (v sérii s R2) navíc zabrání nabíjení kondu přes odpor R2 - dovolí jen vybíjení. Když pak dosadíš R1 a R2 stejné, budeš mít i stejnou dobu nabíjení i vybíjení - a máš cos potřeboval.

[Radix]

555.1

[Radix]

555.2

[mtajovsky]

[mtajovsky]

[stepa]

[stepa]

[mtajovsky]

Můj názor: rychlost diody není potřeba pro chycení napěťových špiček, ale pro omezení proudových špiček v případě, že by tranzistor sepnul ještě v době, kdy by dobíhal proud cívky.

Možná mě někdo opraví, ale nevidím problém v pomalém otevírání diody, i běžné (nehledě na její kapacitu, která prvotní špičku pojme). Ovšem přiznám se, že si tento detail již dobře nepamatuji, ale co brání velmi rychlému otevření i běžné diody? Zato uzavírání je problém, tzv. doba zotavení, protože běžná dioda má velkou difůzní kapacitu a pomalý odtok náboje od přechodové vrstvy.

Asi udělám pokus.

[mtajovsky]

Můj názor: rychlost diody není potřeba pro chycení napěťových špiček, ale pro omezení proudových špiček v případě, že by tranzistor sepnul ještě v době, kdy by dobíhal proud cívky.

Možná mě někdo opraví, ale nevidím problém v pomalém otevírání diody, i běžné (nehledě na její kapacitu, která prvotní špičku pojme). Ovšem přiznám se, že si tento detail již dobře nepamatuji, ale co brání velmi rychlému otevření i běžné diody? Zato uzavírání je problém, tzv. doba zotavení, protože běžná dioda má velkou difůzní kapacitu a pomalý odtok náboje od přechodové vrstvy.

Asi udělám pokus.

[broukator]

[broukator]

[Vaseks]

Pro takhle dlouhé časy už to není moc reálné a ani přesné. Běžně se to řeší s 555 jako generátorem impulsů, pracujícím na vyšším kmitočtu a následuje čítač - dělič. Např CMOS 4029 apod.

[EKKAR]

Protože Tvůj požadavek na délku periody je značně, opravdu ZNAČNĚ předimenzovaný, asi Ti nezbyde, než přejít od jednoduchého zapojení ke složitějšímu. Uvědom si, že žádný kondenzátor není idální, a už vůbec ne elektrolyt! Přes ten časovací odpor poteče proud, srovnatelný se ztrátovým proudem elektrolytu - takže ten se (skoro) vůbec nebude nabíjet a celá práce s počítáním časovače bude v (_!_)!!! Ale neboj - na tohle bylo naraženo už v minulosti a chytřejší hlavy to vyřešily za Tebe - prostě navrhneš časovač s periodou (např.) 16x menší a na potřebný časový úsek se dostaneš čítačem/děličem, kterým kmitočet multivibrátoru vydělíš = ve stejném poměru vynásobíš periodu. To zapojení, které jsem oskenoval a pověsil výš, se nedá počítat podle vzorečku pro periodu/kmitočet časovače 555 v režimu AKO - musí se počítat jako dvojnásobek periody MKO - podle toho se pak navrhnou součástky. A aby ta perioda nekolísala podle momentální nálady kondíku, prostě se za 555 zařadí dělič - a z jeho výstupu se přes patřičně dimenzovaný tranzistor spíná zátěž. Podle zvoleného napájení usuzuju, že k tomu budou "pasovat" děliče v provedení CMOS, takže nějaký takový CD4020 bude asi dobrým řešením. Spínací koncový tranzistor se bez parametrů zátěže posoudit nedá - minimálně potřebuju udat odpor cívky/spotřebu toho relé - to k tomu požadavku na posouzení vhodnosti BC549 do Tvého zapojení.

[EKKAR]

Protože Tvůj požadavek na délku periody je značně, opravdu ZNAČNĚ předimenzovaný, asi Ti nezbyde, než přejít od jednoduchého zapojení ke složitějšímu. Uvědom si, že žádný kondenzátor není idální, a už vůbec ne elektrolyt! Přes ten časovací odpor poteče proud, srovnatelný se ztrátovým proudem elektrolytu - takže ten se (skoro) vůbec nebude nabíjet a celá práce s počítáním časovače bude v (_!_)!!! Ale neboj - na tohle bylo naraženo už v minulosti a chytřejší hlavy to vyřešily za Tebe - prostě navrhneš časovač s periodou (např.) 16x menší a na potřebný časový úsek se dostaneš čítačem/děličem, kterým kmitočet multivibrátoru vydělíš = ve stejném poměru vynásobíš periodu. To zapojení, které jsem oskenoval a pověsil výš, se nedá počítat podle vzorečku pro periodu/kmitočet časovače 555 v režimu AKO - musí se počítat jako dvojnásobek periody MKO - podle toho se pak navrhnou součástky. A aby ta perioda nekolísala podle momentální nálady kondíku, prostě se za 555 zařadí dělič - a z jeho výstupu se přes patřičně dimenzovaný tranzistor spíná zátěž. Podle zvoleného napájení usuzuju, že k tomu budou "pasovat" děliče v provedení CMOS, takže nějaký takový CD4020 bude asi dobrým řešením. Spínací koncový tranzistor se bez parametrů zátěže posoudit nedá - minimálně potřebuju udat odpor cívky/spotřebu toho relé - to k tomu požadavku na posouzení vhodnosti BC549 do Tvého zapojení.

[breta1]

Nic proti 555, je to nejpovedenější IO, ale myslím, že se to pro tento případ dá vyřešit mnohem jednodušeji - k těmto účelům se mi osvědčilo používat 74 HC (HCT) 14 (6xSchmitt invertor). Celé zapojení je pouze s jedním odporem a jedním kondenzátorem , dá se dosáhnout perioda i desítky minut , střída je přibližně 1:1, napájení 2 až 7V a zbylých 5 invertorů mohu třeba využít k "posílení" výstupu.