zosík

[cyberspy]

prosim vas kcem zostavit zosík z TDA2030A a potreboval by som sa spitat ci by mi niekto vedel povedat aké tranzistory by sa tam dali použit za ted BD

[stepa]

BD911 & BD912

[stepa]

BD911 & BD912

[marostv]

alebo KD606,616

[EKKAR]

[EKKAR]

[cyberspy]

fungovalo by to ked tam zapojim TDA 2050H ???

[cyberspy]

[EKKAR]

No když vezmu do úvahy, že 2050 je výkonově posílená 2030 (vyšší provozní napětí = vyšší výstupní proud = vyšší výkon...) s některými méně významnými změnami na čipu (integrované ochranné diody na výstupu...), jít by to mělo, jen bych se podíval na hodnoty odporů R6 a R7 - aby se ty výkonové trandy začaly otevírat až při vyšším odběru proudu, než při použití 2030, takže bych pro začátek zkusil ne 1R5, ale třeba 1R2 - ten šváb toho prostě utáhne víc než jeho starší předek, takže trandy se můžou otevírat později. Celkově to zapojení lze použít s 2030kou až do napájecího napětí +-15V nebo 30V nesymetrických provozně (+-18 nebo 36 špičkově), s 2050kou až do +- 22V neboli 44V nesymetrických provozně, +-25 (50 nesymetricky)V špičkově. Trandy vydrží i víc...

[EKKAR]

No když vezmu do úvahy, že 2050 je výkonově posílená 2030 (vyšší provozní napětí = vyšší výstupní proud = vyšší výkon...) s některými méně významnými změnami na čipu (integrované ochranné diody na výstupu...), jít by to mělo, jen bych se podíval na hodnoty odporů R6 a R7 - aby se ty výkonové trandy začaly otevírat až při vyšším odběru proudu, než při použití 2030, takže bych pro začátek zkusil ne 1R5, ale třeba 1R2 - ten šváb toho prostě utáhne víc než jeho starší předek, takže trandy se můžou otevírat později. Celkově to zapojení lze použít s 2030kou až do napájecího napětí +-15V nebo 30V nesymetrických provozně (+-18 nebo 36 špičkově), s 2050kou až do +- 22V neboli 44V nesymetrických provozně, +-25 (50 nesymetricky)V špičkově. Trandy vydrží i víc...

[cyberspy]

a na miesto diod nič nedam ???

ostatné hodnoty by sedeli tak len tie rezistory tam dam 1,2 ohm ?
+ mam jedno trafo dava striedavich, nesymetrických 32V možem ho snim napajat

[heldybeldy]

Mozes, ale je to tak na hranici.

[cyberspy]

dal som tam ten TDA2050 a tie 1,2 ohm-ové rezistory zatial to funguje a je to ovela výkonnejsie ako to bolo z TDA2030A. este by som to vyskusal napajat 45 V bojim sa ze tam niečo vyhorí hlavne kondik na C8 ten tam mam len na 25V ale mohol by som ho odtial vybrat a zapojit tam drotovú prepojku lebo podla katalogu tam nic nieje alebo tam je jeden kondik
1000 uF ?

diody som tam nechal i ked su v závernom smere tak asi natom nebude záležat , alebo ich mam odtial vybrat ?

[EKKAR]

1.) výstupní kond je NUTNÝ pouze pokud používáš nesymetrický napájecí zdroj - bez vyvedeného středu - a zátěž (repro) máš zapojenou mezi společný bod kolektorů výkonových trandů, integráče a ochranných diod a záporný pól napájení. V kladné půlvlně výstupního signálu se otevírá ten horní (na schématu) trand a proud teče z kladné svorky zdroje přes tento otevřený trand a ten výstupní kond (který se tím nabíjí) do repra a dál do země - mínus pól napájení. Při záporné půlvlně se horní trand zavře a naopak se otevře "spodní" trand - a přes něj se předtím nabitý výstupní kond vybije přes repro a zápornou napájecí sběrnici. V klidu jsou výstupní trandy pod malým klidovým proudem, takže na společném bodu je napětí rovné polovině napájecího. V Tebou použitém zapojení jsou tak otevřeny pouze trandy v IO, ty přídavné se otevírají až při vyšším výstupním proudu - na principu a tím i půlce napájecího napětí na výstupu se tím ale nic nemění. Pokud bys sem tedy zapojil repro bez kondíku proti zápornému napájecímu napětí, poteče přes něj ss proud určený pouze hodnotou napětí té 1/2 Unap a impedancí repra. Tento stav žádný reprák dlouho nepřežije...


2.) pokud používáš symetrický zdroj (+, - a střed=zem), je situace na výstupu prakticky stejná - je na něm půlka napětí mezi kladnou a zápornou svorkou zdroje. Je zde ale i středová = zemní svorka zdroje, na níž je z principu také půlka Unap. Protože v zapojení se symetrickým Unap se zátěž připojuje mezi výstup a střed zdroje, mezi nimiž je v klidu (teoreticky) nulový rozdíl napětí (v praxi vinou tolerancí součástek v nejlepších případech dosahuje hodnot kolem desítek mV), neměl by přes repro téci TÉMĚŘ žádný klidový proud. Přes zátěž (repro) může téci proud v obou polaritách, v závislosti na tom, který z výstupních trandů je zrovna otevřen. Není zde proto důvod pro nutné použití výstupního kondíku - proto ho MŮŽEŠ nahradit propojkou. Ale v okamžiku, kdy se Ti prorazí některý z výstupních trandů (i v integráči...), zkratne se Ti na repro jemu příslušející napájecí větev a poteče ss proud určený Ohmovým zákonem... Zkušení HiFisté proto i u symetrického napájení ponechávají výstupní elektrolyt, jen ho zapojují jako BIPOLÁRNÍ - protože se na něm může objevit obojí polarita napětí, což by obyčejný elyt dlouho nevydržel... Hodnotu napětí je potřeba zvýšit podle napájecího napětí - při 45V bych neváhal použít kondy nejméně na 63V(70V), lépe na 100V!!! A když Ti nebude stačit jeden, klidně jich zapoj "pár" paralelně...

Ty diody jsou schválně v závěrném směru - představ si, co by se stalo, kdybys je zapojil obráceně, v propustném směru... Takto odvádějí z výstupu napětí, vzniklé indukcí v kmitačce repra po skončení proudového impulsu - membrána ještě mechanicky dokmitává a vzniklé indukční špičky MOHOU poškodit zesilovač - proto výrobce 2030ky doporučil jejich zapojení, funkce je vlastně stejná, jako u diod zapojených v závěrném směru paralelně k cívkám relé...

Jak vidíš, je jen na Tobě, jakou variantu si vybereš - přeju Ti hezký bastlení a dobrý poslech...

[EKKAR]

1.) výstupní kond je NUTNÝ pouze pokud používáš nesymetrický napájecí zdroj - bez vyvedeného středu - a zátěž (repro) máš zapojenou mezi společný bod kolektorů výkonových trandů, integráče a ochranných diod a záporný pól napájení. V kladné půlvlně výstupního signálu se otevírá ten horní (na schématu) trand a proud teče z kladné svorky zdroje přes tento otevřený trand a ten výstupní kond (který se tím nabíjí) do repra a dál do země - mínus pól napájení. Při záporné půlvlně se horní trand zavře a naopak se otevře "spodní" trand - a přes něj se předtím nabitý výstupní kond vybije přes repro a zápornou napájecí sběrnici. V klidu jsou výstupní trandy pod malým klidovým proudem, takže na společném bodu je napětí rovné polovině napájecího. V Tebou použitém zapojení jsou tak otevřeny pouze trandy v IO, ty přídavné se otevírají až při vyšším výstupním proudu - na principu a tím i půlce napájecího napětí na výstupu se tím ale nic nemění. Pokud bys sem tedy zapojil repro bez kondíku proti zápornému napájecímu napětí, poteče přes něj ss proud určený pouze hodnotou napětí té 1/2 Unap a impedancí repra. Tento stav žádný reprák dlouho nepřežije...


2.) pokud používáš symetrický zdroj (+, - a střed=zem), je situace na výstupu prakticky stejná - je na něm půlka napětí mezi kladnou a zápornou svorkou zdroje. Je zde ale i středová = zemní svorka zdroje, na níž je z principu také půlka Unap. Protože v zapojení se symetrickým Unap se zátěž připojuje mezi výstup a střed zdroje, mezi nimiž je v klidu (teoreticky) nulový rozdíl napětí (v praxi vinou tolerancí součástek v nejlepších případech dosahuje hodnot kolem desítek mV), neměl by přes repro téci TÉMĚŘ žádný klidový proud. Přes zátěž (repro) může téci proud v obou polaritách, v závislosti na tom, který z výstupních trandů je zrovna otevřen. Není zde proto důvod pro nutné použití výstupního kondíku - proto ho MŮŽEŠ nahradit propojkou. Ale v okamžiku, kdy se Ti prorazí některý z výstupních trandů (i v integráči...), zkratne se Ti na repro jemu příslušející napájecí větev a poteče ss proud určený Ohmovým zákonem... Zkušení HiFisté proto i u symetrického napájení ponechávají výstupní elektrolyt, jen ho zapojují jako BIPOLÁRNÍ - protože se na něm může objevit obojí polarita napětí, což by obyčejný elyt dlouho nevydržel... Hodnotu napětí je potřeba zvýšit podle napájecího napětí - při 45V bych neváhal použít kondy nejméně na 63V(70V), lépe na 100V!!! A když Ti nebude stačit jeden, klidně jich zapoj "pár" paralelně...

Ty diody jsou schválně v závěrném směru - představ si, co by se stalo, kdybys je zapojil obráceně, v propustném směru... Takto odvádějí z výstupu napětí, vzniklé indukcí v kmitačce repra po skončení proudového impulsu - membrána ještě mechanicky dokmitává a vzniklé indukční špičky MOHOU poškodit zesilovač - proto výrobce 2030ky doporučil jejich zapojení, funkce je vlastně stejná, jako u diod zapojených v závěrném směru paralelně k cívkám relé...

Jak vidíš, je jen na Tobě, jakou variantu si vybereš - přeju Ti hezký bastlení a dobrý poslech...

[cyberspy]

dakujem ti velmi pekne

este sa kcem spitat zmenou hodnoty kondiku C6 na báze oboch trazistorov možem dosiahnut niečo ? alebo co možem dosiahnut pri zmene R6,R7 ... vyssí výkon ? som tam skusal dat 1,5 ohm a teraz som ich vymenil na 1,2 ohm ale nejak som pri tom nič nezbadal , kde až možem ist stimi hodnotami pri večsom odpore a pri mensom a co tím viem dosiahnut...vetsí výkon? akú hodnotu kondiku možem použit na výstupe OZ. ked tam mam osadené TDA2050 totiz podla katalogu tam je 1000 uF a podla katalogu TDA2030A je tam 2200 uF

[EKKAR]

Tak tohle není na jednu větu:
1) kondík mezi bázemi výstupních trandů je protikmitací, když ho nedáš, možná že se nic nestane, ale možná taky že se Ti zesík rozkmitá na kmitočtu někde hodně vysoko nad slyšitelným pásmem - poznáš to jen podle náhle zvýšeného odběru proudu a eventuálně také podle vývinu kouře...
2) změnou R6 a R7 měníš bod na výstupní charakteristice, kdy samotný IO předává do zátěže už takový proud, že na těchto odporech vznikne úbytek napětí, který je schopný otevřít ty následné výkonové trandy - počítá se to jednoduše podle Ohmova zákona, pro otevření trandu je potřeba napětí cca 0,65V mezi bází a emitorem, takže při odporu 1,5Ohmu musí pro získání tohoto úbytku protékat odporem R6 (R7) proud rovný U/R neboli 0,65V/1,5Ohm = 433,3333_ mA, což znamená při daném napájecím napětí nějaký předávaný výkon do zátěže samotným integráčem ještě dřív, než se otevřou ty koncové trandy. Když do vzorečku dosadíš místo 1R5 hodnotu 1R2, dostaneš proud asi 541,666_mA, tedy o zhruba 110mA víc - už tomu rozumíš? Pokud bys dal odpory rovné hodnotě 0,68R, bude muset integráč odebírat ze zdroje proud cca 1A, aby se vůbec začal příslušný výkonový tranzistor otevírat... Ty trandy tam jsou proto, že samotný integráč TDA2030 nedával 50W, ale s těmi přídavnými trandy ano. Při použití TDA2050 můžeš počítat s vyšším napájecím napětím, takže se Ti zvedne i maximální rozkmit na zátěži, tím způsobem i beze změny R6 a R7 dosáhneš vyššího výkonu - nechce se mi to teď počítat, odhaduju to won Wokno tak na 70-85W. Změnou hodnot jen měníš moment, kdy přestává "hrát" samotný integráč a ty trandy mu "podají pomocnou ruku", aby se nespek na škvarek...
3) výstupní kond má za úkol při použití nesymetrického napájení oddělit zátěž (repro) od záporného pólu napájení a umožnit normální funkci komplementárního výstupního stupně zamezením průtoku stejnosměrného proudu přes zátěž. Sekundární, spíše nežádoucí funkcí je omezení dolního mezního kmitočtu zesu - vzniká tady horní propust RC, kde R je impedance zátěže a C je kapacita toho výstupního kondu. Podívej se na datasheet, těch 1000mikro je určitě pro 8Ohmové repro a 2200mikro pro repro 4Ohmy - vezmi kalkulačku a spočítej si pro oba případy dolní mezní kmitočet ... A samozřejmě i nemalou roli k tomu hraje i maximální výstupní proud toho zesu, s těmi tranzistory bude úměrně větší, takže klidně můžeš zkusit 2200mikro i na 2050ku...

[EKKAR]

Tak tohle není na jednu větu:
1) kondík mezi bázemi výstupních trandů je protikmitací, když ho nedáš, možná že se nic nestane, ale možná taky že se Ti zesík rozkmitá na kmitočtu někde hodně vysoko nad slyšitelným pásmem - poznáš to jen podle náhle zvýšeného odběru proudu a eventuálně také podle vývinu kouře...
2) změnou R6 a R7 měníš bod na výstupní charakteristice, kdy samotný IO předává do zátěže už takový proud, že na těchto odporech vznikne úbytek napětí, který je schopný otevřít ty následné výkonové trandy - počítá se to jednoduše podle Ohmova zákona, pro otevření trandu je potřeba napětí cca 0,65V mezi bází a emitorem, takže při odporu 1,5Ohmu musí pro získání tohoto úbytku protékat odporem R6 (R7) proud rovný U/R neboli 0,65V/1,5Ohm = 433,3333_ mA, což znamená při daném napájecím napětí nějaký předávaný výkon do zátěže samotným integráčem ještě dřív, než se otevřou ty koncové trandy. Když do vzorečku dosadíš místo 1R5 hodnotu 1R2, dostaneš proud asi 541,666_mA, tedy o zhruba 110mA víc - už tomu rozumíš? Pokud bys dal odpory rovné hodnotě 0,68R, bude muset integráč odebírat ze zdroje proud cca 1A, aby se vůbec začal příslušný výkonový tranzistor otevírat... Ty trandy tam jsou proto, že samotný integráč TDA2030 nedával 50W, ale s těmi přídavnými trandy ano. Při použití TDA2050 můžeš počítat s vyšším napájecím napětím, takže se Ti zvedne i maximální rozkmit na zátěži, tím způsobem i beze změny R6 a R7 dosáhneš vyššího výkonu - nechce se mi to teď počítat, odhaduju to won Wokno tak na 70-85W. Změnou hodnot jen měníš moment, kdy přestává "hrát" samotný integráč a ty trandy mu "podají pomocnou ruku", aby se nespek na škvarek...
3) výstupní kond má za úkol při použití nesymetrického napájení oddělit zátěž (repro) od záporného pólu napájení a umožnit normální funkci komplementárního výstupního stupně zamezením průtoku stejnosměrného proudu přes zátěž. Sekundární, spíše nežádoucí funkcí je omezení dolního mezního kmitočtu zesu - vzniká tady horní propust RC, kde R je impedance zátěže a C je kapacita toho výstupního kondu. Podívej se na datasheet, těch 1000mikro je určitě pro 8Ohmové repro a 2200mikro pro repro 4Ohmy - vezmi kalkulačku a spočítej si pro oba případy dolní mezní kmitočet ... A samozřejmě i nemalou roli k tomu hraje i maximální výstupní proud toho zesu, s těmi tranzistory bude úměrně větší, takže klidně můžeš zkusit 2200mikro i na 2050ku...

[cyberspy]

a odkial budem vediet pri kolkatich voltoch sa otvaraju tranzistory BD911/912 v datasheet-e je udavané Vebo = 5V tak to je ta hodnota ?
lebo ja som tam nameral cca 0,3V pri plnom výkone, odber prúdu zosíku je asi 450mA ale napajam z malim trafom tak asi preto sa mi asi neotvaraju tie tranzistory lebo na 50W mi to dáva nejak málo na bedni

asi budem musiet pripojit už mam druhé trafo 200VA len musim tomu dorobit stabilizátor napatia,

možem takto spravit ten stabilizátor takto pospájat tie kondiky a napajat ztoho 2x ten samí zosilovač

[EKKAR]

Protože podle katalogu BD 977/912 jsou komplementární pár NE DARLINGTONOVÝCH křemíkových trandů, otevírat se začínají jako každý Si trand při dosažení napěťového rozdílu kolem těch 600 - 650mV mezi bází a emitorem, u npn při bázi kladnější než emitor, u pnp opačně. Prostě po dosažení meze otevření PN přechodu v křemíku v propustném směru. Kdybys tam nacpal Darlingtony, které mají 2 bázové přechody řazené za sebou, musel bys počítat s otevřením až při dosažení dvojnásobku této meze, tedy něco kolem 1,2 - 1,3V. Ta datasheetová hodnota Ubeo=5V je patrně údaj o mezním zpětném napětí na přechodu báze-emitor. Tento přechod u většiny trandů funguje jako 5 - 7V Zenerova dioda, byla i doba, kdy se takto zapojený tranzistor používal jako referenční zdroj ve stabilizátoru napětí.
Ty kondy jsou OK, jen hleď na to, aby byly na vyšší napětí, než na ně i ve špičkách může přijít, jinak se staneš nemilovaným dělostřelcem. A k diodám ve Graetzu připoj paralelně ke každé keramický kondík, ke všem stejný, hodnota není kritická, zkus 22nF - požere to impulsní rušivé špičky, vzniklé při komutaci diod z propustné do nepropustné oblasti.
A pro úplnost - ten symbol diody v obrázku Graetzu máš obráceně, šipka ukazuje směr proudu, u špičky je + pól, u vstupních svorek před Graetzem by měly být symboly střídavého napětí/proudu a naopak + a - bys měl mít nakreslené napravo u výstupu toho filtru - ale to je už jen maličkost, která by byla důležitá, kdybys to chtěl někde publikovat...

[EKKAR]

Protože podle katalogu BD 977/912 jsou komplementární pár NE DARLINGTONOVÝCH křemíkových trandů, otevírat se začínají jako každý Si trand při dosažení napěťového rozdílu kolem těch 600 - 650mV mezi bází a emitorem, u npn při bázi kladnější než emitor, u pnp opačně. Prostě po dosažení meze otevření PN přechodu v křemíku v propustném směru. Kdybys tam nacpal Darlingtony, které mají 2 bázové přechody řazené za sebou, musel bys počítat s otevřením až při dosažení dvojnásobku této meze, tedy něco kolem 1,2 - 1,3V. Ta datasheetová hodnota Ubeo=5V je patrně údaj o mezním zpětném napětí na přechodu báze-emitor. Tento přechod u většiny trandů funguje jako 5 - 7V Zenerova dioda, byla i doba, kdy se takto zapojený tranzistor používal jako referenční zdroj ve stabilizátoru napětí.
Ty kondy jsou OK, jen hleď na to, aby byly na vyšší napětí, než na ně i ve špičkách může přijít, jinak se staneš nemilovaným dělostřelcem. A k diodám ve Graetzu připoj paralelně ke každé keramický kondík, ke všem stejný, hodnota není kritická, zkus 22nF - požere to impulsní rušivé špičky, vzniklé při komutaci diod z propustné do nepropustné oblasti.
A pro úplnost - ten symbol diody v obrázku Graetzu máš obráceně, šipka ukazuje směr proudu, u špičky je + pól, u vstupních svorek před Graetzem by měly být symboly střídavého napětí/proudu a naopak + a - bys měl mít nakreslené napravo u výstupu toho filtru - ale to je už jen maličkost, která by byla důležitá, kdybys to chtěl někde publikovat...