BM215 a 215A

[vombat]

Mám originální návod, uvádějí že při 220V napájení je přesnost nastavených napětí +- 3% a přesnost nastavení žhavení +-5%, tady je spíš myšleno jak se přesně trefíme součtem napětí pomocí kontaktního pole a kolíčků. Jinak uvádějí přesnost frekvence 50Hz +-15%, já mám v síti doma 236V, kmitočet je 50Hz poměrně přesný. Pokuď při výpočtu uvažovali stejně tj. 60Hz +- 15Hz, pak je čistý rozdíl 10Hz, při měření nezatíženého trafa se to musí projevit. Je otázka, jaké konstanty volili při výpočtech primárních a sekundárních závitů. Ono je podobně spočítáno i to druhé trafo, protože při 275V na primáru prvního už nesedí ani napětí na druhém. U většiny přístrojů se rozdíl kmitočtů příliš neprojeví, ale tady bohužel hodnoty napětí přímo ovlivňují měření.

[Sendyx]

Pořád si myslím, že je to blbost. Pokud by nakrásně trafo bylo počítáno na 60Hz a provozováno na 50, tak stoupne sycení a magnetizační ztráty, což se projeví ohřevem. Rozhodně by ty trafa musely být strašlivě měkká, aby to rozhodilo poměry.

1. V jednom vlákně jsem tady jedno to trafo z BM215 nabízel, zkontroluj, jestli to je stejný typ.

2. Na štítku přístroje je vyraženo jen 60Hz ?

[Sendyx]

Pořád si myslím, že je to blbost. Pokud by nakrásně trafo bylo počítáno na 60Hz a provozováno na 50, tak stoupne sycení a magnetizační ztráty, což se projeví ohřevem. Rozhodně by ty trafa musely být strašlivě měkká, aby to rozhodilo poměry.

1. V jednom vlákně jsem tady jedno to trafo z BM215 nabízel, zkontroluj, jestli to je stejný typ.

2. Na štítku přístroje je vyraženo jen 60Hz ?

[vombat]

Trafa popsána nejsou, štítek má 50Hz. Nabízel jsi to druhé trafo, co vytváří žhavící napětí a napětí pro G1. Udělal jsem ještě pokus - BM jsem přepnul voličem napětí na 120V z autotrafa jsem připojil 136V (mám v síti 236V) a výsledek je takřka na volt úplně stejný -267V, 300V ani náhodou. Jak už jsem psal, všechno se chová a reaguje jak má, jen napětí je nízké.

[Sendyx]

To je škoda, že tam trafa popsaná nejsou, bylo by jasno.

Vytáhnu při vhodné příležitosti BM a změřím napětí... jak jsi to měřil ? Nakolíkovaná nějaká elka a měříš to v soklu A-K a f-f ?

[Sendyx]

To je škoda, že tam trafa popsaná nejsou, bylo by jasno.

Vytáhnu při vhodné příležitosti BM a změřím napětí... jak jsi to měřil ? Nakolíkovaná nějaká elka a měříš to v soklu A-K a f-f ?

[vombat]

Žhavení měřím ve zdířkách F1-F2, podle potřeby kolíkuju velikost. Anodové Ea na K a A1,A2 je připojena přes odpor , kolíčkem měním velikost. Jinak přímo na pájecích očkách na trafu, je to stejné. Měření provádím bez testované elky, v návodu je uvedeno, že velikost napětí odpovídá velikosti bez zátěže. Toto je označení verze s anglickými nápisy, nevím zda se od české neliší. Jsem zvědavý co naměříš.

[caven]

Nemáte někdo originál schéma k tomu BM215A ?? jestli by nebylo možné ho naskenovat ve velkém rozlišení. a jaktak koukám na to schéma tak ono to nemá usměrněné anodový napětí . hmmm. nemělo by býti usměrněné ???

[vombat]

Pozorně pročti vlákno, je tu odkaz na stažení dokumentace. Obávám se, že nic lepšího není a pokuď se Sendyxovi nepodaří sehnat servisní manuál, tak ani nic nebude. Střídavé napětí na anodě je OK.

[jardajar]

Já mám BM215, anglické nápisy a napětí mi naopak dává o trošičku větší.(pokud je nastavený podle kalibrační rysky) Při žhavení 110V dává cca. o 10V víc...

[vombat]

Pokuď máš anodové napětí v pořádku, můžeš si BM překalibrovat - trimrem můžeš seřídit velikost kalibračního napětí tak, aby napětí žhavení (napětí G1) a anodové byly co nejblíže deklarovaným - +-3%. Jinak všechna napětí závisí na přesnosti převodu traf.

[Sendyx]

Dneska jsem měl chvíli BM215A vytažený, takže jsem naměřil :

napětí sítě 232-234V
při nastavení na -4% voliče napětí mi zhruba rafika ukazuje na rysku
a žhavící napětí, naprázdno, měřeno ve sforkách f1, f2 :

volba 6,2V - skutečnost 6,52V
volba 50V - skutečnost 52,4
volba 60V - skutečnost 63,5
volba 110V - skutečnost 115V

Napětí měřená mezi svorkama K a A1
volba 20 - 14,7
volba 100 - 75,7
volba 250 - 188
volba 300 - 226

Totéž pro K a g2 - shodné výsledky


Napětí mezi K a g1 (tentokrát ss)
1,5... 1,63
6 ..... 6,21
12.... 12,27 ef. zvlnění je 0,09V
24V.... 24,4 ef. zvlnění je 0,1V
48... 48,8 ef. zvlnění je 0,37V

[Sendyx]

Dneska jsem měl chvíli BM215A vytažený, takže jsem naměřil :

napětí sítě 232-234V
při nastavení na -4% voliče napětí mi zhruba rafika ukazuje na rysku
a žhavící napětí, naprázdno, měřeno ve sforkách f1, f2 :

volba 6,2V - skutečnost 6,52V
volba 50V - skutečnost 52,4
volba 60V - skutečnost 63,5
volba 110V - skutečnost 115V

Napětí měřená mezi svorkama K a A1
volba 20 - 14,7
volba 100 - 75,7
volba 250 - 188
volba 300 - 226

Totéž pro K a g2 - shodné výsledky


Napětí mezi K a g1 (tentokrát ss)
1,5... 1,63
6 ..... 6,21
12.... 12,27 ef. zvlnění je 0,09V
24V.... 24,4 ef. zvlnění je 0,1V
48... 48,8 ef. zvlnění je 0,37V

[mtajovsky]

vombat << s tím trafem honíte duchy. Ještě jsem neviděl trafo, které by se pokazilo tak, že se mu zmenší sekundární napětí a jinak je vše v pořádku. Napětí se může snížit jedině tak, že vznikne mezizávitový zkrat, ale to byste poznal velmi brzy hlavně nosem. Nebo je trafo pořád pod velkou zátěží. Pokud je proud primárem při nezatíženém trafu plus mínus něco okolo 50 mA, můžete zkrat závitů vyloučit. Zkontrolujte si usměrňovačku a úbytek napětí na ní a také proudový odběr z trafa, jestli není pořád zatíženo třeba kapacitním proudem při zkratu v usměrňovačce.

Ještě jeden drobný dotaz, porovnáváte naměřené hodnoty s nějakým originálem, nebo závadu jen tak odhadujete?

[mtajovsky]

vombat << s tím trafem honíte duchy. Ještě jsem neviděl trafo, které by se pokazilo tak, že se mu zmenší sekundární napětí a jinak je vše v pořádku. Napětí se může snížit jedině tak, že vznikne mezizávitový zkrat, ale to byste poznal velmi brzy hlavně nosem. Nebo je trafo pořád pod velkou zátěží. Pokud je proud primárem při nezatíženém trafu plus mínus něco okolo 50 mA, můžete zkrat závitů vyloučit. Zkontrolujte si usměrňovačku a úbytek napětí na ní a také proudový odběr z trafa, jestli není pořád zatíženo třeba kapacitním proudem při zkratu v usměrňovačce.

Ještě jeden drobný dotaz, porovnáváte naměřené hodnoty s nějakým originálem, nebo závadu jen tak odhadujete?

[Sendyx]

Přesně tak, takhle pokažené trafo je asi tak vzácné jako špatná žárovka, která místo aby nesvítila, svítí pořád.

Vypadá to, že ty napětí Ug2 a Ua tak nějak v sobě zahrnují bulharskou konstantu, když už teda rveme do lampy střídavinu místo ss. Žhavení a Ug1 slušně sedí.

Jinak jsem se dneska přesvědčil, že na testování malých strmých triod je princip přístroje naprosto k ničemu, ukazují se mi na něm na jednom typu elek různých výrobců (nové, vysoce jakostní) od 1 do 16mA, přitom na skutečném měřiči (Weston) je rozptyl asi od 2 do 5mA.

[Sendyx]

Přesně tak, takhle pokažené trafo je asi tak vzácné jako špatná žárovka, která místo aby nesvítila, svítí pořád.

Vypadá to, že ty napětí Ug2 a Ua tak nějak v sobě zahrnují bulharskou konstantu, když už teda rveme do lampy střídavinu místo ss. Žhavení a Ug1 slušně sedí.

Jinak jsem se dneska přesvědčil, že na testování malých strmých triod je princip přístroje naprosto k ničemu, ukazují se mi na něm na jednom typu elek různých výrobců (nové, vysoce jakostní) od 1 do 16mA, přitom na skutečném měřiči (Weston) je rozptyl asi od 2 do 5mA.

[vombat]

Tak ty napětí budou asi v pořádku, chová se to podobně co jsi změřil. Škoda, že není servisní návod.

[Sendyx]

Nevěš hlavu, třeba bude. Kdyby to byla otázka života či smrti, tak už je dávno. Ale je to tak srandovní přístroj, že srvismanuálu netřeba.

[Sendyx]

Nevěš hlavu, třeba bude. Kdyby to byla otázka života či smrti, tak už je dávno. Ale je to tak srandovní přístroj, že srvismanuálu netřeba.

[jardajar]

Měl jsem v ruce sice jen jeden, ale princip zapojení je opravdu triviální. Stačí pípáček na multimetru a případně schéma na nakouknutí po ruce.