230~V -> 220~V

[AmarokCZ]

Zravím, potřeboval bych k napájení starších (hl. elektronkových) přístrojů - zdroj 220~V (-/+ 10V) (220V trafo při 250V brutálně hlučí). Sériový odpor jsem zkoušel, ale síťové napětí kolísá od 200V k 255V, takže napětí za odporem je pořád nevyhovující.

[Lukas-Peca]

Že by rozdíl 10 V měl vliv na provoz trafa?

[EKKAR]

Dnešní síťové napětí by nemělo drtivé většině starších přístrojů se štítkovou hodnotou 220V/50Hz vadit - do roku 1993 u nás platila norma ČSN 34 xxxx(z paměti už nevím), která toto napětí definovala jako 220V+-10%, neboli okamžitá efektivní hodnota mohla kolísat v rozmezí 198 - 242V. Dnes běžná hodnota, naměřitelná na většině zásuvek mezi 225 a 235V by proto neměla dělat jakékoliv problémy, naopak, chod většiny spotřebičů by měl být stabilnější.
Od roku 1993 u nás platí přísnější norma, platná do té doby pouze v Západní Evropě - 230V+-5% neboli rozmezí efektivních hodnot 218,5 - 241,5V. Zavedení této přísnější normy si vynutilo začlenění tehdejší energetické soustavy bývalé RVHP MÍR s centrem v Praze do celoevropské soustavy elektrických rozvodných systémů. Zároveň (mimo jiné) došlo například ke zpřísnění normy na hodnotu kruhového kmitočtu sítě - soustava MÍR tolerovala dočasně i rozmezí 49-51Hz, panevropská soustava neurčuje odchylku, ale definuje celkový počet kmitů, který musí soustava za 24 hodin absolvovat - tím je třeba zajištěna dlouhodobá přesnost všech síťovým kmitočtem řízených hodin a strojů (dočasné zpomalení chodu v době špiček je vykompenzováno urychlením v době odlehčení) atd atd.

Takže - pokud potřebuješ krátkodobě stabilnější napětí přesně 220V, mohu doporučit nějaké regulační autotrafo a okamžitou hodnotu výstupního napětí hlídat třeba jen patřičně nastaveným okénkovým komparátorem nebo sloupcovým bargrafem.
Pro dlouhodobější stabilizaci se dříve vyráběly speciální natáčivé transformátory, kde odchylka od nastavené hodnoty pomocí zpětné vazby a servomechanismu pootáčela mechanicky konstrukcí trafa tak, aby vzniklým rozptylem v pootevřeném jádře vznikla regulace napětí na sekundární straně.
Určitě by se to dalo vyřešit moderněji elektronicky, sinusovým střídačem s trafem a pomocí zpětné vazby upravovat napětí na primáru výstupního trafa nebo i bez galvanického oddělení, pouze PWR řízeným spínáním z přímo usměrněné sítě + výkonný LC filtr, ale obě tato řešení shledávám jako natolik technologicky náročná, že se nevyplatí v amatérské praxi tato zařízení konstruovat.
Možná by se dal použít způsob s výkonnou nabíječkou 12V nebo 24V akumulátorů a střídačem 12V/230V (24V/230V) se stabilizací výstupního napětí (určeným pro motorová vozidla a kempink) - ale musela by se posunout napěťová mez stabilizace na 220V a nevím, jak by vypadal tvar výstupního napětí - jestli by to byl sinus nebo nějaká zpotvořenina. To je pak už věc zkoušky, jak by na to reagoval Tvůj spotřebič.

[EKKAR]

Dnešní síťové napětí by nemělo drtivé většině starších přístrojů se štítkovou hodnotou 220V/50Hz vadit - do roku 1993 u nás platila norma ČSN 34 xxxx(z paměti už nevím), která toto napětí definovala jako 220V+-10%, neboli okamžitá efektivní hodnota mohla kolísat v rozmezí 198 - 242V. Dnes běžná hodnota, naměřitelná na většině zásuvek mezi 225 a 235V by proto neměla dělat jakékoliv problémy, naopak, chod většiny spotřebičů by měl být stabilnější.
Od roku 1993 u nás platí přísnější norma, platná do té doby pouze v Západní Evropě - 230V+-5% neboli rozmezí efektivních hodnot 218,5 - 241,5V. Zavedení této přísnější normy si vynutilo začlenění tehdejší energetické soustavy bývalé RVHP MÍR s centrem v Praze do celoevropské soustavy elektrických rozvodných systémů. Zároveň (mimo jiné) došlo například ke zpřísnění normy na hodnotu kruhového kmitočtu sítě - soustava MÍR tolerovala dočasně i rozmezí 49-51Hz, panevropská soustava neurčuje odchylku, ale definuje celkový počet kmitů, který musí soustava za 24 hodin absolvovat - tím je třeba zajištěna dlouhodobá přesnost všech síťovým kmitočtem řízených hodin a strojů (dočasné zpomalení chodu v době špiček je vykompenzováno urychlením v době odlehčení) atd atd.

Takže - pokud potřebuješ krátkodobě stabilnější napětí přesně 220V, mohu doporučit nějaké regulační autotrafo a okamžitou hodnotu výstupního napětí hlídat třeba jen patřičně nastaveným okénkovým komparátorem nebo sloupcovým bargrafem.
Pro dlouhodobější stabilizaci se dříve vyráběly speciální natáčivé transformátory, kde odchylka od nastavené hodnoty pomocí zpětné vazby a servomechanismu pootáčela mechanicky konstrukcí trafa tak, aby vzniklým rozptylem v pootevřeném jádře vznikla regulace napětí na sekundární straně.
Určitě by se to dalo vyřešit moderněji elektronicky, sinusovým střídačem s trafem a pomocí zpětné vazby upravovat napětí na primáru výstupního trafa nebo i bez galvanického oddělení, pouze PWR řízeným spínáním z přímo usměrněné sítě + výkonný LC filtr, ale obě tato řešení shledávám jako natolik technologicky náročná, že se nevyplatí v amatérské praxi tato zařízení konstruovat.
Možná by se dal použít způsob s výkonnou nabíječkou 12V nebo 24V akumulátorů a střídačem 12V/230V (24V/230V) se stabilizací výstupního napětí (určeným pro motorová vozidla a kempink) - ale musela by se posunout napěťová mez stabilizace na 220V a nevím, jak by vypadal tvar výstupního napětí - jestli by to byl sinus nebo nějaká zpotvořenina. To je pak už věc zkoušky, jak by na to reagoval Tvůj spotřebič.

[AmarokCZ]

Lukas-Peca: 10V vliv nemá, ale 35V už jo!

Ekkar: jsi si určitě jist tím napětím? Já myslel, že je teď 230V(+6%,-10%) a od 2008 že má být 230V (-+10%).
Jinak u nás je běžné napětí 200V - 250V, v extrémech klidně i 180V a ČEZ nemá zájem nic dělat

[EKKAR]

Těma hodnotama jsem si poměrně dost jistý, hádal jsem se právě v tom ´93 roce s místním servisákem tehdejšího VČE, protože mi na vstupu do baráku kolísalo napětí až k nule - a on na mne vytáhl klešťový apérmetr s miniaturním V-metrem - ručička jak špejle tlustá, dlouhá tak 2,5cm, stupnice kde nic tu nic a dokazoval mi na tom, že když se JEHO RUČIČKA ANI NEPOHNE, tak mi tam nic nekolísá... Já proti tomu položil Uni 11e se skleněnou 7cm dlouhou a 0,2mm silnou ručkou, která lítala na 300V rozsahu i pod půl stupnice a on si pořád mlel svou. Setrvačnost systému a paralaxa ručky mu nic neříkaly, tak jsem na něj musel vytasit normy - sháněl jsem je až v Praze, ani v Hradci tenkrát jako na potvoru nebyly k sehnání...

Jinak to kolísání byl "študent" jak prase na fázi na konzoli vadlejšího domu, kde se ze sekundární větve vesnického vzdušného vedení oddělovala terciární přípojka k našemu a ještě dalším 2 domům - ti měli stejné problémy, jenže to brali jako nutné zlo. Poukazoval jsem na to, že kolísání se zhoršuje s větrem a vlhkostí asi půl roku, než se NĚKOMU uráčilo to zkontrolovat - byl to ten samý montér, který mi "dokázal", že mi na baráku "nic nekolísá" - zato když našel "študenta", řval jak prokopnutá kráva na půl vsi, jaký tam máme bordel, že je to všecko rezatý jak liška - tak jsem jen vyšel před barák a na plnou hubu se ho zeptal, co nás povinuje udržovat JEJICH rozvody a jestli to náhodou není JEHO práce, na kterou tak dlouho kašlal - a byl klid...

[EKKAR]

Těma hodnotama jsem si poměrně dost jistý, hádal jsem se právě v tom ´93 roce s místním servisákem tehdejšího VČE, protože mi na vstupu do baráku kolísalo napětí až k nule - a on na mne vytáhl klešťový apérmetr s miniaturním V-metrem - ručička jak špejle tlustá, dlouhá tak 2,5cm, stupnice kde nic tu nic a dokazoval mi na tom, že když se JEHO RUČIČKA ANI NEPOHNE, tak mi tam nic nekolísá... Já proti tomu položil Uni 11e se skleněnou 7cm dlouhou a 0,2mm silnou ručkou, která lítala na 300V rozsahu i pod půl stupnice a on si pořád mlel svou. Setrvačnost systému a paralaxa ručky mu nic neříkaly, tak jsem na něj musel vytasit normy - sháněl jsem je až v Praze, ani v Hradci tenkrát jako na potvoru nebyly k sehnání...

Jinak to kolísání byl "študent" jak prase na fázi na konzoli vadlejšího domu, kde se ze sekundární větve vesnického vzdušného vedení oddělovala terciární přípojka k našemu a ještě dalším 2 domům - ti měli stejné problémy, jenže to brali jako nutné zlo. Poukazoval jsem na to, že kolísání se zhoršuje s větrem a vlhkostí asi půl roku, než se NĚKOMU uráčilo to zkontrolovat - byl to ten samý montér, který mi "dokázal", že mi na baráku "nic nekolísá" - zato když našel "študenta", řval jak prokopnutá kráva na půl vsi, jaký tam máme bordel, že je to všecko rezatý jak liška - tak jsem jen vyšel před barák a na plnou hubu se ho zeptal, co nás povinuje udržovat JEJICH rozvody a jestli to náhodou není JEHO práce, na kterou tak dlouho kašlal - a byl klid...

[jandu]

U mňa doma meraná hodnota sieťového napätia je 248V /245-248/ Som blízko distribučného transformátora a v rozvode RD mám požité medené vodiče prierezu 4,3?? mm2.

Ale k otázke: staršie sieťové elektronkové prijímače mali veľmi často /nie každý/ sieťové transformátory s odbočkami na primáry s napätiami od 185 do 240V. Tieto odbočky slúžili podľa mojich vedomostí predovšetkým pre presnejšie nastavenie žeraviaceho napätia, ktoré v značnej miere ovplivňovalo pracovné body a najmä životnosť elektróniek. Na druhej strane boli konštrukčne precízne vyhotovené a ani pri pripojení na nižšie napätie u nich nedochádzalo k "brutálnemu" hučaniu. Skôr sa domnievam, že chyba bude niekde inde, napr. na sekundárnej strane. Doporučujem odpojiť sekundárne obvody a vyskúšať trafo nezaťažené. Ak sa hučanie objavuje aj v tomto prípade, je možný medzizávitový skrat, ktorý sa prejaví nadmerným zohrievaním. Ak sa nezahrieva, tak sú nedostatočne utiahnuté plechy, čo ale u originálneho TR prakticky neprichádza do úvahy. A ešte jedna vec - pri chode naprázdno odmeraj primárny prúd naprázdno - dáva významnú informáciu o stave TR.

[jandu]

U mňa doma meraná hodnota sieťového napätia je 248V /245-248/ Som blízko distribučného transformátora a v rozvode RD mám požité medené vodiče prierezu 4,3?? mm2.

Ale k otázke: staršie sieťové elektronkové prijímače mali veľmi často /nie každý/ sieťové transformátory s odbočkami na primáry s napätiami od 185 do 240V. Tieto odbočky slúžili podľa mojich vedomostí predovšetkým pre presnejšie nastavenie žeraviaceho napätia, ktoré v značnej miere ovplivňovalo pracovné body a najmä životnosť elektróniek. Na druhej strane boli konštrukčne precízne vyhotovené a ani pri pripojení na nižšie napätie u nich nedochádzalo k "brutálnemu" hučaniu. Skôr sa domnievam, že chyba bude niekde inde, napr. na sekundárnej strane. Doporučujem odpojiť sekundárne obvody a vyskúšať trafo nezaťažené. Ak sa hučanie objavuje aj v tomto prípade, je možný medzizávitový skrat, ktorý sa prejaví nadmerným zohrievaním. Ak sa nezahrieva, tak sú nedostatočne utiahnuté plechy, čo ale u originálneho TR prakticky neprichádza do úvahy. A ešte jedna vec - pri chode naprázdno odmeraj primárny prúd naprázdno - dáva významnú informáciu o stave TR.

[AmarokCZ]

Co se týče odboček, tak je jen na 110V
Jinak zařízení má podle štítku 46W, proud se zátěží je 0,22A (což dává cca 50W), povolené plechy bych vyloučil, protože šrouby kterými je trafo stažené má matky zalité barvou (která je původní, nepoškozená).
Ještě bych řekl to, že když dám do série žárovku 250W, tak je napětí na trafu 215V a trafo není VŮBEC SLYŠET.

[Lukas-Peca]

Odpoj od trafa všechny sekundáry, do série s primárem dej 60 W žárovku a strč do zdi. Žárovka nesmí vůbec svítit, nebo nanejvýš slabě žhnout - nezatížené trafo má mít spotřebu 2-3 W. Jinak je v něm mezizávitový zkrat.

[AmarokCZ]

Proud naprázdno je OK (žárovka nesvítí), jinak to trafo je EE a hlučet začína při cca 220V a při 240V už je to fakt rachot. Při žátěži po půl hodině je trafo jen vlažné...

[jandu]

len či to nie je výstupný transformátor pre elektronkové koncové stupne - ak má medzi jadrami vzduchovú medzeru tak určite.

[jandu]

len či to nie je výstupný transformátor pre elektronkové koncové stupne - ak má medzi jadrami vzduchovú medzeru tak určite.

[EKKAR]

Vůbec to nemusí být výstupák pro elky - může to být i normální síťové napájecí trafo, jen je udělané s mezerou pro omezení max. proudu - sice jsem takové trafo v téhle výkonové třídě ještě nepotkal, ale možné je všechno - to by znamenalo, že se trafák začíná přesycovat v mezeře a v tomto režimu hučí dost značně - nebude to tím?

[EKKAR]

Vůbec to nemusí být výstupák pro elky - může to být i normální síťové napájecí trafo, jen je udělané s mezerou pro omezení max. proudu - sice jsem takové trafo v téhle výkonové třídě ještě nepotkal, ale možné je všechno - to by znamenalo, že se trafák začíná přesycovat v mezeře a v tomto režimu hučí dost značně - nebude to tím?

[jasin]

Vezmi trafo 230V na 24 V/250mA a vinutí 24 zapoj do série se síťovým přívodem tvého spotřebiče. Zapoj to tak, aby se ti těch 24 V odečítalo od 230 V. Takové tráfko je běžně k dostání, je malé a můžeš ho do rádia zabudovat trvale.
A bude po hučení

[gepard]

[gepard]

[mi-ro]

[mi-ro]