Má USMĚRŇOVACÍ ELEKTRONKA vliv na kvalitu zesilovače?

[Dratak]

Zdravím všechny příznivce elektronek a konstruktéry lampových zesilovačů. Sám jsem zatím takovýto zesilovač nestavěl, jen opravoval MONO50 a MUSIC130, ten první nám dodnes bez problémů táhne místní "rozhlas po drátě" v kancelářích. Jinak jsem s lampami vyráběl VF signální generátor s AM modulací a ono pirátské rádio, o kterém jsem již psal a které hrálo počátkem 90.let v jednom nejmenovaném městečku poblíž Plzně. Mám ve sbírce různé elektronkové přístroje, většinou poválečné Tesla, včetně bateriového Minora a 3101B. Mnoho lidí si dnes onu 90V anodovou baterii do 3101 ani neumí představit.

Proto mě velmi potěšilo obnovení výroby NF elektronek, vlastně konstrukce Tesla, firmou J-J Electronic v Čadci na Slovensku. Brzy po ukončení výprodeje zásob ze skladů firma (tehdy se jmenovala Jamona) obnovila výrobu EL34 a brzy na to celou řadu ECCček, EL84 a začala vyrábět typy, které Tesla nikdy nevyráběla. Např. svazková tetroda 6L6GC, dvojitá trioda ECC99, výkonové triody 300B či EL6550 (známá spíše jako KT88). Možná že se začne vyrábět EF86. Škoda že neobnovili i výrobu EL51, třeba v modifikovaném provedení s oktalem místo lamelky, ale s anodou na čepičce. Stejně jako vyrábí modifikovanou EL509 (původně pro VN v BTV, anoda na čepičce, magnoval, nová má systém stejný, anoda na patici, oktal).
Nyní se obnovuje výroba usměrňovaček. Nejdřív GZ34 a teď EZ81. Sama firma J-J Electronic však ve svých zesilovačích usměrňovací elektronky nepoužívá. Podle mě usměrňovačka zapojení zdroje spíše komplikuje.
1. Anodové trafo musí mít dvojí vinutí, které by mělo být přesně symetrické.
2. Kvůli omezení maximálního proudu diodami musí být kapacita filtračního kondenzátoru poměrně malá. Tedy aby nedošlo k přetížení elektronky nabíjecím proudem kondenzátoru. Nebo se proud musí omezit předřadnými odpory na kterých vzniká další zbytečná výkonová ztráta. Tímto se navíc komplikuje zapojení a zhoršuje kvalita filtrace.
3.Značný vnitřní odpor vakuových diod ve srovnání s polovodičovými, tedy další úbytek, vyzářený coby anodová ztráta. Vnitřní odpor stoupá s vyčerpáním katody a dochází k poklesu a kolísání anodového napětí.

Dostalo se mi do ruky jednou gramorádio Tesla Dirigent se spáleným síťovým trafem. Zde použitá usměrňovačka 6Z31 se zničila takovým způsobem, že se katoda přetavila napůl-dodnes to mám schované doma-a zkratovala obě anody. Pojistka v primáru zkrat nevypnula a anodové vinutí se doslova zapeklo. Nezbylo než to postupně rozštípat a rozřezat, spočítat a navinout nové trafo.

Snad i proto, snad pro jednoduchou náhradu byly usměrňovačky nahrazeny nejprve seleny a pak křemíkovými diodami. Nyní se jejich výroba obnovuje. Ano, jsem rád že to tak je, ať se vyrábí co nejvíc druhů elektronek! Klidně třeba včetně bateriových, třeba zakázková výroba na objednávku, pokud bude mít někdo zájem.
Slyšel jsem o výrobě replik kytarových zesilovačů-komb-ze 60.let, kde je skutečně GZ34 a je i v té replice. Ale zesilovače pro skutečný Hi-Fi poslech nejenže nemají vakuovou usměrňovačku, ale mají např. stejnosměrné či dokonce stabilizované žhavení. Sama firma J-J Electronic tyto lampy ve svých zesilovačích nepoužívá.

Jejich cena přitom není malá-GZ34 se prodává za 350,-Kč a ruský ekvivalent Sovtek 5AR4 snad za 290,-. Kolik bude stát EZ81? Nechám se překvapit. Určitě málo ne. Kupoval jsem úplně nové Tesla EZ81 ve výprodeji za 5,-Kč a GZ34 Mullard za 15,-.

Myslíte si, že použití usměrňovačky má vliv na kvalitu zvuku zesilovače, nebo je vše jen "módní záležitost"? Děkuji za jakékoliv odpovědi a názory.

[HiGhLaNdEr]

Usměrňovač u zesilovače je jedna z věci ktera generuje různe šumy a ruchy. Diody pri spinani generuji VF ruchy.
Nevim jak je na tom ta elektronka asi to bude stejné.
Maximálne se změní při použití elektronky v usměrňovači barva zvuku, protože ta elektronka má určitě větší seriový odpor a ta kten zdroj bude gumovější, navíc jak jsi zmínil nemůžeš za ní dát moc velké filtrační kondy,..

[Gagarin]

Nevim, ona aj ta lampa bude mít nějakou velkou výhodu oproti čemukoliv jinému....
Ostatně, jak to už tak u lamp bývá...

[DjRix]

Myslím že jde asi o estetickou otázku,i když právě u lampvých zesilovačů větší impedance usm, elektronky nemusí být na škodu,zes s výstupním trafem je většinou ve třídě A a usm. elektronka se svou větší impedancí nebude produkovat takové rušení při rozpínání jako běžná dioda.V předzesilovačích se běžně dávají do série s usměrňovacími diodami odpory 2.2-22Ohm právě na potlačení rušení způsobeného rozpínáním diody.Takže do lampvého zesu bych dal lampovou usměrňovačku.Podle mě až tak nevadí že musí být fitrace menší,při anodovém napětí 500V a zesilovači 2x50W vychází odběr cca 350mA,na to moc velký kondenzátor být nemusí,já si pamatuju takovou selskou poučku z učňáku že na každý ampér proudu alespoň 1000uF kapacity.No a co se týče odporů v sérii s lampovou usměrňovačkou tak u lampovýho zesu v A třídě je to spíš plus,protože odběr a tudíž i úbytek na odporu se téměř nemění,naopak se takhle na odporu ztratí určitá část zvlnění zdroje.

[DjRix]

Myslím že jde asi o estetickou otázku,i když právě u lampvých zesilovačů větší impedance usm, elektronky nemusí být na škodu,zes s výstupním trafem je většinou ve třídě A a usm. elektronka se svou větší impedancí nebude produkovat takové rušení při rozpínání jako běžná dioda.V předzesilovačích se běžně dávají do série s usměrňovacími diodami odpory 2.2-22Ohm právě na potlačení rušení způsobeného rozpínáním diody.Takže do lampvého zesu bych dal lampovou usměrňovačku.Podle mě až tak nevadí že musí být fitrace menší,při anodovém napětí 500V a zesilovači 2x50W vychází odběr cca 350mA,na to moc velký kondenzátor být nemusí,já si pamatuju takovou selskou poučku z učňáku že na každý ampér proudu alespoň 1000uF kapacity.No a co se týče odporů v sérii s lampovou usměrňovačkou tak u lampovýho zesu v A třídě je to spíš plus,protože odběr a tudíž i úbytek na odporu se téměř nemění,naopak se takhle na odporu ztratí určitá část zvlnění zdroje.

[mihal]

Ona vakuova dioda produkuje takisto sum, ktory vznika na rozzhavenej katode pri emisii. V dobre spocitanom zdroji je vsak z hladiska sumu jedno, ci pouzijes usmernenie s elektronkou alebo polovodicom, je to skor otazka zlozitosti a pracnosti. Omnoho vacsi sum vznika na odporoch a vazbovych clankoch, velku ulohu hra aj spravne zemnenie a tienenie. Zdrojom slusneho rusenia su aj nedostatocne zapalene dutnavky v indikaciach starsich zosilovacov.

[breta1]

pokud nechceme zachovat původní historickou koncepci daného zařízení, je zcela zbytečné a nevýhodné používat vakuové usměrňovací prvky - jen namátkou nevýhody - nutný žhavící příkon, velký ztrátový výkon, velká cena, velké rozměry atd atd. Naopak dobře navržený usměrňovač s křemíkovými diodami se "napasuje "přímo do původního místa -jen pozor na vyšší usmšrněné napětí,. Šum bych neřešil, ale pozor při této náhradě na t.zv. vmodulované bručení- zdánlivě se projevuje bručením jako by byly malé filtrační elyty, ale příčina je jinde- vlivem ostrého kolena diody se na jejich přívodech objeví vf signál s mnoha harmonickými, které se v určitých místech zesilovače mohou demodulovat a způsobit bručení. Nepodceňujte to,proto je nutné každou diodu přemostit keram. kond. cca 10n / v případě GRAETZU přes každou diodu/. Tento problém se u elektronek neřeší.

[Neutron]

Cital som v knihe Vlach J.: Lamparna aneb co to zkusit s elektronkami , ze v zdroji s lampou sa napatie na filtracnych kondikov objavi az po case t.j. potom ako sa usmernovacka nazeravi , kdezto pri polovodicovych diodach je na nich napatie okamzite. Vraj to skodi tym VVN elektrolytom aj lampam , lebo lampy zacnu az po case brat prud.

[Dratak]

Tak tuhle knihu jsem si koupil hned jak vyšla (dokonce jsem se na ni často ptal v knihkupectví). Ono velmi záleží na tom, jaká je konstrukce té lampy. Přímožhavené usměrňovačky (AZ11, 12 apod.) se nažhaví téměř ihned-anodové napětí tedy naběhne téměř hned, mnohem dříve než se nažhaví ostatní elektronky. Tyto lampy se dnes již nikde nepoužívají ani nevyrábí. Nepřímožhavená, např. EZ81, ta se nažhavuje dlouho, o něco déle než ostatní elektronky. Ono to trochu souvisí se silnější, kvalitnější izolací mezi její katodou a vláknem. Vlákno této usměrňovačky můžeme žhavit ze stejného vinutí jako ostatní elektronky přístroje. Izolace nese plné anodové napětí. Tam pak začne anodové napětí nabíhat postupně, do již nažhaveného zařízení. Nevýhoda je značné zatížení elektronky při náběhu Ua. Tehdy jí teče nabíjecí proud ellytů ve filtru a ještě anodový proud již nažhaveného zesilovače. Ve tmě je krásně vidět, jak se anody EZ81 na chvilku fialově rozzáří-to je díky nabíjecímu proudu ellytů.
Pak se dělá GZ34, tam je katoda nepřímožhavená, ale přímo spojena s vláknem uvnitř systému. Ta musí mít vlastní žhavicí vinutí 5V, dobře izolované, izolace nese plné anodové napětí. Nažhavuje se taky déle. Používá se do zesilovačů osazených dvojicí EL34.
Nevýhoda usměrňovaček je právě jednak to dvojí anodové vinutí, jednak malá kapacita filtračních ellytů. EZ81 má pokud se nepletu max.50uF. Tehdy se používaly RC a u velmi kvalitních přístrojů LC filtry anodového napětí. Velké filtrační kapacity (např. ten kondenzátor 500uF od J-J Electronic) se nepoužívaly.
Ty kondenzátory samozřejmě nejsou VVN-to je pokud se nepletu 35kV a výše...

[FERYACT]

Mám několik přátel kteří tvrdí že poznají zvuk elektronkový od elektronického
Mé uši mají více jak 60 a já to nepoznám.Vím však že ke všem druhům
nectností elektronek se přidávají další zkreslení způsobená velkou rychlostí
polovodičů.Např TIM.Zesilovač je chvíli zahlcen /mlčí/.Chyb polovodičových
zesilovačů je asi pět.Dokonalejší je elektronka.I jako usměrnovačka přes
problémy které přináší.