Nabijecka autobaterii Tronic T4X (z Lidlu)

[helios]

Ako som zistil že je nabíjačka dobrá? Meraním napätia a prúdu. Hustomer som nemohol použiť, nakoľko som nabíjal batérie tzv. gelové, bezúdržbové. Jeden bol autoaku 12V/80Ah, druhý 12v/7Ah, tretí 12V/12Ah. Nabíjačka naozaj nabíjala uvedenými prúdmi, pri dosiahnutí 14,4V nabíjanie prerušila. Že mi aku nabije na 90% mi naozaj nevadí, lebo to batérii vadí menej, ako "varenie" elektrolytu a následná nutnosť merania hustoty a dolievanie vody.
Kyselinu zásadne nedolievať, ak totiž nevytiekla, nemá sa ako odpariť, odparuje sa len voda. Ak má niektorý článok hustotu nižšiu, znamená to, že sulfáty na doskách sa nerozpustili. Potom treba naozaj použiť inú nabíjačku, s konštantným prúdom, merať hustotu kyseliny.
Pre tento účel sa hodí nabíjačka jednocestne usmernená, tzv. s nesymetrickým nabíjaním. Jej schéma je veľmi jednoduchá, trafo 230/24V/100VA, jedna dióda 10A na chladiči, Do série s diódou autožiarovka 12V/55W. Na výstup paralelne ďalšia žiarovka 24V/10W, ktorá robí spätné vybíjanie zhruba 1/10 prúdu nabíjacieho, elektrolyt potom toľko "nevarí" a sulfáty na doskách sa lepšie rozpúšťajú.
Takýto "bastl" skoro nič nestojí, funguje prekvapivo dobre. Oživuje aj tzv. mrtvé batérie vzhľadom k výstupnému napätiu 24V. A bat. ktorá sa nepodarí oživiť ani po dvoch dňoch s touto nabíjačkou, je naozaj vadná a nemá zmysel ju ďalej "resuscitovať"...

Pre nabíjačku Tronic T4X som sa rozhodol preto, lebo je malá, ľahká a za tie peniaze ťažko niečo lepšie vymyslíte. Na bežné nabíjanie bohate postačuje, dá sa nosiť s náradím v aute. Pre bežného motoristu skoro ideálne riešenie. Na môj podnet si ju kúpili aj traja moji známi, taktiež sú s ňou spokojní.

Nie, naozaj nie som propagátorom LIDLU, ani podobných multireťazcových smetísk, ale občas sa aj tam objaví niečo, čo stojí za uváženie kúpiť...

[helios]

[robo]

Zitra pripojim na nabiti 72Ah baterku kterou mam v aute. A ktera je v provozu. Ta uvidim. Jeste otazecka. V pripade ze mam baterku ktera je v poradku a neni stara. Pokud baterie dosahne tech 14.4V lze ji povazovat za nabitou ? A pokud ano, tak musi hodnoty merene hustomerem na clanku ukazovat hodnotu nabito, cili ok?

[helios]

Hustomer by sa mal blížiť k hodnote 100%. Dôležité ale je, aby táto nameraná hustota bola rovnaká u všetkých článkov.
Keď chceš aku nabiť na 100%, použi nabíjačku iného typu, nechaj ju aspoň pár hodín "bublať", potom odstav nabíjanie a po cca hodine meraj hustotu, inak budeš mať v hustomere ´"sódovku" a bublinky budú skresľovať meranie.

[EKKAR]

Dá se to udělat i kontrolou napětí při nabíjení - jakmile přeleze 14,5V, je v oblasti silného plynování a dobíjí se ze zhruba 90% na 100% - a nabíjení končí při napětí 16,6 - 16,8V. Při tomto napětí by hustota elektrolytu neměla vykročit z rozmezí 1,26 - 1,28g/ml. Pokud je řidší, a napětí je přesto vysoké, je baterie zasulfátovaná a mělo by se uskutečnit regenerační dobíjení nesymetrickým proudem - když to nepomůže, pak jedině sběrný dvůr. Když to pomůže - HURÁ. A když je hustota vysoká, nezbývá než ředit - a to výhradně destilkou, kdo do baterky neleje vodu z kohoutku, zaručeně ji zabije.

[EKKAR]

Dá se to udělat i kontrolou napětí při nabíjení - jakmile přeleze 14,5V, je v oblasti silného plynování a dobíjí se ze zhruba 90% na 100% - a nabíjení končí při napětí 16,6 - 16,8V. Při tomto napětí by hustota elektrolytu neměla vykročit z rozmezí 1,26 - 1,28g/ml. Pokud je řidší, a napětí je přesto vysoké, je baterie zasulfátovaná a mělo by se uskutečnit regenerační dobíjení nesymetrickým proudem - když to nepomůže, pak jedině sběrný dvůr. Když to pomůže - HURÁ. A když je hustota vysoká, nezbývá než ředit - a to výhradně destilkou, kdo do baterky neleje vodu z kohoutku, zaručeně ji zabije.

[robo]

Takze info o nabijeni. Nabijecka je pripojena tak 26hodin. Napeti na baterce je 14,5V. Hustomer ukazuje cervene pole. Nejsem ani v bilem. Baterka je tam jina 45Ah. Mel jsem dojem ze pri 14.5V by mela byt souvislost s hustomerem. Ale ten se tvari ze baterka je nenabita. Pred nabijenim jsem byl na zacatku cerveneho sloupce. Ted jsem tak dva dilky pred koncem cerveneho pole. Chce to si postavit svoji nabijecku.

[stasek]

No, jak to tak čtu, děláte z nabíjení akumulátoru docela problém. Už drahně let používám jednoduchou nabíječku, kde přepínám odbočky na sekundáru asi 150 VA trafa. Přepínáním jednotlivých odboček reguluji výstupní napětí z nabíječky a tím i proud. Napětí neměřím, jen proud. Je to jednoduché, jestli chci větší nabíjecí proud, zvýším napětí na sekundáru přepnutím na příslušnou odbočku. Usměrnění mám diodami do můstku. Stačí i jednocestné, je to pro baterku údajně užitečnější. Ampérmetr mám na nabíječce. Nabíjím desetinovým proudem, tedy 40Ah baterku 4 A. Nastavím a občas se kouknu, nabíjecí proud začíná po čase klesat, tak to opět zvýším na 4A, až se to nemění. No a pak začnu měřit hustoměrem. Neměl jsem doposud problémy a praktikuji to tak kolem 40-ti let. Postavit takovou nabíječku není pro trochu zručného kutila vůbec problém. Možná snad to motání sekundáru, ale to je taky vlastně malina.
Jo a ještě k těm nabíječkám se supermarketů, zkoušel vůbec někdo měřit proud, jaký teče do baterek při nabíjení?

[robo]

[stasek]

No podívej se, radil jsem ti v předešlém příspěvku. Měř proud, jestli máš čím. Pokud ti do baterky poteče těch 3,4 A tak za tu dobu co ji máš na nabíječce musí být nalitá. Pokud je dobrá, nebo alespoň trochu slušná. Píšeš, žes ji vyndal z auta. Tak by měla být OK. Zbývá ještě jedna možnost a to je, že máš vadný hustoměr. Schválně jsem před chvílí skáknul do garáže a pověsil baterku 40Ah na nabíječku a měřil. Hodnoty odpovídají zhruba tomu, co je v manuálu té tvojí nabíječky. Při cca 4A nabíjecího proudu to dělalo něco mezi 14,5-15V. Nemám důvěru ale k té nabíječce, co jsi koupil. Spíš teda k tomu manuálu. Není mi jasné, jak při napětí 14,4 při poloze 1 může být proud 0,8 a při tomtéž napětí proud 3,6 a dál při poloze 3 stejný proud při napětí o 0,3V vyšším. To je podle mně blbost. Ale rozhodně zkontroluj hustoměr, jestli nemáš třeba prasklý plovák. Jiné rady ti asi sotvakdo dá.

[EKKAR]

Měření proudu tekoucího do nabíjeného akumulátoru, pokud nenabíjíme vyhlazeným ss proudem, je poněkud PROBLEMATICKÉ. Pokud používáme vyhlazené ss napětí, je nabíjecí proud určen pouze rozdílem napětí na akumulátoru a napětí zdroje a vnitřní impedancí soustavy síť - transformátor - usměrňovač - akumulátor + všech přechodových odporů a vnitřních odporů vodičů a veškerých v sérii zařazených součástek. Jakmile ale použijeme tepavý proud, do akumulátoru teče proud jen tehdy, když okamžité napětí na sekundární straně trafa překročí momentální aktuální napětí na akumulátoru plus úbytek napětí na diodách a sériových impedancích. Postupným nabíjením se tedy zkracuje během půlperiody tepavého usměrněného napětí doba, po kterou je napětí zdroje vyšší než napětí akumulátoru a efektivní hodnota proudu proto neustále klesá. Navíc jeho průběh ani zdaleka není sinusový, takže pro jeho měření se hodí pouze digitální A/D převodníky, schopné indikovat skutečnou efektivní hodnotu, nebo např. tepelné ampérmetry - ty bez ohledu na průběh měří efektivní hodnotu. Jiný druh ampérmetru má v nabíjecím okruhu pouze indikační význam - skutečné měření se nedá bez sumačních převodníků udělat. Proto je nejlepším řešením kombinace měření napětí při nabíjení a hustoměru - pro běžný Pb kyselý akumulátor je hustota elektrolytu velmi dobrou indikací stavu nabití, voltmetr může pomoci určit okamžik přepnutí nabíječe z "tvrdého" intenzivního nabíjení na "kapkové" neboli "udržovací" nabíjení. Existují sice měřiče náboje, dodaného do akumulátoru nabíjením nebo naopak z něj odčerpaného, ale ty jsou většinou vytvořeny na principu převodníku I/f a následeného čítače Up/Down, u něhož je směr čítání přepínán jednoduchým komparátorem.
Když se vrátím k hustoměru s "bílým" a "červeným" políčkem - jak jsou ty barvy rozmístěny? V okamžiku, kdy je akumulátor nabit, by měl být plováček vynořen co nejvíc - lepší hustoměry mají po straně barevné stupnice ještě jednu, cejchovanou v g/ml (nebo v g/cm3). Hustota elektrolytu plně nabitého Pb aku je okolo 1,27g/ml (1,26 - 1,28g/ml), u více zatížených akumulátorů se používá hustší - má lepší vodivost, stejně tak v případě vystavení akumulátoru mrazům - hustší elektrolyt je mrazuvzdornější. Pokud hustota klesne pod 1,15g/ml, považuje se Pb akumulátor za zcela vybitý a jeho ponechání delší dobu v tomto stavu znamená téměř jistotu jeho zničení. Navíc v zimě může být roztrhán ledem - takto zřídlý elektrolyt mrzne již při mrazu menším, než -10°C, zatímco elektrolyt s normální hustotou běžně odolává zmrznutí i při teplotách kolem -40°C.
Pokud je i přes dlouhodobé nabíjení, rozsáhlé plynování článků a napětí nad 16V (pro 12V aku) hustota elektrolytu stále nízká, znamená to, že akumulátor je zasulfátován. Síranové ionty z elektrolytu se navázaly na olovo v deskách do podoby velkých, nerozpustných krystalů síranu (= sulfátu) olovnatého a tím se omezilo jednak množství elektrochemické přeměny schopných látek, druhak klesla vodivost elektrolytu a tím narostl vnitřní odpor aku - výsledkem je, že i když je nabíjen a vykazuje vnější známky plného nabití, akumulátor není schopen dodávat (relativně) větší proud. Částečně a dočasně pomůže dolití elektrolytu kyselinou - když už nic jiného, klesne vnitřní odpor akumulátoru, jinak jediným "lékem", který přináší nějaké výsledky, je regenerativní nabíjení pulsním proudem se současným částečným vybíjením - to se ale nezdaří vždycky. Pokud kapacita postupně nestoupá, po třech, max. po čtyřech cyklech bez nárůstu kapacity již nemá cenu v regeneraci pokračovat, akumulátor je totálně mrtvý.
V nedávné minulosti existoval na českém trhu jistý přípravek, pocházel z CCCP vojenských výzkumů, byl to buď prášek, nebo roztok, který se podle druhu nasypal nebo nalil do článků aku. Jeho chemickým působením se normálně nerozpustný sulfát rozpustil a do té doby totálně mrtvý akumulátor bylo možno ještě nějakou dobu používat. Co se s tímto přípravkem dělo dále a jestli je ještě dostupný - nevím. Pravděpodobně podlehl akumulátorkářské lobby a aby nesnižoval tržby, byl utopen v propadlišti dějin...

[EKKAR]

Měření proudu tekoucího do nabíjeného akumulátoru, pokud nenabíjíme vyhlazeným ss proudem, je poněkud PROBLEMATICKÉ. Pokud používáme vyhlazené ss napětí, je nabíjecí proud určen pouze rozdílem napětí na akumulátoru a napětí zdroje a vnitřní impedancí soustavy síť - transformátor - usměrňovač - akumulátor + všech přechodových odporů a vnitřních odporů vodičů a veškerých v sérii zařazených součástek. Jakmile ale použijeme tepavý proud, do akumulátoru teče proud jen tehdy, když okamžité napětí na sekundární straně trafa překročí momentální aktuální napětí na akumulátoru plus úbytek napětí na diodách a sériových impedancích. Postupným nabíjením se tedy zkracuje během půlperiody tepavého usměrněného napětí doba, po kterou je napětí zdroje vyšší než napětí akumulátoru a efektivní hodnota proudu proto neustále klesá. Navíc jeho průběh ani zdaleka není sinusový, takže pro jeho měření se hodí pouze digitální A/D převodníky, schopné indikovat skutečnou efektivní hodnotu, nebo např. tepelné ampérmetry - ty bez ohledu na průběh měří efektivní hodnotu. Jiný druh ampérmetru má v nabíjecím okruhu pouze indikační význam - skutečné měření se nedá bez sumačních převodníků udělat. Proto je nejlepším řešením kombinace měření napětí při nabíjení a hustoměru - pro běžný Pb kyselý akumulátor je hustota elektrolytu velmi dobrou indikací stavu nabití, voltmetr může pomoci určit okamžik přepnutí nabíječe z "tvrdého" intenzivního nabíjení na "kapkové" neboli "udržovací" nabíjení. Existují sice měřiče náboje, dodaného do akumulátoru nabíjením nebo naopak z něj odčerpaného, ale ty jsou většinou vytvořeny na principu převodníku I/f a následeného čítače Up/Down, u něhož je směr čítání přepínán jednoduchým komparátorem.
Když se vrátím k hustoměru s "bílým" a "červeným" políčkem - jak jsou ty barvy rozmístěny? V okamžiku, kdy je akumulátor nabit, by měl být plováček vynořen co nejvíc - lepší hustoměry mají po straně barevné stupnice ještě jednu, cejchovanou v g/ml (nebo v g/cm3). Hustota elektrolytu plně nabitého Pb aku je okolo 1,27g/ml (1,26 - 1,28g/ml), u více zatížených akumulátorů se používá hustší - má lepší vodivost, stejně tak v případě vystavení akumulátoru mrazům - hustší elektrolyt je mrazuvzdornější. Pokud hustota klesne pod 1,15g/ml, považuje se Pb akumulátor za zcela vybitý a jeho ponechání delší dobu v tomto stavu znamená téměř jistotu jeho zničení. Navíc v zimě může být roztrhán ledem - takto zřídlý elektrolyt mrzne již při mrazu menším, než -10°C, zatímco elektrolyt s normální hustotou běžně odolává zmrznutí i při teplotách kolem -40°C.
Pokud je i přes dlouhodobé nabíjení, rozsáhlé plynování článků a napětí nad 16V (pro 12V aku) hustota elektrolytu stále nízká, znamená to, že akumulátor je zasulfátován. Síranové ionty z elektrolytu se navázaly na olovo v deskách do podoby velkých, nerozpustných krystalů síranu (= sulfátu) olovnatého a tím se omezilo jednak množství elektrochemické přeměny schopných látek, druhak klesla vodivost elektrolytu a tím narostl vnitřní odpor aku - výsledkem je, že i když je nabíjen a vykazuje vnější známky plného nabití, akumulátor není schopen dodávat (relativně) větší proud. Částečně a dočasně pomůže dolití elektrolytu kyselinou - když už nic jiného, klesne vnitřní odpor akumulátoru, jinak jediným "lékem", který přináší nějaké výsledky, je regenerativní nabíjení pulsním proudem se současným částečným vybíjením - to se ale nezdaří vždycky. Pokud kapacita postupně nestoupá, po třech, max. po čtyřech cyklech bez nárůstu kapacity již nemá cenu v regeneraci pokračovat, akumulátor je totálně mrtvý.
V nedávné minulosti existoval na českém trhu jistý přípravek, pocházel z CCCP vojenských výzkumů, byl to buď prášek, nebo roztok, který se podle druhu nasypal nebo nalil do článků aku. Jeho chemickým působením se normálně nerozpustný sulfát rozpustil a do té doby totálně mrtvý akumulátor bylo možno ještě nějakou dobu používat. Co se s tímto přípravkem dělo dále a jestli je ještě dostupný - nevím. Pravděpodobně podlehl akumulátorkářské lobby a aby nesnižoval tržby, byl utopen v propadlišti dějin...

[helios]

Ten prípravok sa volal "mečta" a údajne predlžoval životnosť aku a znižoval jeho vnútorný odpor. Či bol ale schopný oživiť zasulfátovanú baterku, tým si nie som istý.

[robo]

Ten prasek na oziveni se prodava jeste ted. Nevim jak se jmenuje ted, ale krabicka je cela do cervena. Zkousel jsem timhle ozivit baterku ktera byla pred smrti. Nevim pro se tak stalo, ale timhle jsem baterce provedl eunatazii. Uz si jen pamatuji, je to tak rok nazpet, ze hustomer vykazoval hodnoty horsi nez pred tim. A to jsem postupoval presne podle navodu.
Hustomer ktery vlastnim, neni fyzicky poskozen. A pokud je elektrolyt ok tak musi plovak jit nahoru. Ale nejde. Jsou tam tri policka. Cervena, nejdelsi stupnice, pak bila a zelena. Uz jsem timto hustomerem kontroloval nekolik nabijenych baterek. A pokud se mechanicky neposkodi, tak musi fungovat.
K baterce se ted nedostanu. Takze zustane na nabijecce do stredy. Ve stredu odpoledne zjistim jak to dopadlo. Ale baterka by mela byt dobra. Nez jsem ji zacal nabijet, tak starterem otocila a auto naskocilo. Sice to nebylo takove akcni motani starteru. Ale nastartovala auto.

[robo]

Nabijecka presla do udrzovaciho rezimu. Byla pripojena vice jak 48 hod. Po odpojeni odpojeni nabijecky dava baterka 13.34V. Stav hustomeru: stale v cervenem sloupci. Meril jsem 4 clanky. Na vic uz jsem nemel naladu. Tronic pujde z baraku.

[EKKAR]

13,34V je po odpojení nabíječky - ale kolik má baterka PŘI PŘIPOJENÉ NABÍJEČCE? Po odpojení jde napětí krutě a okamžitě dolů, to je normální. Ale s tou hustotou je to divný - neodebíral jsi z tý baterky dlouhodoběji (minuty) větší proudy? Příklad - dlouhé marné startování motoru se zamrzlým palivovým systémem. Startér bere i 300A, baterka vaří a kyselina vystřikuje všude kolem - Ty pak zjistíš úbytek a doleješ destilku - tím poklesne koncentrace elektrolytu
zkus vzít ten hustoměr a naber do něj kyselinu z láhve - koupený naředěný elektrolyt. Tím vyzkoušíš, nakolik je dobrý - u čerstvého elektrolytu by měl ukazovat cca 75% nabití. Jestli je skutečně elektrolyt v Tvém akumulátoru špatný - zředěný nad míru, jediným řešením je jeho úplná výměna. Akumulátor se opatrně vyleje a nejpozději do 1 hodiny se naplní čerstvým elektrolytem. Pozor, při vylévání hrozí možnost zkratování desek kusem kalu z dna nádoby - následuje rychlá smrt, zkratovaný článek jde během krátké doby do kytek a baterka s ním.

[EKKAR]

13,34V je po odpojení nabíječky - ale kolik má baterka PŘI PŘIPOJENÉ NABÍJEČCE? Po odpojení jde napětí krutě a okamžitě dolů, to je normální. Ale s tou hustotou je to divný - neodebíral jsi z tý baterky dlouhodoběji (minuty) větší proudy? Příklad - dlouhé marné startování motoru se zamrzlým palivovým systémem. Startér bere i 300A, baterka vaří a kyselina vystřikuje všude kolem - Ty pak zjistíš úbytek a doleješ destilku - tím poklesne koncentrace elektrolytu
zkus vzít ten hustoměr a naber do něj kyselinu z láhve - koupený naředěný elektrolyt. Tím vyzkoušíš, nakolik je dobrý - u čerstvého elektrolytu by měl ukazovat cca 75% nabití. Jestli je skutečně elektrolyt v Tvém akumulátoru špatný - zředěný nad míru, jediným řešením je jeho úplná výměna. Akumulátor se opatrně vyleje a nejpozději do 1 hodiny se naplní čerstvým elektrolytem. Pozor, při vylévání hrozí možnost zkratování desek kusem kalu z dna nádoby - následuje rychlá smrt, zkratovaný článek jde během krátké doby do kytek a baterka s ním.

[badoch]