napěťové špičky

[p4ul]

Znáte nějaký zdroj kde bych si mohl detailněji počíst o tomhle tématu v oblasti TTL?

Zajímalo by mě:
1. Co jsou napěťové špičky. Jak jsou velké, jak dlouho asi trvají, co můžou způsobit. Nějaké reálné příklady. (elektrostatika, ADC vstup, ...)
2. Jak a proč vznikají. (spínač, cívka, ...)
3. Jak jim zabránit, příp. před nimi ochránit obvod. Příklady zapojení. (diody, transily, ...)

[tandel]

K bodu 2 je typický příklad tady - relé spínané tranzistorem buzeným např. z TTL + ochrana diodou

[p4ul]

Přesně. Zajímalo by mě co se přesně stane v okamžiku rozepnutí relé. Co kde vznikne (napěťová špička), kde to odejde (zdroj, co musí splňovat?). Jaký typ diody tam má být. Před jakým napětím už dioda neochrání. Co by se stalo kdyby tam dioda nebyla, atd. Jenže nevím, kde se takové věci dozvědět.

Další různé ochrany co jsem pochytil jsou na přilož. obrázku.

[tandel]

Nechtěl bys třeba používat evropský systém kreslení součástek? Jinak tam máš nakreslené běžné způsoby ochrany např. TTL, ale obyčejně se ještě dává do série nějaký rezistor. Jsou to naprosté základy digi-techniky a je to v různých příručkách nebo se dá i ledacos vygooglovat.

[stepa]

Nastuduj si, jak funguje civka(lepe receno induktor) pri odpojeni napajeciho napeti...dojde ke zpětné indukci a to několikrát vyššího napětí, než bylo původně připojeno. Dioda zapojená v zápornén směru se tak stává zkratovacím obvodem a toto napětí odvede. Dioda musi byt rychla, aby se stihnula otevrit. Kdyz tam dioda nebude, muzes neco odpalit tim prepetim(vetsinou spinaci prvek, kterym ten induktor spinas). Takovehle veci se dozvis treba v nekterych stredoskolskych knihach o elektronice...v Lanickovi(odkaz na sken byl i na bastlirne) to bude urcite. A zakladni principy, jak se chova induktor(civka) jsou urcite v kazde knizce o elektronice.

Zase budes rikat ze ti nadavam, ale uz si nejakou takovou knizku porid a precti...pochopis spoustu veci(kdysi si to sliboval, ale koukam ze si to asi nemyslel vazne). A pouzivej tlacitko HLEDAT, tyhle ochrany rele se tady resily milionkrat. Strejda google toho najde taky hodne.

[stepa]

Nastuduj si, jak funguje civka(lepe receno induktor) pri odpojeni napajeciho napeti...dojde ke zpětné indukci a to několikrát vyššího napětí, než bylo původně připojeno. Dioda zapojená v zápornén směru se tak stává zkratovacím obvodem a toto napětí odvede. Dioda musi byt rychla, aby se stihnula otevrit. Kdyz tam dioda nebude, muzes neco odpalit tim prepetim(vetsinou spinaci prvek, kterym ten induktor spinas). Takovehle veci se dozvis treba v nekterych stredoskolskych knihach o elektronice...v Lanickovi(odkaz na sken byl i na bastlirne) to bude urcite. A zakladni principy, jak se chova induktor(civka) jsou urcite v kazde knizce o elektronice.

Zase budes rikat ze ti nadavam, ale uz si nejakou takovou knizku porid a precti...pochopis spoustu veci(kdysi si to sliboval, ale koukam ze si to asi nemyslel vazne). A pouzivej tlacitko HLEDAT, tyhle ochrany rele se tady resily milionkrat. Strejda google toho najde taky hodne.

[p4ul]

to Stepa:

[Milos2]

Len na doplnenie k principu. Ked je rele zpnute, cievkou tecie prud, ten vyvolá mag. pole, ktoré má nejakú energiu. V okamihu rozopnutia (strmého zvýšenia doporu) klesá prúd, magetické pole cievky sa začne zmenšovať. Zmena tohto mag. pola ma za následok indukciu napatia takého smeru, že prúd ním vyvolaný má opačný smer ako ten klesajúci. Mno a keďže je tam veľký odpor, tento "vyrovnávajúci" prúd sa dosiahne len veľkým napátím, až inskrou (pri kontaktných spínačoch).
Ináč povedané, energia v okamihu rozopnutia je nejaka a musi sa niekam "minut".
Staci?
Ináč učivo strednej školy.
Týmto pozdravujem pedagógov v SPŠ Dubnica.

[tandel]

Ta diodová ochrana se zase dá srozumitelně popsat asi takto: Když se na vstup dostanou nějaké špičky, tak je sežerou ty diody, které jsou patřičně dimenzované a navíc krmené přes ten rezistor, takže by se jim nemělo nic stát. Kdyby tam ta ochrana nebyla, tak se ty špičky dostanou rovnou na ten TTL integrák, pro který to ovšem může být nestravitelné žrádlo.

[jasin]

S relé je to tak, že indukčnost se snaží udržet proud. Tak v okamžiku rozepnutí vyletí napětí na takovou hodnotu, až svodovými odpory proteče stejný proud jako před rozepnutím. Tento proud vyčerpá energii shromážděnou v cívce a skončí. Pokud v okamžiku rozepnutí jsou odpory v obvodu vysoké (dobře zavřený tranzistor), tak napětí je velké a tranzistor prorazí.
Dioda jen umožňuje nepřerušené protékání proudu po rozpojení tranzistoru. Energie se zmaří na odporu vinutí a dynamickém odporu diody. Vzniklé napětí je tedy cca 0,7V. Ale protože proud ještě chvíli protéká (odpor v obvodu je relativně malý), relé odpadne se zpožděním a pomalu.
Proto je lepší místo diody připojit k relé odpor. Když má odpor hodnotu stejnou jako má vinutí relé, vznikne na něm při vypnutí napětí stejné jako je napájecí. Tak je vypnutý tranzistor namáhán dvojnásobkem mapájecího napětí. Odpad relé se zrychlí jen málo a spotřeba obvodu relé je dvojnésobná. Ale většina tranzistorů vydrží větší napětí a je tedy možno použít mnohem větší odpor a tím se parametry obvodu podstatně zlepší.
Příkladem může být relé na výstupu elektronického klíče, které s diodou nestačí sledovat tečky morzeovky. Při použití desetinásoubku odporu relé a napájecím napětí 5 V vzniká při rozepnutí napětí 50 V plus 5V napájení = 55 V na tranzistoru. To dnes vydrží prakticky každý. A relé je rychlé a stačí cvakat v rytmu teček.

[stepa]

To s tim odporem je zajimavy...jeste jsem o tom neslysel a ani jsem to nevidel v zadne aplikaci.

[stepa]

To s tim odporem je zajimavy...jeste jsem o tom neslysel a ani jsem to nevidel v zadne aplikaci.

[jandu]

[jandu]

[tandel]

To s tim odporem je zajimavy...jeste jsem o tom neslysel a ani jsem to nevidel v zadne aplikaci.

Schválně jsem se ptal a je to na FEL v Praze prý až v pátém ročníku a je to nově zařazeno, dřív se to prý neučilo.

[stepa]

srandicky, srandicky...ty si zase zjisti, jak se pisou zkratky Playstationu 2 a 3

[stepa]

srandicky, srandicky...ty si zase zjisti, jak se pisou zkratky Playstationu 2 a 3

[Filda]

jen využiju tohle téma, abych nezakládal nové vlákno. Předěláváme koupelnu a do dlaždic jsem nainstaloval 8 bílích supersvítivých diod (pro takové intymčo koupání. Zdroj k tomu mám trafo, stabilizovaný zdroj s 7415 a 2 předřadné odpory (2 větve sériově po 4 diodách). Fungovalo to parádně (na stole v dílně i v koupelně). Není tam ještě vypinač a jak to otec zapínal (spojení dvou drátů) tak to několikrát spojil a rozpojil. Ve zdroji bouchly kondíky a asi to nabořilo stabilizátor - udělal napěťovou špičku (naštěstí diody v podlaze koupelny přežily). Dá se nějak zaopatřit aby se tohle neopakovalo (i když by někdo několikrát za sebou zapínat a vypínat vypínač). Prostě aby to bylo blbuvzdorné. Dík

[dolac]

p4ul: Problematika napäťových špičiek je zložitá a existujú rôzne príčiny takýchto prepätí. Podľa toho je potrebné riešiť aj ochranu. V prvom rade musíš vedieť, čo môžeš v danom obvode očakávať a proti čomu sa chceš chrániť. Najčastejší dôvod je naozaj spínanie indukčnosti. Celkom dobre ti to tu vysvetlil Jasin, aj z tým odporom. Avšak niekedy nie je podstatné, ako rýchlo relé odpadne. Vtedy je naozaj lepšia dióda. Zapamätaj si jednú dôležitú zásadu: prúd indukčnosťou sa nemôže zmeniť skokom, ale iba spojite.
Prepätové špičky môžu vznikať aj v dôsledku rôznych rezonančných javov najmä pri spínaní kapacít, taktiež pri zásahu blesku, pri spínacích procesoch v sieti a podobne.
Konkrétne riešenie musí vždy zohľadňovať to aké prepätie očakávame, či vznikne medzi dvoma potencialmi v obvode alebo medzi jedným potencíálom a zemou a pod.