Může katoda elektronky sama ztratit emisi?

[Dratak]

Zdravím vás všechny a chtěl bych se zeptat na jeden problém. Dostalo se mi do rukou ze zrušeného vojenského skladu několik (nikdy ani nerozbalených) elektronek 3L31. Jde o přímožhavenou koncovou pentodu pro přístroje napájené z baterií. Především mě na nich zaujal rok výroby-1972. To je na bateriové elektronky velmi pozdě, vzhledem k ústupu této technologie. Elky byly zřejmě vyrobeny na zakázku pro armádu jako náhradní díly do některé z radiostanic.
Jenomže ale.....většina těchto "nových" 3L31 má velice malou emisi, mnohdy jen 50-60% ve srovnání s dobrou elektronkou. Anodový proud sotva 3,5-4mA a strmost 1,2-1,5mA/V. Skutečně dobrá 3L31 má při stejných parametrech testování (daných kartou BM215) anodový proud cca 7mA a strmost cca 2mA/V. Rádio s takovou elektronkou hraje potom slabě a zkresleně vzhledem k malé strmosti a velkému vnitřnímu odporu koncové elky.
Jako by katoda byla již vyčerpaná. Elektronky však nebyly nikdy zapojeny, ležely od výroby ve skladu. Kamarád mi poradil zkusit katodu "probudit" dlouhodobým nažhavením, ale jen jmenovitým napětím, ne přežhavením. Nechal jsem elky žhavit ze stabilizovaného zdroje (jedna bere 100mA při 1,4V, takže žádný problém) i dva dny, anodový proud stoupl v nejlepším případě o 10%, u některých vůbec.
Tak bych se chtěl zeptat, mohla katoda během dlouhodobého skladování takhle odejít? Jde o přímožhavenou elku, katodu tvoří čtyři tenoučké drátky spojené buď sérioparalelně nebo paralelně, podle toho jak se to zapojí. Mohla se nějak "oloupat" emisní vrstva na drátku? Vždyť stejné elky vyrobené v polovině 50.let (také nikdy nevybalené) jsou v úplném pořádku.
Anebo jsou to prostě zmetky, protože v Tesle v roce 1972 již vzhledem k ústupu bateriových elektronek neuměli pořádně vyrobit přímožhavenou katodu?

[Sendyx]

Bylo to testováno v reálném spotřebiči (rádiu) ?

[Sendyx]

Bylo to testováno v reálném spotřebiči (rádiu) ?

[Dratak]

Právě že ano. Jak v Tesle 3101B, tak v Orientu, tak v přijímači pro VKV (DC90, 2x1F33, 1AF33, 3L31). Hraje to slabě a zkresleně, výstupákem teče cca polovina jmenovitého anodového proudu (měřeno) ve srovnání s dobrou elektronkou.

[Sendyx]

Co mřížkový proud, ev. test vakua ?

[Sendyx]

Co mřížkový proud, ev. test vakua ?

[Crifodo]

věřil bych spíš tomu, že lampy po těch letech nemají dobré vakuum a katoda je votrávená z iontů. Při tom nízkém anodovém napětí to ani nemusí dělat žádné efekty jako u lamp na 300V. Armáda si kvalitu hlídala, i když v tomhle i ji mohl někdo ojebat...

[Sendyx]

S tím hlídáním kvality to není vždy tak horké, jsou na 100% nepoužité ? Jak byly balené ?

[Sendyx]

S tím hlídáním kvality to není vždy tak horké, jsou na 100% nepoužité ? Jak byly balené ?

[vombat]

S tímto problémem jsem se setkal u nově zakoupených ekvivalentů ECC83 od firmy SVETLANA. Regenerace elektronek je vždy sázka do loterie, spíš bych věřil úspěchu se starou vyšeptalou elkou, než s nepoužitou, kde bude pravděpodobně nějaký technologický problém nebo je tu ještě varianta, že pro použití do určitého přístroje tyto elky s těmito parametry jěště vyhovují. Co vím, tak se elky ve výrobě třídily podle dosažených parametrů a příslušně označovaly. U regenerace nestačí pouze přehžhavit vlákno, musí být nastaveno určité anodové napětí. Vše se dělá zkusmo, není už co ztratit. Literatura uvádí, že regenerované elky mohou mít stejnou životnost jako nové. Jinak se stává, že nedokonalým zátavem skla nebo špatně voleným materiálem průchodky(kovar) difundují do elky molekuly hélia se všemi důsledky pro vakuum.

[Cust]

jojo, helim se mrska dostane vsude....
ale nevim jestli zrovna helium vadi katode, je to prece inertni plyn, spis bude vadit kyslik nebo cokoliv jineho nez inertni plyny (trebas vodik - ten nadela paseku a proleze skvirou jeste lip nez helium)

[Cust]

jojo, helim se mrska dostane vsude....
ale nevim jestli zrovna helium vadi katode, je to prece inertni plyn, spis bude vadit kyslik nebo cokoliv jineho nez inertni plyny (trebas vodik - ten nadela paseku a proleze skvirou jeste lip nez helium)

[Sendyx]

U těch Svetlan byl spíš problém s tím, že mají jinou charakteristiku a testy na BM215 a spol. dopadnou špatně.

Ty 3L31 by chtělo konzultovat s někým z výroby, znali různé finty, jak se daly oživit celé série elek. Taky se ale vícekrát stalo, že se jako zásoba objevily elky, ve skutečnosti kazové nebo dávno použité. Já nevím, jestli 3L31 podobné mám, jestli jo, dají se porovnat.

[Sendyx]

U těch Svetlan byl spíš problém s tím, že mají jinou charakteristiku a testy na BM215 a spol. dopadnou špatně.

Ty 3L31 by chtělo konzultovat s někým z výroby, znali různé finty, jak se daly oživit celé série elek. Taky se ale vícekrát stalo, že se jako zásoba objevily elky, ve skutečnosti kazové nebo dávno použité. Já nevím, jestli 3L31 podobné mám, jestli jo, dají se porovnat.

[Crifodo]

s těma konzultacema neotálej, protože tolik pamětníků už asi nebude...

[Sendyx]

Problém je, že pár pamětníků je, ale jejich přísup k internetu apod. je nulový. Některým to ale jinak překvapivě dobře pálí, ono když člověk 30 let dělá anody, katody, mřížky a slídy, tak to jen tak nezapomene

[Sendyx]

Problém je, že pár pamětníků je, ale jejich přísup k internetu apod. je nulový. Některým to ale jinak překvapivě dobře pálí, ono když člověk 30 let dělá anody, katody, mřížky a slídy, tak to jen tak nezapomene

[Dratak]

Vakuum se nezdá být porušené. Ani podle orientačního testu na BM215, ani podle getru či mechanického poškození. Getr nebělá, nikde není vidět žádné mechanické poškození baňky, ani kolem kolíků. Elky byly baleny v krabici, která měla uvnitř mřížku z tvrzeného papíru právě pro tento účel. V každé komůrce mřížky byla jedna elektronka, ještě zabalená v jemném papíru, jako to dříve dělala Tesla při balení do krabiček. Ani stopy po tom, že by to bylo někdy rozbalené. Nevím proč by se mělo zhoršit vakuum, když elky ještě mnohem starší mají vakuum v pořádku.
Možná víte, že existují dvě provedení elky 3L31. Buď původní z 50.let-ta má anodu z černěného plechu a je tak zagetrovaná, že do ní není pořádně vidět. Novější provedení má plech lesklý-zřejmě výrobce s ohledem na malou anodovou ztrátu šetřil a z černění anod ustoupil. A právě ty novější 3L31 (lesklá anoda) mívají menší strmost a větší vnitřní odpor, než ty původní z 50.let.
Podle mě jsou ty novější 3L31 zmetkové, protože v Tesle v 70.letech už pořádně nezvládali výrobu přímožhavených katod (podobně jako dnes výrobci již pořádně nezvládají VHS videa).
K těm pamětníkům, nevím. Možná se zkusím zeptat u JJ-Electronic, to jsou vlastně nástupci Tesly Rožnov, která elektronky vyráběla. Třeba se někdo najde. A ta kompletace elektrodového systému, před těmi lidmi fakt klobouk dolů. Když si vezmu, jak malý je systém zrovna té 3L31, že pod tou malou anodou se skrývá ještě trojice mřížek a samým středem ještě prochází v pravidelných rozestupech čtveřice tenoučkých drátků jako katoda. Opravdu, jak tam protahovali ty drátečky si neumím vůbec přestavit.

[Sendyx]

JJ není zdaleka nástupce Tesly, ale nemá to cenu rozebírat. Mám někde kontakt na jednoho slušně znalého od nich, je to externista z ČR. Ale mnohem zajímavější by bylo pozvat na pivo pár rožnovských penzistů, kteří tyhle výroby přímo zaváděli.

Dají se ty elky přesvědčit změnou obvod. součástek k obvyklému anod. proudu ?

[Sendyx]

JJ není zdaleka nástupce Tesly, ale nemá to cenu rozebírat. Mám někde kontakt na jednoho slušně znalého od nich, je to externista z ČR. Ale mnohem zajímavější by bylo pozvat na pivo pár rožnovských penzistů, kteří tyhle výroby přímo zaváděli.

Dají se ty elky přesvědčit změnou obvod. součástek k obvyklému anod. proudu ?

[Crifodo]

když už bělá baňka, je lampa zavzdušněná důkladně, ale na znemožnění emise stačí daleko menší a nezjistitelné množství iontů v baňce. Jestli se ti chce, zkus otestovat emisi podstatným zvýšením žhavicího napětí, jednu elektronku obětuj jestli vůbec ten jmenovitý proud dá při jakémkoliv nažhavení. Při jmenovitém žhavicím napětí je proud žhavením odpovídající?

[Sendyx]

Dostal jsem před časem tip na jeden starý materiál od RCA. Bohužel jej nemám, jen ze 3. ruky mám info, že je vhodné změřit mutual conduktance při jmenovitém žhavení, a pak při sníženém a zvýšeném - z hodnot se pak dá leccos vyvodit. BTW, proto je taky u některých znalých v oblibě měřič L3-3, u kterého lze napětí měnit plynule

[Sendyx]

Dostal jsem před časem tip na jeden starý materiál od RCA. Bohužel jej nemám, jen ze 3. ruky mám info, že je vhodné změřit mutual conduktance při jmenovitém žhavení, a pak při sníženém a zvýšeném - z hodnot se pak dá leccos vyvodit. BTW, proto je taky u některých znalých v oblibě měřič L3-3, u kterého lze napětí měnit plynule