Elektronika C430 (SSSR 1979)

[Lukas-Peca]

Do toho prvního kusu před sedmi lety jsem vyráběl násobič nový Chodilo to s ním líp než s originálem.

[xsc]

Taky ti ve zdroji vrčí ta tlumivka u tyristoru?

[Lukas-Peca]

Vrčí hrozně u všech kusů, co jsem opravoval.

[hajeklubos]

Škoda, že jsi nenapsal svůj příspěvek o měsíc dříve. Chalupa je zaparkovaná a o současném obsahu půdy mám nepřehled. (tak až v březnu) Mohl by tam být tuner UHF do 430 orig CCCP nějaké desky a možná i báň. Jsou tam i další pozůstatky, nevím co jsem už vyhodil, netušil jsem, že někdo bude mít odvahu probudit nejporuchovější televizory všech dob. Mám tam určitě kompletní zdroj od C401, ten s trafem. Také desky z Color 110. ČSSR tam budou. Fakt smekám, že se do toho chlapci pouštíte.
K VN násobičům: Přikládám náčrt jak rozřezat VN násobič do 430, (CCCP VNdiody ,takové 2cm dlouhé oranž čtverečky 5x5mm ) a nahradit za Teslu KYX 28/ 15 atd. Po stranách v půlce výšky řízneš pilkou na železo do hloubky asi 3mm až narazíš na pruhledný plast. Na straně proti kabelu VN řízneš dle přiložného náčrtku, zase na plast. Zbytek zeleného plastu rozštípeš až ti zůstane 6 pájecích bodů od kondíků 1000pf /6.3kV Zničíš sice CCCP diody (stejně jsou na nic) a nahradíš je Teslou. V případě, že je vadný kondík, vylochuješ ho zubařským vrtáčkem. Náhradní kondík máš na Poti ostření. Ten nahradíš něčím na 2kV, tam místa dost. Kondík jsem kromě kapacity na můstku prověřil takovou jednoduchou porovnávací metodou na PU120. AC napětí, které „projde“ kondíkem při měření síťového napětí na 300VAC je u PU120 asi 140až150V a je u všech kondíků stejné. Pozor u značení kondíků nano piko, trochu zavádí azbuka. Nahrazené diody zaleješ dentakrylem s pískem nožových pojistek. V nouzi stačil i pečetní vosk s pískem. Nikdy se takto opravený násobič nevrátil. Také tady koukám na GT806G do zdroje 12V/DC pro C430 ale 30let to tady leží tak nevím?
Na síť jsem do zdrojů dával BU208 nebo SU169. Do VN také SU167. Nikdy se to nevrátilo.
Předem říkám, že nic neposílám. Kdo něco bude chtít, musí se na jaře zastavit Praha Barrandov.
Luboš

[xsc]

Já jsem to germánium ve zdroji na 12V větvi nahrazoval křemíkem, s tím že jsem upravil zapojení na přepínači, aby do něj přepnul stejné budící vinutí jako jde normálně do toho na 150V. Pak ta televize chodí bez problémů při napájení od 10 do 25V. A jinak ano, je to určitě jedna z nejporuchovějších TV té doby. Zapojení je jednak zbytečně komplikované a hlavně v té době ruské elyty jednoznačně nestačily na filtraci napětí vzniklých v pulzním zdroji. Ta tyristorová část tam taky být nemusela, navíc ten tyristor je opět mizerný a občas nevypíná. Jestli mi to chodí 10-25V, tak by to mělo chodit i v rozsahu 110-220V. To jsem ale nikdy nedráždil, protože by to nemuselo napěťově dát to trafo...

[Lukas-Peca]

Zajímal by mě postup seřízení čistoty barev. V televizi je hned několik nastavovacích prvků, které na to mají vliv. Na desce řádku jsou trimry R, G a B, na základní desce jsou dva trimry na vyvážení poměru mezi složkami, dalších několik trimrů je na desce obrazových zesilovačů.

[xsc]

Tedy ne čistota barev (tu nastavují 2 kroužky na obrazovce), ale vyvážení barev - nastavení bílé a černé.
Ty dva trimry na základní desce sloužící k posuvu ss složky rozdílových signálů byly v novějších modelech vynechány a celé předpětí Secam dekodérů je opřeno rovnou o zem. Rozdíl se pak upravil v nastavení trimrů černé na modulu RGB. Pokud tam ty trimry jsou, tak bych je dal na střed, slouží k rychlé korekci "courání" nuly Secam dekodéru (a stejně mizerně).
Dál záleží na použité obrazovce. Já tam už mám novější typ, který má společnou G2, takže z těch trimrů v rozkladu funguje jen jeden - zelený. U těch starších byla G2 rozdělená pro jednotlivé systémy, ale G1 společná, takže si člověk může v nastavení černé vybrat, stejně jako u starých Colorek s deltou. Buď nastavit stejné G2 pro všechny trysky a vše doladit na modulu RGB jako u moderních TV, nebo si při starší obrazovce trochu pomoct změnou G2 u línější trysky. Optimální nastavení by asi bylo takové, aby se při stejném katodovém napětí a staženém kontrastu trysky rozsvěcely z černé stejně při zvyšování jasu - to upravit trimry pro G2. Zisk (bílou) a definitivní černou (ss posun) pak nastavit na RGB modulu.
Pokud se připojuje modul PAL, tak připojení jen přes kondenzátory ať už na vstup RGB modulu nebo místo výstupu ze Secam demodulátoru je nesprávné. Sice to nějak funguje, ale protože se neobnovuje úroveň černé, dochází k chybám, že převládající barva v obraze ztrácí sytost, zatímco tón zbytku se přesouvá do doplňkové barvy (původně bílý čtverec v zeleném poli se stává fialovým). Stejný problém je i při připojení PAL dekodérů k elektronkovým Rubínům. To se dá udělat jen zaklíčováním rozdílových signálů, zde ideálně na vstupu emitorových sledovačů za Secam demodulátory, v těch Rubínech na G1 příslušné elektronky R-Y, B-Y.

[Lukas-Peca]

Jo, blbnu, čistota barev je něco jiného. Díky, vyzkouším to. Zatím jsem trimry nastavil tak, jak byly z výroby, a je to celkem vyhovující. Co se stane, když už trochu vyjetou obrazovku popostrčím nastavením velkého Ug2? Hlavní problém ale bude tvrdost VN, při větším jasu už VN zdroj fakt nestíhá. U těch předchozích kusů to snad nedělalo, ale možná v nich byly slabší obrazovky.

[hajeklubos]

No docela jsi mě dostal. Pamatuji si méně než jsem si myslel. Koncové zesilovače RBG jsem z donucení tenkrát stavěl z BF258 a KC507. Pokud mě má chabá paměť neklame, tak základní nastavení trimrů pro koncáky RBG bylo: Hledal jsi černobílé zobrazení v průběhu jasu od 0 do provozního. Barva na 0 Jas na 0 . Pomalu přidávat jas. Která se objeví jako první ubrat trimrem REŽIM. Přejít do provozního jasu, trimrem RAZMACH nastavit černobílou. Vrátit se a ještě jednou. (tady doufám, že jsem ty trimry nepřehodil) Nabarvit do pracovního zobrazení barvy Trimry R41a45 upravit barevný odstín. A znova Jas min atd. Několikrát kolem. Když se nebude dařit souběh, tak vždy ladit na černobílou při pracovním jasu na úkor zabarvení u „pohasnuto“. U obrazovek se často courala modrá. Snad ti tento nástřel bude k něčemu. Moje schema je žluté, papír se rozpadá, je to víc než 30let. Jsou tam i vnitřní zapojení některých IO. Něco mohu naskenovat.
V šupleti naděje je koncák RBG na obrázku. Nepotřebuji ho.
Luboš

[xsc]

[hajeklubos]

Jsi si 100 procentně jistý, že máš vpořádku filtraci? Zkusil bych vyměnit všechny kondenzátory na ss výstupech zdroje za dnes ty "zlaté" (ESR) jsou to C50 až54 a kondíky v bedně Vn, tedy C2 C5 C9. Co kondík CCCP to problém. Může to sviňa zakmitávat.
Luboš

[xsc]

Filtrace je vyměněná neúplně, fakticky je to ve stavu z počátku 90. let, kdy jsem to ještě používal jako TV nebo monitor ke Spektru. Až zas bude čas, tak to vyměním komplet, dneska už je to jen zajímavý exponát. Tehdy jsem se na téhle TV o PALu a jeho zpracování naučil dost...
Ale dělalo to už tehdy, když byl jas hodně velký a nebylo to poklesem Ub. Takového jasu původní obrazovka zdaleka nedosahovala a s ní to ještě nedělalo.

[Lukas-Peca]

Dnes jsem měl čas se na to zase podívat. Telka při zapojení na ostrou síť pálila pojistku - příčinou byly modré odrušovací svitky na síťovém přívodu, které se prorážely. I tak má ale telka občas hodně velký náběhový proud. Většinou se to chová tak, že se přes odpor pomalu nabíjí hlavní elyt, trvá to snad půl minuty. Když napětí dosáhne asi 145 V, zdroj se rozběhne. Zřejmě se ale občas spustí tyristor hned při zapnutí do zásuvky a do vybitého elytu proteče velká proudová šlupka.

Jinak telka jede na síť i baterku stabilně a dokonce se ani neodlaďuje. AFC je hodně přesné a účinné, asi věděli proč. Tlumivku jsem zakápl vteřiňákem a ztichla, ale hodně syčí blok řádku, jako by tam hořela koróna. Ozón ale cítit není.

[Lukas-Peca]

Přiznám se, že ze zapojení předregulátoru moc moudrý nejsem. Navíc značení součástek na desce zdroje neodpovídá ani jedné verzi schématu. Uniká mi význam VT5 a VT6.

[xsc]

Je to ochrana. Ty dva tranzistory fungují vlastně jako tyristor. K jejich sepnutí dochází při překročení maximálního proudu, kdy se zavře VT10 a díky tomu otevře VT6 a VT5. To je při startu blokováno přes R11, C58. Ta část za VD10 by se měla uplatnit jen při startu, ale moc jí nerozumím.
Mám ještě schéma z roku 1983, kde je ten zdroj značně modifikovaný (ne k lepšímu, zapojení je snad ještě komplikovanější) a součástky jsou značeny jinak, tyto tranzistory pak mají pozici VT9 a VT10.