Jak zacit s bastlenim

[jandu]

[jandu]

[masar]

Kdybych měl soudit podle sebe, tak tohle bych nebral. Když si vzpomenu na některé svoje pokusy, tak pod dozorem by k nim nikdy nedošlo. Když na mě někdo zavolal: "co tam děláš v té dílně (nebo kůlně)?!" odpověď zněla vždy "ale nic!" Ono záleží na povaze.

[masar]

Kdybych měl soudit podle sebe, tak tohle bych nebral. Když si vzpomenu na některé svoje pokusy, tak pod dozorem by k nim nikdy nedošlo. Když na mě někdo zavolal: "co tam děláš v té dílně (nebo kůlně)?!" odpověď zněla vždy "ale nic!" Ono záleží na povaze.

[belkvl]

jandu: to znam ume pokazdy hleda meraky a naradi. Ma to vyhodu nemusim si nic
kupovat

[FERYACT]

Mně k bastlení přivedl táta .Budete se smát.Já jsem měl krystalku
s elektronkovým detektorem.Později jsem přidával až jsem postavil
superhet a s tátovou pomocí jsme ho sladili.
Pak mi táta přinesl můj první transistor 1NU70 a byl konec s elektronkami.
A tak jsem začal radit svému tátovi já.

[jandu]

Súdiac podľa tranzistora, tých krížikov máme asi podobný počet.

[jandu]

Súdiac podľa tranzistora, tých krížikov máme asi podobný počet.

[PabloX]

No u nas je to v pohode, foter je silnoprud, mna chytil slaboprud. Ma to vyhodu ze mam kopu veci - naradie, pajkovacky a pod. Prva konstrukcia bola 25A trojfazovy istic a na nom zavesene 2 LEDky To boli casy, potom som sa na kruzku naucil zaklady a bolo. Casto pocuvam od fotra ze som ho uz davno prestal

Niekedy by som chcel zazit tie casy co ste zazili vy skor narodeni kedy boli tranzistory vzacnostou. Zazil som akurat koniec 8bitov

[Radix]

Tady je ceník tranzistorů z roku 1963. Jiné v podstatě nebyly k sehnání, leda pár ruských.
Zajímavé jsou i ceny při tehdejším průměrném platu.
Místo N-P-P má být NPN.

[PabloX]

Cozeee V tych dobach stal vraj liter mlieka 1kcs takze si sa musel potesit ked si ho odpalil. Aj tak zaujimave ako sa to za tych 45 rokov vsetko rozvinulo...

[stepa]

[stepa]

[jandu]

Tak-tak, výplata mesačná bola niekde okolo 1500 - 2000 ČSk. A to vieš, že prvý tranzistor išiel hneď do germaniového neba! No najvätší problém bol, kde nakúpiť. To ešte v našom širokom okolí predajne súčiastok neboli.

Ale najkrajšie bolo, že okrem elektróniek a tranzistorov sme si takmer všetko robili na kolene. Sem-tam sa podarilo získať nejaký vrak. Postupom času sa to ale zlepšovalo - rádií /a najmä tranzistorových/ pribúdalo a opravárov bolo málo. Silnoprúdari im nerozumeli a tak nadišie čas amatérov.

[jandu]

Tak-tak, výplata mesačná bola niekde okolo 1500 - 2000 ČSk. A to vieš, že prvý tranzistor išiel hneď do germaniového neba! No najvätší problém bol, kde nakúpiť. To ešte v našom širokom okolí predajne súčiastok neboli.

Ale najkrajšie bolo, že okrem elektróniek a tranzistorov sme si takmer všetko robili na kolene. Sem-tam sa podarilo získať nejaký vrak. Postupom času sa to ale zlepšovalo - rádií /a najmä tranzistorových/ pribúdalo a opravárov bolo málo. Silnoprúdari im nerozumeli a tak nadišie čas amatérov.

[Radix]

2000 Kčs byl v té době velmi slušný plat, který měl málokdo. Navíc se pracovalo i v sobotu.

[jandu]

Z takého platu žila celá rodina, pričom manželka bola doma s deťmi.

[jandu]

Z takého platu žila celá rodina, pričom manželka bola doma s deťmi.

[jandu]

[jandu]

[Hill]

I můj nástupní plat byl 950Kčs (1972), to už se nedělalo ani každou druhou sobotu, ale po vojně už to bylo o něco lepší, to jsem dostal 1074Kčs hrubého.
Tak ještě zavzpomínám, dokud si něco pamatuji, třeba i trochu napřeskáčku. Jednou si to tu možná vyzvednu a budu se strašně divit...

Dělal jsem napřed s lampami: někdy v pětašedesátém jsem dostal stavebnici s 1F33 a začal přicházet na to, že krystalka, i když už jsem jich pár postavil i pro kamarády, je málo. O pár let dřív, to mi snad nebylo ještě ani osm, mi nafackoval poprvé Talisman, protože jsem chtěl vědět, co to uvnitř hraje, tím to nejspíš už tehdy začalo.
Lampové zesilovače a konstrukce vůbec mi pak vydržely nějaký ten rok, osciloskop se 7QR20 (jen obrazovka stála týden stloukání rozbitých bedniček ve skladu zeleniny), co jsem si postavil, používá brácha dodnes, a jeden stereozesilovač hraje kámošovi v dílně. A možná by se u některého z kámošů na půdě našla i jedna z vysílaček s lampami RL2,4T1, kterými jsme tehdy spolu komunikovali, a ještě po většinu devětašedesátého se po okolí prohánělo auto zaměřovačů, ale nikdy nás nechytili. Přitom stačilo se poptat po elektrách, kdo ještě kupuje anodové baterie: jenže to je asi nenapadlo a navíc neuměli česky, a tak se s nimi nikdo nebavil.
Ale ještě si couvnu o nějaký ten rok zpět: když jsem si kupoval první tranzistor 103NU70, zjistil jsem, že nemá červenou tečku jako v katalogu. Odpověď prodavače byla, že kolektor je zvlášť (aspoň, že ten jeden to věděl, s rostoucím počtem prodejen, které součástky vedly, pak úroveň prodavačů naředili ti, kterým to prostě dali na prodejnu podle nějakého plánu, takže často ani nevěděli, co to vlastně prodávají).
Pak jsme zjistili, že do konvertorů na 2.TV program nám musí buď někdo přivézt drahé tranzistory AF239 ze Západu, nebo si musíme koupit Orbitu (to byl sovětský tranzistorák a stál asi tři stovky, víme?) a z něj vybrat ty plechové placaté tranzistory. S nimi ty konvertory chodily stejně dobře, přišlo to levněji a ještě zbyly součástky.
Informace byly levné, ale s několikaletým zpožděním. Takovou knížku, než někdo schválil, to trvalo! Co kdyby její obsah popřel nebo i jen zpochybnil význam práce našich, ale hlavně sovětských, vědců, vývojářů a zlepšovatelů a pokrokových tradic té jediné správné a vedoucí síly ve státě? Zato schémátka přístrojů byla součástí návodu k použití a třeba k magnetofonům Tesla řady B4 (tu řadu miluji dodnes, pak dlouho nic, až zase B73, 113 a 116) byly dvě servisní dokumentace za cenu jednoho elpíčka (36-44Kčs; to nepočítám měřicí desky, ty byly jen zřídka k sehnání a to ještě jen přes známé nebo přes hifiklub, stály skoro tolik, co pašované desky na černém trhu).
Nehledě k tomu, že seřizovací předpisy i schémátka vycházely knižně (Kottek, Bozděch, Hofhans, Studničný, Hodinár, Fortuna, Hyan, Český, Vít, na koho jsem to ještě zapomněl... no snad mi to prominou).
Takže díky za Amatérské rádio, věstníky pro Hifikluby a různé ročenky pro radioamatéry, tam těch čerstvých informací bylo asi nejvíc.
Hlavně, vzhledem k časté nedostupnosti právě teď potřebných součástek a potřebě je nahradit něčím jiným, nás to donutilo zabývat se tím, jak to vlastně funguje a proč by to nemohlo jít udělat jinak. Seznámili jsme se s funkcí součástek, párkrát nás vypekly jejich vlastnosti, o kterých jsme ještě nevěděli (buď jsme si o nich nepřečetli všechno, nebo to nikde nebylo napsáno), naučilo nás to nekopírovat jen osvědčené zapojení, ale vyjít z principu a navrhnout a postavit ho z věcí, co dům dal.

Doba je někde jinde, čas má dnes daleko vyšší cenu (aspoň se to říká a něco na tom je). Ale zase máme daleko rychlejší přístup k informacím, jen jich také nějak moc přibylo, tak se času mnoho neušetří. Ale jsou různá internetová fóra, kde se dá z té informační smršti ledacos vytřídit (skromně připodotknu: od toho jsme tu).
Jsem ale rád za každého bastlíře, který neskončí u připravené stavebnice a jde do toho dál po svém, přestože mu tím konto neztuční, spíše naopak.

Děkuji proto všem, kdo ztratili tu chvíli a dočetli až sem. Doufám, že to pro vás nebyl čas tak úplně ztracený.

[Hill]

I můj nástupní plat byl 950Kčs (1972), to už se nedělalo ani každou druhou sobotu, ale po vojně už to bylo o něco lepší, to jsem dostal 1074Kčs hrubého.
Tak ještě zavzpomínám, dokud si něco pamatuji, třeba i trochu napřeskáčku. Jednou si to tu možná vyzvednu a budu se strašně divit...

Dělal jsem napřed s lampami: někdy v pětašedesátém jsem dostal stavebnici s 1F33 a začal přicházet na to, že krystalka, i když už jsem jich pár postavil i pro kamarády, je málo. O pár let dřív, to mi snad nebylo ještě ani osm, mi nafackoval poprvé Talisman, protože jsem chtěl vědět, co to uvnitř hraje, tím to nejspíš už tehdy začalo.
Lampové zesilovače a konstrukce vůbec mi pak vydržely nějaký ten rok, osciloskop se 7QR20 (jen obrazovka stála týden stloukání rozbitých bedniček ve skladu zeleniny), co jsem si postavil, používá brácha dodnes, a jeden stereozesilovač hraje kámošovi v dílně. A možná by se u některého z kámošů na půdě našla i jedna z vysílaček s lampami RL2,4T1, kterými jsme tehdy spolu komunikovali, a ještě po většinu devětašedesátého se po okolí prohánělo auto zaměřovačů, ale nikdy nás nechytili. Přitom stačilo se poptat po elektrách, kdo ještě kupuje anodové baterie: jenže to je asi nenapadlo a navíc neuměli česky, a tak se s nimi nikdo nebavil.
Ale ještě si couvnu o nějaký ten rok zpět: když jsem si kupoval první tranzistor 103NU70, zjistil jsem, že nemá červenou tečku jako v katalogu. Odpověď prodavače byla, že kolektor je zvlášť (aspoň, že ten jeden to věděl, s rostoucím počtem prodejen, které součástky vedly, pak úroveň prodavačů naředili ti, kterým to prostě dali na prodejnu podle nějakého plánu, takže často ani nevěděli, co to vlastně prodávají).
Pak jsme zjistili, že do konvertorů na 2.TV program nám musí buď někdo přivézt drahé tranzistory AF239 ze Západu, nebo si musíme koupit Orbitu (to byl sovětský tranzistorák a stál asi tři stovky, víme?) a z něj vybrat ty plechové placaté tranzistory. S nimi ty konvertory chodily stejně dobře, přišlo to levněji a ještě zbyly součástky.
Informace byly levné, ale s několikaletým zpožděním. Takovou knížku, než někdo schválil, to trvalo! Co kdyby její obsah popřel nebo i jen zpochybnil význam práce našich, ale hlavně sovětských, vědců, vývojářů a zlepšovatelů a pokrokových tradic té jediné správné a vedoucí síly ve státě? Zato schémátka přístrojů byla součástí návodu k použití a třeba k magnetofonům Tesla řady B4 (tu řadu miluji dodnes, pak dlouho nic, až zase B73, 113 a 116) byly dvě servisní dokumentace za cenu jednoho elpíčka (36-44Kčs; to nepočítám měřicí desky, ty byly jen zřídka k sehnání a to ještě jen přes známé nebo přes hifiklub, stály skoro tolik, co pašované desky na černém trhu).
Nehledě k tomu, že seřizovací předpisy i schémátka vycházely knižně (Kottek, Bozděch, Hofhans, Studničný, Hodinár, Fortuna, Hyan, Český, Vít, na koho jsem to ještě zapomněl... no snad mi to prominou).
Takže díky za Amatérské rádio, věstníky pro Hifikluby a různé ročenky pro radioamatéry, tam těch čerstvých informací bylo asi nejvíc.
Hlavně, vzhledem k časté nedostupnosti právě teď potřebných součástek a potřebě je nahradit něčím jiným, nás to donutilo zabývat se tím, jak to vlastně funguje a proč by to nemohlo jít udělat jinak. Seznámili jsme se s funkcí součástek, párkrát nás vypekly jejich vlastnosti, o kterých jsme ještě nevěděli (buď jsme si o nich nepřečetli všechno, nebo to nikde nebylo napsáno), naučilo nás to nekopírovat jen osvědčené zapojení, ale vyjít z principu a navrhnout a postavit ho z věcí, co dům dal.

Doba je někde jinde, čas má dnes daleko vyšší cenu (aspoň se to říká a něco na tom je). Ale zase máme daleko rychlejší přístup k informacím, jen jich také nějak moc přibylo, tak se času mnoho neušetří. Ale jsou různá internetová fóra, kde se dá z té informační smršti ledacos vytřídit (skromně připodotknu: od toho jsme tu).
Jsem ale rád za každého bastlíře, který neskončí u připravené stavebnice a jde do toho dál po svém, přestože mu tím konto neztuční, spíše naopak.

Děkuji proto všem, kdo ztratili tu chvíli a dočetli až sem. Doufám, že to pro vás nebyl čas tak úplně ztracený.

[jardajar]

Velmi hezky napsáno.