bodovačka - její řízení ?

[eljaro]

Stavím bodovačku trafo mám cca 1500W , výstupní vinutí navinu nové ten 1,2,3,4 zavity to odskouším a přemněřím proudy . Není tu problém s technikou a konstrukcí zdroje . Ale mám dotaz ani ne tak problém s ovládáním . Chci ovládat to trafo přímo triakem se spínáním v nule na dobu kterou předem nastavím . Zbývá otázka zda je to tak dobře ? Zda to tak již někdo neřešil ? V diskuzích jsem našel jen nějaké zmínky o trafech a proudech ale ne řízení ! Takže pokud s tím někdo něco mněl budu rád za nějaký ten postřeh či schéma !

PS: omluvte pravopis Díky všem

[Radix]

Tím triakem by to mělo jít. Mezi svařovacím proudem, časem a tlakem je přesný vztah.
U některých bodovek se používalo vybití kondenzátoru v primáru trafa, podobně jako u fotografického blesku.
Budeš si taky sám dělat elektronky?

[vrky]

Myslím si že bodovačka bývá řízená časovým relé které ovládá stykač na primáru.

[mi-ro]

My měli ve fabrice bodovku s řízením délky impulzu pomocí stykače. Jenom nechápu jak se mohlo fongovat vybítí kondíku se SS napětím do trafa?

[mi-ro]

My měli ve fabrice bodovku s řízením délky impulzu pomocí stykače. Jenom nechápu jak se mohlo fongovat vybítí kondíku se SS napětím do trafa?

[eljaro]

ta stavba elektronek je supr - ale tohle asi dělat nebudu - ne že by to nešlo ! ale to spojování drobných dílů je stále zajímavé téma a trafo se mi válí pod stolem , řízení optotriakem s průchodem nulou není dneska již nic drahého to stim stykačem a kondem no nevím , nevím ???
Viděljsem bodovačku na hřebíky ta ale mněla usměrněných 3x400V a igbt spínané pulzní trafo nic na pro nás ! dobrá stopa vztah mezi přítlakem a proudem a časem - kolega má karosářskou bodovačku ikdyž je to přenosné je to monstrum na ty naše drobnosti k ničemu .Proto ten dotaz tady

PS:omluvte pravopis díky

[Radix]

Bodovka s kondenzátorem.

[Radix]

Graf

[mi-ro]

Tak to čumím, to jsem fakt ještě neviděl. Jaký to má konkrétní hodnoty, hlavně jaká je kapacita kondu? A to svářecí trafo taky asi nebude běžný síťový co? Jinak jak koukám na to zapojení, připadá mi trochu zbytečný to třífázový trafo v napájení když jde vlastně jen o nabití kondu?

[mi-ro]

Tak to čumím, to jsem fakt ještě neviděl. Jaký to má konkrétní hodnoty, hlavně jaká je kapacita kondu? A to svářecí trafo taky asi nebude běžný síťový co? Jinak jak koukám na to zapojení, připadá mi trochu zbytečný to třífázový trafo v napájení když jde vlastně jen o nabití kondu?

[stepa]

to mi-ro: dyt to tam mas napsany, ze to je kvuli rovnomernemu zatizeni site...tim padem bude ten kond asi velky.

[stepa]

to mi-ro: dyt to tam mas napsany, ze to je kvuli rovnomernemu zatizeni site...tim padem bude ten kond asi velky.

[mtajovsky]

Otázka je taky, jestli se pro domácí použití vyplatí namáhat se s časovým řízením, to chce i dobrou mechanickou konstrukci, aby byly poměry sváru reprodukovatelné. Když jsem kdysi v dílnách na střední škole bodoval chasis na zesilovač, měli tam velkou bodovačku s proudem podle štítku až 14 kA. Do svařovacích hrotů a sekudárního vinutí z trubičky se pouštěla chladící voda z kohoutku. Svařování se spustilo sešlápnutím pedálu a dobu určovala obsluha "nožním časovým spínačem". Po krátkém zácviku to dělalo sváry jeden jak druhý.

Druhá věc - svařování páskového měděného vinutí. Na brigádě v navijárně ČKD při napojování pásků 4 x 10 mm. Opět - dobu svařování řídila obsluha ručně a v tomto případě dokonce by časová automatika nevyhověla, protože poměry na čelním stylu pásků se měnily.

[mtajovsky]

Otázka je taky, jestli se pro domácí použití vyplatí namáhat se s časovým řízením, to chce i dobrou mechanickou konstrukci, aby byly poměry sváru reprodukovatelné. Když jsem kdysi v dílnách na střední škole bodoval chasis na zesilovač, měli tam velkou bodovačku s proudem podle štítku až 14 kA. Do svařovacích hrotů a sekudárního vinutí z trubičky se pouštěla chladící voda z kohoutku. Svařování se spustilo sešlápnutím pedálu a dobu určovala obsluha "nožním časovým spínačem". Po krátkém zácviku to dělalo sváry jeden jak druhý.

Druhá věc - svařování páskového měděného vinutí. Na brigádě v navijárně ČKD při napojování pásků 4 x 10 mm. Opět - dobu svařování řídila obsluha ručně a v tomto případě dokonce by časová automatika nevyhověla, protože poměry na čelním stylu pásků se měnily.

[eljaro]

Jak byl již z počátku zmíněno ručně se to dá odčasovat vždy ! Ale u těch drobných věcí by bylo lepší se tím raději nezabívat ! Pokud jde o to bodování mám na mysli třeba nerez plech 0,5 max , bronzový plechy 0,35 a podobné titěrnosti . Ty průmyslové strůje znám jsou to strašné obludy a jedou jak kulometná palba . O takové věci nestojím . Spíš mi jde o ty maličkosti . Kdybych nemněl vhodné trafo tak o tom ani nepřemýšlím !

PS: omluvte pravopis dík

[mtajovsky]

Myslíte, že by se na to trafo hodilo jádro s vinutím regulačního autotrafa 2,5 kW? Mám jedno torzo takového trafa, chybí celá mechanika otočného sběrače a hřídele, ale jinak elektricky v pořádku.

[mtajovsky]

Myslíte, že by se na to trafo hodilo jádro s vinutím regulačního autotrafa 2,5 kW? Mám jedno torzo takového trafa, chybí celá mechanika otočného sběrače a hřídele, ale jinak elektricky v pořádku.

[Milan121]

To regulační trafo zachraň !!! je to škoda.mechaniku uděláš bez problémů.A co se týče té bodovky,tak jednou (za komančů) jsem dělal autoklempířovi ruční bodovku.Použil jsem na to plechy z 125W tlumivek,myslím že na to padly tři nebo čtyři jádra za sebou,na spodek primár (můžeš to hodně přesytit) a jeden závit sekundáru nahoru,tuším že jsem ho skládal z pásků měděného plechu tak 0,5mm.Ale pozor na jednu důležitou věc,proud se může zapnout a vypnout jen v momentu kdy na hroty působí patřičná síla,jinak to propaluje díry.

[eljaro]

Dobrý postřeh proud lze pustit jen za přítlaku a stejně tak vypnout ! Pokud jsem zjistil tak trafo se dá použít vlastně jakekoliv ( to regulační bych ale zachránil za každou cenu !) s dostatečnou dimenzací . Ideál by bylo trafo s vzduchovou mezero lepší akumulace energie. Až to prubnu tak to tady vylepím jak to dopadlo ! Zatím všem díky za postřehy .

[Radix]

Návod na bodovku je v AR 4/96.